COFOLA a výzkumná data

Bylo otevřeno přihlašování na konferenci COFOLA, která se letos poprvé uskuteční na zámku v Lednici. V oboru práva a technologií resp. práva duševního vlastnictví je letos vypsáno téma týkající se ochrany dat ve vědě a výzkumu. Konference má otevřenou možnost aktivní účasti a všechny příspěvky jsou recenzovány.

Přehled odborných sekcí a další informace viz zde.

Ústavní soud k povinnosti platit odměny kolektivnímu správci autorských práv

Ústavní soud se vyjádřil  k povinnosti platit odměny kolektivnímu správci autorských práv INTERGRAM za zpřístupňování záznamů a na nich zaznamenaných uměleckých výkonů výkonných umělců veřejnosti prostřednictvím televizoru.

ÚS se v nálezu věnuje zejména presumpci užívání autorských děl a tedy doktríně "potenciální recepce" a kritickému § 18 odst. 3 AutZ.

Z nálezu pak vybíráme:

"29. Zároveň je však třeba zdůraznit (i s ohledem na výše vyřčené), že musí být prokázáno, že toto zařízení umožňující televizní přenos je provozuschopné, respektive že skutečně jeho prostřednictvím vůbec může docházet k zásahům do autorských práv (viz též důraz na ‚poskytování signálu‘ ve výše citovaném rozsudku Soudního dvora č. C-306/05). Tak tomu zajisté bude, pokud kolektivní správce při prováděné kontrole zjistí, že televizor je zapnutý, obzvláště pokud zároveň zprostředkovává konečnému uživateli díla chráněná autorským zákonem, která jsou kolektivním správcem spravována. Opačná situace však nastane, pokud kolektivní správce najisto tuto skutečnost nepostaví. Za tohoto stavu totiž nemůže ze samotné faktické existence a pouhého umístění televizoru v restauračním zařízení dovozovat, že skutečně slouží k výše uvedenému účelu, poněvadž přesvědčivě nezjistí, zda je provozuschopný, zda umožňuje zachycení vysílacího signálu apod. Pokud totiž dotčený televizor fakticky k veřejnému přenosu děl ani nemůže sloužit, nemůže být jeho prostřednictvím ani zasaženo do chráněných autorských práv, a nebylo by tak důvodné požadovat po provozovateli, v jehož restauračním zařízení je umístěn, uzavření licenční smlouvy na užití autorských předmětů ochrany. Jak totiž přímo plyne z ustanovení § 18 odst.3 autorského zákona, „[s]dělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.“ 

30. Takto je tedy nezbytné, aby kolektivní správce, respektive jím pověřená osoba, v průběhu prováděné kontroly bez důvodných pochybností nejprve zjistil, zda prostřednictvím inkriminovaného zařízení (televizoru, rozhlasu apod.) vůbec může docházet k přenosu chráněných děl ke konečnému uživateli jakožto veřejnosti, jíž jsou předměty ochrany ‚sdělovány‘. Postačí přitom, pokud k tomuto přenosu může docházet, neboť takto již v případě restauračních zařízení vyvstává vysoká pravděpodobnost, že v určitých chvílích k přenosu skutečně dochází (podobně jako např. ve dříve zmiňovaných hotelových pokojích, kde v zásadě nelze ověřit, zda-li si hoteloví hosté skutečně televizor umístěný v pokoji zapnou – resp. ověřit lze, nicméně za cenu nežádoucího zásahu do práva na soukromí těchto hostů). Zde totiž míra pravděpodobnosti zásahu do autorských práv dosahuje natolik vysoké úrovně, že ji je možno v zásadě presumovat. Výjimkou by byla situace (která však v projednávaném případě nenastala), kdy by zmíněné „sdělování“ bylo bez dalšího dovozováno z pouhého umístění televizního přístroje v restauraci bez prokázání toho, zda tento přístroj vůbec je schopen efektivního přenosu (ad absurdum by například bylo nemyslitelné, aby podléhaly licenční smlouvě nefunkční televizory plnící pouze dekorativní funkci). Podobně dochází také k presumpci skutečnosti, že ke sdělování chráněných děl veřejnosti dochází po celou dobu, kdy mohlo být dotčené zařízení v provozu, neboť by bylo neakceptovatelným požadavkem na kolektivní správce, aby prokazatelně doložili, že skutečně docházelo k produkci chráněných děl po celou dobu, po kterou vymáhají dlužné licenční poplatky. Zde totiž vyvstává zřetelný veřejný zájem na ochraně autorských předmětů ochrany, v rámci něhož lze akceptovat určitou míru presumpce spočívající ve faktu, že funkční a provozuschopné zařízení je schopné zpřístupnit užití chráněných děl, a proto jeho provozovatel musí mít (za splněných dalších podmínek) uzavřenou platnou licenční smlouvu pro veřejnou produkci těchto předmětů ochrany, ve smyslu jejich „sdělování veřejnosti“." 

Plně znění nálezu.

Tisková zpráva. 

Děkujeme alumni ÚPT Filipu Horákovi za upozornění.

SDEU k vyčerpání práv při změně média

SDEU vydal dnes rozhodnutí ve věci Allposters, které se týká vyčerpání práv u obrazových autorských děl. Soud konstatoval, že se vyčerpání práv vztahuje pouze na původní hmotný nosič (nikoli na případ, kdy je obraz přenesen na jiný nosič - v tomto případě šlo o převod z papíru na plátno). V reakci na toto rozhodnutí očekáváme vzrušenou diskusi ohledně vztahu k rozhodnutí ve věci UsedSoft - odkazy budeme průběžně doplňovat níže.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americké autorské právo - smysl a účel

V zajímavém rozhodnutí týkajícím se zneužití autorského práva proti pravidlům hospodářské soutěže a veřejnému zájmu se Court of Appeals for the Ninth Circuit vyslovil k otázce smyslu a účelu autorskoprávní ochrany jako prostředku obrany před šedým dovozem luxusních hodinek. Soud zde citoval dřívější rozhodnutí ve věci Twentieth Century Music Corp v. Aiken, 422 U.S. 151 (1975), v němž je smysl autorského práva shrnut následovně: "Kreativní práce má být podporována a odměňována, ale soukromá motivace musí v konečném důsledku sloužit široké veřejné dostupnosti literatury, hudby a ostatních forem umění."

Zbývá doplnit, že pokud by naše soudy takto jednoznačně formulovaly své názory na podstatu autorského práva, mohla by Česká republika konečně přestat být jedním z posledních civilizovaných států, kde se lze setkat s vlastnickým chápáním kreativní produkce v duchu feudalistické ideologie z osmdesátých let minulého století.

Plný text rozhodnutí viz zde.

The Copyright Manifesto: Four Pillars to Modernize Copyright in the EU

Iniciativa Copyright for Creativity představila dokument The Copyright Manifesto: Four Pillars to Modernize Copyright in the EU v němž načrtává možné směřování, kterým by se měla ubírat reforma autorského práva v EU. Vychází též z návrhu zprávy k InfoSoc směrnici poslankyně EP Julie Redové.

Samotný manifest pak poměrně obecně identifikuje čtyři základní problematické oblasti (celková zastaralost právního rámce, absence harmonizace v oblasti výjimek a omezení autorského práva, příliš dlouhá doba ochrany a nefunkční implementace) a nabízí adekvátní ideová řešení.

Aktuální příkladem, který ilustruje trefnost těchto připomínek ke stavu autorského práva, je aktuální návrh slovenského autorského zákona, jehož kritickou analýzu provedla nedávno organizace EISi.

Plný text dokumentu je pak dostupný na stránkách iniciativy.

Podpůrné dokumenty k ZoKB

V souvislosti s počátkem účinnosti zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, připravilo NBÚ několik podpůrných dokumentů, které mají pomoci při identifikování povinných subjektů.

