XXVI. Karlovarské právnické dny

Ve dnech 14.-16. června se uskuteční již 26. ročník konference Karlovarské právnické dny, na které mimo jiné vystoupí i doc. Radim Polčák s příspěvkem na téma Odpovědnost umělé inteligence a informační útvary bez právní osobnosti.
Pro více informací o konferenci viz http://www.kjt.cz/cs/2018/

Součástí konference je též již tradiční hlasování o Prestižní ceně za nejlepší právnický časopis, o kterou se mimo jiných uchází také odborný časopis zaměřený na technologické obory práva Revue pro právo a technologie.
V případě zájmu o účast na anketě viz http://www.kjt.cz/cs/2018/anketa.php

U.S. Reports

Library of Congress zpřístupnila kompletní znění knižní sbírky U.S. Reports obsahující judikaturu a další dokumenty Nejvyššího soudu za posledních 225 let. Systém umožňuje plnotextové vyhledávání, nabízí ke stažení dokumenty v jejich původní podobě a automaticky generuje citace dle tří standardů.

Systém je k dispozici zde.

Nařízení o geoblockingu

V OJ bylo vyhlášeno dlouho očekávané nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Jedním z jeho hlavních původních účelů bylo přispět k vytvoření společného trhu audiovizuálních služeb, který, poněkud paradoxně, stále neexistuje. Vzhledem k omezení věcné působnosti v čl. 1 odst. 3 se však na audiovizuální služby toto nařízení nakonec vůbec nevztahuje.

Plný text viz zde.

Vladimír Čermák: Otázka demokracie

V reedici nakladatelství CDK právě vyšlo výjimečné pětisvazkové dílo Vladimíra Čermáka Otázka demokracie. Svazky jsou seřazeny do dvou knih a opatřeny rejstříkem. Tématem této v evropském měřítku výjimečné práce samozřejmě nejsou informační a komunikační technologie - i pro oblast ICT práva ale mají tyto unikátně systematicky seřazené myšlenky zásadní význam.

Podrobnější informace o reedici viz na webe CDK zde.

ÚS ke zmatečnému elektronickému podání

Ústavní soud nedávno rozhodl v další věci týkající se elektronického podání. Rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1981/17 ze dne 13. 2. 2018 zatím není k dispozici v systému nalus, proto z něj přinášíme alespoň shrnutí skutkového stavu a základní právní úvahu ÚS:

"Z podání bylo zřejmé, že bylo odesláno z emailové schránky advokáta, původního obhájce stěžovatele, přičemž součástí podání bylo dovolání, v textu dovolání bylo uváděno jméno obhájce i substituční plná moc ve prospěch dalšího advokáta, který měl být obhájcem stěžovatele v dovolacím řízení. Tělo emailu bylo též opatřené zaručeným elektronickým podpisem druhého obhájce, který však byl vázán na použití emailové schránky prvního obhájce. K podání byla připojena plná i generální substituční plná moc podepsaná stěžovatelem i oběma obhájci. Z podání tedy bylo zřejmé, že stěžovatel byl zastoupen původním obhájcem, který přibral substituční plnou mocí nového obhájce. 
(...) [Z]působ podání a jeho podepsání byl zmatečný; z podání nebylo jednoduché rozpoznat, který ze dvou obhájců podal dovolání, resp. je podepsal. Z tohoto však nelze dovodit bez dalšího závěr, že stěžovatel nebyl zastoupen obhájcem; z ústavněprávního hlediska není podstatné, čí elektronický podpis nebo emailová schránka byla použitá, naopak je zřejmé, že stěžovatel svého práva na obhajobu využil tak, že si zvolil obhájce za účelem podání dovolání a počítal s tím, že toto dovolání obhájce podal. Dovolání bylo podáno jedním ze dvou advokátů – stěžovatelových obhájců a Nejvyšší soud s jedním z nich komunikoval, aby mu sdělil, že stěžovatel není zastoupen obhájcem.
(...) Dospěl-li Nejvyšší soud k závěru, že dovolání nebylo podáno prostřednictvím obhájce, byť bylo odesláno z e-mailové adresy původního obhájce stěžovatele a vybaveno ověřeným elektronickým podpisem obhájce zmocněného substituční plnou mocí, aniž byli tito stěžovatelovi obhájci (či některý z nich) vyzváni k odstranění vady podání, porušil tím stěžovatelovo právo na přístup k soudu, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny."

SDEU k věcné působnosti AVMS

Soudní dvůr restriktivně interpretoval věcnou působnost směrnice AVMS v tom smyslu, že se nevztahuje na krátká reklamní videa. V rozhodnutí je pro jistotu zdůrazněno, že se směrnice nevztahuje na distribuční kanál (tj. na reklamní web) ani na jednotlivá videa.

Plný text rozhodnutí viz zde.