Uber jako poskytovatel realizační služby a zaměstnavatel

Povaha činnosti platformy Uber byla vedle mediálně známého případu C‑434/15 též předmětem pracovněprávního sporu, který zatím řešil pracovní tribunál, odvolací pracovní tribunál a nově též Nejvyšší soud Spojeného království. Pracovní tribunály shodně interpretovaly pozici Uber vzhledem k registrovaným řidičům se zapnutou aplikací jako zaměstnavatele. Nejvyšší soud aktuálně odmítl návrh Uber, aby se jeho žalobou proti rozhodnutí odvolacího pracovního tribunálu zabýval bez nutnosti předchozího rozhodnutí Odvolacího soudu.

K rozhodnutí SDEU ohledně povahy služby Uber je třeba připomenout, že SDEU se zde nemohl vyjadřovat k otázce konkrétní kvalifikace Uber jako určitého typu transportní služby v právu členského státu. Soud pouze konstatoval, že totální kontrola nad transportní transakcí má za následek neoddělitelnost transportní služby od služby informační společnosti a Uber tedy musí splňovat i požadavky pro provozování transportní služby (stejný důvod mělo též rozhodnutí Londýnského odvolacího pracovního tribunálu). Soud však neřešil otázku, zda jde o taxislužbu, smluvní přepravu nebo jiný typ transportní služby. Tuto otázku budou muset posoudit soudy ve členských státech a je možné, že mezi různými členskými státy v tomto směru dojde k podstatným rozdílům.

Plný text rozhodnutí C‑434/15 viz zde (rozhodnutí prozatím není k dispozici v češtině a odkaz tak vede na slovenskou verzi).

Plný text rozhodnutí Londýnského odvolacího pracovního tribunálu viz zde.

Konference AVČR o ochraně soukromí v letecké dopravě a předběžná data ČPIT a Cyberspace

Ústav státu a práva AVČR pořádá společně s KPT a ÚPT PrF MU konferenci na téma "Aktuální výzvy v civilní letecké dopravě - bezpečnost a soukromí." Konference se uskuteční v prostorách AVČR 16. 2. 2018.
Podrobnější informace a CfP viz zde.

Termíny velkých konferencí ÚPT PrF MU byly předběžně stanoveny následovně (o vyhlášení CfP zde budeme průběžně informovat):

ČPIT 2018: 20.9. - 21.9.
Cyberspace 2018: 30.11. - 1.12.

TILT Data Portability Fellowship 2018

Ak pracujete na výskume v oblasti dátovej portability (vrátane regulácie innovácie so súkromným alebo verejným dátami), nasledovná ponuka Vás môže zaujímať:

In 2018, TILT will welcome up to two research fellows working in the area of data ownership, re-use and portability (broadly, data-enabled innovation). The selected fellows will become a part of an ongoing project of the institute and will be able to join an upcoming conference that will be organized in spring 2018.

Viac informácií nájdete tu. Deadline je koniec decembra.

Microsoft Ireland před Nejvyšším soudem

Nejvyšší soud USA rozhodl o tom, že posoudí případ Microsoft Ireland. Ostře sledovaný spor se týká povinnosti definiční autority usazené v USA poskytovat federálním vyšetřovatelům data fyzicky umístěná mimo americké území.

Vývoj případu lze sledovat zde.

Důkaz archivovanou webovou stránkou

V aktuálním případě mediálně známého kárného provinění předsedkyně exekutorské komory použil kárný senát Nejvyššího správního soudu důkaz webovým archivem archive.is. V kárné žalobě bylo uvedeno, že "manžel kárně obviněné a předseda představenstva společnosti HICRA REALITY v jedné osobě je současně uveden jako kontaktní osoba na internetových stránkách exekutorského úřadu kárně obviněné pro dotazy k připravovaným dražbám nemovitostí," ale kárně obviněná před projednáním kárné žaloby tuto informaci ze svých webových stránek odstranila. Díky archivu se tak tvrzení kárného žalobce podařilo spolehlivě prokázat. Jedná se o jeden z prvních případů, kdy archive.is posloužil za zdroj spolehlivého důkazu historického obsahu webové stránky.
Plný text rozhodnutí viz zde.

Nařízení o volném pohybu dat

Komise v září zveřejnila návrh nařízení o volném pohybu dat, který by měl výhledově řešit současné omezování možností přeshraničně zpracovávat různé typy dat. Nařízení by nemělo postihnout citlivé nebo bezpečnostně exponované oblasti, ale mělo by vést k větší efektivitě vnitřního trhu cloudových služeb u nespecifických a necitlivých veřejných dat.

Text návrhu a doprovodnou dokumentaci viz zde.

ADR pro "bagatelní" autorskoprávní spory v USA

Aktuálně v USA započíná svoji legislativní cestu zákon, který by měl vytvořit specializovaný ADR orgán v rámci U.S. Copyright Office pro autorskoprávní spory nízké hodnoty. Tzv. "Copyright Claims Board" by měl poskytovat účasníkům dobrovolnou platformu pro řešení sporů, v nichž se lze domoci maximální částky 30.000 USD.

Severoameričtí akademici v čele s Pamelou Samuelsonovou ale podrobil návrh extenzivní kritice, mj. z důvodu možného zneužívání. Své názory shrnuli v této zprávě: Samuelson, Pamela and Hashimoto, Kathryn, Scholarly Concerns About a Proposed Small Copyright Claims Tribunal (October 15, 2017). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=3060796.

Na národní úrovni se ale nejedná o zásadní novinku – spory nízké hodnoty (do £10,000) v oblasti práva duševního vlastnictví lze řešit např. ve Velké Británii u specializované součásti Chancery Division of the High Court – tzv. Intellectual Property Enterprise Court.

Pomluva právnické osoby na internetu a příslušnost soudu

Soudní dvůr se ve svém rozhodnutí nedávno vyjádřil k místu podání žaloby v souvislosti s pomluvou právnické osoby na internetu. Žalobkyně (estonská společnost) se v původním řízení domáhala opravy nesprávných (a pomlouvačných) údajů zveřejněných na internetové stránce švédské společnosti. SDEU řešil otázku, je-li možno na základě čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel Ibis žalovat švédskou společnost pro odstranění závadného obsahu (a náhradu škody) v Estonsku. K tomu se SDEU vyjádřil v tom smyslu, že toto je možné v případě, že se v daném státě nachází středisko zájmů dané společnosti (což je místo, v němž vykonává společnost hlavní podnikatelskou činnost). Pokud by pak daná právnická osoba vykonávala hlavní část svých činností v jiném členském státě, než ve státě místa svého sídla, může i v tomto státě podat žalobu na porušení svých osobnostních práv.

Čl. 7 bod 2 nařízení Brusel Ibis tedy musí být vykládán tak, že daná právnická osoba v daném kontextu nemůže podat žalobu u soudu každého členského státu, na jehož území byly dané nesprávné informace uváděny, pro to, aby se domáhala například vzniklé škody. Tímto se tak rozhodnutí liší od možností poskytnutých fyzickým osobám (např. C–441/13 - Pez Hejduk, C‑170/12 - Pinckney), kterým je umožněno žalovat de facto v každém členském státě, jelikož “internet je všude”.

Rozhodnutí je dostupné zde.

Data trusts v doporučení k umělé inteligenci

Britská ministerstva kultury a obchodu si nechala zpracovat studii obsahující doporučení k rozvoji odvětví AI. Studie obsahuje řadu podnětných myšlenek, např. o vhodnosti zavedení "data trusts" jako komplexních společností bez právní subjektivity.

Plný text doporučení viz zde.

SDEU k ochraně osobních údajů

Soudní dvůd se v aktuálním rozhodnutí vyjádřil k otázce zákonnosti důkazu seznamem užitým bez vědomí příslušného správce osobních údajů (kterým je zde orgán veřejné moci). Soudní dvůr předně konstatoval, že je oprávněn posuzovat otázku zákonnosti důkazu (resp. důvodnosti odmítnutí důkazu pro nezákonnost) tam, kde je zákonnost opaření a užití důkazního prostředku předmětem unijní úpravy. Soud současně odmítl formalistickou interpretaci a zakázal odmítnout důkaz (v tomto případě seznamem) pouze z toho důvodu, že k jeho provedení nedal souhlas správce osobních údajů. Současně Soudní dvůr konstatoval konformitu pořizování seznamů tzv. bílých koní orgány finanční správy se sekundárním unijním právem. Rozhodnutí je poněkud krkolomně napsáno a není snadné se v něm dobrat podstaty interpretačních otázek. Za štěstí můžeme při složitosti celého případu považovat skutečnost, že se nezákonnosti důkazu nedovolával příslušný orgán veřejné moci též např. z důvodu porušení práv sui generis.

Plný text rozhodnutí viz zde.

High Court - ochrana .pdf právy sui generis

Britský High Court rozhodl v tom smyslu, že i data v .pdf souboru mohou být z právního hlediska databází chráněnou právy sui generis. Soud se v tomto případě zabýval interpretační otázkou, zda .pdf soubor se strukturovanými daty je možno považovat za databázi, nebo zda se jedná jen o obraz databáze (data jsou tam totiž strukturována jen jejich vizuálním umístěním). Dospěl k závěru, že i .pdf je de iure databázovým souborovým formátem. Rozhodnutí je zajímavé především tím, že otevírá cestu ke kreativní interpretaci ochrany sui generis u nespecifických dat, která jsou strukturována jen velmi základním způsobem.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ESLP: monitorování zaměstnanců

Evropský soud pro lidská práva vydal další rozhodnutí v otázce monitorování on-line aktivit zaměstnanců. V případu Barbulescu proti Rumunsku soud v souladu s předchozí svojí judikaturou konstatoval, že zaměstnanec má soukromí i na pracovišti a jeho omezení musí být vždy důvodné a proporcionální. Okolnosti tohoto případu však byly složitější (např. monitoring byl dočasný) a rozhodnutí nebylo zdaleka jednohlasné. Poněkud problematický je rovněž přístup, který soud zaujal k souhlasu zaměstnance s monitorováním.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Pozvánka na 8. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií zve na 8. vědecké kolokvium Právo ICT.

Setkání se bude konat 11. září 2017 od 13:30 na PrF MU v místnosti S125 a S126 (jedná se o místnosti nacházející se v prostorách knihovny PrF). Účast je po přihlášení zdarma.

Program a přihlašovací formulář (registrace) viz zde.

NS - omluva prostřednictvím webové stránky

Nejvyšší soud se zabýval otázkou souladu omluvy zveřejněné prostřednictvím webové prezentace s exekučním titulem. Soud konstatoval, že přítomnost elektronického podpisu není u webové omluvy vyžadována za předpokladu, že ji přímo nepožaduje exekuční titul. Soud tedy rozhodl v tom smyslu, že webová omluva musí mít charakter elektronické písemnosti, avšak nemusí splňovat nároky na písemné právní jednání.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS - listinné doručení osobě s datovou schránkou

Ústavní soud se zabýval případem doručení soudní písemnosti (předvolání) vadně zaslané soudem v listinné formě osobě s datovou schránkou. Písemnost byla doručena fikcí vhozením do poštovní schránky. Ústavní soud se držel dosavadní judikatury obecných soudů, k níž připojil ústavní rovinu argumentace a konstatoval rozpor s čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 LZPS. Případ sám o sobě není nijak zvlášť zajímavý - překvapivé však je, že orgánem, který musel tento evidentní procesní lapsus řešit, byl až Ústavní soud.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Posudek - PNR

Soudní dvůr vydal negativní posudek k PNR smlouvě s Kanadou. Posudek je relativně rozsáhlý, ale většina argumentů se týká přílišné obecnosti jednotlivých ujednání zejména co do otázky konkrétních účelů zpracování předmětných dat a specifikace oprávněných orgánů.

Plný text posudku viz zde.

Aktuální komentář Chrise Kunera viz zde.

Případ Uber - stanovisko generálního advokáta

Generální advokát Szpunar vydal stanovisko ke druhé větvi případu Uber. Podle očekávání vyšel ze svého původního názoru, tj. že Uber je nutno považovat především za poskytovatele přepravních služeb (nikoli za poskytovatele služeb informační společnosti), a konstatoval možnost jeho bezprostřední regulace vnitřními předpisy ve členských státech bez nutnosti předchozího oznámení ve smyslu směrnice č. 98/34/ES resp. směrnice č. 98/48/ES.

Plný text stanoviska k otázce oznamovací povinnosti viz zde.
Původní stanovisko k povaze platformy Uber viz zde.

Open Position: IT Legal Counsel (Swiss Re, Bratislava)

Swiss Re - one of the world's leading wholesale providers of reinsurance, insurance and other innovative forms of insurance-based risk transfer, is looking for a Legal Counsel based in Bratislava to provide and coordinate legal support related to technology, including cloud computing, smart analytics, implementation and deployment of new technological solutions, licensing of software and other tools, as well as related IT outsourcing arrangements. Apply and find more information here.

NSS - doplněné podání

NSS se vyjádřil k otázce, komu je třeba adresovat potvrzení dřívějšího podání ve smyslu § 37 odst. 2 SŘS, a konstatoval povinnost strany potvrdit podání u soudu, kde bylo učiněno původní podání. Případ se částečně podobá věci, v níž dříve pod sp. zn. I. ÚS 955/16 rozhodl Ústavní soud - v aktuálním případě však strana nepodávala na více místech současně, ale učinila podání pouze u krajského soudu (kterému však nebyla podána původní kasační stížnost).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Časopisy ÚPT online

Revue pro právo a technologie

Osmý ročník své existence zahajuje časopis Revue pro právo a technologie již patnáctým číslem, které byl zveřejněno online. Novinkou v tomto čísle je používání Digital Object Identifier ("DOI"), tedy systému identifikátorů digitálních objektů, který umožňuje snažší dohledatelnost a jednodušší sledování citací.

Tým redakce Revue pro právo a technologie byl též podstatně obměněn, kdy se zástupcem šéfredaktora stal Mgr. Ing. František Kasl a výkonnou editorkou Anna Štefanidesová, kteří se nemalou měrou podíleli na přípravě nového čísla.

Po obsahové stránce číslo již tradičně nabízí odborné články z technologických oborů práva, přehled judikatury, jakož i recenze vybraných publikací z oboru.

Masaryk University Journal of Law and Technology

Nově je oproti předchozímu zveřejňování s šestiměsíčním zpožděním (delayed open access) okamžitě zpřístupněn v režimu gold open access i anglický časopis Masaryk University Journal of Law and Technology, který zahajuje již jedenáctý rok své existence.
Tým redakce Masaryk University Journal of Law and Technology se také dočkal změn, kdy ve funkci výkonného editora nově působí Viktor Kolmačka.

Přejeme příjemné letní čtení!

Za redakce

Matěj Myška, šéfredaktor

Revue pro právo a technologie

Jakub Harašta, zástupce šéfredaktora
Masaryk University Journal of Law and Technology

IX. národní konference České právo a informační technologie

Bylo spuštěno přihlašování na devátý ročník národní konference České právo a informační technologie, která se uskuteční ve dnech 21. – 22. září 2017 na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Panelová diskuze je letos věnována aktuálním otázkám kybernetické obrany. Odborné sekce, do nichž je možno hlásit příspěvky, a kterých je letos opět více než loni, budou zaměřeny na problematiku nařízení eIDAS, právní informatiky, ochrany soukromí a osobních údajů online, výzkumných dat, elektronických důkazů a vyvažování práv a zájmů v autorském právu.

Web konference je dostupný na adrese cpit.law.muni.cz, přihlašovací formulář (s možností přihlašování příspěvků) je zde.

V případě zájmu o aktivní účast v některé ze šesti odborných sekcí je třeba českou anotaci příspěvku (cca 500 znaků) a klíčová slova vložit do systému do 31. 7. 2017.

Provoz torrentové platformy jako sdělování díla veřejnosti

Soudní dvůr pokračuje v interpretaci pojmu sdělování díla veřejnosti - v případu C-610/15 označil za jednu z forem sdělování též provoz platformy, která indexuje a umožňuje vyhledávat autorská díla prostřednictvím torrentů (v tomto případě šlo o Pirate Bay). Soud se nezabýval odpovědností provozovatele platformy (resp. vztahem ke směrnici o e-commerce) ale pouze možností založit poskytovatelům služeb typu prostý přenos povinnost na základě práva členského státu blokovat nikoli jen přístup ke službám přímo protiprávně zveřejňujícím autorská díla ale též k vyhledávačům torrentů.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Covfefe Act - ochrana kulturního dědictví

Chicagský kongresman Mike Quigley navrhnul novou zákonnou úpravu směřující k ochraně a uchování digitálního kulturního dědictví. Hlavním předmětem Communications Over Various Feeds Electronically for Engagement Act  je trvalé uchovávání prezidentských tweetů americkým úřadem NARA (obdobou našeho Národního archivu).

Plný text návrhu viz zde.

Nový LL.M. program v oboru práva ICT

Právnická fakulta MU nabízí od podzimu 2017 možnost studovat v českojazyčném programu LL.M. v oboru práva ICT. Výuku zajišťuje Ústav práva a technologií za významné účasti spičkových odborníků z právní praxe. Obor práva ICT je zaměřen především na praktikující právníky, ale díky volitelnému propedeutickému modulu jej mohou úspěšně absolvovat též neprávníci (informatici, manažeři v ICT, bezpečnostní specialisté, apod.) Prezenční výuka probíhá o víkendech a lze tedy bez problémů studovat při zaměstnání.

Leták v .pdf viz zde.
Oficiální web programu viz zde.

Sdělování díla veřejnosti

Soudní dvůr vydal další rozhodnutí k otázce sdělování díla veřejnosti prostřednictvím odkazu. Ve věci Stichting Brein rozhodl v tom smyslu, že sdělováním díla veřejnosti je též prodej zařízení s implicitně nastavenými odkazy na protiprávně zveřejněná autorská díla.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU - tištěné inzeráty a místní působnost souhlasu

V březnovém rozhodnutí známém jako Tele2 se Soudní dvůr vyjádřil v otázce přeshraničního poskytování služeb elektronických komunikací. Soud zde následoval předchozí svoji rozhodovací praxi a vyjádřil se proti bariérám vnitřního trhu daným jurisdikční teritorialitou. Rozhodnutí má omezený význam též v oblasti ochrany osobních údajů, neboť se týká územního dopadu souhlasu s jejich zpracováním.

Plný text rozhodnutí viz zde.

V rozhodnutí ze 30. března se Soudní dvůr věnoval otázce informační povinnosti u prostorově omezených tištěných reklamních materiálů. Soudní dvůr zde sice konstatoval možnost odůvodnit neúplnost tištěné informace omezeným místem, současně ale uložil národním soudům zkoumat fakticitu příslušného omezení (tj. zda se povinně publikovaná informace, zde o identitě prodávajícího, na příslušnou tiskovinu skutečně nemohla vejít).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Plný úvazek na ÚPT - uzávěrka přihlášek

Zítra (tj. 6.4.) je uzávěrka přihlášek do výběrového řízení na plný akademický úvazek (asistent nebo odborný asistent) na Ústavu práva a technologií. Podmínky výběrového řízení viz zde.

Kolokvium Ústavu státu a práva AVČR

Ústav státu a práva pořádá 15. března kolokvium na téma odpovědnosti za moderní technologie se zaměřením na družicovou navigaci. Bližší informace viz na ústavním webu zde.

SDEU - zásah do majetkových práv autorských vysíláním

Soudní dvůr se v rozhodnutí ve věci C‑275/15 vyslovil k rozsahu ust. čl. 9 směrnice č. 2001/29/ES. Použil při tom zajímavé geolokační kritérium "oblasti původního vysílání."

Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS k "cenzuře" internetu prostřednictvím zákona o hazardních hrách

Včera ve svém plenárním nálezu Ústavní soud vyvrátil, že by mohlo na základě § 82 a 84 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, dojít k “cenzuře” internetu. Právní úprava je zaměřena jen na blokaci stránek s hazardními hrami (českých i zahraničních), nicméně ani z daných norem, ani z celého účelu zákona nelze nijak dovodit, že by mělo dojít k jejich zneužití a omezování svobody projevu, práva na informace a práva podnikat. Nutno však podotknout, že dané normy nejsou legislativní “perlou”, nerespektují plně minimalizaci zásahu a jen těžko můžeme odhadovat, co a koho přesně měl zákonodárce na mysli, když stanovil, že je nutno blokovat “internetové stránky” uvedené na seznamu (blacklistu) Ministerstva financí “poskytovatelem připojení k internetu”. K oběma pojmům však soud dodal, že není záhodno je kazuisticky v zákoně vymezovat a samotná interpretace těchto pojmů bude ponechána na národních soudech.

Nález Pl. ÚS 28/16 je dostupný zde.

Zpráva Evropského parlamentu - robotika

Evropský parlament vydal zprávu s doporučeními k problematice právní úpravy nasazení robotů. Zpráva vychází ze studie publikované na podzim minulého roku a obsahuje relativně detailní specifikaci problémů v různých oblastech, kde se nasazení robotů stává aktuálním. Dokument dokonce obsahuje i návrh Charty robotiky. Za tip na oba dokumenty děkujeme předsedovi Právního výboru Evropského parlamentu Pavlu Svobodovi.

Plný text studie viz zde.
Plný text zprávy s přílohami viz zde.

Jednotný digitální trh

17. února se na CERIT SP uskuteční kulatý stůl a veřejná debata k problematice autorských práv, geoblockingu a jednotného digitálního trhu pořádaná Evropským parlamentem. Účast přislíbili přední čeští experti a europoslanci, kteří se na problematiku jednotného digitálního trhu specializují.

Pozvánku a další informace viz zde.

Krajský soud v Praze: doručování do datových schránek

Ještě před schválením stanoviska pléna NS k doručování do DS, o kterém jsme informovali dříve, vydal Krajský soud v Praze usnesení, které se týká autentizace podání a závěrům stanoviska NS obsahově odpovídá. V odůvodnění tohoto usnesení se krátce a výstižně uvádí, že je "...bezpředmětné, která konkrétní osoba na straně odesílatele činila technické úkony spočívající v odeslání návrhu coby elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu soudu, neboť v tomto směru jde o výlučnou věc vnitřního uspořádání poměrů odesílatele samotného."

Plný text usnesení viz zde.

