Elektronické důkazy v trestním řízení

Dnes vyšla publikace nazvaná Elektronické důkazy v trestním řízení. Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku elektronických důkazů a jejich užití v trestním řízení v České republice. Autoři se v knize věnují jak otázkám obecným (důkaz a informace, dokazování v trestním řízení, data jako důkaz v trestním řízení), tak speciálním (dokazování e-mailem, webovou prezentací, provozními a lokalizačními údaji, odposlechy, daty z mobilních komunikačních zařízení a daty z dohledových center kybernetické bezpečnosti).

Publikace je k dispozici v režimu Open Access.

Autorský kolektiv zahrnoval doc. JUDr. Radima Polčáka, Ph.D. (kapitola I), JUDr. Františka Púryho, Ph.D. (kapitola II), JUDr. Jakuba Haraštu (kapitola IX, spoluautorsky kapitola VI), Mgr. Václava Stupku (kapitola III a kapitola VII) Mgr. Petra Klementa (kapitola IV), Mgr. Tomáše Abelovského (kapitola V), JUDr. Matěje Myšku, Ph.D. (spoluautorsky kapitola VI), Alenu Pejčochovou, M.A. (spoluautorsky kapitola VIII) a Mgr. Tomáše Elberta (spoluautorsky kapitola VIII). V autorském kolektivu je tak zastoupen pohled akademie i různých sfér praxe. Předmluvou knihu opatřil prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí

Ve středu 8. března byla zveřejněna (zatím ve formě "unedited version") první zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí. Zvláštní zpravodaj, kterým je Joseph Cannataci, sice ve zprávě shrnul primárně současný stav svojí činnosti k počátku roku 2016, ale vyjádřil se i k některým aktuálním problémům. Jedním z nich je princip "internet without borders", který musí být dle zvláštního zpravodaje doprovázen i principy "safeguards without borders" a "remedie across borders", ke kterým má v současné době svět velmi daleko. Přílohy k jeho zprávě směřují i ke vzahu mezi otevřenými a velkými daty a k odlišným kulturním pojetím soukromí.
Vzhledem k současné diskuzi, rámované případem Apple vs FBI a také tzv. "Going dark" debatou (k té je k dispozici zpráva Berkmanova Centra), se v Cannataciho zprávě objevují i prvotní pozorování k využití šifrování (k tomuto tématu ostatně formuloval doporučení v rámci své zprávy již zvláštní zpravodaj pro právo na svobodu projevu Frank la Rue v roce 2013).

Ústavní soud (opět) k ústavněprávním limitům žalob na vydání BO

Ústavní soud se ve svém nálezu IV.ÚS 1532/15 ze dne 9. 2. 2016 (opět) vyjádřil k způsobu, jakým kolektivní správci vymáhají bezdůvodné obohacení, resp. jakým způsobem toto prokazují.

Situace pak byla standardní - kolektivní správce OAZA se žalobou "domáhala po stěžovatelce [provozovatelce kavárny] zaplacení bezdůvodného obohacení [...] a to za tvrzené užití repertoáru jím zastupovaného v podobě sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání dle § 23 autorského zákona."

Procesní stránku věci pak lze stručně shrnout do hesel: žaloba - platební rozkaz - odpor - jednání - vyhovění žalobě v celém rozsahu.

Stěžovatelka pak podala včas ústavní stížnost - důvodem pak bylo, že se soud "dostatečně nezabýval skutkovou a právní stránkou věci, nevedl dokazování ke skutečnosti, které stěžovatelka sporovala a ani v odůvodnění svého rozhodnutí se s těmito námitkami nevypořádal." Stejně tak MS přesvědčivě neodůvodnil, proč rozhodl odchylně od obdobného případu, kterým se již ÚS zabýval (kauza VELO CZ, nález II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014, komentář na blogu zde).

Jako problematické pak ÚS shledal, že se kolektivní správce OAZA v řízení "pouze odvolal na "svá zjištění", resp. blíže nekonkretizované výstupy svého kontrolního oddělení." OAZA pak až ve svém vyjádření k odporu předložila listinu, která dle jejího názoru představuje "výpis z licenční smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a kolektivním správcem Intergram, o. s., a která [...] prokazuje, že stěžovatelka v předmětném období provozovala rozhlasové vysílání prostřednictvím rádia." ÚS však k tomu konstatoval, že se jedná o "poněkud nečitelný výstup z blíže nezjištěného počítačového programu (databáze), na němž není ani zachyceno jméno stěžovatelky."

Ústavní soud pak v artumentaci odkázal na závěry v nálezu sp. zn. II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014 (N 57/73 SbNU 125), totiž, že "ze samotného faktu, že pro žalované období měla stěžovatelka uzavřenu smlouvu s jiným kolektivním správcem, zastupujícím odlišné mistry zvuku, ještě neplyne, že provozovala tzv. veřejnou produkci, jejíž součástí byla i díla autorů, které vedlejší účastník zastupuje. Krom toho samotné uzavření smlouvy s kolektivním správcem samo o sobě ještě nemůže být důkazem o oprávněnosti jeho nároku, poněvadž tu není brán ohled na okolnosti, resp. pozadí uzavření takové smlouvy (důvodem mohla být i právní nevědomost provozovatele o tom, že o veřejnou produkci ve skutečnosti nejde apod.)"

Jelikož nebylo v řízení nic dalšího zjištěno, ani prokázáno (např. kontrolou), označil toto rozhodnutí za porušující čl. 36 Listiny a zrušil je.

Další rozhodnutí ve věci Apple

V obdobné věci, o níž jsme informovali dole, nyní v prvním stupni rozhodl soud ve státě New York. Soud tentokrát zamítnul návrh na odblokování mobilního telefonu, neboť takový postup dle názoru soudce nelze podřadit pod archaický All Writs Act, o který se návrh opírá.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Coca-cola nezíská ochrannou známku na svoje lahve

V roce 2014 se společnost Coca-cola pokusila u OHIM o přihlášení trojrozměrné ochranné známky pro svoje lahve ve tvaru "láhve s obvodovým vlysem bez drážek". OHIM však známku odmítnul zapsat, neboť u ní absentovala rozlišovací schopnost ve vztahu k příslušnému zboží. Proti tomuto rozhodnutí podala Coca-Cola k Tribunálu SDEU, který však žalobě nevyhověl, když konstatoval, že navrhovaná známka "nevykazuje charakteristické znaky, které by umožnily ji odlišit od jiných láhví dostupných na trhu".

Celé rozhodnutní je dostupné zde.

Apple - motion to vacate

Spol. Apple právě podala námitky proti široce medializovanému soudnímu příkazu.

Plný text podání viz zde. 

Česko-slovenské symposium Ochranné známky a průmyslové vzory

Ústav práva a technologií Právnické fakulty MU ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR a Ústavom práva duševného vlastníctva a informačních technológií Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pořádají první ročník symposia věnovaného problematice ochranných známek a průmyslových vzorů. Zájemci o účast jsou srdečně zváni.

Pozvánku s programem a organizačními informacemi viz zde.

Případ Apple - motion to compel

Jako doplnění k předchozímu postu připojujeme aktuální podání, jímž americké Ministerstvo spravedlnosti podpořilo návrh FBI. Jedná se o poměrně detailní dokument včetně technického popisu a citací předchozí judikatury.

Plný text je v .pdf zde.

Apple odmítl poskytnout součinnost při zpřístupnění dat v iPhone

Kalifornský oblastní soud uložil společnosti Apple povinnost poskytnout FBI součinnost při odblokování přístupu k datům uchovaným v zařízení iPhone  teroristy Farooka, který v prosinci loňského roku se svojí manželkou zabil 14 lidí. Telefony společnosti Apple data ve své paměni automaticky šifrují a přistoupit se k nim dá po zadání přístupového kódu, možnosti jeho zadávání jsou ale ve firmware omezené. Soud tak od Apple nepožaduje přímo odblokování telefonu, ale aby FBI umožnil brute force útok na zadávání kódu. Konkrétně požaduje aby Apple především v zařízení vypnul funkci automatického vymazání obsahu paměti při pokusu o neoprávněný přístup, aby umožnil zadávání různých číselných kombinací automatizovaně a aby zajistil, že zařízení nebude vkládat pauzy mezi jednotlivé pokusy o zadání hesla. Apple však tuto součinnost poskytnout odmítnul, neboť povinné vytvoření backdooru považuje za nebezpečný precedent.

Více např. zde.
Celé rozhodnutí je k dispozici zde.
Vyjádření šéfa Apple Tima Cooka zde.

ODR platforma pro spotřebitele

Dnes byla zpřístupněna ODR platforma i spotřebitelům a umožňuje jim řešit jejich vnitrostátní a přeshraniční spory mimosoudně online. Celý proces je ale svázán striktními procesními pravidly, což využitelnosti tohoto nástroje neprospěje.

Odkaz na ODR platformu.

Zajímavá rozhodnutí

Vzhledem k tomu, že se za uplynulou dobu nakupila zajímavá rozhodnutí, přinášíme je i přes jejich rozdílná témata a obsahovou kvalitu v jednom postu:

Ústavní soud se konzistentně se svojí předchozí rozhodovací praxí a současnou českou doktrínou vyjádřil k otázce nutnosti elekotrnického podepsání podání učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky.

Plný text rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3042/14 viz zde.

Ve starším rozhodnutí se podobně konzistentním způsobem vyjádřil Nejvyšší soud k pravé mezeře v právu týkající se okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky soudu (podobnou otázku pro soudní řízení správní již dříve řešil stejným způsobem s pozitivním doktrinálním ohlasem i Nejvyšší správní soud). V této souvislosti připomínáme, že 24. 2. bude plénum Nejvyššího soudu rozhodovat o komplexním stanovisku řešícím další pravé mezery v doručování do datových schránek.

Plný text rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3325/2013 viz zde.

Soudní dvůr se zabýval dovoleností trestního stíhání osob zprostředkovávajících on-line sázkové služby poskytované přeshraničně z jiných členských států. Konstatoval (vzhledem k předchozí judikatuře týkající se přeshraniční ochrany práv duševního vlastnictví poněkud překvapivě), že takové stíhání je rozporné s principem volného pohybu služeb.

Plný tex rozhodnutí ve věci C-336/14 viz zde.

Soudní dvůr se rovněž vyjádřil k otázce vymáhání práv z licence k ochranné známce Společenství, která nebyla zapsána do rejstříku.

Plný text rozhodnutí ve věci C-163/15 viz zde.

CPDP 2016 - část druhá

Druhý den konference CPDP 2016 (28. 1.) se nesl v duchu oslav mezinárodního dne ochrany osobních údajů. Téměř každý panel, na kterém jsem byl, mezinárodní den ochrany připomínal, jeden z panelů odpoledních sekcí byl přímo pojmenován „Celebrating Data Protection Day“. Při příležitosti této události vystoupil v prvním bloku po obědové pauze jako key note speaker předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. O tom však později.

CPDP 2016 - část první

Dnes začala v Bruselu konference Computer Privacy and Data Protection (CPDP 2016). Plný den zcela napěchovaný tím nejlepším, co sféra ochrany soukromí a osobních údajů může nabídnout. Sešli se zde zástupci akademie, businessu i zákonodárci a ve čtyřech paralelních streamech po celý den probírali aktuální témata, kterým vévodilo zejména před měsícem schválené znění návrhu GDPR a jeho možné důsledky. Organizátorům konference je třeba přiznat, že se jim (minimálně dnes) dařilo skládat nesmírně zajímavé panely, do kterých cíleně vybírali řečníky s rozdílným původem, ať už národnostním, nebo profesním. Nejednou jsem zažíval drobnou frustraci nad tím, že nemůžu být na více sekcích najednou, což, jak na zahájení konference tvrdil Paul De Hert, byl přesně záměr. Plný program je k nahlédnutí zde.

ODR platforma

Před nedávnem jsme informovali o přípravách ODR platformy a jejím spuštění k 9. 1. 2016 (dle ustanovení nařízení o spotřebitelském ODR). V současné chvíli je tato platforma přístupná poskytovatelům ADR, spotřebitelům pak bude zpřístupněna 15. února.

Více informací zde.

PhD na EUI

EUI opět vypsala poměrně velký počet doktorských stipendií. Vzhledem k tomu, že na institutu působí řada vyučujících se zájmem o problematiku ICT, je možno hlásit se do soutěže o přidělení stipendia též s tématy k ochraně soukromí, odpovědnosti ISP, e-commerce apod.

Více informací o stipendijním programu viz zde.

Kybernetická bezpečnosť na Slovensku

Len pár dni pred koncom roku 2015 bol do medzirezortného pripomienkového konania predložený plán z dielne NBÚ ohľadom realizácie koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015-2020.  Koncepcia bola už schválená uznesením vlády SR v júny 2015. Z akčného plánu vyplýva, že NBÚ plánuje predložiť návrh zákona o kybernetickej bezpečnosti koncom júla 2016. Bude veľmi zaujímavé sledovať tento proces z pozície existujúcej úpravy a počiatočných skúsenostiach s kyberbezpečnosťou v ČR.

Zdroje:

• Uznesenie vlády SR č. 328 zo 17. júna 2015 k návrhu Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015 - 2020
• Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskejrepubliky na roky 2015-2020

Revue pro právo a technologie 12/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, uzavírá šestý ročník své existence.

Vaší pozornosti lze doporučit diskuní články Pavla Loutockého ke specifikům elektronického dokazování při mimosoudním řešení sporů či autorského dua Jakub Míšek a Jakub Harašta k IP adresám v kybernetické bezpečnosti. V tematických článcích se ochraně hospodářské soutěže v tepelné energetice se věnuje Viktor Szabo, Service Level Agreements v kontextu softwarových smluv pak Oliver Chorvát.

Mimořádně obsáhlý je i přehled judikatury.

Děkujeme všem čtenářům, autorům, recenzentům a spolupracovníkům (jmenovitě pak dosavadnímu výkonnému editorovi Martinu Loučkovi za jeho dosavadní práci a nové editorce Anně Slánské) a přejeme úspěšný nový rok!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

ODR platforma a mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 28. 12. 2015 byla vyhlášena ve sbírce zákonů novela zákona o ochraně spotřebitele č. 378/2015 Sb. Tato novela reaguje především na nutnost promítnout do českého právního řádu směrnici o spotřebitelském ADR (ta měla být implementována do 9. 7. 2015 !!) a připravit prostor pro Online Dispute Resolution platformu, která bude dostupná od 9. 1. 2016 (na základě nařízení o ODR). Právní rámec by měl umožnit spotřebiteli řešit spory o nižší částky s obchodníkem efektivně, ovšem zejména ODR platforma dle dostupných informací bude bohužel sloužit pouze jako zprostředkovatel komunikace a nikoli jako prostor pro rozhodování sporů mezi spotřebitelem a obchodníkem zejména ve fázi vyjednávání mezi stranami. Díky vyšší limitaci poskytovaného řešení sporů a různé tradici v jednotlivých státech nelze v současné chvíli předpokládat větší úspěch takového řešení.

Novela zákona viz zde. 

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti dosáhla 7. prosince poměrně významného milníku, kdy Parlament a Rada dosáhli neformální politické shody. Současná podoba, kterou text má, pochází z 18. prosince a je k dispozici zde.

Slov-Lex: eZbierka a eLegislatíva

Od 1. 1. 2016 bude Slov-Lex závaznou publikační platformou slovenského práva. Předepisuje to zákon č. 400/2015 Z. z., o tvorbe právnych predpisov a o Zbierke zákonov Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov ze dne 18. listopadu 2015. Projekt Slov-Lexu si v roce 2012 kladl za cíl vybudovat dva propojené systémy - eZbierku a eLegislatívu. V současné době systémy stále ještě běží v pilotním provozu.

Ustanovení zákona č. 400/2015 Z. z. o elektronické promulgaci právních předpisů budou účinná od 1. 1. 2016. Zákon stanoví, že sbírka se vydává v elektronické a listinné podobě s tím, že obě formy mají shodný obsah a stejné právní účinky (§12 odst. 3). V elektronické podobě bude navíc docházet k vydávání právně závazných konsolidovaných znění (§14). Zákon také přímo stanoví, že elektronickou platformou je právě Slov-Lex (§12 odst. 4).

Zákon č. 400/2015 Z. z. také obsahuje část věnovanou elektronizaci legislativního procesu. Tato ustanovení ale budou účinná až od 1. 4. 2016. Tvorba návrhu právního předpisu tak bude ze zákona probíhat na portále (§8 odst. 1), kterým bude opět Slov-lex (§8 odst. 2).

NS k doručování do datových schránek

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce doručování do jiné než ex lege zřízené datové schránky orgánu veřejné moci. Soud omezil účinky doručení na písemnosti týkající se účelu, pro který byla další datová schránka zřízena. Rozhodnutí je rozumně odůvodněno a v předmětném případě je smysluplné. V praxi ale může způsobit v části týkající se účelu schránky a obsahu zprávy efekt kluzkého svahu - spojuje totiž v této části formální kategorii adresy resp. datové schránky též částečně s materiální kategorii obsahu doručované zprávy (doposud byla formální kategorie adresy spojena výlučně s rovněž formální kategorií subjektu).


Plný text rozhodnutí viz zde.

On-line hazardní hry - stát New York

Vrchní soud státu New York vydal předběžné opatření, jímž zakázal provoz dvou on-line her, jejichž předmětem jsou fiktivní sporty resp. sázky na ně. Jedná se o první případ, kdy bude soud muset kvalifikovat podstatu hry, do níž hráči vkládají peníze, ale která není založena čistě na hazardu (game of chance).

Plný text předběžného opatření viz zde.
O případu informuje magazín Wired zde.

Tribunál k náležitostem 3D známky

Tribunál EU se ve věci návrhu na zápis 3D známky Range Rover Evoque vyjádřil k náležitostem registrace trojrozměrných známek. Soud zde obecně konstatoval vyšší standard pro registraci 3D známek v porovnání se slovními nebo 2D známkami, a to především co do jejich rozlišovací schopnosti. Poukázal přitom vcelku pozoruhodně na hledisko průměrného spotřebitele, který dle názoru soudu vnímá rozlišovací znaky u 3D objektů jinak než o 2D obrazů nebo textu (soud tento názor sice vyslovil, nicméně nedodal, zda v tomto případě např. vychází z nějaké empirické studie).

Rozhodnutí je v plném textu (anglicky nebo francouzsky) k dispozici zde.

BGH k povinnosti poskytovatelů připojení blokovat přístup ke službám porušující autorská práva

V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem  prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např.  poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.

Tisková zpráva zde.
Plný text rozhodnutí zatím není dostupný, příspěvek budeme aktualizovat.

Kniha "Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine"

Volně ke stažení je ode dneška kniha Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine. Autorský kolektiv podílející se na jejím vzniku vedl Kenneth Geers, který byl keynote speakerem na nedávné konferenci Cyberspace. Kniha je rozsáhlou případovou studií kybernetických operací probíhajících v rámci konfliktu na Ukrajině. Z těchto analytických poznatků potom autorský kolektiv vyvozuje taktické i strategické závěry pro budoucí konflikty podobného typu a pro budoucnost kybernetické války (jakkoli se na knize podílel i odpůrce tohoto konceptu, Martin Libicki, jehož kapitola vysvětluje, proč ani v tomto případě není možné mluvit o kybernetické válce).

Srovnávací studie - SLA

Komise publikovala srovnávací studii k otázce obsahu SLA smluv na cloudové služby. Studie obsahuje syntetickou část a národní zprávy analyzující národní úpravu a standardní smluvní dokumenty používané mezinárodními a místními poskytovateli služeb. Komise plánuje použít výstupy ze studie především k řešení otázky, zda je na místě vytvořit společný evropský volitelný smluvní typ (optional instrument) pro tento typ SLA.

Sada dokumentů je ke stažení zde.

Návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Ministerstvo vnitra odeslalo 9. 11. do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a o změně některých zákonů, který adaptuje český právní řád na nařízenízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 (eIDAS). Vedle eIDAS návrh řeší i úpravu další oblast e-governmentu, kterou se Ministerstvo vnitra dlouhodobě zabývá, a to otevřená data. Obsahuje totiž rovněž úpravu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, do nějž zavádí mechanismus, pomocí kterého bude možné formou nařízení Vlády uložit povinným subjektům povinnost poskytovat určité informace ve formě otevřených dat. Pro usnadnění fungování otevřených dat návrh obsahuje dále novelu autorského zákona, v němž obnovuje možnost aplikace výjimky úředního díla na sui generis databázová práva.

Netrpělivě očekáváme další vývoj.

Plné znění předložených materiálů.

SDEU: Bitcoin a DPH

SDEU dnes uzavřel, že směna mezi bitcoinem a tradičními měnami je osvobozena od DPH.

Soud uvedl, že článek 135 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové poskytování služeb, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, které spočívá ve směně tradičních měn za jednotky virtuální měny „bitcoin“ a naopak a uskutečňuje se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, kterou představuje rozdíl mezi cenou, za kterou dotyčný poskytovatel měnu nakoupil, a cenou, za kterou ji prodává svým zákazníkům, představuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

K dispozici je rozhodnutí i předcházející stanovisko GA.

Zajímavým je zejména bod 55 rozhodnutí, který uvádí, že "[j]e přitom nesporné, že virtuální měna „bitcoin“ nepředstavuje ani cenný papír přiznávající vlastnické právo v právnických osobách, ani cenný papír srovnatelné povahy." (srov. SCHROEDER, Jeanne L. Bitcoin and the Uniform Commercial Code. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2649441).

ČR podepsala s NATO memorandum o kybernetické bezpečnosti

Česká republika podepsala 12.10.2015 s NATO memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cílem tohoto memoranda je posílit spolupráci v boji proti kybernetickým hrozbám. Česká republika toto memorandum podepsala jako první z členských států NATO, což svědčí o jejím zájmu o kybernetickou bezpečnost a naznačuje významnou roli, kterou ČR zastupuje v současném diskurzu.

Odriginál zprávy zde.

Odvolací rozhodnutí v případu Authors Gild v. Google

Dnes bylo vydáno rozhodnutí ve sporu o autorskoprávní ochranu knih ve vztahu k činnosti Google při provozování služby books.google. Google v tomto případě digitalizuje knihy a pak v nich umožňuje vyhledávat (digitální kopii přitom poskytuje pouze instituci, která mu knihu zapůjčila k digitalizaci a při vyhledávání zobrazuje ve službě books.google jen příslušné úryvky). Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývají dva velmi dobře argumentované závěry - že digitalizace a zpřístupnění digitální kopie pro potřeby vyhledávání není nedovoleným užitím díla (v terminologii amerického autorského práva jde o férové užití) a že digitální kopie není novým autorským dílem - soud v tomto případě použil odkazu k dřívějšímu případu Campbell v. Acuff-Rose Music, kde bylo konstatováno pouze transformativní kopírování.
Pokud budou evropské soudy držet tutéž argumentaci, znamená to, že digitalizace a následné užití způsobem, kterým nyní Google provozuje books.google není užitím, na než by se vztahovala autorskoprávní ochrana a že digitalizovaná díla nejsou zvlášť chráněna autorským právem (ochranu dále požívá jen původní dílo, nikoli specificky jeho digitalizovaný obraz).

