Soudní dvůr vydal druhé rozhodnutí k prodeji software z druhé ruky. Po případu UsedSoft se v tomto případě týkala předběžná otázka prodeje záložní kopie. Na rozdíl od extenzivního přístupu k výkladu pojmu hmotného nosiče byl v tomto případě Soudní dvůr naopak restriktivní, když vyčerpání práv resp. možnost dalšího prodeje vztáhnul pouze na originální nosič. Rozhodnutí je samo o sobě logické - ukazuje však ve výsledku na slabé stránky interpretace v případě UsedSoft (konkrétně na paradox hmotného nosiče dat).
Plný text rozhodnutí C‑166/15 viz zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat