V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např. poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.
Žádné komentáře:
Okomentovat