SDEU: Bitcoin a DPH

SDEU dnes uzavřel, že směna mezi bitcoinem a tradičními měnami je osvobozena od DPH.

Soud uvedl, že článek 135 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové poskytování služeb, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, které spočívá ve směně tradičních měn za jednotky virtuální měny „bitcoin“ a naopak a uskutečňuje se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, kterou představuje rozdíl mezi cenou, za kterou dotyčný poskytovatel měnu nakoupil, a cenou, za kterou ji prodává svým zákazníkům, představuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

K dispozici je rozhodnutí i předcházející stanovisko GA.

Zajímavým je zejména bod 55 rozhodnutí, který uvádí, že "[j]e přitom nesporné, že virtuální měna „bitcoin“ nepředstavuje ani cenný papír přiznávající vlastnické právo v právnických osobách, ani cenný papír srovnatelné povahy." (srov. SCHROEDER, Jeanne L. Bitcoin and the Uniform Commercial Code. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2649441).

ČR podepsala s NATO memorandum o kybernetické bezpečnosti

Česká republika podepsala 12.10.2015 s NATO memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cílem tohoto memoranda je posílit spolupráci v boji proti kybernetickým hrozbám. Česká republika toto memorandum podepsala jako první z členských států NATO, což svědčí o jejím zájmu o kybernetickou bezpečnost a naznačuje významnou roli, kterou ČR zastupuje v současném diskurzu.

Odriginál zprávy zde.

Odvolací rozhodnutí v případu Authors Gild v. Google

Dnes bylo vydáno rozhodnutí ve sporu o autorskoprávní ochranu knih ve vztahu k činnosti Google při provozování služby books.google. Google v tomto případě digitalizuje knihy a pak v nich umožňuje vyhledávat (digitální kopii přitom poskytuje pouze instituci, která mu knihu zapůjčila k digitalizaci a při vyhledávání zobrazuje ve službě books.google jen příslušné úryvky). Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývají dva velmi dobře argumentované závěry - že digitalizace a zpřístupnění digitální kopie pro potřeby vyhledávání není nedovoleným užitím díla (v terminologii amerického autorského práva jde o férové užití) a že digitální kopie není novým autorským dílem - soud v tomto případě použil odkazu k dřívějšímu případu Campbell v. Acuff-Rose Music, kde bylo konstatováno pouze transformativní kopírování.
Pokud budou evropské soudy držet tutéž argumentaci, znamená to, že digitalizace a následné užití způsobem, kterým nyní Google provozuje books.google není užitím, na než by se vztahovala autorskoprávní ochrana a že digitalizovaná díla nejsou zvlášť chráněna autorským právem (ochranu dále požívá jen původní dílo, nikoli specificky jeho digitalizovaný obraz).

Plný text rozhodnutí viz zde.
Problémy autorskoprávních limitů digitalizace se zabýval projekt LAPSI 2.0, jehož výstupy přibližuje série článků publikovaných v posledním čísle MUJLT (články jsou zatím v plných textech k dispozici v tištěné verzi a prostřednictvím Hein Online, volně na webu budou cca za 4 měsíce) - viz zde.

Rasistické příspěvky v Parlamentních listech

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci rasistických příspěvků v Parlamentních listech. Toto rozhodnutí lze považovat za český ekvivalent k případu Delfi AS proti Estonsku a týkalo se odpovědnosti za rasistické příspěvky ve čtenářských diskuzích pod články na internetovém portálu. Jaroslav Suchý žaloval vydavatele Parlamentních listů společnost ONE MEDIA za to, že přes několikeré upozornění neodstranila rasistické příspěvky a osobní urážky týkající se žalovaného. Městský soud v Praze dal za pravdu žalobci a rovněž uložil žalované společnosti ONE MEDIA uhradit žalobci částku 150.000,- Kč. Rozhodnutí prvoinstančního soudu však překvapivě neřešilo, jestli se jedná o porušení povinnosti ukládané na základě § 5 odst. 1 či 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a je překvapivé, že se tímto odvolací soud nezabýval a rozhodnutí potvrdil.

3 Co 36/2015 (rozhodnutí ještě není zveřejněno)

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal s napětím očekávané rozhodnutí v případě Schrems. Rozhodnutí konstatuje absenci adekvátnosti v případě režimu Safe Harbor a vyjadřuje se k povinnostem národních úřadů na ochranu osobních údajů vzhledem k předávání osobních údajů ke zpracování mimo EU. Vedle skutečností, které jsou v rozhodnutí explicitně uvedeny, je zajímavé především to, co v rozhodnutí není (zejm. to, kde soud odmítl převzít argumenty generálního advokáta).
Prakticky (pragmaticky) to znamená, že bude třeba na straně správců a zpracovatelů řešit v mezidobí při absenci Safe Harbor předávání dat jinými nástroji. Pro současnou Komisi se však jedná o úspěch, neboť v rozhodnutí není nic, co by přímo znemožňovalo dokončení současných reforem, tj. přijetí GDPR, nového režimu Safe Harbor a Umbrella Agreement. Jedinou otázkou je, jak nyní zareaguje americké DoC - pokud totiž zruší program Safe Harbor, bude to znamenat absenci ochrany u dat, která byla do USA předána dříve a znemožnění odpovědnosti místních zpracovatelů. Díky opatrnosti Soudního dvora co se týče důvodů zrušení rozhodnutí o adekvátnosti však lze spíše očekávat, že bude režim Safe Harbor na straně USA ze slušnosti zachován do vyjednání nové úpravy.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C-230/12 Weltimmo

SDEU v rozhodnutí ve věci Weltimmo navazuje na rozhodnutí Google Spain a dál utvrzuje přísnou interpretaci směrnice 95/46/ES. První část rozhodnutí precizuje „provozovnu správce“. V daném případě stačilo k aplikaci maďarské zákonné úpravy ochrany osobních údajů a vytvoření pravomoci maďarské DPA nad na Slovensku sídlící společnosti Weltimmo působení fyzické osoby - zástupce společnosti Weltimmo v Maďarsku, zřízený maďarský bankovní účet a zaměření webových stránek na maďarské subjekty údajů. Oproti tomu, SDEU proaktivně dovodil, že pouhý fakt, že jsou zpracovávány údaje státních příslušníků členského státu, ještě nezakládá použitelnost práva tohoto členského státu. V druhé části pak SDEU upřesnil možnost DPA aplikovat právo cizího státu a její hranice.

Rozhodnutí Weltimmo představuje další stupeň odklonu SDEU od zamýšleného konceptu One Stop Shop, který by mělo přinést GDPR. Pokud bude interpretováno přísně (a zřejmě by mělo, protože, jak nám SDEU pravidelně ve své rozhodovací praxi připomíná, v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí subjektů údajů je to nezbytné), může znamenat zásadní změnu pro správce údajů operující ve více národních státech EU. Zatímco doposud stačilo, že byly splněny zákonné povinnosti státu, kde měla společnost sídlo, nyní je nezbytné, aby správce měl detailní povědomí o národních úpravách všech států, ve kterých má provozovnu, a plnil tam zákonné povinnosti, zřejmě včetně registrace u národní autority ochrany osobních údajů.

 

Rozhodnutí je dostupné zde.

napsal: Jakub Míšek