Revue pro právo a technologie 12/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, uzavírá šestý ročník své existence.

Vaší pozornosti lze doporučit diskuní články Pavla Loutockého ke specifikům elektronického dokazování při mimosoudním řešení sporů či autorského dua Jakub Míšek a Jakub Harašta k IP adresám v kybernetické bezpečnosti. V tematických článcích se ochraně hospodářské soutěže v tepelné energetice se věnuje Viktor Szabo, Service Level Agreements v kontextu softwarových smluv pak Oliver Chorvát.

Mimořádně obsáhlý je i přehled judikatury.

Děkujeme všem čtenářům, autorům, recenzentům a spolupracovníkům (jmenovitě pak dosavadnímu výkonnému editorovi Martinu Loučkovi za jeho dosavadní práci a nové editorce Anně Slánské) a přejeme úspěšný nový rok!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

ODR platforma a mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 28. 12. 2015 byla vyhlášena ve sbírce zákonů novela zákona o ochraně spotřebitele č. 378/2015 Sb. Tato novela reaguje především na nutnost promítnout do českého právního řádu směrnici o spotřebitelském ADR (ta měla být implementována do 9. 7. 2015 !!) a připravit prostor pro Online Dispute Resolution platformu, která bude dostupná od 9. 1. 2016 (na základě nařízení o ODR). Právní rámec by měl umožnit spotřebiteli řešit spory o nižší částky s obchodníkem efektivně, ovšem zejména ODR platforma dle dostupných informací bude bohužel sloužit pouze jako zprostředkovatel komunikace a nikoli jako prostor pro rozhodování sporů mezi spotřebitelem a obchodníkem zejména ve fázi vyjednávání mezi stranami. Díky vyšší limitaci poskytovaného řešení sporů a různé tradici v jednotlivých státech nelze v současné chvíli předpokládat větší úspěch takového řešení.

Novela zákona viz zde. 

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti dosáhla 7. prosince poměrně významného milníku, kdy Parlament a Rada dosáhli neformální politické shody. Současná podoba, kterou text má, pochází z 18. prosince a je k dispozici zde.

Slov-Lex: eZbierka a eLegislatíva

Od 1. 1. 2016 bude Slov-Lex závaznou publikační platformou slovenského práva. Předepisuje to zákon č. 400/2015 Z. z., o tvorbe právnych predpisov a o Zbierke zákonov Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov ze dne 18. listopadu 2015. Projekt Slov-Lexu si v roce 2012 kladl za cíl vybudovat dva propojené systémy - eZbierku a eLegislatívu. V současné době systémy stále ještě běží v pilotním provozu.

Ustanovení zákona č. 400/2015 Z. z. o elektronické promulgaci právních předpisů budou účinná od 1. 1. 2016. Zákon stanoví, že sbírka se vydává v elektronické a listinné podobě s tím, že obě formy mají shodný obsah a stejné právní účinky (§12 odst. 3). V elektronické podobě bude navíc docházet k vydávání právně závazných konsolidovaných znění (§14). Zákon také přímo stanoví, že elektronickou platformou je právě Slov-Lex (§12 odst. 4).

Zákon č. 400/2015 Z. z. také obsahuje část věnovanou elektronizaci legislativního procesu. Tato ustanovení ale budou účinná až od 1. 4. 2016. Tvorba návrhu právního předpisu tak bude ze zákona probíhat na portále (§8 odst. 1), kterým bude opět Slov-lex (§8 odst. 2).

NS k doručování do datových schránek

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce doručování do jiné než ex lege zřízené datové schránky orgánu veřejné moci. Soud omezil účinky doručení na písemnosti týkající se účelu, pro který byla další datová schránka zřízena. Rozhodnutí je rozumně odůvodněno a v předmětném případě je smysluplné. V praxi ale může způsobit v části týkající se účelu schránky a obsahu zprávy efekt kluzkého svahu - spojuje totiž v této části formální kategorii adresy resp. datové schránky též částečně s materiální kategorii obsahu doručované zprávy (doposud byla formální kategorie adresy spojena výlučně s rovněž formální kategorií subjektu).


Plný text rozhodnutí viz zde.

On-line hazardní hry - stát New York

Vrchní soud státu New York vydal předběžné opatření, jímž zakázal provoz dvou on-line her, jejichž předmětem jsou fiktivní sporty resp. sázky na ně. Jedná se o první případ, kdy bude soud muset kvalifikovat podstatu hry, do níž hráči vkládají peníze, ale která není založena čistě na hazardu (game of chance).

Plný text předběžného opatření viz zde.
O případu informuje magazín Wired zde.

Tribunál k náležitostem 3D známky

Tribunál EU se ve věci návrhu na zápis 3D známky Range Rover Evoque vyjádřil k náležitostem registrace trojrozměrných známek. Soud zde obecně konstatoval vyšší standard pro registraci 3D známek v porovnání se slovními nebo 2D známkami, a to především co do jejich rozlišovací schopnosti. Poukázal přitom vcelku pozoruhodně na hledisko průměrného spotřebitele, který dle názoru soudu vnímá rozlišovací znaky u 3D objektů jinak než o 2D obrazů nebo textu (soud tento názor sice vyslovil, nicméně nedodal, zda v tomto případě např. vychází z nějaké empirické studie).

Rozhodnutí je v plném textu (anglicky nebo francouzsky) k dispozici zde.

BGH k povinnosti poskytovatelů připojení blokovat přístup ke službám porušující autorská práva

V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem  prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např.  poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.

Tisková zpráva zde.
Plný text rozhodnutí zatím není dostupný, příspěvek budeme aktualizovat.

Kniha "Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine"

Volně ke stažení je ode dneška kniha Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine. Autorský kolektiv podílející se na jejím vzniku vedl Kenneth Geers, který byl keynote speakerem na nedávné konferenci Cyberspace. Kniha je rozsáhlou případovou studií kybernetických operací probíhajících v rámci konfliktu na Ukrajině. Z těchto analytických poznatků potom autorský kolektiv vyvozuje taktické i strategické závěry pro budoucí konflikty podobného typu a pro budoucnost kybernetické války (jakkoli se na knize podílel i odpůrce tohoto konceptu, Martin Libicki, jehož kapitola vysvětluje, proč ani v tomto případě není možné mluvit o kybernetické válce).

Srovnávací studie - SLA

Komise publikovala srovnávací studii k otázce obsahu SLA smluv na cloudové služby. Studie obsahuje syntetickou část a národní zprávy analyzující národní úpravu a standardní smluvní dokumenty používané mezinárodními a místními poskytovateli služeb. Komise plánuje použít výstupy ze studie především k řešení otázky, zda je na místě vytvořit společný evropský volitelný smluvní typ (optional instrument) pro tento typ SLA.

Sada dokumentů je ke stažení zde.

Návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Ministerstvo vnitra odeslalo 9. 11. do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a o změně některých zákonů, který adaptuje český právní řád na nařízenízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 (eIDAS). Vedle eIDAS návrh řeší i úpravu další oblast e-governmentu, kterou se Ministerstvo vnitra dlouhodobě zabývá, a to otevřená data. Obsahuje totiž rovněž úpravu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, do nějž zavádí mechanismus, pomocí kterého bude možné formou nařízení Vlády uložit povinným subjektům povinnost poskytovat určité informace ve formě otevřených dat. Pro usnadnění fungování otevřených dat návrh obsahuje dále novelu autorského zákona, v němž obnovuje možnost aplikace výjimky úředního díla na sui generis databázová práva.

Netrpělivě očekáváme další vývoj.

Plné znění předložených materiálů.

SDEU: Bitcoin a DPH

SDEU dnes uzavřel, že směna mezi bitcoinem a tradičními měnami je osvobozena od DPH.

Soud uvedl, že článek 135 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové poskytování služeb, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, které spočívá ve směně tradičních měn za jednotky virtuální měny „bitcoin“ a naopak a uskutečňuje se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, kterou představuje rozdíl mezi cenou, za kterou dotyčný poskytovatel měnu nakoupil, a cenou, za kterou ji prodává svým zákazníkům, představuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

K dispozici je rozhodnutí i předcházející stanovisko GA.

Zajímavým je zejména bod 55 rozhodnutí, který uvádí, že "[j]e přitom nesporné, že virtuální měna „bitcoin“ nepředstavuje ani cenný papír přiznávající vlastnické právo v právnických osobách, ani cenný papír srovnatelné povahy." (srov. SCHROEDER, Jeanne L. Bitcoin and the Uniform Commercial Code. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2649441).

ČR podepsala s NATO memorandum o kybernetické bezpečnosti

Česká republika podepsala 12.10.2015 s NATO memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cílem tohoto memoranda je posílit spolupráci v boji proti kybernetickým hrozbám. Česká republika toto memorandum podepsala jako první z členských států NATO, což svědčí o jejím zájmu o kybernetickou bezpečnost a naznačuje významnou roli, kterou ČR zastupuje v současném diskurzu.

Odriginál zprávy zde.

Odvolací rozhodnutí v případu Authors Gild v. Google

Dnes bylo vydáno rozhodnutí ve sporu o autorskoprávní ochranu knih ve vztahu k činnosti Google při provozování služby books.google. Google v tomto případě digitalizuje knihy a pak v nich umožňuje vyhledávat (digitální kopii přitom poskytuje pouze instituci, která mu knihu zapůjčila k digitalizaci a při vyhledávání zobrazuje ve službě books.google jen příslušné úryvky). Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývají dva velmi dobře argumentované závěry - že digitalizace a zpřístupnění digitální kopie pro potřeby vyhledávání není nedovoleným užitím díla (v terminologii amerického autorského práva jde o férové užití) a že digitální kopie není novým autorským dílem - soud v tomto případě použil odkazu k dřívějšímu případu Campbell v. Acuff-Rose Music, kde bylo konstatováno pouze transformativní kopírování.
Pokud budou evropské soudy držet tutéž argumentaci, znamená to, že digitalizace a následné užití způsobem, kterým nyní Google provozuje books.google není užitím, na než by se vztahovala autorskoprávní ochrana a že digitalizovaná díla nejsou zvlášť chráněna autorským právem (ochranu dále požívá jen původní dílo, nikoli specificky jeho digitalizovaný obraz).

Plný text rozhodnutí viz zde.
Problémy autorskoprávních limitů digitalizace se zabýval projekt LAPSI 2.0, jehož výstupy přibližuje série článků publikovaných v posledním čísle MUJLT (články jsou zatím v plných textech k dispozici v tištěné verzi a prostřednictvím Hein Online, volně na webu budou cca za 4 měsíce) - viz zde.

Rasistické příspěvky v Parlamentních listech

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci rasistických příspěvků v Parlamentních listech. Toto rozhodnutí lze považovat za český ekvivalent k případu Delfi AS proti Estonsku a týkalo se odpovědnosti za rasistické příspěvky ve čtenářských diskuzích pod články na internetovém portálu. Jaroslav Suchý žaloval vydavatele Parlamentních listů společnost ONE MEDIA za to, že přes několikeré upozornění neodstranila rasistické příspěvky a osobní urážky týkající se žalovaného. Městský soud v Praze dal za pravdu žalobci a rovněž uložil žalované společnosti ONE MEDIA uhradit žalobci částku 150.000,- Kč. Rozhodnutí prvoinstančního soudu však překvapivě neřešilo, jestli se jedná o porušení povinnosti ukládané na základě § 5 odst. 1 či 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a je překvapivé, že se tímto odvolací soud nezabýval a rozhodnutí potvrdil.

3 Co 36/2015 (rozhodnutí ještě není zveřejněno)

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal s napětím očekávané rozhodnutí v případě Schrems. Rozhodnutí konstatuje absenci adekvátnosti v případě režimu Safe Harbor a vyjadřuje se k povinnostem národních úřadů na ochranu osobních údajů vzhledem k předávání osobních údajů ke zpracování mimo EU. Vedle skutečností, které jsou v rozhodnutí explicitně uvedeny, je zajímavé především to, co v rozhodnutí není (zejm. to, kde soud odmítl převzít argumenty generálního advokáta).
Prakticky (pragmaticky) to znamená, že bude třeba na straně správců a zpracovatelů řešit v mezidobí při absenci Safe Harbor předávání dat jinými nástroji. Pro současnou Komisi se však jedná o úspěch, neboť v rozhodnutí není nic, co by přímo znemožňovalo dokončení současných reforem, tj. přijetí GDPR, nového režimu Safe Harbor a Umbrella Agreement. Jedinou otázkou je, jak nyní zareaguje americké DoC - pokud totiž zruší program Safe Harbor, bude to znamenat absenci ochrany u dat, která byla do USA předána dříve a znemožnění odpovědnosti místních zpracovatelů. Díky opatrnosti Soudního dvora co se týče důvodů zrušení rozhodnutí o adekvátnosti však lze spíše očekávat, že bude režim Safe Harbor na straně USA ze slušnosti zachován do vyjednání nové úpravy.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C-230/12 Weltimmo

SDEU v rozhodnutí ve věci Weltimmo navazuje na rozhodnutí Google Spain a dál utvrzuje přísnou interpretaci směrnice 95/46/ES. První část rozhodnutí precizuje „provozovnu správce“. V daném případě stačilo k aplikaci maďarské zákonné úpravy ochrany osobních údajů a vytvoření pravomoci maďarské DPA nad na Slovensku sídlící společnosti Weltimmo působení fyzické osoby - zástupce společnosti Weltimmo v Maďarsku, zřízený maďarský bankovní účet a zaměření webových stránek na maďarské subjekty údajů. Oproti tomu, SDEU proaktivně dovodil, že pouhý fakt, že jsou zpracovávány údaje státních příslušníků členského státu, ještě nezakládá použitelnost práva tohoto členského státu. V druhé části pak SDEU upřesnil možnost DPA aplikovat právo cizího státu a její hranice.

Rozhodnutí Weltimmo představuje další stupeň odklonu SDEU od zamýšleného konceptu One Stop Shop, který by mělo přinést GDPR. Pokud bude interpretováno přísně (a zřejmě by mělo, protože, jak nám SDEU pravidelně ve své rozhodovací praxi připomíná, v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí subjektů údajů je to nezbytné), může znamenat zásadní změnu pro správce údajů operující ve více národních státech EU. Zatímco doposud stačilo, že byly splněny zákonné povinnosti státu, kde měla společnost sídlo, nyní je nezbytné, aby správce měl detailní povědomí o národních úpravách všech států, ve kterých má provozovnu, a plnil tam zákonné povinnosti, zřejmě včetně registrace u národní autority ochrany osobních údajů.

 

Rozhodnutí je dostupné zde.

napsal: Jakub Míšek

Stanovisko GA: C-362/14 Schrems

Dne 23. září vyšlo dlouho očekávané stanovisko GA ve věci C-362/14 - dostupné je zde. České znění zatím dostupné není (v češtině je k dispozici stručná tisková zpráva).

Dle názoru generální advokáta Bota není možné, aby se národní orgány dozoru vzdaly svých pravomocí s poukazem na rozhodnutí Evropské Komise o tom, že Spojené státy splňují požadavky tzv. bezpečných přístavů. Komise totiž není způsobilá pravomoci orgánů členských států tímto rozhodnutím omezit.

První komentář Maximiliana Schremse je k dispozici zde. Stanovisko je poměrně rozsáhlé a tak se dají další komentáře očekávat později.

Nabídka zaměstnání - kyberkriminalita

Policie ČR rozšiřuje týmy specializované na vyšetřování počítačové trestné činnosti - nové pozice jsou vhodné pro právníky i pro informatiky a uplatnit se mohou i čerství absolventi.