SDEU: Náhrada škody v autorském právu

Soudní dvůr podle očekávání rozhodl případ C‑367/15 v tom smyslu, že není v rozporu s právem EU, pokud má členský stát ve svém právním řádu upraveny alternativní zákonné náhrady škody ve výši dvojnásobku obvyklé odměny. Nad očekávání se však Soudní dvůr v odůvodnění též vcelku důkladně věnuje i otázce uplatnění této zákonné náhrady jako možného zneužití práva: "Je třeba poukázat na to, že pouhá platba hypotetického poplatku v případě porušení práva duševního vlastnictví nemá zaručit odškodnění celé skutečně utrpěné škody, jelikož platba tohoto poplatku by sama o sobě nezajistila ani náhradu případných nákladů souvisejících se zjištěním a určením případných porušení práva, jak se uvádí v bodě 26 odůvodnění směrnice 2004/48, ani náhradu případné nemajetkové újmy (...) OTK totiž na jednání potvrdilo, že platba dvojnásobku hypotetického poplatku v praxi odpovídá odškodnění, jež nedosahuje výše, kterou by mohl nositel práv požadovat na základě „obecných zásad“ ve smyslu čl. 79 odst. 1 bodu 3 písm. a) UPAPP. Jistěže nelze vyloučit, že ve výjimečných případech náhrada škody vypočítané na základě dvojnásobku hypotetického poplatku tak jednoznačně a významně přesáhne skutečně utrpěnou škodu, že by návrh v tomto smyslu mohl představovat zneužití práva zakázané čl. 3 odst. 2 směrnice 2004/48. Z vyjádření polské vlády na jednání však plyne, že podle vnitrostátní právní úpravy použitelné v původním řízení polský soud v takovém případě není návrhem poškozeného nositele práv vázán."

Plný text rozhodnutí viz zde.

Domain Report za rok 2016

CZ.NIC zverejnil svoj prehľadný report za rok 2016. Z reportu je zrejmé, že počet CZ domén vrástol takmer o štyri percentá oproti roku 2015. Taktiež, že technológiu IPv6 malo už 29 percent domén alebo že ku koncu roka 2016 bolo pomocou DNSSEC zabezpečených viac ako 663 tisíc domén, čo je 28 percentný nárast.

Odkaz: https://stats.nic.cz/reports/2016/

Odporúčanie pre Komisiu o predpisoch občianskeho práva v oblasti robotiky

Pred nedávnom bol v tichosti zverejnený návrh správy výboru pre právne záležitosti pod vedením Mady Delvaux, ktorý prináša zamyslenie sa nad otázkami právnej subjektivity a súvisiacej zodpovednosti umelej inteligencie a robotov v priestore EÚ. Ide o zaujímavé čítanie s mnohými odkazmi na autorov ako sú Marry Shelley, Karel Čapek alebo Isac Asimov.

Za zmienku stojí už samotný úvod návrhu, kde výbor konštatuje, že „keďže od čias Mary Shelleyovej Frankensteina až po klasického Pygmaliona, cez príbeh o pražskom Golemovi po robota od Karla Čapka, ktorý tento pojem zaviedol, ľudia snívali o možnosti vytvorenia inteligentných strojov, najčastejšie vo forme androidov s ľudskými vlastnosťami; […] keďže vzhľadom na dosiahnutý stupeň vývoja robotiky a UI je vhodné začať s otázkami občianskoprávnej zodpovednosti a posúdiť, či dôrazný zodpovednostný prístup založený na zásade „najlepších predpokladov na poistenie“, nie je najlepším východiskovým bodom;”

Taktiež návrh počíta s registráciou inteligentných robotov, interoperabilitou, prístupom ku kódu robotov, špeciálnou úpravou práv duševného vlastníctva alebo chartou o robotike.

Odkaz: DRAFT REPORT with recommendations to the Commission on Civil Law Rules on Robotics

Doručování do datových schránek

Zajímavému technickému problému dodání datové zprávy do otevřené datové schránky se věnuje aktuální usnesení Vrchního soudu v Praze. Některé systémy používané pro obsluhu datových schránek fungují tak, že otevřou datovou schránku a stahují z ní pouze zprávy dodané před jejím otevřením. Jestliže je tedy zpráva dodána v průběhu otevření schránky, systém ji nestáhne resp. stáhne ji až při dalším otevření (a označí ji odpovídajícím datem doručení).
Systém DS však v případě, je-li zpráva dodána do otevřené DS, expeduje doručenku k datu dodání. Takový postup však není v souladu s textem zákona, neboť ten za okamžik dodání považuje moment otevření datové schránky - v případě zprávy dodané do otevřené schránky tím pádem může dle textu zákona nastat doručení až při příštím otevření datové schránky (v opačném případě by totiž okamžik doručení musel nastat před okamžikem dodání).

