Pozvánka na 7. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií zve na 7. vědecké kolokvium Právo ICT.

Setkání se bude konat 30. ledna 2017 od 14:00 na PrF MU v místnosti 110.

Program a přihlašovací formulář viz zde.

Uber - předběžná otázka

K Soudnímu dvoru dorazila předběžná otázka ohledně kvalifikace služeb poskytovaných aplikací UBER.

Plný text předběžné otázky viz zde.

Yale - program resident fellows

Yale Law School právě vypisuje výzkumné rezidentury (resident fellows) v oblasti ICT práva a humanitních věd. Rezidentura sestává z podpory cestovních výdajů a solidního stipendia na jeden rok.

Více informací a náležitosti přihlášky viz zde.

Doručování do "nepříslušné" DS

Nejvyšší soud pokročil v zaplňování pravých mezer zákonné úpravy DS, když se v aktuálním rozhodnutí vyjádřil k doručování do DS subjektům, které mají zřízeno více DS. Soud pragmaticky považuje faktické doručení do "nepříslušné" DS za perfektní, zatímco doručení na fikci označil za neúčinné.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Šedý dovoz léků a právo na informace (ESLP a SDEU)

V tomto postu představujeme dvě aktuální rozhodnutí. V prvním z nich se SDEU vyjádřil k otázce šedého dovozu a přebalování léků - přestože rozhodnutí vypadá na první pohled restriktivně, umožnil soud šedý dovoz a prodej přebalených léků pod původními ochrannými známkami za předpokladu, že dovozce prokáže umístění dovezeného léku na jinak omezený trh (omezení se v tomto případě týkalo nedostupnosti léku v balení určité velikosti).

Druhé rozhodnutí vydal ESLP a týká se práva na informace. ESLP dospěl k závěru, že za specifických okolností může být právo na informace podřazeno pod čl. 10 úmluvy. Rozhodnutí je částečně kontroverzní vzhledem k okolnostem případu - jedná se ale každopádně o významný posun ve vnímání subsumpčních podmínek čl. 10 vzhledem k informačním právům člověka, která v době přijetí úmluvy nebyla ještě plně identifikována (tj. nebyla ani explicitně uvedena v úmluvě).

Rozhodnutí SDEU viz zde.

Rozhodnutí ESLP viz zde.

Dvě nová rozhodnutí SDEU

V tomto příspěvku přinášíme dvě nová rozhodnutí Soudního dvora. První rozhodnutí se týká práva knihoven půjčovat e-knihy - Soudní dvůr v tomto případě konstatoval, že právo půjčovat rozmnoženiny literárních autorských děl zahrnuje též rozmnoženiny v digitální podobě.
Druhý rozhodnutím zrušil Soudní dvůr předchozí rozsudek Tribunálu týkající se způsobilosti 3-D tvaru Rubikovy kostky ke známkoprávní ochraně.

Rozhodnutí k otázce půjčování e-knih viz zde.
Rozhodnutí ke známkoprávní ochraně tvaru Rubikovy kostky viz zde.

Další rozhodnutí k prodeji software z druhé ruky - C‑166/15

Soudní dvůr vydal druhé rozhodnutí k prodeji software z druhé ruky. Po případu UsedSoft se v tomto případě týkala předběžná otázka prodeje záložní kopie. Na rozdíl od extenzivního přístupu k výkladu pojmu hmotného nosiče byl v tomto případě Soudní dvůr naopak restriktivní, když vyčerpání práv resp. možnost dalšího prodeje vztáhnul pouze na originální nosič. Rozhodnutí je samo o sobě logické - ukazuje však ve výsledku na slabé stránky interpretace v případě UsedSoft (konkrétně na paradox hmotného nosiče dat).

Plný text rozhodnutí C‑166/15 viz zde.

První komentáře k případu Breyer

Objevily se první komentáře k čerstvě rozhodnutému případu Breyer. Zatímco novinové články si všímají především kvalifikace dynamické IP adresy jako osobního údaje, zabývají se odborné komentáře důležitějším aspektem rozhodnutí Soudního dvora spočívajícím v subjektivním identifikačním potenciálu. Soudní dvůr se totiž zde poprvé nezabýval otázkou objektivní interpretace pojmu osobního údaje, ale kvalifikací dat ve vztahu ke konkrétnímu správci nebo zpracovateli osobních údajů resp. jeho možnostem identifikovat jednotlivé subjekty.


Plný text rozhodnutí viz zde.
Jeden z první komentářů publikovaný na serveru The Register viz zde.

Přehledový materiál k právní úpravě ochrany osobních údajů ve světě

Bloomberg Law nabízí na svých stránkách po zadání registračních údajů ke stažení stručný přehledový materiál, který na 76 stranách přináší informace o aktuální podobě právní úpravy ochrany osobních údajů v 61 zemích. Prakticky zaměřený text je dělený na čtyři kapitoly zaměřené na evropské státy ležící mimo Evropský hospodářský prostor, Asii a a Pacifik, západní polokouli (Latinská Amerika, Karibik a Kanada) a Afriku a Blízký východ.
K dostání je na této adrese.

Novinky - Právnický podzim, CyberOrient, Digital Icons a slyšení Samsung v. Apple

V rámci tohoto postu přinášíme několik novinek:

Příští týden se na PrF MU uskuteční 12. ročník tradiční konference Právnický podzim.
Program viz zde. Přihlašovací formulář viz zde.

Právě vyšla nová čísla dvou zajímavých sociálně-vědních časopisů věnovaných problematice informační společnosti.
Nové číslo CyberOrient viz zde.
Nové číslo DigitalIcons viz zde.

Americký Nejvyšší soud publikoval přepis ze slyšení stran v případu Samsung proti Apple. Jsou v něm zachycena vyjádření stran a text obsahuje několik zásadních kritických myšlenek (např. argumentaci proti způsobu kalkukace náhrad u komplexních technologií).
Plý text v .pdf viz zde.

Nová stanoviska generálního advokáta

Generální advokát Michal Bobek aktuálně aktuálně vydal stanoviska hned ve dvou věcech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi. Případ Typke se týká práva na informace a úzce souvisí se sui generis ochranou databází (jednou z interpretačních otázek zde byl pojem vytvoření nového dokumentu a generální advokát zde vyšel z doktríny podstatného vkladu práv sui generis).
Druhé stanovisko se týká případu BAWAG, kde hlavní otázkou je interpretace pojmu "trvanlivé médium" pro účely ustanovení požadujících předání informací o finančních službách klientům finančních institucí. Jedná se zde o praktickou aplikaci Lévyho metody virtualizace. Ve stanovisku to není explicitně uvedeno, ale myšlenkově a argumentačně navazuje na dřívější praxi Soudního dvora ve věci UsedSoft (zejm. v otázce povahy rozmnoženiny vzhledem k vyčerpání práv) a prakticky aplikuje  zásadu rovnosti listin a elektronických dokumentů upravenou nařízením eIDAS.

Plný text stanoviska v případu Typke viz zde.
Plný text stanoviska v případu BAWAG viz zde.

Dvě nová rozhodnutí - Tobias Mc Faden a Ludbeck

Přinášíme dvě aktuální rozhodnutí Soudního dvora.

První se týká odpovědnosti podnikatele umožňujícímu zákazníkům přístup k internetu přes wifi - Soudní dvůr zde dle očekávání konstatoval limitaci odpovědnosti a neexistenci prevenční povinnosti takového ISP. V odst. 6 se Soudní dvůr kladně vyjádřil k možnosti uložit ISP blokování určitých cílových míst - to však pouze za předpokladu, že "má tento poskytovatel možnost volby technických opatření k tomu, aby vyhověl tomuto příkazu, třebaže je tento výběr omezen na jediné opatření spočívající v zabezpečení internetového připojení heslem, pokud jsou tito uživatelé povinni uvést svou totožnost k získání hesla, a nemohou tedy jednat anonymně."
Rozhodnutí není v žádném směru převratné, ale může se díky svému odůvodnění nepřímo projevit v dosavadní německé rozhodovací praxi odpovědnosti poskytovatelů služeb typu hosting resp. v doposud v Německu zaužívané konstrukci odpovědnosti ISP postavené na prevenčních povinnostech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Druhým rozhodnutím potvrdil Tribunál pokutu uloženou za zakázanou soukromoprávní dohodu, kterou se navrhovatel de facto pokusil prodloužit trvání svého patentu.

Plný text rozhodnutí viz zde (rozhodnutí zatím není k dispozici v ČJ).

Nová právní úprava otevřených dat

V pondělí 6. září prezident republiky podepsal návrh zákona, který prošel Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 764, a který krom toho, že je pozměňovacím zákonem k zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (implementace nařízení eIDAS), obsahuje novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ta přináší legislativní zakotvení otevřených dat, jakožto kvalifikovaného poskytování informací veřejného sektoru zveřejněním.

Rozhodnutí v případu GS Media

Soudní dvůr vydal rozhodnutí v případu GS Media AG, které se týká kvalifikace linku jako formy sdělování díla veřejnosti. Soud byl v tomto případě až překvapivě kreativní, když použil subjektivní kritéria vědomosti a ziskovosti a konstatoval, že posouzení této otázky závisí na tom, “zda byly tyto odkazy poskytnuty nikoli za účelem dosažení zisku osobou, která nevěděla nebo nemohla rozumně vědět o protiprávní povaze zveřejnění těchto děl na této jiné internetové stránce, nebo zda naopak byly poskytnuty za účelem dosažení zisku, v kterémžto případě musí být taková znalost presumována.”

Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozhodnutí v případu amazon

Soudní dvůr vydal rozhodnutí ve věci C-191/15 Verein für Konsumenteninformation proti Amazon EU Sàrl. Předběžná otázka se týkala jurisdikce a rozhodného práva ve sporu o nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách a zpracování osobních údajů. Soudní dvůr zde poněkud slevil ze své dosavadní extenzivní interpretační praxe a trochu omezil v rozletu zájemce o forum shopping na základě rozhodnutí v případech Weltimmo nebo Pinckney. Otázkou je, zda C-191/15 zakládá novou doktrínu a soud se tohoto přístupu bude i nadále držet.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Generální advokát k data retention

Pragmatický názor vyslovil generální advokát ve spojených věcech C-203/15 a C-698/15 týkajících se eurokonformity data retention po zrušení směrnice. Generální advokát konstatoval, že data retention představuje v mnoha případech jediný účinný nástroj k řešení bezpečnostních rizik a závažné trestné činnosti. Současně formuloval požadavky na jeho proporcionální implementaci v právních řádech členských států.
Za tip na tento čerstvě publikovaný dokument děkujeme generálnímu advokátovi Michalovi Bobkovi.

Plný text viz zde.

NS k písemné formě právního jednání a doručování písemností

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, v němž se vyjadřuje k požadavku písemné formy a otázce doručení v soukromoprávní komunikaci (zde v rozhodčím řízení). Soud pragmaticky využil mezí volného hodnocení důkazů, vymezil se proti u nás stále běžné doručovací ekvilibristice a konstatoval, že, stručně řečeno, písemnost je písemností a podpis podpisem. Nejedná se každopádně o banální rozhodnutí, ale ve světle dosavadní české judikatury je to o důležitý krok k de iure rovnocennosti listinné a elektronické komunikace.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Směrnice NIS publikována

Dnes byla v Úředním věstníku publikována směrnice 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

Rozhodnutí - Microsoft Ireland

Vcelku nečekaně (ve prospěch spol. Microsoft) rozhodl US court of Appeals for the 2nd Circuit ve věci žádosti o vydání dat známé jako případ Microsoft Ireland. Rozhodnutí bylo právě publikováno, takže ještě nejsou k dispozici komentáře. Soud každopádně založil svůj názor na ochraně soukromí a na originalistické teleologii federální úpravy (tj. soud konstatoval, že nebylo původním úmyslem zákonodárce upravit extrateritoriální působnost žádosti).

Plný text rozhodnutí viz zde.

VIII. národní konference České právo a informační technologie

Bylo otevřeno přihlašování na osmý ročník tradiční národní konference České právo a informační technologie, která se uskuteční v Brně ve dnech 22. 9. - 23. 9. Témata panelových diskusí kopírují nejdůležitější současné legislativní změny, a to nové nařízení o ochraně osobních údajů a směrnici o síťové bezpečnosti. Odborné sekce, do nich je možno hlásit příspěvky, budou zaměřeny na problematiku elektronických důkazů, sdělování autorských děl veřejnosti, zdravotnických registrů, české právní informatiky, a prevence kybernetických útoků na finančním trhu.

Web konference je na adrese cpit.law.muni.cz, přihlašovací formulář (s možností přihlašování příspěvků) je zde.

Analogie s online tržišti

Rozhodnutí, které právě vydal Soudní dvůr, se netýká přímo oblasti ICT. Dokládá však zajímavý trend, kdy se namísto dosavadního přístupu k on-line problematice prostřednictvím analogie s off-line  světem začíná postupovat opačně (tj. dominantní je problematika on-line a otázky off-line aplikace práva se řeší prostřednictvím analogie). Soudní dvůr tak rozhodl, že se na provozovatele tržišť vztahuje úprava čl. 11 směrnice č. 2004/48/ES, a to analogicky s předchozím případem L'Oreal proti eBay. V rozhodnutí však již chybí řešení otázky analogické aplikace omezení odpovědnosti provozovatele off-line tržiště ve smyslu směrnice o e-commerce.

Plný text rozhodutí viz zde.

Nové pozice - doktorandi a postdoc

Tři nové výzkumné pozice (dvě pro doktorandy a jedna pro postdoc) nabízí Univerzita v Oslu. Jedná o zaměstnání na dobu čtyř let na projektu SIGNAL věnovanému problematice internet governance.

Inzerát na doktorandské pozice viz zde.
Inzerát na postdoktorskou pozici viz zde.

Revue pro právo a technologie 13/2016 online

Revue pro právo a technologie 13/2016 online

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

do sedmého ročníku své existence vstupuje časopis Revue pro právo a technologie pod novým vedením. První šéfredaktor a zakladatel tohoto časopisu, Radim Polčák, byl jmenován čestným předsedou redakční rady. Novým šéfredaktorem byl s účinností od 15. 1. 2016 jmenován jeho dosavadní zástupce.

Rád bych Radimu Polčákovi na tomto místě osobně poděkoval za veškerou jeho práci a inspirativní vedení redakce, jakož i kolektivu dobrovolníků z řad studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Během šesti let pod jeho taktovkou se Revue stala periodikem vedeným ve významných časopiseckých databázích a s moderním redakčním systémem. Příspěvky z technologických oborů práva publikované v Revue jsou pak již standardně citovány v ostatních zdrojích právních informací. Velmi progresivním krokem bylo i přihlášení se k principům otevřeného přístupu (Open Access) realizovaného tzv. zlatou cestou.

Ač nebude jednoduché navázat na jeho úspěšnou práci, rád bych posunul Revue směrem k ještě vyšší kvalitě a větší otevřenosti, mj. zavedením identifikátorů digitálního objektu (DOI) a zařazením časopisu do dalších časopiseckých databází.

Děkuji Vám, vážené čtenářky a vážení čtenáři, jménem redakce našeho časopisu za Vaši přízeň a přeji Vám příjemné čtení.

Matěj Myška,

šéfredaktor

NS k právům vlastníků nemovitostí dotčených telekomunikačním vedením

Nejvyšší soud se vcelku rezolutně vyjádřil k právům vlastníků nemovistostí dotčených telekomunikačním vedením. Soud se zabýval otázkou zákonného břemene, které mělo vzniknout na základě zákona č. 110/1964 Sb. V důsledku původně vadného postupu při instalaci vedení nyní soud rozhodl o tom, že zákonné břemeno nemůže oprávněnému svědčit. Toto rozhodnutí může mít dopady vedle telekomunikací též v oblasti energetiky, kde byl mechanismus zákonných břemen upraven podobně.

Plný text rozhodnutí viz zde.

stanovisko GA ve věci půjčování e-knih

Generální advokát Szpunar vydal stanovisko k případu týkajícímu se možnosti knihoven půjčovat e-knihy. Generální advokát aplikoval dominantně aktualistickou teleologii a dospěl k závěru, že takové užití spadá pod rozsah směrnice 2006/115/ES.

Plný text stanoviska viz zde.

Uzávěrka přihlášek na letní školu

S koncem června se uzavírá přihlašování na letošní (již jedenáctou) Letní školu evropského práva ICT, která se tradičně koná v rakouském Reichenau ve dnech 3. - 9. září 2016. 

Studenti PrF MU mají možnost využít pěti stipendijních míst financovaných fakultou, studenti PF UK mají k dispozici tři stipendijní místa financovaná kanceláří ROWAN LEGAL a studenti PF Trnavské univerzity mohou využít tři místa financovaná Evropskou akademií práva a ICT (akademie celou školu rovněž pořádá). Ostatní zájemci o účast platí účastnický poplatek ve výši 500 EUR, který zahrnuje též ubytování a stravu.

Více informací včetně předběžného programu je k dispozici na webu zde.

Elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Možná se už konečně dočkáme alespoň zákona - tisk 646 prošel dne 15. 6. Senátem a nyní se čeká na podpis prezidenta. Účinnost zákona se předpokládá od 1. 1. 2020.

Nové pozice pro doktorandy

Nové doktorské pozice v oboru ochrany soukromí on-line se otevírají na Právnické fakultě Univerzity v Pasově. Plný text oznámení viz zde.

Soudní přezkum rozhodnutí FCC o síťové neutralitě

Americký Court of Appeals vydal druhostupňový rozsudek v ostře sledovaném případě správního rozhodnutí FCC zakazujícího telekomunikačním operátorům praktiky v rozporu s principem síťové neutrality (o případ byl velký zájem, což potvrzuje nejen stostránkový rozsah samotného rozhodnutí, ale i to, že cca 5 stránek z něj tvoří seznam osob a institucí, které podaly amicus brief). Za pozornost stojí též cca šedesátistránkový disent soudce Williamse.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozsudek Soudního dvora SDEU ve věci EGEDA

Soudní dvůr SDEU rozhodl dnes ve věci C‑470/14, že nelze vytvořit státem financovaný systém spravedlivé odměny za dovolené soukromé rozmnožování.

Z rozhodnutí vybíráme:

[31] Soudní dvůr v tomto ohledu již rozhodl, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež jsou nabyty jinými než fyzickými osobami zjevně za jiným účelem než pro účely soukromého rozmnožování, není v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/29 (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 53, jakož i ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 28).

[33] Soudní dvůr tak připustil, že vzhledem k praktickým obtížím, které mohou nastat při realizaci takového financování, mohou členské státy financovat tuto spravedlivou odměnu prostřednictvím poplatku uloženého, před pořizováním rozmnoženin pro soukromé užití, osobám, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro rozmnožování a které je poskytují k dispozici fyzickým osobám (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 46; ze dne 16. června 2011, Stichting de Thuiskopie, C‑462/09, EU:C:2011:397, bod 27; ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 24, jakož i ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 46).

[34] Nic totiž nebrání tomu, aby tyto osoby povinné uhradit uvedený poplatek promítly částku poplatku za soukromé rozmnožování do ceny za poskytnutí uvedeného vybavení, přístrojů či nosičů pro rozmnožování nebo za poskytnutí služby rozmnožování. Zátěž způsobenou takovým poplatkem tak v konečném důsledku ponesou soukromí uživatelé, kteří uhradí tuto cenu. Za těchto podmínek musí být soukromý uživatel, jemuž bylo poskytnuto vybavení, přístroje a nosiče pro rozmnožování a který je příjemcem rozmnožovacích služeb, ve skutečnosti považován za „nepřímého plátce“ spravedlivé odměny, jinak řečeno za jejího skutečného dlužníka (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 48).

[36] Z této judikatury vyplývá, že za stávajícího stavu unijního práva platí, že i když jsou členské státy oprávněny zavést systém, na základě kterého jsou právnické osoby za určitých podmínek povinny platit poplatek určený k financování spravedlivé odměny podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, nemohou takové právnické osoby zůstat nakonec skutečnými dlužníky uvedeného poplatku.

[39] V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že vzhledem k neexistenci vyčlenění konkrétních příjmů – které pocházejí z konkrétního odvodu – na určité výdaje je třeba mít za to, že rozpočtová položka určená k placení spravedlivé odměny je plněna všemi příjmy souhrnného státního rozpočtu, a tudíž rovněž všemi daňovými poplatníky, včetně právnických osob.

[40] Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru kromě toho nevyplývá, že by v projednávaném případě existoval nějaký mechanismus umožňující právnickým osobám, na které se čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 v žádném případě nevztahuje, požádat o osvobození od povinnosti přispívat na financování uvedené odměny nebo alespoň požádat vrácení takového příspěvku (v tomto ohledu viz rozsudky ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, body 25 až 31 a 37, a ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 45), podle pravidel, jejichž určení přísluší pouze členským státům.

[41] Za těchto podmínek, a jak zdůrazňuje předkládající soud v samotném znění své otázky, takový systém financování spravedlivé odměny ze souhrnného rozpočtu předmětného státu neumožňuje zajistit, aby náklady na tuto odměnu nesli v konečném důsledku pouze uživatelé soukromých rozmnoženin.

Stipendium pro studenty PrF UK na letní školu pořádanou ÚPT

Advokátní kancelář ROWAN LEGAL nabízí stipendium pro 3 studenty 3. - 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy na prestižní letní škole zaměřené na IP a ICT právo v Reichenau an der Rax.

Více informací a podmínky pro získání stipendia.

Novinky v ochraně osobních údajů

V rámci tohoto postup přinášíme několik novinek v oblasti ochrany osobních údajů. Předně je to stanovisko generálního advokáta v případě C-582/14. Média většinou informovala o jeho extenzivním charakteru díky tomu, že GA označil dynamickou adresu jako osobní údaj - podstatná však je rovněž argumentace subjektivní kritériem kvalifikace dat jako osobních údajů (GA je toho názoru, že jde o osobní údaj, pokud jeho správce nebo zpracovatel má možnost ztotožnit příslušnou osobu - nikoli tedy v každém případě, pokud je osoba teoreticky někým ztotožnitelná.

Plný text stanoviska GA viz zde.

EDPS publikoval stanovisko k privacy Shield. Stanovisko je ve výsledku negativní a všímá si především nedostatečných možností soudní ochrany. EDPS se tedy připojil k dřívějšímu názoru A29WP.

Plný text stanoviska EDPS viz zde.

Naproti tomu byla oficiálně podepsána dohoda známá jako Umbrella Agreement. dohodu nyní čeká ratifikace Evropským parlamentem.

Tiskovou zprávu viz zde.
Plný text dohody viz zde.

Konference lawfit

Již čtvrtý ročník konference lawfit se bude 23. 5. věnovat problematice ochrany dat. Jako zvaný přednášející vystoupí i Dr. Harašta z ÚPT.
Konference se koná pod záštitou předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivany Janů.
Vstup na konferenci je volný, ale kapacita je omezena. Registrovat se lze online.

Kybernetická obrana v Česku

Do připomínkového řízení vstoupila navrhovaná novela zákona o Vojenském zpravodajství, jejímž účelem je založit Vojenskému zpravodajství novou působnost spočívající v zabezpečování kybernetické obrany České republiky. Za tím účelem mu má být v novele zákona o Vojenském zpravodajství umožněno používání blíže nespecifikovaných technických prostředků kybernetické obrany. Novela navíc předpokládá, že povinným osobám podle zákona o elektronických komunikacích vznikne povinnost poskytnout potřebnou součinnost a zpřístupnit VO rozhraní pro připojení takových technických prostředků, za což jim bude náležet úhrada efektivně vynaložených nákladů. Jde o poměrně odvážný navrh, o kterém patrně ještě uslyšíme.

Návrh novely a jeho předkládací a důvodová zpráva jsou dostupné zde.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) bylo publikováno pod číslem 2016/679 a je k nalezení v EUR-Lexu. Předpis, jehož první verze spatřila světlo světa na začátku roku 2012, a který nahrazuje směrnici 95/46/ES, bude účinný od 25. května 2018.

Odkaz na EUR-Lex:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky

Ústavní soud se ve svém nálezu II.ÚS 289/15 vyjádřil k nutnosti doplnit podání či jeho přílohu zaslané datovou schránkou zaručeným elektronickým podpisem.

Z nálezu doporučujeme pozornosti klíčový bod 11.:
"Podle dosavadní právní teorie i praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2012, č. j. 8 As 89/2011-31, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2011, č. j. 3 VSPH 605/2011-P10-10) platilo i za účinnosti § 42 o. s. ř. ve znění do 31. prosince 2013, že zprávy doručené z datové schránky účastníka do datové schránky soudu a podání učiněná e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem není bez dalšího nutné doplňovat. Podání vůči soudu v podobě datové zprávy z datové schránky bylo považováno za řádně podepsané, jestliže je učinila buď osoba s originálním oprávněním uvedená v § 8 odst. 1 až 4 zákona o datových schránkách, anebo osoba pověřená. Podpis na listině u podání písemného nebo ústního do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky. Právní úprava (i soudní praxe) vychází z toho, že pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele, což je v případě běžné elektronické pošty (tj. nezaručená e-mailová zpráva), je následný kvalifikovaný autorizační postup namístě (ve formě doplnění významnějších podání do tří dnů). Naopak v případě datové schránky by byl požadavek další autorizace bezúčelný, na což novelou občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014 reagoval i zákonodárce, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, naopak je striktně individuálně přidělena. Má-li tedy uznávaný elektronický podpis plnit účel verifikačního nástroje k určení osoby odesílatele, nenajde v případě doručování prostřednictvím datové schránky své využití a není ani na místě v takovém případě vyžadovat doplnění podání originální písemností. Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům (např. advokátům), bylo by již nad únosnou míru, aby je dále zatěžoval dalšími povinnými administrativně technickými požadavky. Bezpečnostní argument zastánců nutného připojení uznávaného elektronického podpisu ke každé jednotlivé příloze neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí být eliminována státem jako provozovatelem datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně technického zatížení soukromých subjektů, jež by takovou změnu pocítily i finančně. Jedním ze základních principů právního státu je, že je povinen maximálně šetřit práva soukromých osob, bezdůvodně do nich nezasahovat a neukládat soukromým osobám povinnosti, není-li to nezbytně nutné. Lze tedy uzavřít, že je-li obsahem zprávy odeslané z datové schránky podatele do datové schránky soudu dokument (podání v příloze), který další uznávaný elektronický podpis neobsahuje, je na něj přesto nutno pohlížet, jako by byl řádně podepsán a není třeba vyžadovat doplnění podání originálem v písemné formě doručeným prostřednictvím pošty."

Nové pravidlá pre slovenskú doménu

Pred pár dňami komisia pre správu národnej domény .sk spolu s SK-NICom schválila nové znenie pravidiel, ktorých súčasťou sú aj nové ADR pravidla. Za organizáciu, ktorá bude zastrešovať a koordinovať expertov rozhodujúcich spory, bola zvolená European Information Society Institute.

UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services

Chete-li se dozvědět více o eID nejen v souvislostech s nařízením eIDAS, doporučujeme kolokvium UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services (odkaz zde).

Ústav práva a technologií se účastnit bude.

Elektronické důkazy v trestním řízení

Dnes vyšla publikace nazvaná Elektronické důkazy v trestním řízení. Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku elektronických důkazů a jejich užití v trestním řízení v České republice. Autoři se v knize věnují jak otázkám obecným (důkaz a informace, dokazování v trestním řízení, data jako důkaz v trestním řízení), tak speciálním (dokazování e-mailem, webovou prezentací, provozními a lokalizačními údaji, odposlechy, daty z mobilních komunikačních zařízení a daty z dohledových center kybernetické bezpečnosti).

Publikace je k dispozici v režimu Open Access.

Autorský kolektiv zahrnoval doc. JUDr. Radima Polčáka, Ph.D. (kapitola I), JUDr. Františka Púryho, Ph.D. (kapitola II), JUDr. Jakuba Haraštu (kapitola IX, spoluautorsky kapitola VI), Mgr. Václava Stupku (kapitola III a kapitola VII) Mgr. Petra Klementa (kapitola IV), Mgr. Tomáše Abelovského (kapitola V), JUDr. Matěje Myšku, Ph.D. (spoluautorsky kapitola VI), Alenu Pejčochovou, M.A. (spoluautorsky kapitola VIII) a Mgr. Tomáše Elberta (spoluautorsky kapitola VIII). V autorském kolektivu je tak zastoupen pohled akademie i různých sfér praxe. Předmluvou knihu opatřil prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí

Ve středu 8. března byla zveřejněna (zatím ve formě "unedited version") první zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí. Zvláštní zpravodaj, kterým je Joseph Cannataci, sice ve zprávě shrnul primárně současný stav svojí činnosti k počátku roku 2016, ale vyjádřil se i k některým aktuálním problémům. Jedním z nich je princip "internet without borders", který musí být dle zvláštního zpravodaje doprovázen i principy "safeguards without borders" a "remedie across borders", ke kterým má v současné době svět velmi daleko. Přílohy k jeho zprávě směřují i ke vzahu mezi otevřenými a velkými daty a k odlišným kulturním pojetím soukromí.
Vzhledem k současné diskuzi, rámované případem Apple vs FBI a také tzv. "Going dark" debatou (k té je k dispozici zpráva Berkmanova Centra), se v Cannataciho zprávě objevují i prvotní pozorování k využití šifrování (k tomuto tématu ostatně formuloval doporučení v rámci své zprávy již zvláštní zpravodaj pro právo na svobodu projevu Frank la Rue v roce 2013).

Ústavní soud (opět) k ústavněprávním limitům žalob na vydání BO

Ústavní soud se ve svém nálezu IV.ÚS 1532/15 ze dne 9. 2. 2016 (opět) vyjádřil k způsobu, jakým kolektivní správci vymáhají bezdůvodné obohacení, resp. jakým způsobem toto prokazují.

Situace pak byla standardní - kolektivní správce OAZA se žalobou "domáhala po stěžovatelce [provozovatelce kavárny] zaplacení bezdůvodného obohacení [...] a to za tvrzené užití repertoáru jím zastupovaného v podobě sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání dle § 23 autorského zákona."

Procesní stránku věci pak lze stručně shrnout do hesel: žaloba - platební rozkaz - odpor - jednání - vyhovění žalobě v celém rozsahu.

Stěžovatelka pak podala včas ústavní stížnost - důvodem pak bylo, že se soud "dostatečně nezabýval skutkovou a právní stránkou věci, nevedl dokazování ke skutečnosti, které stěžovatelka sporovala a ani v odůvodnění svého rozhodnutí se s těmito námitkami nevypořádal." Stejně tak MS přesvědčivě neodůvodnil, proč rozhodl odchylně od obdobného případu, kterým se již ÚS zabýval (kauza VELO CZ, nález II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014, komentář na blogu zde).

