V březnovém rozhodnutí známém jako Tele2 se Soudní dvůr vyjádřil v otázce přeshraničního poskytování služeb elektronických komunikací. Soud zde následoval předchozí svoji rozhodovací praxi a vyjádřil se proti bariérám vnitřního trhu daným jurisdikční teritorialitou. Rozhodnutí má omezený význam též v oblasti ochrany osobních údajů, neboť se týká územního dopadu souhlasu s jejich zpracováním.
Plný text rozhodnutí viz zde.
V rozhodnutí ze 30. března se Soudní dvůr věnoval otázce informační povinnosti u prostorově omezených tištěných reklamních materiálů. Soudní dvůr zde sice konstatoval možnost odůvodnit neúplnost tištěné informace omezeným místem, současně ale uložil národním soudům zkoumat fakticitu příslušného omezení (tj. zda se povinně publikovaná informace, zde o identitě prodávajícího, na příslušnou tiskovinu skutečně nemohla vejít).
Plný text rozhodnutí viz zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat