Zahraniční judikatura - High Court London a mnichovský Landgericht

High Court London rozhodl ve prospěch Google v případu nezákonného zpracování osobních údajů prohlížečem Safari. Soud konstatoval, že pouhé nezákonné zpracování dat nemůže sloužit jako jediný důvod k zadostiučinění za předpokladu, že žalobci neprokázali jinou újmu.

Plný text rozhodnutí [2018] EWHC 2599 (QB) viz zde.

Langericht München rozhodl, zatím nepravomocně, ohledně místní působnosti německého finančního práva na spotřebitelské finanční transakce společnosti Flixbus realizované prostřednictvím mikroplatební služby Paypal (a tím pádem o zákazu účtovat transakční poplatky za užití služby Paypal).

Plný text rozhodnutí zatím není k dispozici online, shrnutí a tiskovou zprávu viz zde.

Ústavní soud k případu Uber a neúčinnost doručení do datové schránky v judikatuře NS

Ústavní soud zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který dříve konstatoval, že službu Uber nelze považovat za taxislužbu ve smyslu zákona. Dle Ústavního soudu bylo rozhodnutí odůvodněno nelogicky, neboť z formální premisy (neexistence licence) byl dovozen materiální skutkový závěr (absence podstatných znaků provozování taxislužby).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce neúčinnosti fikce doručení do datové schránky za situace, kdy jsou všechny osoby s přístupovými právy k příslušné schránce ve výkonu vazby. Soud podle očekávání konstatoval, že v takovém případě je fikce doručení neúčinná.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C‑149/17 - SDEU k praktické jistotě při dokazování

SDEU vydal další rozhodnutí, v němž se věnuje problematice dokazování před soudy členských států. Soudní dvůr v tomto případě konstatoval, že zákonná úprava zakládající praktickou jistotu soudu ohledně absence podílu vlastníka bezdrátového připojení na porušování majetkových práv autorských pouze na základě označení další osoby sdílející tentýž přípojný bod, je v rozporu se sekundárním právem EU.

Plný text rozhodnutí C‑149/17 viz zde.

NSS k ochraně osobních údajů

Nejvyšší správní soud vydal dvě zajímavá rozhodnutí týkající se ochrany osobních údajů. V obou rozhodnutí soud anticipuje budoucí aplikaci GDPR.

V prvním případě se soud vyjadřuje k extrémně důležité otázce, jakou povahu má odpověď správce o tom, že nepřizná práva subjektu údajů. NSS dospěl k závěru, že jde o rozhodnutí v materiálním smyslu, když uvedl: "Judikatura NSS k ochraně osobních údajůS ohledem na výše uvedené nelze přisvědčit názoru stěžovatele, že sdělení žalovaného je jen deklaratorním přípisem, který není způsobilý do jeho práv zasáhnout. K tomu je třeba dále uvést, že posuzované sdělení je ve svých důsledcích prakticky zamítavým rozhodnutím o žádosti o výmaz (likvidaci) osobních údajů." Toto rozhodnutí má zásadní význam pro budoucí aplikaci přímých práv dle GDPR.
Plný text rozhodnutí viz zde.

Druhé rozhodnutí se týká ochrany údajů v trestním řízení. NSS v něm anticipuje důsledky implementace tzv. policejní směrnice doprovázející GDPR.
Plný text rozhodnutí viz zde.

Zajímavá judikatura - ESLP, SDEU, ÚS, NSS, NS

ESLP: Otázka plošnosti nasazení automatizovaných nástrojů ke sledování osob je předmětem margin of appreciation (případ Big Brother Watch and Others v. the United Kingdom, č.58170/13, 62322/14 a 24960/15).
Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS: Tajně pořízený zvukový záznam z porady soudu nemusí být per se nezákonným důkazem (III.ÚS 4071/17).
Plný text rozhodnutí viz zde.

NSS: Provoz kamerového systému městskou policií za účelem odhalování přestupků, k jejichž stíhání nemá městská policie pravomoc, je protiprávní (rozhodnutí týkalo právního stavu r. 2015). Soud rovněž připomněl nezákonnost provozu kamerového systému, k němuž má přístup třetí osoba (10 As 15/2018).
Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU: Protiprávnost registrace známky france.com (T‑71/17, France.com, Inc., v European Union Intellectual Property Office (EUIPO).
Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU: Typická barva podrážky bot není výlučně tvarem ve smyslu známkové směrnice, tj. lze ji registrovat jako ochrannou známku (C‑163/16 Christian Louboutin, Christian Louboutin SAS proti Van Haren Schoenen BV).
Plný text rozhodnutí viz zde.

NS: Na internetový zpravodajský portál se nevztahují povinnosti vydavatele periodického tisku, např. povinnost uveřejnit dodatečné sdělení (30 Cdo 1870/2017-129).
Plný text rozhodnutí viz zde.

Pozvánka na 10. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií zve na 10. vědecké kolokvium Právo ICT.

Setkání se bude konat 11. září 2018 od 13:30 na PrF MU v místnosti 43.

Účast je po přihlášení zdarma.

Program a přihlašovací formulář (registrace) viz zde.

Zpřístupňování fotografie online a sdělování díla veřejnosti

Soudní dvůr EU dnes rozhodl dlouho očekávanou kauzu Land Nordrhein-Westfalen v. Dirk Renckhoff (C-161/17).

Prozatím je dostupná pouze tisková zpráva, ale i z ní vyplývá, že dle Soudního dvora "pojem „sdělování veřejnosti“ zahrnuje zpřístupnění na internetových stránkách fotografie, která předtím byla bez omezujícího opatření zabraňujícího jejímu stažení a se svolením nositele autorského práva zveřejněna na jiných internetových stránkách."

Z tiskové zprávy je vhodné citovat následující pasáž, která osvětluje, jak Soudní dvůr chápe "zpřístupňování" online.

"Kromě toho zpřístupnění online díla chráněného autorským právem na jiných internetových stránkách, než jsou stránky, na kterých došlo k prvotnímu sdělení se svolením nositele autorského práva, musí být za takových okolností, jako jsou okolnosti daného případu, kvalifikováno jako zpřístupnění nové veřejnosti. Za takových okolností je totiž veřejnost, kterou vzal v potaz nositel autorského práva při udělování svolení se sdělováním svého díla na internetových stránkách, na kterých bylo prvotně zveřejněno, tvořena jen uživateli těchto stránek, a nikoli 1) uživateli internetových stránek, na kterých bylo dílo později zpřístupněno bez svolení nositele, a 2) ostatními uživateli internetu."

Nelze se ubránit dojmu, že tento závěr je poněkud rozporný se závěry Soudního dvora prezentovanými v kauze Svensson (věc C-466/12), zejmána jeho bodem 29, kde Soudní dvůr konstatuje, že o sdělování díla veřejnosti se nejedná pokud se dílo "zobrazí takovým způsobem, že sice vyvolá dojem, že je zobrazováno na stránce, na které se tento odkaz nachází, avšak ve skutečnosti pochází z jiné internetové stránky."

Zákonná forma písemnosti a doručování

Nejvyšší soud konstatoval, že pokud zákon nezakládá povinnost určité konkrétní formy písemného právního jednání, nelze tuto formu k platnosti příslušného jednání bez dalšího vyžadovat. Případ se týkal otázky, zda lze vlastnické právo k nemovitosti převést i písemností bez ověřených podpisů stran. Rozhodnutí má analogický význam i pro elektronické písemnosti a potvrzuje zákaz jiné než zákonné diskriminace elektronických dokumentů a různých typů elektronického podpisu (včetně tzv. jednoduchého el. podpisu).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Aktuálně se NS vyjádřil i k otázce doručování v případě, kdy má podnikající fyzická osoba zřízenu pouze soukromou datovou schránku. Soud rozhodl v tom smyslu, že je v takovém případě účinné doručení na fikci prostřednictvím pošty. Pokud by totiž soud doručoval podnikající FO jako straně řízení do soukromé DS, jednalo by se o tzv. "nepříslušnou" DS ve smyslu aktuálního stanoviska NS - skutečné doručení by tedy v takovém případě bylo sice účinné, ale doručení na fikci by účinné nebylo.

Plný text rozhodnutí viz zde.

9A 346/2014 - zaměnitelnost známek v IT

Městský soud v Praze konstatoval ve známkové věci spotřebitelskou zaměnitelnost výrobků a služeb v oblasti IT. Z toho plyne možnost ekvivalence známkové ochrany mezi oběma třídami. MS k tomu uvedl: "Při posuzování podobnosti výrobků a služeb lze dovodit, že jak napadené výrobky, tak namítané služby patří do stejné oblasti spotřeby. Relevantní spotřebitel totiž přichází na trh s úmyslem technicky si zajistit spojení s jinými subjekty. V takovém případě tedy nehraje významnou roli, zda si komunikaci zajistí sám prostřednictvím fyzického přístroje (a tedy výrobku), či zajištěním spojení pověří externí společnost (a tedy bude poptávat službu)."

Plný text rozhodnutí viz zde.

Right to be forgotten v. právo veřejnosti na informace u ESLP

Případ M.L. a W.W. v. Germany rozhodnut u ESLP. Right to be forgotten odsouzených osob v. právo veřejnosti na informace 0:1. ESLP

...

Tedy - případ Manfred Lauber a Wolfgang Werlé v Německo rozhodnut...

(https://en.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Werl%C3%A9_and_Manfred_Lauber)

Rozsudek je dostupný ve francouzštině (http://hudoc.echr.coe.int/eng/?i=001-184438)

Anglický press release: http://hudoc.echr.coe.int/eng-press?i=003-6128897-7918743

Z tiskové zprávy vybíráme zajímavé pasáže:

The Court concluded that the availability of the impugned reports on the media’s websites at the time that the applications were lodged by M.L. and W.W. continued to contribute to a debate of general interest which had not been diminished by the passage of time. 

As to how well known the applicants were, the Court observed that they were not simply private individuals who were unknown to the public at the time their request for anonymity was made. The reports in question concerned either the conduct of their criminal trial, or one of their requests for the reopening of that trial, and thus constituted information capable of contributing to a debate in a democratic society. 

As to M.L.’s and W.W.’s conduct since their conviction, the Court observed that the applicants had lodged every possible judicial appeal to obtain the reopening of the criminal proceedings against them. During their most recent request to reopen proceedings in 2004, M.L. and W.W. had contacted the press, transmitting a number of documents while inviting journalists to keep the public informed. The Court noted that as a result of the applicants’ conduct vis-à-vis the press, less weight was to be attached to their interest in no longer being confronted with their convictions through the medium of archived material on the internet. Their legitimate hope of obtaining anonymity in the reports, or even a right to be forgotten online, had thus been very limited.

23 Cdo 3214/2017 - lhůta pro podání dovolání

Nejvyšší soud interpretoval doběhnutí lhůty ve vztahu k e-mailovému podání a konstatoval, že za okamžik doručení se považuje dodání zprávy do elektronické podatelny soudu. Na zmeškání lhůty nemá vliv, pokud podání bylo učiněno jen necelou minutu po půlnoci. Soud v tomto případě konstatoval, že "vzhledem k volbě dovolatelek využít služeb soukromé osoby (jejichž kvalita není nijak právem upravena), a nevyužít jiné zaručené způsoby doručení (datová schránka, držitel poštovní licence), nesou následky případných vad v doručování tímto způsobem". Zajímavá je interpretační konstrukce, dle které by soud mohl zohlednit okamžik odeslání e-mailové zprávy, avšak tento okamžik nebyl příslušným účastníkem řízení "doložen".

Plný text rozhodnutí viz zde.