Inzerát viz v .pdf zde.

Inspirativní rozhodnutí 9th Circuit

9th Circuit vydal rozhodnutí ve věci Lenz proti Universal Music, které se týká odpovědnosti za protiprávní vyhrožování autorskoprávním postihem. Jedná se o další příklad ustálené rozhodovací praxe amerických soudů, která postihuje autorskoprávní trolling. Přestože se v Evropě (zatím) neuplatňuje koncepce fair use, je toto rozhodnutí z argumentačního hlediska inspirativní i pro české soudy. Za informaci děkujeme prof. Jasonu Schultzovi z NYU.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Prováděcí akty k nařízení eIDAS

Dne 8. září 2015 vydala Evropská komise dvě rozhodnutí a dvě nařízení, kterými provádí nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. nařízení eIDAS). Rozhodnutími Komise stanovuje specifikaci formátů zaručených elektronických podpisů a zaručených pečetí uznávaných subjekty veřejného sektoru a technické specifikace a formáty důvěryhodných seznamů. Prováděcími nařízeními pak Komise dotváří rámec interoperability a stanovuje minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci. Dle článku 52 eIDAS vstoupí celé toto nařízení v účinnost od uplynutí tří let ode dne použitelnosti výše uvedených nařízení, která vstupují v platnost po dvaceti dnech po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Díky tomu je definitivně jisté, že celé nařízení eIDAS bude účinné na konci září roku 2018.

Jednotlivé prováděcí akty jsou k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0006

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0005

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0001

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0002

Samotné nařízení je k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014R0910&qid=1441952861321

Díky za guest blog Janu Tomíškovi.

4. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií pořádá 16. září 2015 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity 4. národní vědecké kolokvium Právo ICT. S příspěvky na témata teorie práva ICT, práva duševního vlastnictví, práva elektronického obchodu a práva eGovernment vystoupí doktorandi oboru Právo informačních a komunikačních technologií.

Program a přihlašovací formulář jsou k dispozici zde.

CEEEGov Days 2016

Právě byl publikován call for papers na příští ročník tradiční konference Central and Eastern European eDemocracy and eGovernment Days, který proběhne v Budapešti. Konference přijímá abstrakty na témata související s využitím ICT ve veřejné správě.

Plný text výzvy k podávání příspěvků je v .pdf zde.

Elektronické doručování insolvenčním správcem

Nejvyšší soud se vyslovil k otázce analogické aplikace občanského soudního řádu na doručování písemností insolvenčním správcem prostřednictvím e-mailu (tj. doručení s následným potvrzením o přijetí do tří dnů). Soud konstatoval, že na tento typ doručování nelze restriktivně analogicky uplatnit občanský soudní řád, tj. doručení je účinné i v případě, pokud jej adresát potvrdí později než 3 dny po odeslání.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ESLP ke svobodě projevu

ESLP vydal rozhodnutí v případu finských vydavatelů, v jejichž novinách byly přetiskovány údaje z veřejných rejstříků týkajících se odvodů daní. Soud zde konstatoval, že v tomto případě, přestože byly údaje jinak veřejně dostupné, lze jejich zveřejňování omezit v zájmu ochrany soukromí. Návrh však byl v části úspěšný kvůli porušení čl., neboť se finské soudy dostatečně nevypořádaly s odůvodněním otázky, v čem je postavení žalobců jiné oproti vydavatelů jiných novin, které informace z téhož registru rovněž publikovaly (rozdíl zde ve skutečnosti spočíval v množství a způsobu, jímž byla data publikována).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americký Nejvyšší soud k charakteru licence na patent

Americký Nejvyšší soud rozhodl případ, který se týkal práva na odměnu za licenci patentu. Soud podle očekávání doktríny konstatoval, že právo na odměnu může trvat jen po dobu trvání patentu a skončí-li patentová ochrana, právo na odměnu ex lege zaniká (tj. že právo na odměnu není nezávisle sjednaným právem). Byť se jednalo o očekávaný výsledek, je na něm zajímavá skutečnost, že i ve vysoce liberálním systému amerického práva dostal v tomto případě přednost účel patentové ochrany (resp. jejího časového omezení) před tím, co by naše právo zřejmě označilo za autonomii vůle stran (zde je však třeba připomenout, že vůle zavázat se k placení licenční odměny i po skončení patentové ochrany zřejmě nebude úplně autonomní...)

Plný text rozhodnutí viz zde.

Jako perličku ještě připojujeme jiné americké rozhodnutí, které je vnímáno jako krok v boji proti autorskoprávnímu trollingu. Rapper Shaw Carter, známější jako Jay Z, úspěšně žaloval náhradu nákladů v řízení, v němž se na něm a jeho nahrávací společnosti snažil domáhat ochrany autorskoprávní troll. Soud zde konstatoval šikanózní charakter žaloby a přiznal náhradu komerčních nákladů na právní zastoupení (ve výši i přes 700 USD/hod.) až do nikoli obvyklých  90%.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU k otázce přeshraničního výkonu rozhodnutí a nákladů řízení

V případě šedého dovozu, jemuž se majitel ochranné známky snažil neúspěšně bránit, vydal SDEU velmi zajímavé rozhodnutí, které může mít dalekosáhlé důsledky nejen na výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy. Soudní dvůr konstatoval, že pouhý rozpor rozhodnutí, o jehož výkon vítěžná strana žádá, s unijním právem, nemusí být překážkou jeho výkonu v jiném členském státě - Soudní dvůr v tomto směru použil výrazy jako "zjevné porušení právního pravidla, které je v unijním právním řádu, a tedy v právním řádu členského státu, v němž se o uznání žádá, považováno za zásadní." Druhá část rozhodnutí se týká věcné působnosti čl. 14 směrnice č. 2004/48/ES, přičemž jeho předmětem je dle názoru soudu i škoda způsobená zadržením věci v řízení o ochraně práv duševního vlastnictví.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Summer School 2015 Reader online

Zejména pro studenty již desátého ročníku Summer School of European IP and ICT Law byl vydána a zpřístupněna aktuální verze publikace European ICT Law: Texts, Cases, Materials 2015.

Studentům i odborné veřejnosti lze doporučit i druhé vydání casebooku prof. Boyla a Jennifer Jenkinsové: INTELLECTUAL PROPERTY: LAW & THE INFORMATION SOCIETY Cases & Materials.

Revue pro právo a technologie 11/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, zahajuje šestý ročník své existence.

Nově byl časopis zapsán i do databáze ERIH PLUS

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné letní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

Sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti

K pozoruhodnému závěru ohledně institutu sdělování díla veřejnosti dospěl v případě uživatelského rozhraní počítačového programu Nejvyšší soud. Podle Nejvyššího soudu je použití počítače v internetové kavárně možno považovat za sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti, přičemž rozdíl oproti případu C-39309 má spočívat v tom, že software je v tomto případě interaktivní (tj. uživatel na něj nekouká ale něco s ním aktivně dělá).

Rozhodnutí je evropským unikátem - podaří-li se jej nějak představit resp. vysvětlit mezinárodnímu publiku, zařadí se jistě po bok dalších kuriozit z české autorskoprávní praxe, které díky své neotřelosti sklízí zaslouženou pozornost na mezinárodních odborných fórech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Ústavný súd SR o data retention

Ústavný súd SR konečne zverejnil plné odôvodnenie nálezu o zrušení plošného sledovania občanov, ktorým dňa 29.4.2015 vyhlásil ustanovenia § 58 ods. 5 až ods. 7 a § 63 ods. 6 zákona č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách, ako aj § 116 zákona č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok a § 76a ods. 3 zákona č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore, za nesúladné s ústavne garantovaným právom obyvateľov na súkromie a ochranu osobných údajov.

 Zdroj: European InformationSociety Institute

Velký senát ESLP rozhodl ve věci Delfi

Rozhodnutí ESLP ve věci Delfi z roku 2013, o kterém jsme informovali na stránkách tohoto blogu, dostalo 16. června pokračování. Nyní se totiž ve věci vyjádřil i Velký senát.

Velký senát ve své podstatě potvrdil předchozí názor, když neseznal v postupu estonských soudů porušení článku 10 Úmluvy.

Stejně jako po předchozím rozhodnutí z roku 2013 je tak ESLP terčem kritiky, protože nepřisoudil diskuzím po články na zpravodajských portálech místo v lidskoprávním diskurzu. Vzhledem ke značnému rozsahu rozhodnutí a přítomností disentů v něm nás tak zřejmě čeká období pečlivé analýzy textu i jeho možných praktických dopadů.

Krátký komentář Martina Husovce je možné najít zde. Obsáhlejší komentáře se pak objevily i na dalších místech. Poměrně ostrý odsudek rozhodnutí je možné najít na stránkách Electronic Frontier Foundation, smířlivější postoj pak na blogu EU Law Analysis.

CfP: CyCon 2016 & TAU Workshop for Junior Scholars in Law

Byl publikován Call for Papers na příští ročník CyConu. Tématem bude "Cyber Power" (letošní byl "Architectures in Cyberspace") a veškeré informace jsou dostupné na webu CyConu. CyCon 2016 bude probíhat ve dnech 31. května až 3. června 2016. Abstrakt je potom nutné odeslat do 1. října 2015.

Výrazně méně času k podání abstraktu je na 3rd Annual TAU Workshop for Junior Scholars in Law. Letošní workshop, který se koná v Tel Avivu ve dnech 26. a 27. října 2015, má podtitul "Theory Coming to Life". Abstrakt je potřeba poslat do 15. června 2015. Podrobnější informace jsou k dispozici v Call for Papers nebo na stránkách věnovaných workshopu.

CyCon - část druhá

Zprávy z druhého dne konference přináší Jakub Míšek (dále v textu JM) a Jakub Harašta (JH).

CyCon - část první

„The place to be“ je v současné době Tallinn. Dnes oficiálně začala konference CyCon 2015 pořádaná CCD CoE. Zprávy z dnešního prvního dne konference přináší Jakub Míšek (dále v textu JM) a Jakub Harašta (JH).

Letní škola evropské práva ICT 2015

Byly otevřeno přihlašování na desátý ročník legendární Letní školy evropského práva ICT, která se tradičně koná v rakouském Reichenau. Studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity mohou jako obvykle využít 5 stipendijních míst (místa budou vybrána dle motivačního dopisu v přihlášce).

Přihlašovací formulář je společně s organizačními informacemi na webu zde.

SDEU k problematice click-wrap prorogačních dohod

UPDATE:
Kritika Grahama Smitha k rozhodnutí dostupná zde.

Soudní dvůr Evropské unie vydal rozhodnutí o předběžné otázce k problematice prorogačních dohod uzavřených metodou click-wrap. Platnou prorogační dohodu dle nařízení 44/2001 Brusel I je podle soudu možné uzavřít tak, že je protistraně v rámci procesu uzavírání smlouvy poskytnut odkaz na stránku s podmínkami, které obsahují prorogační doložku. Poskytnutím odkazu je protistraně umožněno si pořídit trvalý záznam této doložky a způsob jejího uzavření tak odpovídá písemné formě. Lze předpokládat, že toto rozhodnutí bude platné i ve vztahu k aktuálně platnému nařizení 1215/2012 Brusel I bis, protože obsahuje totožná ustanovení.

Text rozhodnutí je dostupný zde.

Guest blog: Jan Tomíšek

SDEU k propagaci výrobků chráněných autorským právem

SDEU se vyjádřil k otázce propagace prodeje výrobků chráněných majetkovými právy autorskými. Poněkud překvapivě se soud v tomto případě při rozhodování mezi místní ochranou majetkových práv autorských a volným pohybem zboží rozhodl ve prospěch místní ochrany. Základní podstatou sporu je totiž v tomto případě nekompatibilita autorskoprávní a vzorové ochrany nábytku v Itálii a možnost italských producentů replik své výrobky nabízet mimo Itálii (nikoli otázka, co se považuje za rozšiřování díla).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Controlling Internet Infrastructure

Právě vyšla popularizační publikace Davida G. Posta a Danielle Kehl, která se zabývá institucionálními souvislostmi kontroly nad DNS. Vedle pozoruhodně komplexního shrnutí dosavadního vývoje nabízí několik zásadních myšlenek k aktuálním transformačním trendům oslabování vlivu americké vlády. Publikace stojí za pozornost především jako výjimečně hutná učebnice o DNS - v téže řadě by pak měly následovat další texty kriticky věnované jednotlivým aspektům plánované transformace.

Plný text v .pdf viz zde.

Duties of care in cybercrime report

Velmi zajímavou studii zveřejnil Ústav pro právo, technologie a společnost (TILT) z Univerzity v Tilburgu. Studie posuzuje z pohledu čtyř jurisdikcí (nizozemské, USA, brazilské a české) existenci právních povinností osob soukromého práva, které mohou pomáhat při boji s kybernetickou kriminalitou. Především je studie zaměřena na povinnosti ISP, dodavatelů software a ostatních podnikatelů, při zabezpečování hardware a software a při obraně proti ransomware a DDoS útokům. Studie rovněž obsahuje návrhy de lege ferenda směřující ke zvýšení kybernetické bezpečnosti.

Celá studie je dostupná online zde.

Nový česko-slovenský PDV mailing list

Drazí přátelé,
nechybělo Vám někdy místo, kde byste mohli napsat svým kolegům z oblasti PDV, aniž byste museli po jednom všechny obepisovat? Oznámit konferenci, novou publikaci, nabídku na PhD pozici či pracovní místo, nebo prostě se zeptat, jestli někteří z Vašich kolegů už na něco podobného nenatrefili, resp. jaký je jejich názor?
Pokud ano, právě jste to místo našli: tecka)com> je mailing list akademiků, praktiků a nadšenců z oblasti PDV, který má sloužit k tomu, abychom naši každodenní práci mohli dělat efektivněji a dostali se vždy k aktuálním a úplným informacím, které pro ni potřebujeme. 

Držte i Vy příslovečný prst na tepu PDV života, přidejte se a neváhejte používat mailing list.

S pozdravem
Martin Husovec (moderátor)
Matěj Myška (moderátor)

Ukládání dat občanů Ruské federace

V Rusku bude od 1. září účinná nová právní úprava ochrany osobních údajů, která stanoví povinnost ukládat data občanů Ruské federace pouze na jejím území.

 

Zatím není jasné, zda bude možné tyto údaje mimo Rusko zpracovávat, nebo je pouze mimo Rusko předávat - čeká se na metodické pokyny od ruské Federální služby pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií. Sankcí za porušení však může být i blokování příslušné webové stránky.

Stručné shrnutí včetně analýzy možných důsledků je dostupné na stránkách Society for Computers and Law http://www.scl.org/site.aspx?i=ed41848

Jan Tomíšek (díky za guest blog)

3. ročník konferece Lawfit

Dne 18. 5. 2015 se pod záštitou předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu koná již třetí ročník konference Lawfit, tentokrát s podtitulem "Konec volného internetu?"

Dle webových stránek konference se "první blok bude věnovat regulačnímu rámci. Svůj pohled představí především Český telekomunikační úřad. Druhý blok, který je pořádám ve spolupráci s magazínem INDEX Lidových novin, přinese diskuse nad omezením rychlosti internetu a blokováním přístupu k různým službám ze strany poskytovatelů připojení. Třetí blok se pak soustředí na omezení přístupu k obsahu internetu ze strany poskytovatelů připojení a vyhledávání obsahu. Představeny budou zejména aktuální rozsudky Soudního dvora EU a jejich aplikace v praxi ze strany nejvýznamnějších hráčů na českém trhu."

Vstup na konferenci je volný, ale kapacita je omezena. Doporučujeme tedy brzkou registraci na http://law.fit.cvut.cz/.

Povinnost ISP vyzvat k odstranění dat z Google Cache

K poněkud nečekanému závěru dospěl v případu týkajícím se odpovědnosti ISP za porušování práv duševního vlastnictví OLG Celle. Vedle povinnosti odstranit na výzvu protiprávní data totiž soud konstatoval též povinnost ISP vyzvat k odstranění týchž dat v Google Cache (po odstranění stránek protiprávně publikujících chráněných obsah totiž bylo ještě možno k obsahu přistupovat prostřednictvím Google Cache). Otázkou je, zda bude spor směřovat k BGH a zda v tomto případě není důvod podat návrh na rozhodnutí o předběžné otázce.

Plný text rozhodnutí viz zde.

NYSDFS ke stavu kybernetické bezpečnosti v bankovnictví

K poměrně kritickým závěrům dospělo šetření bankovního dohledu Státu New York ohledně připravenosti bank a jiných finančních institucí čelit kybernetickým bezpečnostním incidentům. Bankovní sektor je obecně považován za solidně zabezpečený, ale podrobné šetření zde ukázalo nemalé nedostatky a investiční deficity. V Evropě, kde trpí v oblasti kybernetické bezpečnosti nedostatečnými technickými a personálními zdroji nejen banky ale především samotné bankovní dohledy, nejsou podobně důkladné studie doposud k dispozici.

Plný text veřejné části studie viz zde.

Australský federální soud k povinnosti ISP vydat osobní údaje uživatelů

Australský federální soud rozhodl ve věci ochrany majetkových práv autorských o povinnosti poskytovatele služeb elektronických komunikací poskytnout data uživatelů, o nichž se vykonavatel majetkových práv autorských domnívá, že tato práva porušují. Jedná se o případ podobný věci C-275/06 a řadě dalších evropských sporů (z nich zřejmě nejzajímavější vývoj měl doposud případ UPC Ireland).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Projekt FORWARD - osiřelá audiovizuální díla

Konsorcium partnerů realizuje již od roku 2013 projekt FORWARD, jehož cílem je vytvořit celoevropský standardizovaný systém v rámci EU pro posuzování a registrování stavu práv audiovizuálních děl se zaměřením na díla osiřelá.
Projekt bude koordinován i s databází osiřelých děl vedené OHIM.

Otázkou (rétorickou?) pak zůstává, nakolik je princip neformálnosti autorskoprávní ochrany vhodný pro 21. století a informační společnost.

SDEU opět ke sdělování veřejnosti

Jak trefně poznamenal Matej Gera, sága "communication to the public" formou odkazů před SDEU pokračuje. 

Dnes bylo totiž vydán rozsudek ve věci C More Entertainment AB proti Linusi Sandbergovi (C-279/13, EU:C:2015:199).V dané věci šlo ve stručnosti o to, že pan Sandberg vkládal na internetovou stránku odkazy, které umožňovaly ostatním internautům přístup k přímým přenosům zápasů ledního hokeje na jiné internetové stránce, aniž by museli zaplatit peněžitou částku požadovanou provozovatelem této jiné stránky [EU:C:2015:199, bod 2]. Odkazy tedy umožňovaly obejít platební systém vytvořený společnosti C More Entertainment. Tato společnost též později přidala i technické prostředky ochrany, které měly právě takovému neoprávněnému přístupu zabránit. Po rozsudku ve věci Svensson a další (C‑466/12, EU:C:2014:76), předkládající soud Högsta domstolen rozhodl vzít zpět první čtyři položené předběžné otázky a ponechat pouze pátou otázku, která se tázala, zda mohou členské státy přiznat nositelům práv širší výlučné právo a stanovit, že sdělování veřejnosti zahrnuje více úkonů, než uvádí čl. 3 odst. 2 směrnice 32001L0029.

V případě čl. 3 odst. 1 32001L0029 již totiž Soudní dvůr judikoval, že tento „musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát mohl poskytnout větší ochranu nositelům autorského práva tím, že stanoví, že pojem „sdělování veřejnosti“ zahrnuje více úkonů, než uvádí toto ustanovení“ (C‑466/12, EU:C:2014:76, bod 41). 

Soudní dvůr ve své odpovědi zohlednil úpravu ve směrnici o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (32006L0115), zejména pak jejího recitálu 16, který výslovně zakotvuje, že „členské státy by měly mít možnost stanovit širší ochranu nositelů práv souvisejících s právem autorským, než jakou vyžadují ustanovení této směrnice pokud jde o vysílání a sdělování veřejnosti.“ Členské státy tak mohou jít v ochraně nad práva harmonizovaná v čl. 8 odst. 3 32006L0115, tedy "výlučné právo udělovat svolení nebo zakazovat bezdrátový přenos jejich vysílání, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud se takové sdělování děje na veřejně přístupných místech a za vstupné." 

Živé vysílání sportovních přenosů tak nelze vzhledem k právům souvisejícím s autorským právem považovat „zpřístupňování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 32001L0029 [EU:C:2015:199, bod 27] – není totiž „on-demand“ – 32001L0029 tak nebrání národní právní úpravě, která výlučné právo vysílacích organizací rozšiřuje na úkony sdělování veřejnosti, které by mohly představovat přímé přenosy sportovních utkání na internetu, pod podmínkou, že takovým rozšířením není dotčena ochrana autorského práva.

Další info na IPkat.

Nabídka zaměstnání - PhD

Knowledge Centre Open Data, OTB a Tilburg Institute for Law, Technology, and Society (TILT) vypsaly společně nové místo pro doktoranda v oboru ochrany soukromí a osobních údajů. Pozice je na dobu doktorského studia, tj. 4 rok. Termín pro podávání přihlášek je 10. duben.

Podrobné informace o výběrovém řízení viz zde.

CISA - změněný návrh

Návrh Cybersecurity Information Sharing Act byl po změnách schválen Výborem pro zpravodajské služby Senátu USA. Jedná se o předpis, který byl dříve odmítnut pro neproporcionální zásahy do soukromí a nyní může být znovu projednán. V porovnání s naším zákonem o kybernetické bezpečnosti je návrh CISA mnohem důkladnější a dotýká se též obsahových (nikoli jen strukturálních) otázek.

Text CISA s vyznačením změn viz zde: http://www.scribd.com/mobile/doc/259315223.

Nová kniha o technologické trestné činnosti

Marc Goodman právě vydal novou popularizační publikaci, v níž se věnuje budoucnosti technologické kriminality. Kniha obsahuje vedle vizí a předpovědí rovněž velké množství pozoruhodných příkladů z celého světa (vč. informace o tom, proč se v Kremlu začaly opět používat mechanické psací stroje).

Web nové knihy s názvem Future Crimes viz zde: http://www.futurecrimesbook.com.

Stáže u EPO a OHIM

Právnická fakulta MU se stala členem programu Pan-European Seal Traineeship a zahájila výběr zájemců ze strany magisterských a doktorských studentů o placené stáže u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) a Evropského patentového úřadu (EPO).

Termnín příhlášek je do 30. 5. 2015 a začátek stáže je naplánován na září 2015.

Více o zapojení PrF MU a detailní informace o účasti v programu dostupné zde.

Informační leták pak je dosutpný zde.

Ryneš opět před NSS

V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-212/13, o kterém jsme Vás informovali, rozhodoval dne 25. 2. 2015 Nejvyšší správní soud.

Předběžná otázka, o které SDEU rozhodoval, směřovala primárně k definování rozsahu pojmu osobní potřeby podle §3 odst. 3 zákona o ochraně osobních údajů. NSS toto rozhodnutí akceptoval, ale nakonec stejně rozhodl o zrušení rozsudku Městského soudu v Praze i rozhodnutí předsedy ÚOOÚ. V rozhodnutí poukázal zejména na nekonzistentní správní praxi ÚOOÚ. Ta vyústila v potrestání, které bylo v rozporu s čl. 7, odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vybrané pasáže:

[51] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že pochyby o významu čl. 3 odst. 2 druhé odrážky směrnice 95/45/ES, tedy předobrazu §3 odst. 3 zákona o ochraně osobních údajů, panovaly též na evropské úrovni. [...] Teprve Soudní dvůr tyto pochybnosti odstranil a čl. 3 odst. 2 vyložil.
[...]
[54] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se stěžovatelem v tom, že právní názor vyjádřený v rozhodnutí žalovaného, v rozhodnutí jeho předsedy i v rozsudku městského soudu je v přímém rozporu s jinými navenek prezentovanými názory obžalovaného. Daný rozpor se týká výkladu a aplikace §3 odst. 3 zákona o ochraně osobních údajů, konkrétně pojmu "výlučně pro osobní potřebu". [...]
[55] Policie ČR, Okresní ředitelství Třebíč, dne 28. 11. 2007 zformulovala dotaz, zda provoz kamerového systému stěžovatele spadá do působnosti zákona o ochraně osobních údajů, a zda je provozován legálně. [...] Žalovaný ve své odpovědi ze dne 18. 12. 2007, sepsané vedoucím samostatného oddělení registračního [...], k dopisu uvádí:
"[...] Takto provozovaný kamerový systém sám o sobě nepodléhá režimu [zákona o ochraně osobních údajů], jelikož se jedná o zpracování osobních údajů pro osobní potřebu ve smyslu §3 odst. 3 [...]."
[...]
[57] V prvostupňovém rozhodnutí v této věci ze dne 4. 8. 2008 žalovaný naproti tomu píše:
"[...] V souladu se shora uvedeným proto správní orgán dospěl k závěru, že předmětné zpracování osobních údajů není zpracováním prováděným pro osobní potřebu obviněného [...]."

NSS poté cituje i pasáže z výročních zpráv z roku 2008 a 2011, kdy se ÚOOÚ také vyjadřuje rozporuplně. NSS pak tedy konstatuje, že rozhodování v těchto typových věcech bylo ze strany ÚOOÚ "nepředvídatelné a svévolné" (bod 67). Problémem tak je situace "naprosté právní nejistoty vytvořené nejasným právem Evropské unie a toto právo implementujícím obsahově nejasným českým zákonem, v kombinaci s celkově nekonzistentní právní praxí žalovaného" (bod 113). 

Plný text rozhodnutí zde.

Vyjádření ÚOOÚ je možné nalézt zde.

Otevřený dopis - rekodifikace jihoafrického autorského práva

Jihoafrická republika je jednou ze zemí, které pracují na rekodifikaci autorského práva tak, aby odpovídalo požadavkům informační společnosti. Jihoafrická vláda nyní jako odpověď na výzvu k veřejné debatě obdržela doporučení podepsané padesáti špičkovými experty z oboru práva duševního vlastnictví z celého světa. Text se primárně se zaměřuje na potřebu obecné flexibilní výjimky pro fair use, kterou budou moci soudy aplikovat v návaznosti na budoucí technologické změny. Argumenty uvedené v dopisu jsou přitom nesporně zajímavé i pro současný proces přípravy společné evropské úpravy autorského práva.

Plný text dopisu viz zde.

Nová pravidla pro řešení sporů z domén .cz

CZ.NIC zavádí od 1.3. nový systém alternativního řešení sporů z domén .cz. Systém se technicky i co do nároků podobá UDRP - nejde tedy o rozhodčí řízení, ale o smluvní mechanismus s autonomním režimem posouzení sporu nezávislým expertem.

Nová pravidla registrace s pravidly pro řešení sporů (příloha č. 3) jsou ke stažení zde.

Specifický mechanismus - import léků

Soudní dvůr vydal rozhodnutí, které se týká uplatnění specifického ochranného mechanismu pro dovoz léků z tzv. nových členských států EU. Tato výjimka z volného pohybu zboží, kterou si vylobbovaly farmaceutické společnosti, dle tohoto rozhodnutí nezakládá přímou povinnost hlásit nesouhlas s dovozem v měsíční lhůtě. Na druhou stranu ale Soudní dvůr konstatoval, že nenahlášení může mít za následek ztrátu práva proti dovozu později protestovat.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Použití skryté kamery novináři před ESLP

V rámci dnešního rozhodnutí ve věci Haldimann a další v. Švýcarsko (stížnost č. 21830/09) ESLP rozhodl, že Švýcarsko porušilo článek 10 sankcionováním čtyř novinářů za použití skryté kamery k nahrání později odvysílaného rozhovoru.

V rámci přípravy dílu pořadu Kassensturz, který měl informovat o pochybných obchodních praktikách zprostředkovatelů pojištění, došlo v roce 2003 k nahrání rozhovoru s jedním z nich. Jeden z novinářů vystupoval jako spotřebitel a v místnosti připravené pro schůzku byly umístěny dvě skryté kamery. Na konci setkání novináři informovali zprostředkovatele o tom, že byl natáčen a dali mu možnost vyjádřit se k průběhu schůzky. Zprostředkovatel to odmítnul. Záznam byl později odvysílán, ale tvář zprostředkovatele i jeho hlas byly pozměněny tak, aby nebyla možná jeho přímá identifikace. Švýcarský Federální soud všem novinářům udělil v roce 2007 pokutu s tím, že právo veřejnosti na informace je sice chráněným zájmem, ale že měli postupovat tak, aby minimalizovali zásah do soukromí natáčeného zprostředkovatele.

ESLP zohlednil, že fakta prezentovaná v reportáži nebyla nikdy rozporována žádnou ze stran. Přiklonil se k tomu, že rozmazání obličeje a pozměnění hlasu bylo dostatečnou minimalizací zásahu do práva na soukromí.

Tisková zpráva zde.
Text rozhodnutí zde.

Open Europe: Open Data for Open Society

Při příležitosti lotyšského předsednictví EU je pořádána konference k problematice otevřených dat a jejich roli v rozvoji informační společnosti.

Další informace a odkazy na live stream.

Program konference.

Jurisdikce při zásahu do autorských práv - případ Pez Hejduk

Vzhledem k tomu, že to sem na blog z lenosti doteď nikdo nedal, zůstalo na mě, abych oznámil rozhodnutí v otázce jurisdikce v případech zásahu do majetkových práv autorských. Soudní dvůr v tomto případě, stručně řečeno, konstatoval, že žalovat lze prakticky kdekoli (protože internet je všude) a jediným omezením je kalkulace škody (ta může být vztažena pouze k území jurisdikce příslušného soudu).
Toho rozhodnutí, které jde v otázce extrateritoriality ještě dále než případ Pinckney, technicky umožňuje zažalovat porušení majetkových práv autorských nejprve v tom členském státě, kde budou nároku nejvíce nakloněny místní soudy (a místní autorské právo). Následně pak lze ve státech se zákonnou náhražkou skutečné škody (typicky v ČR) inkasovat jeden po druhém místní náhrady v zákonné výši i bez toho, aby bylo nutno prokazovat, že na jejích území skutečně nějaká škoda vznikla. Jedinou možností, jak odvrátit bankomatový efekt této interpretace, je jako neproporcionální zcela opustit v takových případech zákonné náhrady škody a požadovat prokázání skutečné škody (resp. skutečného ušlého zisku) na území jurisdikce.
V České republice už k této interpretaci sáhl v trestních věcech Nejvyšší soud (o rozhodnutí jsme informovali zde). Pokud už naše civilní soudy nebudou postupovat obdobně, mohly by alespoň začít důsledně aplikovat náš autorský zákon a požadované astronomické zákonné náhrady posuzovat vzhledem k ceně licencí (přičemž prodejní cena hudebního CD nebo audiovizuálního DVD ani cena za stažení souboru nebo jeho přehrání žádnou cenu za licenci nezahrnuje, neboť v případě těchto spotřebitelských transakcí nedochází k uzavření žádné smlouvy).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Sdílení dat o bezpečnostních incidentech v USA

Prezidentským výnosem bylo v USA oficiálně zavedeno na národní úrovni systematické sdílení dat o kybernetických bezpečnostních incidentech mezi soukromým a veřejným sektorem. Výnos nezakládá žádné konkrétní povinnosti, ale umožňuje vznik analytických pracovišť, která budou vyhodnocovat data o bezpečnostní situaci v informačních sítích a ta pak sdílet na národní úrovni s National Cybersecurity and Communications Integration Center. Jedná se o podobný model, jaký u nás s národním a vládním dohledovým pracovištěm zavedl zákon č. 180/2014 Sb. - podstatný rozdíl však spočívá v rozsahu zpracovávaných a předávaných dat. Je v tomto směru poněkud pikantní, že jednou z prvních společností, které na problém ochrany soukromí v této souvislosti poukázaly, je Apple.

Plný text výnosu viz zde.
Tiskovou zprávu viz zde.
Zprávu a komentář U.S. News viz zde.
Komentář WSJ viz zde.
Zprávu a komentář Wired viz zde.

Bezpečnostní strategie České republiky 2015

V rámci nové Bezpečnostní strategie České republiky je pozornost opět věnována i kybernetické bezpečnosti.
Zajištění kybernetické bezpečnosti je označeno za jeden ze strategických zájmů (s. 7). Kybernetická bezpečnost byla, společně s energetikou a problémy imigrace, zařazena mezi nevojenské hrozby, jejichž závažnost se v současné době výrazně zvyšuje (s. 8).
Kromě upozornění na současnou expanzivní politiku Ruska (text na s. 11 se jinak číst nedá), která zahrnuje i kybernetické operace, obsahuje dokument i varování před úlohou kybernetických útoků v rámci politické a ekonomické špionáže, jako jednou z bezpečnostních hrozeb. Další bezpečnostní hrozbou provázanou s kybernetickými operacemi je ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury (s. 12).
Priority jsou pak na s. 16 formulovány následujícím způsobem:
"65. V souvislosti s hrozbou kybernetických útoků patří k prioritám vlády zajištění bezpečnosti kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů pomocí vládního koordinačního místa pro okamžitou reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty. ČR podporuje budování takových systémů, které umožňují širokou spolupráci všech aktérů, tedy i těch, kteří nejsou součástí veřejné správy a přispívají k výměně zkušeností z řešení kybernetických incidentů na národní a mezinárodní úrovni. Vláda prosazuje legislativní i nelegislativní opatření tak, aby byla v souladu s principy vývoje informační společnosti a s Národní strategií kybernetické bezpečnosti na období let 2015-2020. 

66. ČR upřednostňuje budování systémů pružné odolnosti schopných nejen minimalizovat dopady kybernetického útoku, ale také uvést systém rychle zpět do funkčního stavu. Prosazuje důsledné dodržování bezpečnostních standardů v informačních a komunikačních systémech provozovaných orgány veřejné správy. Podporuje také osvětu zaměřenou na kybernetickou a informační bezpečnost, neboť široká veřejnost může být tím nejzranitelnějším prvkem celého systému. Definuje způsoby ochrany citlivých informací, s nimiž je nakládáno v informačních systémech provozovaných orgány veřejné správy, a především těch informačních systémů, které jsou nezbytné k zajištění chodu kritické infrastruktury státu. 

67. ČR se aktivně podílí na rozvoji opatření proti kybernetickým hrozbám v rámci mezinárodních organizací, zejména EU a NATO. Podporuje posílení mezinárodní soudní a policejní spolupráce s cílem dopadení pachatelů kybernetických útoků. ČR se připojuje k iniciativám prosazujícím tvorbu mezinárodních právních norem upravujících problematiku kybernetické bezpečnosti."

COFOLA a výzkumná data

Bylo otevřeno přihlašování na konferenci COFOLA, která se letos poprvé uskuteční na zámku v Lednici. V oboru práva a technologií resp. práva duševního vlastnictví je letos vypsáno téma týkající se ochrany dat ve vědě a výzkumu. Konference má otevřenou možnost aktivní účasti a všechny příspěvky jsou recenzovány.

Přehled odborných sekcí a další informace viz zde.

Ústavní soud k povinnosti platit odměny kolektivnímu správci autorských práv

Ústavní soud se vyjádřil  k povinnosti platit odměny kolektivnímu správci autorských práv INTERGRAM za zpřístupňování záznamů a na nich zaznamenaných uměleckých výkonů výkonných umělců veřejnosti prostřednictvím televizoru.

ÚS se v nálezu věnuje zejména presumpci užívání autorských děl a tedy doktríně "potenciální recepce" a kritickému § 18 odst. 3 AutZ.

Z nálezu pak vybíráme:

"29. Zároveň je však třeba zdůraznit (i s ohledem na výše vyřčené), že musí být prokázáno, že toto zařízení umožňující televizní přenos je provozuschopné, respektive že skutečně jeho prostřednictvím vůbec může docházet k zásahům do autorských práv (viz též důraz na ‚poskytování signálu‘ ve výše citovaném rozsudku Soudního dvora č. C-306/05). Tak tomu zajisté bude, pokud kolektivní správce při prováděné kontrole zjistí, že televizor je zapnutý, obzvláště pokud zároveň zprostředkovává konečnému uživateli díla chráněná autorským zákonem, která jsou kolektivním správcem spravována. Opačná situace však nastane, pokud kolektivní správce najisto tuto skutečnost nepostaví. Za tohoto stavu totiž nemůže ze samotné faktické existence a pouhého umístění televizoru v restauračním zařízení dovozovat, že skutečně slouží k výše uvedenému účelu, poněvadž přesvědčivě nezjistí, zda je provozuschopný, zda umožňuje zachycení vysílacího signálu apod. Pokud totiž dotčený televizor fakticky k veřejnému přenosu děl ani nemůže sloužit, nemůže být jeho prostřednictvím ani zasaženo do chráněných autorských práv, a nebylo by tak důvodné požadovat po provozovateli, v jehož restauračním zařízení je umístěn, uzavření licenční smlouvy na užití autorských předmětů ochrany. Jak totiž přímo plyne z ustanovení § 18 odst.3 autorského zákona, „[s]dělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.“ 

30. Takto je tedy nezbytné, aby kolektivní správce, respektive jím pověřená osoba, v průběhu prováděné kontroly bez důvodných pochybností nejprve zjistil, zda prostřednictvím inkriminovaného zařízení (televizoru, rozhlasu apod.) vůbec může docházet k přenosu chráněných děl ke konečnému uživateli jakožto veřejnosti, jíž jsou předměty ochrany ‚sdělovány‘. Postačí přitom, pokud k tomuto přenosu může docházet, neboť takto již v případě restauračních zařízení vyvstává vysoká pravděpodobnost, že v určitých chvílích k přenosu skutečně dochází (podobně jako např. ve dříve zmiňovaných hotelových pokojích, kde v zásadě nelze ověřit, zda-li si hoteloví hosté skutečně televizor umístěný v pokoji zapnou – resp. ověřit lze, nicméně za cenu nežádoucího zásahu do práva na soukromí těchto hostů). Zde totiž míra pravděpodobnosti zásahu do autorských práv dosahuje natolik vysoké úrovně, že ji je možno v zásadě presumovat. Výjimkou by byla situace (která však v projednávaném případě nenastala), kdy by zmíněné „sdělování“ bylo bez dalšího dovozováno z pouhého umístění televizního přístroje v restauraci bez prokázání toho, zda tento přístroj vůbec je schopen efektivního přenosu (ad absurdum by například bylo nemyslitelné, aby podléhaly licenční smlouvě nefunkční televizory plnící pouze dekorativní funkci). Podobně dochází také k presumpci skutečnosti, že ke sdělování chráněných děl veřejnosti dochází po celou dobu, kdy mohlo být dotčené zařízení v provozu, neboť by bylo neakceptovatelným požadavkem na kolektivní správce, aby prokazatelně doložili, že skutečně docházelo k produkci chráněných děl po celou dobu, po kterou vymáhají dlužné licenční poplatky. Zde totiž vyvstává zřetelný veřejný zájem na ochraně autorských předmětů ochrany, v rámci něhož lze akceptovat určitou míru presumpce spočívající ve faktu, že funkční a provozuschopné zařízení je schopné zpřístupnit užití chráněných děl, a proto jeho provozovatel musí mít (za splněných dalších podmínek) uzavřenou platnou licenční smlouvu pro veřejnou produkci těchto předmětů ochrany, ve smyslu jejich „sdělování veřejnosti“." 

Plně znění nálezu.

Tisková zpráva. 

Děkujeme alumni ÚPT Filipu Horákovi za upozornění.

SDEU k vyčerpání práv při změně média

SDEU vydal dnes rozhodnutí ve věci Allposters, které se týká vyčerpání práv u obrazových autorských děl. Soud konstatoval, že se vyčerpání práv vztahuje pouze na původní hmotný nosič (nikoli na případ, kdy je obraz přenesen na jiný nosič - v tomto případě šlo o převod z papíru na plátno). V reakci na toto rozhodnutí očekáváme vzrušenou diskusi ohledně vztahu k rozhodnutí ve věci UsedSoft - odkazy budeme průběžně doplňovat níže.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americké autorské právo - smysl a účel

V zajímavém rozhodnutí týkajícím se zneužití autorského práva proti pravidlům hospodářské soutěže a veřejnému zájmu se Court of Appeals for the Ninth Circuit vyslovil k otázce smyslu a účelu autorskoprávní ochrany jako prostředku obrany před šedým dovozem luxusních hodinek. Soud zde citoval dřívější rozhodnutí ve věci Twentieth Century Music Corp v. Aiken, 422 U.S. 151 (1975), v němž je smysl autorského práva shrnut následovně: "Kreativní práce má být podporována a odměňována, ale soukromá motivace musí v konečném důsledku sloužit široké veřejné dostupnosti literatury, hudby a ostatních forem umění."

Zbývá doplnit, že pokud by naše soudy takto jednoznačně formulovaly své názory na podstatu autorského práva, mohla by Česká republika konečně přestat být jedním z posledních civilizovaných států, kde se lze setkat s vlastnickým chápáním kreativní produkce v duchu feudalistické ideologie z osmdesátých let minulého století.

Plný text rozhodnutí viz zde.

The Copyright Manifesto: Four Pillars to Modernize Copyright in the EU

Iniciativa Copyright for Creativity představila dokument The Copyright Manifesto: Four Pillars to Modernize Copyright in the EU v němž načrtává možné směřování, kterým by se měla ubírat reforma autorského práva v EU. Vychází též z návrhu zprávy k InfoSoc směrnici poslankyně EP Julie Redové.

Samotný manifest pak poměrně obecně identifikuje čtyři základní problematické oblasti (celková zastaralost právního rámce, absence harmonizace v oblasti výjimek a omezení autorského práva, příliš dlouhá doba ochrany a nefunkční implementace) a nabízí adekvátní ideová řešení.

Aktuální příkladem, který ilustruje trefnost těchto připomínek ke stavu autorského práva, je aktuální návrh slovenského autorského zákona, jehož kritickou analýzu provedla nedávno organizace EISi.

Plný text dokumentu je pak dostupný na stránkách iniciativy.

Podpůrné dokumenty k ZoKB

V souvislosti s počátkem účinnosti zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, připravilo NBÚ několik podpůrných dokumentů, které mají pomoci při identifikování povinných subjektů.

K dispozici je blokové schéma k ZoKB, dále pomůcka k určování kritické infrastruktury, významných informačních systémů a výklad pojmu nepřiměřených nákladů. Všechny odkazy vedou na stránky NBÚ, rozcestník je k dispozici zde.

Právní ochrana databází a případ Ryanair

SDEU rozhodl ostře sledovaný případ týkající se právní ochrany databází resp. otázky, zda se evropské databázové právo vztahuje i na případy databází nechráněných právem sui generis. Případ tzv. screen-scrapingu je důležitý především pro populární služby nabízející cenová srovnání a využívající bez licencí resp. v rozporu s adhézními podmínkami dat získaných z webových stránek podnikatelů.
Soud však v tomto případě nevyřešil otázku samotných práv k užití dat, ale pouze obecně konstatoval, že právo běžného užití oprávněným uživatelem se nevztahuje na databáze nechráněné právy sui generis. Nabízí se tedy v tomto případě hned dvě krajní možnosti řešení, a to že pořizovatel databáze spadající mimo ochranu práv sui generis i autorského práva může libovolně omezovat uživatele prostřednictvím smluvních podmínek nebo že absence ochrany právy sui generis i autorským právem vylučuje při současné absenci jiných ochranných institutů (např. obchodního tajemství) možnost taková data chránit. Právní i ekonomické argumenty pro obě varianty jsou srovnatelně relevantní a bude záležet na jejich uplatnění v národních právních řádech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Revue pro právo a technologie 10/2014

Pátý ročník svojí existence zakončuje časopis Revue pro právo a technologie, jehož poslední číslo bylo zveřejněno online. 

Revue pro právo a technologie nově přechází na otevřený redakční systém, otevřené licence Creative Commons (4.0 CC BY-SA) a zejména bylo zapsáno na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné zimní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie II“, MUNI/A/0918/2013.

Vedecká správa o policajných kamerách: naozaj znižujú nevhodné použitie sily?

Koncom minulého roka priniesol Journal of Quantitative Criminology vedecký článok, ktorý demonštroval, že používanie "telových kamier" americkými policajnými zložkami znižuje, resp. bráni v nevhodnom použití ich sily. Je to prvá vedecká štúdia uskutočnená v štáte California, ktorá ukázala, že počas sledovaného obdobia (12 mesiacov) použitie sily u týchto zložiek sa znížilo o 59% a počet sťažnosti spadol o 87%. Je vhodné dodať, že  ukladanie a použitie natočených záznamov prináša mnohé zaujímavé právne otázky z pohľadu elektronického dokazovania.

Zdroj:

• Ariel, B. et al. The Effect of Police Body-Worn Cameras on Use of Force and Citizens’ Complaints Against the Police: A Randomized Controlled Trial. Journal Quantitative Criminology (Nov. 19, 2014)
• University of Cambridge Research: First scientific report shows police body-worn-cameras can prevent unacceptable use-of-force

Patentovatelnost - biotechnologické vynálezy

Soudní dvůr vydal ještě před koncem minulého roku důležité rozhodnutí týkající se patentovatelnosti metod využití kmenových buněk. Až překvapivě stručně odůvodněné rozhodnutí následuje názor generálního advokáta a otevírá cestu k patentové ochraně modifikací neoplodněných lidských vajíček, neboť tato není dle názoru soudu možno považovat za embrya.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Berkman Center: Summer Internship Program 2015

Berkmanovo Centrum pri Harvardskej Univerzite práve zverejnilo podmienky pre svoje letné stáže v roku 2015. Prihlášky je možné podávať do 16.2.2015.

NS k náhradě škody v případech TČ porušování autorského práva

Nejvyšší soud ve své databázi zveřejnil mimořádně zajímavé rozhodnutí k stanovování výši náhrady škody v případě trestného činu porušování autorského práva.

Více podrobností a vybrané pasáže níže v samotném postu.