Aktuální rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se s problémem dodávání do otevřené schránky sice argumentačně nevypořádává, je z něj však zřejmé, že tento technický problém nemůže mít za následek újmu na procesních právech adresáta příslušné datové schránky. V předmětném případě tak soud zamítnul návrh na prominutí zmeškání lhůty z toho důvodu, že lhůta zmeškána nebyla.

Plný text usnesení viz zde.

Návrh nařízení e-privacy

Komise právě vydala návrh nového nařízení zkráceně označovaného jako e-privacy. Nařízení má nahradit dosavadní směrnici a výrazně rozšiřuje okruh povinných subjektů (už se nebude týkat jen poskytovatelů služeb elektronických komunikací). V návrhu je akcentován princip privacy-by-design a jsou v něm zakotveny i konkrétní nové ochranné instituty.

Plný text viz zde (zatím není k dispozici české znění).

Nová rozhodnutí

V této poněkud opožděné povánoční nadílce zajímavých rozhodnutí přinášíme:

- Stanovisko Nejvyššího soudu k užití datových schránek. Plný text stanoviska bude publikován dodatečně, avšak ze schválených právních vět je zřejmé, že Nejvyšší soud následoval ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu a podání do datové schránky označil za procesní celek (pokud tedy nebude nějaká část podání podepsána zvlášť některým typem elektronického podpisu, bude se podání jako celek považovat za podepsané na základě autentizace držitele datové schránky). Důležitý moment představuje rovněž interpretační pravidlo, dle kterého se, stručně řečeno, jakýkoli procesní úkon učiněný datovou schránkou (včetně úkonu učiněného pověřenou osobou) má automaticky považovat za úkon držitele datové schránky. Stanovisko je každopádně poměrně rozsáhlé a přináší řadu vyjasnění i do dalších otázek užití datových schránek. O jeho publikaci v plném znění budeme obratem informovat.
Právní věty schváleného stanoviska viz zde.

- Rozhodnutí Soudního dvora ohledně souladu uchovávání provozních a lokalizačních údajů s Lisabonskou smlouvou. Komentátoři se nyní dohadují o tom, jaký význam má formulace "která za účelem boje proti trestné činnosti stanoví plošné a nerozlišující uchovávání veškerých provozních a lokalizačních údajů všech účastníků a registrovaných a uživatelů, které se vztahuje na veškeré prostředky elektronické komunikace". Pojem "nerozlišující" totiž dává dojem, že se vztahuje k charakteristikám subjektu - v odůvodnění se však mimo jiné uvádí, že "[t]akové vymezení lze zajistit prostřednictvím zeměpisného kritéria."
Plný text rozhodnutí viz zde.

- Rozhodnutí Soudního dvora týkající se místní příslušnosti pro civilní nároky při on-line prodeji zboží. Soudní dvůr v tomto případě rozhodl o tom, že zápurčí žaloba proti nabízení zboží v rozporu s dohodami omezujícími prodej (typicky distribuční smlouvy omezující v souladu se soutěžním právem distributory v dosahu jejich aktivit) může být uplatněna též u soudu ve státě, který takové dohody dle svého práva chrání.
Plný text rozhodnutí viz zde.

- Rozhodnutí Tribunálu v otázce registrace 3D tvaru čokolády Kit Kat jako ochranné známky EU. Tribunál v tomto případě rozhodl v tom smyslu, že nestačí, pokud je rozlišovací charakter navrhované známky prokázán jen v některých členských státech (byť jejich obyvatelstvo tvoří 90% procent populace EU).
Plný text rozhodnutí (není zatím k dispozici český překlad) viz zde.