Nová právní úprava otevřených dat

V pondělí 6. září prezident republiky podepsal návrh zákona, který prošel Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 764, a který krom toho, že je pozměňovacím zákonem k zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (implementace nařízení eIDAS), obsahuje novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ta přináší legislativní zakotvení otevřených dat, jakožto kvalifikovaného poskytování informací veřejného sektoru zveřejněním.


Otevřená data jsou nově definována jako informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. Krom tradičních požadavků na kvalitu otevřených dat definice obsahuje rovněž odkaz na národní katalog otevřených dat, tedy informační systém veřejné správy, který dle nového § 4c spravuje Ministerstvo vnitra, a který slouží jakožto centrální sběrné místo pro metadata o všech datových sadách, které jsou v České republice v podobě otevřených dat poskytnuty. Do budoucna se počítá s provázáním s Evropským katalogem otevřených dat a automatickým předáváním přítomných metadat do tohoto panevropského katalogu.
Zřejmě největší změnou, kterou novela v zákoně o svobodném přístupu k informacím přináší v druhém odstavci § 4b, je vytvoření nové povinnosti publikovat vybrané informace veřejného sektoru v podobě otevřených dat. Seznam těchto informací, a tedy i konkrétních povinných subjektů, jichž se tato povinnost týká, určí Vláda svým nařízením. Předmětem nové povinnosti však mohou být jen takové informace, u kterých již na základě jiného zvláštního ustanovení existuje zákonná povinnosti jejich zveřejňování. Prostřednictvím představovaného institutu tak není možné stanovit úplně novou povinnost poskytovat nějaké konkrétní informace. Na druhou stranu, povinné subjekty ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, se mohou na základě obecného zmocnění § 5 odst. 7 rozhodnout publikovat jako otevřená data i další informace, než které jsou stanoveny jako povinné. Návrh nařízení Vlády je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení a obsahuje například datové sady informačního systému ARES a jízdní řády.
Krom novely zákona o svobodném přístupu k informacím, byla provedena drobná, ale podstatná změna v zákoně č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). § 94 byl upraven tak, aby přiměřená aplikace výjimky úředního díla platila pro zvláštní právo pořizovatele databáze v plné šíři a ne jako doposud pouze pro „pořizovatele databáze, která je součástí právního předpisu.“
Novela zákona bude účinná od 1. 1. 2017, přičemž povinné subjekty budou mít přechodné období jednoho roku na publikaci informací určených nařízením Vlády k povinné publikaci v podobě otevřených dat. Novela autorského zákona pak pro zachování právní jistoty obsahuje přechodné ustanovení následujícího znění: „Ustanovení § 94 ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevztahuje na databáze chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Nová právní úprava otevřených dat představuje posun k vytvoření obecně aplikovatelného rámce pro poskytování informací tímto způsobem. Zajišťuje určitou míru harmonizace způsobu poskytování dat. Nemůže se tak stát, že by některý povinný subjekt tvrdil, že poskytuje otevřená data, byť by nesplňoval požadavky na kvalitu poskytovaných informací. Vytvoření možnosti uložit povinnost publikovat vybrané informace v podobě otevřených dat je krokem dobrým směrem k podpoře nastartování ekosystému otevřených dat. Je však zatím předčasné předjímat, jak dobře bude daný institut plnit svoji funkci, protože zdaleka není jasné, kolik a jaké datové sady najdou do prováděcího nařízení Vlády cestu. Vše se tak vrací k základní premise, že poskytování nebo neposkytování otevřených dat je čistě politické rozhodnutí.