Plný text rozhodnutí viz zde.
Problémy autorskoprávních limitů digitalizace se zabýval projekt LAPSI 2.0, jehož výstupy přibližuje série článků publikovaných v posledním čísle MUJLT (články jsou zatím v plných textech k dispozici v tištěné verzi a prostřednictvím Hein Online, volně na webu budou cca za 4 měsíce) - viz zde.

Rasistické příspěvky v Parlamentních listech

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci rasistických příspěvků v Parlamentních listech. Toto rozhodnutí lze považovat za český ekvivalent k případu Delfi AS proti Estonsku a týkalo se odpovědnosti za rasistické příspěvky ve čtenářských diskuzích pod články na internetovém portálu. Jaroslav Suchý žaloval vydavatele Parlamentních listů společnost ONE MEDIA za to, že přes několikeré upozornění neodstranila rasistické příspěvky a osobní urážky týkající se žalovaného. Městský soud v Praze dal za pravdu žalobci a rovněž uložil žalované společnosti ONE MEDIA uhradit žalobci částku 150.000,- Kč. Rozhodnutí prvoinstančního soudu však překvapivě neřešilo, jestli se jedná o porušení povinnosti ukládané na základě § 5 odst. 1 či 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a je překvapivé, že se tímto odvolací soud nezabýval a rozhodnutí potvrdil.

3 Co 36/2015 (rozhodnutí ještě není zveřejněno)

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal s napětím očekávané rozhodnutí v případě Schrems. Rozhodnutí konstatuje absenci adekvátnosti v případě režimu Safe Harbor a vyjadřuje se k povinnostem národních úřadů na ochranu osobních údajů vzhledem k předávání osobních údajů ke zpracování mimo EU. Vedle skutečností, které jsou v rozhodnutí explicitně uvedeny, je zajímavé především to, co v rozhodnutí není (zejm. to, kde soud odmítl převzít argumenty generálního advokáta).
Prakticky (pragmaticky) to znamená, že bude třeba na straně správců a zpracovatelů řešit v mezidobí při absenci Safe Harbor předávání dat jinými nástroji. Pro současnou Komisi se však jedná o úspěch, neboť v rozhodnutí není nic, co by přímo znemožňovalo dokončení současných reforem, tj. přijetí GDPR, nového režimu Safe Harbor a Umbrella Agreement. Jedinou otázkou je, jak nyní zareaguje americké DoC - pokud totiž zruší program Safe Harbor, bude to znamenat absenci ochrany u dat, která byla do USA předána dříve a znemožnění odpovědnosti místních zpracovatelů. Díky opatrnosti Soudního dvora co se týče důvodů zrušení rozhodnutí o adekvátnosti však lze spíše očekávat, že bude režim Safe Harbor na straně USA ze slušnosti zachován do vyjednání nové úpravy.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C-230/12 Weltimmo

SDEU v rozhodnutí ve věci Weltimmo navazuje na rozhodnutí Google Spain a dál utvrzuje přísnou interpretaci směrnice 95/46/ES. První část rozhodnutí precizuje „provozovnu správce“. V daném případě stačilo k aplikaci maďarské zákonné úpravy ochrany osobních údajů a vytvoření pravomoci maďarské DPA nad na Slovensku sídlící společnosti Weltimmo působení fyzické osoby - zástupce společnosti Weltimmo v Maďarsku, zřízený maďarský bankovní účet a zaměření webových stránek na maďarské subjekty údajů. Oproti tomu, SDEU proaktivně dovodil, že pouhý fakt, že jsou zpracovávány údaje státních příslušníků členského státu, ještě nezakládá použitelnost práva tohoto členského státu. V druhé části pak SDEU upřesnil možnost DPA aplikovat právo cizího státu a její hranice.

Rozhodnutí Weltimmo představuje další stupeň odklonu SDEU od zamýšleného konceptu One Stop Shop, který by mělo přinést GDPR. Pokud bude interpretováno přísně (a zřejmě by mělo, protože, jak nám SDEU pravidelně ve své rozhodovací praxi připomíná, v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí subjektů údajů je to nezbytné), může znamenat zásadní změnu pro správce údajů operující ve více národních státech EU. Zatímco doposud stačilo, že byly splněny zákonné povinnosti státu, kde měla společnost sídlo, nyní je nezbytné, aby správce měl detailní povědomí o národních úpravách všech států, ve kterých má provozovnu, a plnil tam zákonné povinnosti, zřejmě včetně registrace u národní autority ochrany osobních údajů.

 

Rozhodnutí je dostupné zde.

napsal: Jakub Míšek

Stanovisko GA: C-362/14 Schrems

Dne 23. září vyšlo dlouho očekávané stanovisko GA ve věci C-362/14 - dostupné je zde. České znění zatím dostupné není (v češtině je k dispozici stručná tisková zpráva).

Dle názoru generální advokáta Bota není možné, aby se národní orgány dozoru vzdaly svých pravomocí s poukazem na rozhodnutí Evropské Komise o tom, že Spojené státy splňují požadavky tzv. bezpečných přístavů. Komise totiž není způsobilá pravomoci orgánů členských států tímto rozhodnutím omezit.

První komentář Maximiliana Schremse je k dispozici zde. Stanovisko je poměrně rozsáhlé a tak se dají další komentáře očekávat později.

Nabídka zaměstnání - kyberkriminalita

Policie ČR rozšiřuje týmy specializované na vyšetřování počítačové trestné činnosti - nové pozice jsou vhodné pro právníky i pro informatiky a uplatnit se mohou i čerství absolventi.

Inzerát viz v .pdf zde.

Inspirativní rozhodnutí 9th Circuit

9th Circuit vydal rozhodnutí ve věci Lenz proti Universal Music, které se týká odpovědnosti za protiprávní vyhrožování autorskoprávním postihem. Jedná se o další příklad ustálené rozhodovací praxe amerických soudů, která postihuje autorskoprávní trolling. Přestože se v Evropě (zatím) neuplatňuje koncepce fair use, je toto rozhodnutí z argumentačního hlediska inspirativní i pro české soudy. Za informaci děkujeme prof. Jasonu Schultzovi z NYU.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Prováděcí akty k nařízení eIDAS

Dne 8. září 2015 vydala Evropská komise dvě rozhodnutí a dvě nařízení, kterými provádí nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. nařízení eIDAS). Rozhodnutími Komise stanovuje specifikaci formátů zaručených elektronických podpisů a zaručených pečetí uznávaných subjekty veřejného sektoru a technické specifikace a formáty důvěryhodných seznamů. Prováděcími nařízeními pak Komise dotváří rámec interoperability a stanovuje minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci. Dle článku 52 eIDAS vstoupí celé toto nařízení v účinnost od uplynutí tří let ode dne použitelnosti výše uvedených nařízení, která vstupují v platnost po dvaceti dnech po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Díky tomu je definitivně jisté, že celé nařízení eIDAS bude účinné na konci září roku 2018.

Jednotlivé prováděcí akty jsou k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0006

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0005

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0001

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0002

Samotné nařízení je k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014R0910&qid=1441952861321

Díky za guest blog Janu Tomíškovi.

4. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií pořádá 16. září 2015 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity 4. národní vědecké kolokvium Právo ICT. S příspěvky na témata teorie práva ICT, práva duševního vlastnictví, práva elektronického obchodu a práva eGovernment vystoupí doktorandi oboru Právo informačních a komunikačních technologií.

Program a přihlašovací formulář jsou k dispozici zde.

CEEEGov Days 2016

Právě byl publikován call for papers na příští ročník tradiční konference Central and Eastern European eDemocracy and eGovernment Days, který proběhne v Budapešti. Konference přijímá abstrakty na témata související s využitím ICT ve veřejné správě.

Plný text výzvy k podávání příspěvků je v .pdf zde.

Elektronické doručování insolvenčním správcem

Nejvyšší soud se vyslovil k otázce analogické aplikace občanského soudního řádu na doručování písemností insolvenčním správcem prostřednictvím e-mailu (tj. doručení s následným potvrzením o přijetí do tří dnů). Soud konstatoval, že na tento typ doručování nelze restriktivně analogicky uplatnit občanský soudní řád, tj. doručení je účinné i v případě, pokud jej adresát potvrdí později než 3 dny po odeslání.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ESLP ke svobodě projevu

ESLP vydal rozhodnutí v případu finských vydavatelů, v jejichž novinách byly přetiskovány údaje z veřejných rejstříků týkajících se odvodů daní. Soud zde konstatoval, že v tomto případě, přestože byly údaje jinak veřejně dostupné, lze jejich zveřejňování omezit v zájmu ochrany soukromí. Návrh však byl v části úspěšný kvůli porušení čl., neboť se finské soudy dostatečně nevypořádaly s odůvodněním otázky, v čem je postavení žalobců jiné oproti vydavatelů jiných novin, které informace z téhož registru rovněž publikovaly (rozdíl zde ve skutečnosti spočíval v množství a způsobu, jímž byla data publikována).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americký Nejvyšší soud k charakteru licence na patent

Americký Nejvyšší soud rozhodl případ, který se týkal práva na odměnu za licenci patentu. Soud podle očekávání doktríny konstatoval, že právo na odměnu může trvat jen po dobu trvání patentu a skončí-li patentová ochrana, právo na odměnu ex lege zaniká (tj. že právo na odměnu není nezávisle sjednaným právem). Byť se jednalo o očekávaný výsledek, je na něm zajímavá skutečnost, že i ve vysoce liberálním systému amerického práva dostal v tomto případě přednost účel patentové ochrany (resp. jejího časového omezení) před tím, co by naše právo zřejmě označilo za autonomii vůle stran (zde je však třeba připomenout, že vůle zavázat se k placení licenční odměny i po skončení patentové ochrany zřejmě nebude úplně autonomní...)

Plný text rozhodnutí viz zde.

Jako perličku ještě připojujeme jiné americké rozhodnutí, které je vnímáno jako krok v boji proti autorskoprávnímu trollingu. Rapper Shaw Carter, známější jako Jay Z, úspěšně žaloval náhradu nákladů v řízení, v němž se na něm a jeho nahrávací společnosti snažil domáhat ochrany autorskoprávní troll. Soud zde konstatoval šikanózní charakter žaloby a přiznal náhradu komerčních nákladů na právní zastoupení (ve výši i přes 700 USD/hod.) až do nikoli obvyklých  90%.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU k otázce přeshraničního výkonu rozhodnutí a nákladů řízení

V případě šedého dovozu, jemuž se majitel ochranné známky snažil neúspěšně bránit, vydal SDEU velmi zajímavé rozhodnutí, které může mít dalekosáhlé důsledky nejen na výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy. Soudní dvůr konstatoval, že pouhý rozpor rozhodnutí, o jehož výkon vítěžná strana žádá, s unijním právem, nemusí být překážkou jeho výkonu v jiném členském státě - Soudní dvůr v tomto směru použil výrazy jako "zjevné porušení právního pravidla, které je v unijním právním řádu, a tedy v právním řádu členského státu, v němž se o uznání žádá, považováno za zásadní." Druhá část rozhodnutí se týká věcné působnosti čl. 14 směrnice č. 2004/48/ES, přičemž jeho předmětem je dle názoru soudu i škoda způsobená zadržením věci v řízení o ochraně práv duševního vlastnictví.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Summer School 2015 Reader online

Zejména pro studenty již desátého ročníku Summer School of European IP and ICT Law byl vydána a zpřístupněna aktuální verze publikace European ICT Law: Texts, Cases, Materials 2015.

Studentům i odborné veřejnosti lze doporučit i druhé vydání casebooku prof. Boyla a Jennifer Jenkinsové: INTELLECTUAL PROPERTY: LAW & THE INFORMATION SOCIETY Cases & Materials.

Revue pro právo a technologie 11/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, zahajuje šestý ročník své existence.

Nově byl časopis zapsán i do databáze ERIH PLUS

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné letní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

Sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti

K pozoruhodnému závěru ohledně institutu sdělování díla veřejnosti dospěl v případě uživatelského rozhraní počítačového programu Nejvyšší soud. Podle Nejvyššího soudu je použití počítače v internetové kavárně možno považovat za sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti, přičemž rozdíl oproti případu C-39309 má spočívat v tom, že software je v tomto případě interaktivní (tj. uživatel na něj nekouká ale něco s ním aktivně dělá).

Rozhodnutí je evropským unikátem - podaří-li se jej nějak představit resp. vysvětlit mezinárodnímu publiku, zařadí se jistě po bok dalších kuriozit z české autorskoprávní praxe, které díky své neotřelosti sklízí zaslouženou pozornost na mezinárodních odborných fórech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Ústavný súd SR o data retention

Ústavný súd SR konečne zverejnil plné odôvodnenie nálezu o zrušení plošného sledovania občanov, ktorým dňa 29.4.2015 vyhlásil ustanovenia § 58 ods. 5 až ods. 7 a § 63 ods. 6 zákona č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách, ako aj § 116 zákona č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok a § 76a ods. 3 zákona č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore, za nesúladné s ústavne garantovaným právom obyvateľov na súkromie a ochranu osobných údajov.

 Zdroj: European InformationSociety Institute

Velký senát ESLP rozhodl ve věci Delfi

Rozhodnutí ESLP ve věci Delfi z roku 2013, o kterém jsme informovali na stránkách tohoto blogu, dostalo 16. června pokračování. Nyní se totiž ve věci vyjádřil i Velký senát.

Velký senát ve své podstatě potvrdil předchozí názor, když neseznal v postupu estonských soudů porušení článku 10 Úmluvy.

Stejně jako po předchozím rozhodnutí z roku 2013 je tak ESLP terčem kritiky, protože nepřisoudil diskuzím po články na zpravodajských portálech místo v lidskoprávním diskurzu. Vzhledem ke značnému rozsahu rozhodnutí a přítomností disentů v něm nás tak zřejmě čeká období pečlivé analýzy textu i jeho možných praktických dopadů.

Krátký komentář Martina Husovce je možné najít zde. Obsáhlejší komentáře se pak objevily i na dalších místech. Poměrně ostrý odsudek rozhodnutí je možné najít na stránkách Electronic Frontier Foundation, smířlivější postoj pak na blogu EU Law Analysis.

CfP: CyCon 2016 & TAU Workshop for Junior Scholars in Law

Byl publikován Call for Papers na příští ročník CyConu. Tématem bude "Cyber Power" (letošní byl "Architectures in Cyberspace") a veškeré informace jsou dostupné na webu CyConu. CyCon 2016 bude probíhat ve dnech 31. května až 3. června 2016. Abstrakt je potom nutné odeslat do 1. října 2015.

Výrazně méně času k podání abstraktu je na 3rd Annual TAU Workshop for Junior Scholars in Law. Letošní workshop, který se koná v Tel Avivu ve dnech 26. a 27. října 2015, má podtitul "Theory Coming to Life". Abstrakt je potřeba poslat do 15. června 2015. Podrobnější informace jsou k dispozici v Call for Papers nebo na stránkách věnovaných workshopu.

CyCon - část druhá

Zprávy z druhého dne konference přináší Jakub Míšek (dále v textu JM) a Jakub Harašta (JH).

CyCon - část první

„The place to be“ je v současné době Tallinn. Dnes oficiálně začala konference CyCon 2015 pořádaná CCD CoE. Zprávy z dnešního prvního dne konference přináší Jakub Míšek (dále v textu JM) a Jakub Harašta (JH).

Letní škola evropské práva ICT 2015

Byly otevřeno přihlašování na desátý ročník legendární Letní školy evropského práva ICT, která se tradičně koná v rakouském Reichenau. Studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity mohou jako obvykle využít 5 stipendijních míst (místa budou vybrána dle motivačního dopisu v přihlášce).

Přihlašovací formulář je společně s organizačními informacemi na webu zde.

SDEU k problematice click-wrap prorogačních dohod

UPDATE:
Kritika Grahama Smitha k rozhodnutí dostupná zde.

Soudní dvůr Evropské unie vydal rozhodnutí o předběžné otázce k problematice prorogačních dohod uzavřených metodou click-wrap. Platnou prorogační dohodu dle nařízení 44/2001 Brusel I je podle soudu možné uzavřít tak, že je protistraně v rámci procesu uzavírání smlouvy poskytnut odkaz na stránku s podmínkami, které obsahují prorogační doložku. Poskytnutím odkazu je protistraně umožněno si pořídit trvalý záznam této doložky a způsob jejího uzavření tak odpovídá písemné formě. Lze předpokládat, že toto rozhodnutí bude platné i ve vztahu k aktuálně platnému nařizení 1215/2012 Brusel I bis, protože obsahuje totožná ustanovení.

Text rozhodnutí je dostupný zde.

Guest blog: Jan Tomíšek

SDEU k propagaci výrobků chráněných autorským právem

SDEU se vyjádřil k otázce propagace prodeje výrobků chráněných majetkovými právy autorskými. Poněkud překvapivě se soud v tomto případě při rozhodování mezi místní ochranou majetkových práv autorských a volným pohybem zboží rozhodl ve prospěch místní ochrany. Základní podstatou sporu je totiž v tomto případě nekompatibilita autorskoprávní a vzorové ochrany nábytku v Itálii a možnost italských producentů replik své výrobky nabízet mimo Itálii (nikoli otázka, co se považuje za rozšiřování díla).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Controlling Internet Infrastructure

Právě vyšla popularizační publikace Davida G. Posta a Danielle Kehl, která se zabývá institucionálními souvislostmi kontroly nad DNS. Vedle pozoruhodně komplexního shrnutí dosavadního vývoje nabízí několik zásadních myšlenek k aktuálním transformačním trendům oslabování vlivu americké vlády. Publikace stojí za pozornost především jako výjimečně hutná učebnice o DNS - v téže řadě by pak měly následovat další texty kriticky věnované jednotlivým aspektům plánované transformace.

Plný text v .pdf viz zde.

Duties of care in cybercrime report

Velmi zajímavou studii zveřejnil Ústav pro právo, technologie a společnost (TILT) z Univerzity v Tilburgu. Studie posuzuje z pohledu čtyř jurisdikcí (nizozemské, USA, brazilské a české) existenci právních povinností osob soukromého práva, které mohou pomáhat při boji s kybernetickou kriminalitou. Především je studie zaměřena na povinnosti ISP, dodavatelů software a ostatních podnikatelů, při zabezpečování hardware a software a při obraně proti ransomware a DDoS útokům. Studie rovněž obsahuje návrhy de lege ferenda směřující ke zvýšení kybernetické bezpečnosti.

Celá studie je dostupná online zde.

Nový česko-slovenský PDV mailing list

Drazí přátelé,
nechybělo Vám někdy místo, kde byste mohli napsat svým kolegům z oblasti PDV, aniž byste museli po jednom všechny obepisovat? Oznámit konferenci, novou publikaci, nabídku na PhD pozici či pracovní místo, nebo prostě se zeptat, jestli někteří z Vašich kolegů už na něco podobného nenatrefili, resp. jaký je jejich názor?
Pokud ano, právě jste to místo našli: tecka)com> je mailing list akademiků, praktiků a nadšenců z oblasti PDV, který má sloužit k tomu, abychom naši každodenní práci mohli dělat efektivněji a dostali se vždy k aktuálním a úplným informacím, které pro ni potřebujeme. 

Držte i Vy příslovečný prst na tepu PDV života, přidejte se a neváhejte používat mailing list.

S pozdravem
Martin Husovec (moderátor)
Matěj Myška (moderátor)

Ukládání dat občanů Ruské federace

V Rusku bude od 1. září účinná nová právní úprava ochrany osobních údajů, která stanoví povinnost ukládat data občanů Ruské federace pouze na jejím území.

 

Zatím není jasné, zda bude možné tyto údaje mimo Rusko zpracovávat, nebo je pouze mimo Rusko předávat - čeká se na metodické pokyny od ruské Federální služby pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií. Sankcí za porušení však může být i blokování příslušné webové stránky.

Stručné shrnutí včetně analýzy možných důsledků je dostupné na stránkách Society for Computers and Law http://www.scl.org/site.aspx?i=ed41848

Jan Tomíšek (díky za guest blog)

3. ročník konferece Lawfit

Dne 18. 5. 2015 se pod záštitou předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu koná již třetí ročník konference Lawfit, tentokrát s podtitulem "Konec volného internetu?"

Dle webových stránek konference se "první blok bude věnovat regulačnímu rámci. Svůj pohled představí především Český telekomunikační úřad. Druhý blok, který je pořádám ve spolupráci s magazínem INDEX Lidových novin, přinese diskuse nad omezením rychlosti internetu a blokováním přístupu k různým službám ze strany poskytovatelů připojení. Třetí blok se pak soustředí na omezení přístupu k obsahu internetu ze strany poskytovatelů připojení a vyhledávání obsahu. Představeny budou zejména aktuální rozsudky Soudního dvora EU a jejich aplikace v praxi ze strany nejvýznamnějších hráčů na českém trhu."

Vstup na konferenci je volný, ale kapacita je omezena. Doporučujeme tedy brzkou registraci na http://law.fit.cvut.cz/.

Povinnost ISP vyzvat k odstranění dat z Google Cache

K poněkud nečekanému závěru dospěl v případu týkajícím se odpovědnosti ISP za porušování práv duševního vlastnictví OLG Celle. Vedle povinnosti odstranit na výzvu protiprávní data totiž soud konstatoval též povinnost ISP vyzvat k odstranění týchž dat v Google Cache (po odstranění stránek protiprávně publikujících chráněných obsah totiž bylo ještě možno k obsahu přistupovat prostřednictvím Google Cache). Otázkou je, zda bude spor směřovat k BGH a zda v tomto případě není důvod podat návrh na rozhodnutí o předběžné otázce.

Plný text rozhodnutí viz zde.

NYSDFS ke stavu kybernetické bezpečnosti v bankovnictví

K poměrně kritickým závěrům dospělo šetření bankovního dohledu Státu New York ohledně připravenosti bank a jiných finančních institucí čelit kybernetickým bezpečnostním incidentům. Bankovní sektor je obecně považován za solidně zabezpečený, ale podrobné šetření zde ukázalo nemalé nedostatky a investiční deficity. V Evropě, kde trpí v oblasti kybernetické bezpečnosti nedostatečnými technickými a personálními zdroji nejen banky ale především samotné bankovní dohledy, nejsou podobně důkladné studie doposud k dispozici.

Plný text veřejné části studie viz zde.

Australský federální soud k povinnosti ISP vydat osobní údaje uživatelů

Australský federální soud rozhodl ve věci ochrany majetkových práv autorských o povinnosti poskytovatele služeb elektronických komunikací poskytnout data uživatelů, o nichž se vykonavatel majetkových práv autorských domnívá, že tato práva porušují. Jedná se o případ podobný věci C-275/06 a řadě dalších evropských sporů (z nich zřejmě nejzajímavější vývoj měl doposud případ UPC Ireland).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Projekt FORWARD - osiřelá audiovizuální díla

Konsorcium partnerů realizuje již od roku 2013 projekt FORWARD, jehož cílem je vytvořit celoevropský standardizovaný systém v rámci EU pro posuzování a registrování stavu práv audiovizuálních děl se zaměřením na díla osiřelá.
Projekt bude koordinován i s databází osiřelých děl vedené OHIM.

Otázkou (rétorickou?) pak zůstává, nakolik je princip neformálnosti autorskoprávní ochrany vhodný pro 21. století a informační společnost.