Jako problematické pak ÚS shledal, že se kolektivní správce OAZA v řízení "pouze odvolal na "svá zjištění", resp. blíže nekonkretizované výstupy svého kontrolního oddělení." OAZA pak až ve svém vyjádření k odporu předložila listinu, která dle jejího názoru představuje "výpis z licenční smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a kolektivním správcem Intergram, o. s., a která [...] prokazuje, že stěžovatelka v předmětném období provozovala rozhlasové vysílání prostřednictvím rádia." ÚS však k tomu konstatoval, že se jedná o "poněkud nečitelný výstup z blíže nezjištěného počítačového programu (databáze), na němž není ani zachyceno jméno stěžovatelky."

Ústavní soud pak v artumentaci odkázal na závěry v nálezu sp. zn. II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014 (N 57/73 SbNU 125), totiž, že "ze samotného faktu, že pro žalované období měla stěžovatelka uzavřenu smlouvu s jiným kolektivním správcem, zastupujícím odlišné mistry zvuku, ještě neplyne, že provozovala tzv. veřejnou produkci, jejíž součástí byla i díla autorů, které vedlejší účastník zastupuje. Krom toho samotné uzavření smlouvy s kolektivním správcem samo o sobě ještě nemůže být důkazem o oprávněnosti jeho nároku, poněvadž tu není brán ohled na okolnosti, resp. pozadí uzavření takové smlouvy (důvodem mohla být i právní nevědomost provozovatele o tom, že o veřejnou produkci ve skutečnosti nejde apod.)"

Jelikož nebylo v řízení nic dalšího zjištěno, ani prokázáno (např. kontrolou), označil toto rozhodnutí za porušující čl. 36 Listiny a zrušil je.

Další rozhodnutí ve věci Apple

V obdobné věci, o níž jsme informovali dole, nyní v prvním stupni rozhodl soud ve státě New York. Soud tentokrát zamítnul návrh na odblokování mobilního telefonu, neboť takový postup dle názoru soudce nelze podřadit pod archaický All Writs Act, o který se návrh opírá.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Coca-cola nezíská ochrannou známku na svoje lahve

V roce 2014 se společnost Coca-cola pokusila u OHIM o přihlášení trojrozměrné ochranné známky pro svoje lahve ve tvaru "láhve s obvodovým vlysem bez drážek". OHIM však známku odmítnul zapsat, neboť u ní absentovala rozlišovací schopnost ve vztahu k příslušnému zboží. Proti tomuto rozhodnutí podala Coca-Cola k Tribunálu SDEU, který však žalobě nevyhověl, když konstatoval, že navrhovaná známka "nevykazuje charakteristické znaky, které by umožnily ji odlišit od jiných láhví dostupných na trhu".

Celé rozhodnutní je dostupné zde.

Apple - motion to vacate

Spol. Apple právě podala námitky proti široce medializovanému soudnímu příkazu.

Plný text podání viz zde. 

Česko-slovenské symposium Ochranné známky a průmyslové vzory

Ústav práva a technologií Právnické fakulty MU ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR a Ústavom práva duševného vlastníctva a informačních technológií Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pořádají první ročník symposia věnovaného problematice ochranných známek a průmyslových vzorů. Zájemci o účast jsou srdečně zváni.

Pozvánku s programem a organizačními informacemi viz zde.

Případ Apple - motion to compel

Jako doplnění k předchozímu postu připojujeme aktuální podání, jímž americké Ministerstvo spravedlnosti podpořilo návrh FBI. Jedná se o poměrně detailní dokument včetně technického popisu a citací předchozí judikatury.

Plný text je v .pdf zde.

Apple odmítl poskytnout součinnost při zpřístupnění dat v iPhone

Kalifornský oblastní soud uložil společnosti Apple povinnost poskytnout FBI součinnost při odblokování přístupu k datům uchovaným v zařízení iPhone  teroristy Farooka, který v prosinci loňského roku se svojí manželkou zabil 14 lidí. Telefony společnosti Apple data ve své paměni automaticky šifrují a přistoupit se k nim dá po zadání přístupového kódu, možnosti jeho zadávání jsou ale ve firmware omezené. Soud tak od Apple nepožaduje přímo odblokování telefonu, ale aby FBI umožnil brute force útok na zadávání kódu. Konkrétně požaduje aby Apple především v zařízení vypnul funkci automatického vymazání obsahu paměti při pokusu o neoprávněný přístup, aby umožnil zadávání různých číselných kombinací automatizovaně a aby zajistil, že zařízení nebude vkládat pauzy mezi jednotlivé pokusy o zadání hesla. Apple však tuto součinnost poskytnout odmítnul, neboť povinné vytvoření backdooru považuje za nebezpečný precedent.

Více např. zde.
Celé rozhodnutí je k dispozici zde.
Vyjádření šéfa Apple Tima Cooka zde.