C‑44/17 - zeměpisná označení

SDEU interpretoval rozsah ochrany zeměpisných označení ve sporu o užívání výrazu "Glen" ne spojení s výrazem "Whisky" u whisky produkované německou palírnou. Soud odmítl extenzivní interpretaci pojmů nepřímého obchodního užití a připomenutí.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C‑210/16 - Pojem správce osobních údajů

SDEU vydal rozhodnutí o výkladu pojmu správce osobních údajů, které sice týká interpretace zrušené směrnice, ale má kvůli stejné definici dopad i na novou úpravu GDPR. Soud konstatoval, že správce fanouškovské stránky na Facebooku je společným správcem tam zpracovávaných osobních údajů. Soud současně konstatoval jurisdikci místních orgánů ochrany osobních údajů i v případě, pokud má v místě jejich působnosti správce jakoukoli provozovnu (bez ohledu na to, zda zpracovává data) - v tomto směru pokračuje SDEU v praxi nastavené případy Google Spain a Weltimmo.

Plný text rozhodnutí viz zde.

České právo a informační technologie 2018 - call for papers, registrace

Již podesáte pořádá Ústav práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity specializovanou konferenci České právo a informační technologie.

Datum konání: 20. - 21. 9. 2018
Místo konátní: Právnická fakulta MU, Veveří, Brno
Konferenční poplatek: 1190 Kč

Leotšní jubilejní ročník konference se v plenární diskuzi zaměří na české právo a ochranu osobních údajů po GDPR.
Tématické sekce, do nichž lze přihlašovat přísvpěvky, se budou věnovat elektronickým důkazům v trestním řízení, platformám a sdílené ekonomice, GDPR a ePrivacy, právní informatice, právu na informace a otevřená data a konečně autorskému právu na jednotném digitálním trhu.

Přihlašovat se lze prostřednictvím konferenčního webu, kde naleznte všechny informace, jakož i call for papers.

Těšíme se na setkání na podzim v Brně!

Za organizátory,
Matěj Myška

BGH - blokování reklam není nekalou soutěží (I ZR 154/16)

BGH vydal rozhodnutí, kterým skončil spor mezi vydavatelstvím Axel Springer a firmou Eyeo, která dodává technologii AdBlock Plus na blokování on-line inzerce. Soud konstatoval, že blokování on-line reklamy není nekalosoutěžním jednáním. Rozhodnutí zřejmě povede k systémovým změnám ve schématech monetizace obsahu a časem může mj. i vytvořit zprostředkovaný tlak na síťovou neutralitu.

Oficiální shrnutí rozhodnutí viz zde.
Anotaci beck-aktuell viz zde.

Nejvyšší soud USA - případ Microsoft Ireland

Nejvyšší soud USA rozhodl jako poslední instance v případu přeshraničního zajištění důkazů z cloudu. Rozhodnutí v případu, který se stal základem široké mezinárodní diskuse, nakonec není samo o sobě nijak zvlášť důležité, neboť v mezičase nabyl účinnosti federální CLOUD Act, který jednoznačně zakládá vyšetřovací pravomoc amerických úřadů. V EU se chystá obdobné řešení v souvislosti s úpravou odpovědných zástupců a možnosti národních OČTŘ žádat o data do jiných členských států.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Plný text CLOUD Act viz zde.

LL.M. a Ph.D. v právu informačních a komunikačních technologií

Do konce dubna lze na PrF MU podávat přihlášky do studia LL.M. a do doktorského studia v oboru práva informačních a komunikačních technologií. Oba studijní programy zajišťuje Ústav práva a technologií.

Informace k LL.M. studiu viz zde.

Informace k doktorskému studiu viz zde.

XXVI. Karlovarské právnické dny

Ve dnech 14.-16. června se uskuteční již 26. ročník konference Karlovarské právnické dny, na které mimo jiné vystoupí i doc. Radim Polčák s příspěvkem na téma Odpovědnost umělé inteligence a informační útvary bez právní osobnosti.
Pro více informací o konferenci viz http://www.kjt.cz/cs/2018/

Součástí konference je též již tradiční hlasování o Prestižní ceně za nejlepší právnický časopis, o kterou se mimo jiných uchází také odborný časopis zaměřený na technologické obory práva Revue pro právo a technologie.
V případě zájmu o účast na anketě viz http://www.kjt.cz/cs/2018/anketa.php

U.S. Reports

Library of Congress zpřístupnila kompletní znění knižní sbírky U.S. Reports obsahující judikaturu a další dokumenty Nejvyššího soudu za posledních 225 let. Systém umožňuje plnotextové vyhledávání, nabízí ke stažení dokumenty v jejich původní podobě a automaticky generuje citace dle tří standardů.

Systém je k dispozici zde.

Nařízení o geoblockingu

V OJ bylo vyhlášeno dlouho očekávané nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Jedním z jeho hlavních původních účelů bylo přispět k vytvoření společného trhu audiovizuálních služeb, který, poněkud paradoxně, stále neexistuje. Vzhledem k omezení věcné působnosti v čl. 1 odst. 3 se však na audiovizuální služby toto nařízení nakonec vůbec nevztahuje.

Plný text viz zde.

Vladimír Čermák: Otázka demokracie

V reedici nakladatelství CDK právě vyšlo výjimečné pětisvazkové dílo Vladimíra Čermáka Otázka demokracie. Svazky jsou seřazeny do dvou knih a opatřeny rejstříkem. Tématem této v evropském měřítku výjimečné práce samozřejmě nejsou informační a komunikační technologie - i pro oblast ICT práva ale mají tyto unikátně systematicky seřazené myšlenky zásadní význam.

Podrobnější informace o reedici viz na webe CDK zde.

ÚS ke zmatečnému elektronickému podání

Ústavní soud nedávno rozhodl v další věci týkající se elektronického podání. Rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1981/17 ze dne 13. 2. 2018 zatím není k dispozici v systému nalus, proto z něj přinášíme alespoň shrnutí skutkového stavu a základní právní úvahu ÚS:

"Z podání bylo zřejmé, že bylo odesláno z emailové schránky advokáta, původního obhájce stěžovatele, přičemž součástí podání bylo dovolání, v textu dovolání bylo uváděno jméno obhájce i substituční plná moc ve prospěch dalšího advokáta, který měl být obhájcem stěžovatele v dovolacím řízení. Tělo emailu bylo též opatřené zaručeným elektronickým podpisem druhého obhájce, který však byl vázán na použití emailové schránky prvního obhájce. K podání byla připojena plná i generální substituční plná moc podepsaná stěžovatelem i oběma obhájci. Z podání tedy bylo zřejmé, že stěžovatel byl zastoupen původním obhájcem, který přibral substituční plnou mocí nového obhájce. 
(...) [Z]působ podání a jeho podepsání byl zmatečný; z podání nebylo jednoduché rozpoznat, který ze dvou obhájců podal dovolání, resp. je podepsal. Z tohoto však nelze dovodit bez dalšího závěr, že stěžovatel nebyl zastoupen obhájcem; z ústavněprávního hlediska není podstatné, čí elektronický podpis nebo emailová schránka byla použitá, naopak je zřejmé, že stěžovatel svého práva na obhajobu využil tak, že si zvolil obhájce za účelem podání dovolání a počítal s tím, že toto dovolání obhájce podal. Dovolání bylo podáno jedním ze dvou advokátů – stěžovatelových obhájců a Nejvyšší soud s jedním z nich komunikoval, aby mu sdělil, že stěžovatel není zastoupen obhájcem.
(...) Dospěl-li Nejvyšší soud k závěru, že dovolání nebylo podáno prostřednictvím obhájce, byť bylo odesláno z e-mailové adresy původního obhájce stěžovatele a vybaveno ověřeným elektronickým podpisem obhájce zmocněného substituční plnou mocí, aniž byli tito stěžovatelovi obhájci (či některý z nich) vyzváni k odstranění vady podání, porušil tím stěžovatelovo právo na přístup k soudu, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny."

SDEU k věcné působnosti AVMS

Soudní dvůr restriktivně interpretoval věcnou působnost směrnice AVMS v tom smyslu, že se nevztahuje na krátká reklamní videa. V rozhodnutí je pro jistotu zdůrazněno, že se směrnice nevztahuje na distribuční kanál (tj. na reklamní web) ani na jednotlivá videa.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Nová judikatura - ochrana soukromi na pracovisti a povinnost informovat o neplatnem el. podpisu

Ústavní soud rozhodl v případu, kdy obecný soud obdržel podání, u něhož se nepodařilo ověřit zaručený el. podpis a účastník řízení o tom nebyl informován. Případ se až k ÚS dostal poněkud překvapivě, neboť je řešitelný na úrovni zákonného práva. Ústavní soud každopádně pro jistotu explicitně konstatoval, že "že doručí-li účastník řízení na elektronickou podatelnu soudu podání, které obsahuje elektronický zaručený podpis, který je neplatný, má soud povinnost jej o této skutečnosti informovat."

Plný text rozhodnutí viz zde.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl případ ochrany soukromí na pracovišti, v němž se vyjádřil k podmínkám, za nichž lze prostřednictvím utajeného systému sbírat data o aktivitě zaměstnance. Nejedná se však v tomto případě o změnu interpretační praxe založené rozhodnutím ve věci Copland v UK, neboť oba případy se skutkově výrazně liší.

Plný text rozhodnutí (zatím pouze ve francouzštině) viz zde.

Nová místa pro doktorandy a postdoktorské výzkumníky - aktualizováno

IViR univerzity v Amsterdamu vyhlašuje v rámci nového projektu ERC tři výzkumné pozice na právní souvislosti použití technologie blockchain (dvě postdoktroské a jednu doktorskou).
Více informací viz na webu IViR zde.

Další postdoktorskou pozici nabízí univerzita v Helsinkách. Obor je velmi obecně vymezen jako "právo a digitalizace" a pozice se vypisuje na tři roky.
Více informací na univerzitním webu zde.

Ochrana námětu autorským právem

Americký Ninth Circuit rozhodl ve prospěch žalobce zajímavý případ de facto ochrany námětu resp. mechanického zpracování dřívě objektivně vyjádřeného motivu (v tomto případě přírodního výjevu). O tomto případu Folkens v Wyland Worldwide informoval Zahr Said prostřednictvím mailing listu IPProfs.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal rozhodnutí v případu hromadného nároku M. Schremse proti spol. Facebook. Rozhodnutí se týká otázky, zda jde o spotřebitelskou věc (na tu soud odpověděl kladně) a zda se příslušnost soudu podle čl. 16 odst 1 nařízení (ES) č. 44/2001 určí podle místa bydliště žalobce i v případě, že žalobce uplatňuje postoupené nároky (tuto otázku soud zodpověděl negativně). V předmětném případě jde kvůli nákladům řízení jen o pár nároků, řičemž hlavní spor, který nebyl předmětem předběžné otázky, se týká cca 25 tis. uživatelů, kteří své nároky postoupili žalobci. Na základě tohoto rozhodnutí tedy bude muset M. Schrems upravit procesní strategii (samotných nároků z ochrany spotřebitele a ochrany osobnosti se toto řízení netýkalo).

Plný text rozhodnutí viz zde.

ACDCA

Zajímavý legislativní návrh označený jako Active Cyber Defense Certainty Act začal projednávat americký Kongres. Jedná se o úpravu, která poskytuje jistotu beztrestnosti pro aktivity, které mohou mít formální znaky trestného činu, ale jsou podniknuty jako svépomocná reakce na kybernetický bezpečnostní incident. Návrh je relativně stručný, pracuje se systémem notifikací a užívá pojmů jako "aktivní protiopatření".

Plný text návrhu viz zde.

ELI Young Lawyers Award

Evropský právní institut vyhlásil soutěž Young Lawyers Award, do které lze hlásit odborné práce týkající se aktuálních otázek tvorby nebo aplikace evropského práva. Soutěž je otevřená pro různá témata, ale vzhledem k autálním projektům ELI je jasné, že témata týkající se ICT práva mohou mít výhodu při posuzování.

Více informací viz na webu ELI zde.

Ústav práva a technologií zve na 9. vědecké kolokvium Právo ICT

Setkání se bude konat 29. ledna 2018 od 14:00 na PrF MU v místnosti 109.

Registrace návštěvníků na: http://cyber.law.muni.cz/

Statistická ročenka WIPO

WIPO vydalo svoji statistickou ročenku s údaji za rok 2017. Obsahuje řadu zajímavých dat - například počty užitných vzorů přihlášených v minulém roce v Číně.

Plný text viz zde.