K dispozici je blokové schéma k ZoKB, dále pomůcka k určování kritické infrastruktury, významných informačních systémů a výklad pojmu nepřiměřených nákladů. Všechny odkazy vedou na stránky NBÚ, rozcestník je k dispozici zde.

Právní ochrana databází a případ Ryanair

SDEU rozhodl ostře sledovaný případ týkající se právní ochrany databází resp. otázky, zda se evropské databázové právo vztahuje i na případy databází nechráněných právem sui generis. Případ tzv. screen-scrapingu je důležitý především pro populární služby nabízející cenová srovnání a využívající bez licencí resp. v rozporu s adhézními podmínkami dat získaných z webových stránek podnikatelů.
Soud však v tomto případě nevyřešil otázku samotných práv k užití dat, ale pouze obecně konstatoval, že právo běžného užití oprávněným uživatelem se nevztahuje na databáze nechráněné právy sui generis. Nabízí se tedy v tomto případě hned dvě krajní možnosti řešení, a to že pořizovatel databáze spadající mimo ochranu práv sui generis i autorského práva může libovolně omezovat uživatele prostřednictvím smluvních podmínek nebo že absence ochrany právy sui generis i autorským právem vylučuje při současné absenci jiných ochranných institutů (např. obchodního tajemství) možnost taková data chránit. Právní i ekonomické argumenty pro obě varianty jsou srovnatelně relevantní a bude záležet na jejich uplatnění v národních právních řádech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Revue pro právo a technologie 10/2014

Pátý ročník svojí existence zakončuje časopis Revue pro právo a technologie, jehož poslední číslo bylo zveřejněno online. 

Revue pro právo a technologie nově přechází na otevřený redakční systém, otevřené licence Creative Commons (4.0 CC BY-SA) a zejména bylo zapsáno na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné zimní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie II“, MUNI/A/0918/2013.

Vedecká správa o policajných kamerách: naozaj znižujú nevhodné použitie sily?

Koncom minulého roka priniesol Journal of Quantitative Criminology vedecký článok, ktorý demonštroval, že používanie "telových kamier" americkými policajnými zložkami znižuje, resp. bráni v nevhodnom použití ich sily. Je to prvá vedecká štúdia uskutočnená v štáte California, ktorá ukázala, že počas sledovaného obdobia (12 mesiacov) použitie sily u týchto zložiek sa znížilo o 59% a počet sťažnosti spadol o 87%. Je vhodné dodať, že  ukladanie a použitie natočených záznamov prináša mnohé zaujímavé právne otázky z pohľadu elektronického dokazovania.

Zdroj:

• Ariel, B. et al. The Effect of Police Body-Worn Cameras on Use of Force and Citizens’ Complaints Against the Police: A Randomized Controlled Trial. Journal Quantitative Criminology (Nov. 19, 2014)
• University of Cambridge Research: First scientific report shows police body-worn-cameras can prevent unacceptable use-of-force

Patentovatelnost - biotechnologické vynálezy

Soudní dvůr vydal ještě před koncem minulého roku důležité rozhodnutí týkající se patentovatelnosti metod využití kmenových buněk. Až překvapivě stručně odůvodněné rozhodnutí následuje názor generálního advokáta a otevírá cestu k patentové ochraně modifikací neoplodněných lidských vajíček, neboť tato není dle názoru soudu možno považovat za embrya.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Berkman Center: Summer Internship Program 2015

Berkmanovo Centrum pri Harvardskej Univerzite práve zverejnilo podmienky pre svoje letné stáže v roku 2015. Prihlášky je možné podávať do 16.2.2015.

NS k náhradě škody v případech TČ porušování autorského práva

Nejvyšší soud ve své databázi zveřejnil mimořádně zajímavé rozhodnutí k stanovování výši náhrady škody v případě trestného činu porušování autorského práva.

Více podrobností a vybrané pasáže níže v samotném postu.