Nejvyšší soud konstatoval, že pokud zákon nezakládá povinnost určité konkrétní formy písemného právního jednání, nelze tuto formu k platnosti příslušného jednání bez dalšího vyžadovat. Případ se týkal otázky, zda lze vlastnické právo k nemovitosti převést i písemností bez ověřených podpisů stran. Rozhodnutí má analogický význam i pro elektronické písemnosti a potvrzuje zákaz jiné než zákonné diskriminace elektronických dokumentů a různých typů elektronického podpisu (včetně tzv. jednoduchého el. podpisu).
Plný text rozhodnutí viz zde.
Aktuálně se NS vyjádřil i k otázce doručování v případě, kdy má podnikající fyzická osoba zřízenu pouze soukromou datovou schránku. Soud rozhodl v tom smyslu, že je v takovém případě účinné doručení na fikci prostřednictvím pošty. Pokud by totiž soud doručoval podnikající FO jako straně řízení do soukromé DS, jednalo by se o tzv. "nepříslušnou" DS ve smyslu aktuálního stanoviska NS - skutečné doručení by tedy v takovém případě bylo sice účinné, ale doručení na fikci by účinné nebylo.
Plný text rozhodnutí viz zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat