Nová pravidla pro řešení sporů z domén .cz

CZ.NIC zavádí od 1.3. nový systém alternativního řešení sporů z domén .cz. Systém se technicky i co do nároků podobá UDRP - nejde tedy o rozhodčí řízení, ale o smluvní mechanismus s autonomním režimem posouzení sporu nezávislým expertem.

Nová pravidla registrace s pravidly pro řešení sporů (příloha č. 3) jsou ke stažení zde.

Specifický mechanismus - import léků

Soudní dvůr vydal rozhodnutí, které se týká uplatnění specifického ochranného mechanismu pro dovoz léků z tzv. nových členských států EU. Tato výjimka z volného pohybu zboží, kterou si vylobbovaly farmaceutické společnosti, dle tohoto rozhodnutí nezakládá přímou povinnost hlásit nesouhlas s dovozem v měsíční lhůtě. Na druhou stranu ale Soudní dvůr konstatoval, že nenahlášení může mít za následek ztrátu práva proti dovozu později protestovat.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Použití skryté kamery novináři před ESLP

V rámci dnešního rozhodnutí ve věci Haldimann a další v. Švýcarsko (stížnost č. 21830/09) ESLP rozhodl, že Švýcarsko porušilo článek 10 sankcionováním čtyř novinářů za použití skryté kamery k nahrání později odvysílaného rozhovoru.

V rámci přípravy dílu pořadu Kassensturz, který měl informovat o pochybných obchodních praktikách zprostředkovatelů pojištění, došlo v roce 2003 k nahrání rozhovoru s jedním z nich. Jeden z novinářů vystupoval jako spotřebitel a v místnosti připravené pro schůzku byly umístěny dvě skryté kamery. Na konci setkání novináři informovali zprostředkovatele o tom, že byl natáčen a dali mu možnost vyjádřit se k průběhu schůzky. Zprostředkovatel to odmítnul. Záznam byl později odvysílán, ale tvář zprostředkovatele i jeho hlas byly pozměněny tak, aby nebyla možná jeho přímá identifikace. Švýcarský Federální soud všem novinářům udělil v roce 2007 pokutu s tím, že právo veřejnosti na informace je sice chráněným zájmem, ale že měli postupovat tak, aby minimalizovali zásah do soukromí natáčeného zprostředkovatele.

ESLP zohlednil, že fakta prezentovaná v reportáži nebyla nikdy rozporována žádnou ze stran. Přiklonil se k tomu, že rozmazání obličeje a pozměnění hlasu bylo dostatečnou minimalizací zásahu do práva na soukromí.

Tisková zpráva zde.
Text rozhodnutí zde.

Open Europe: Open Data for Open Society

Při příležitosti lotyšského předsednictví EU je pořádána konference k problematice otevřených dat a jejich roli v rozvoji informační společnosti.

Další informace a odkazy na live stream.

Program konference.

Jurisdikce při zásahu do autorských práv - případ Pez Hejduk

Vzhledem k tomu, že to sem na blog z lenosti doteď nikdo nedal, zůstalo na mě, abych oznámil rozhodnutí v otázce jurisdikce v případech zásahu do majetkových práv autorských. Soudní dvůr v tomto případě, stručně řečeno, konstatoval, že žalovat lze prakticky kdekoli (protože internet je všude) a jediným omezením je kalkulace škody (ta může být vztažena pouze k území jurisdikce příslušného soudu).
Toho rozhodnutí, které jde v otázce extrateritoriality ještě dále než případ Pinckney, technicky umožňuje zažalovat porušení majetkových práv autorských nejprve v tom členském státě, kde budou nároku nejvíce nakloněny místní soudy (a místní autorské právo). Následně pak lze ve státech se zákonnou náhražkou skutečné škody (typicky v ČR) inkasovat jeden po druhém místní náhrady v zákonné výši i bez toho, aby bylo nutno prokazovat, že na jejích území skutečně nějaká škoda vznikla. Jedinou možností, jak odvrátit bankomatový efekt této interpretace, je jako neproporcionální zcela opustit v takových případech zákonné náhrady škody a požadovat prokázání skutečné škody (resp. skutečného ušlého zisku) na území jurisdikce.
V České republice už k této interpretaci sáhl v trestních věcech Nejvyšší soud (o rozhodnutí jsme informovali zde). Pokud už naše civilní soudy nebudou postupovat obdobně, mohly by alespoň začít důsledně aplikovat náš autorský zákon a požadované astronomické zákonné náhrady posuzovat vzhledem k ceně licencí (přičemž prodejní cena hudebního CD nebo audiovizuálního DVD ani cena za stažení souboru nebo jeho přehrání žádnou cenu za licenci nezahrnuje, neboť v případě těchto spotřebitelských transakcí nedochází k uzavření žádné smlouvy).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Sdílení dat o bezpečnostních incidentech v USA

Prezidentským výnosem bylo v USA oficiálně zavedeno na národní úrovni systematické sdílení dat o kybernetických bezpečnostních incidentech mezi soukromým a veřejným sektorem. Výnos nezakládá žádné konkrétní povinnosti, ale umožňuje vznik analytických pracovišť, která budou vyhodnocovat data o bezpečnostní situaci v informačních sítích a ta pak sdílet na národní úrovni s National Cybersecurity and Communications Integration Center. Jedná se o podobný model, jaký u nás s národním a vládním dohledovým pracovištěm zavedl zákon č. 180/2014 Sb. - podstatný rozdíl však spočívá v rozsahu zpracovávaných a předávaných dat. Je v tomto směru poněkud pikantní, že jednou z prvních společností, které na problém ochrany soukromí v této souvislosti poukázaly, je Apple.

Plný text výnosu viz zde.
Tiskovou zprávu viz zde.
Zprávu a komentář U.S. News viz zde.
Komentář WSJ viz zde.
Zprávu a komentář Wired viz zde.

Bezpečnostní strategie České republiky 2015

V rámci nové Bezpečnostní strategie České republiky je pozornost opět věnována i kybernetické bezpečnosti.
Zajištění kybernetické bezpečnosti je označeno za jeden ze strategických zájmů (s. 7). Kybernetická bezpečnost byla, společně s energetikou a problémy imigrace, zařazena mezi nevojenské hrozby, jejichž závažnost se v současné době výrazně zvyšuje (s. 8).
Kromě upozornění na současnou expanzivní politiku Ruska (text na s. 11 se jinak číst nedá), která zahrnuje i kybernetické operace, obsahuje dokument i varování před úlohou kybernetických útoků v rámci politické a ekonomické špionáže, jako jednou z bezpečnostních hrozeb. Další bezpečnostní hrozbou provázanou s kybernetickými operacemi je ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury (s. 12).
Priority jsou pak na s. 16 formulovány následujícím způsobem:
"65. V souvislosti s hrozbou kybernetických útoků patří k prioritám vlády zajištění bezpečnosti kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů pomocí vládního koordinačního místa pro okamžitou reakci na kybernetické bezpečnostní incidenty. ČR podporuje budování takových systémů, které umožňují širokou spolupráci všech aktérů, tedy i těch, kteří nejsou součástí veřejné správy a přispívají k výměně zkušeností z řešení kybernetických incidentů na národní a mezinárodní úrovni. Vláda prosazuje legislativní i nelegislativní opatření tak, aby byla v souladu s principy vývoje informační společnosti a s Národní strategií kybernetické bezpečnosti na období let 2015-2020. 

66. ČR upřednostňuje budování systémů pružné odolnosti schopných nejen minimalizovat dopady kybernetického útoku, ale také uvést systém rychle zpět do funkčního stavu. Prosazuje důsledné dodržování bezpečnostních standardů v informačních a komunikačních systémech provozovaných orgány veřejné správy. Podporuje také osvětu zaměřenou na kybernetickou a informační bezpečnost, neboť široká veřejnost může být tím nejzranitelnějším prvkem celého systému. Definuje způsoby ochrany citlivých informací, s nimiž je nakládáno v informačních systémech provozovaných orgány veřejné správy, a především těch informačních systémů, které jsou nezbytné k zajištění chodu kritické infrastruktury státu. 

67. ČR se aktivně podílí na rozvoji opatření proti kybernetickým hrozbám v rámci mezinárodních organizací, zejména EU a NATO. Podporuje posílení mezinárodní soudní a policejní spolupráce s cílem dopadení pachatelů kybernetických útoků. ČR se připojuje k iniciativám prosazujícím tvorbu mezinárodních právních norem upravujících problematiku kybernetické bezpečnosti."