Včera ve svém
plenárním nálezu Ústavní soud vyvrátil, že by mohlo na základě § 82 a 84 zákona
č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, dojít k “cenzuře” internetu. Právní úprava
je zaměřena jen na blokaci stránek s hazardními hrami (českých i zahraničních),
nicméně ani z daných norem, ani z celého účelu zákona nelze nijak dovodit,
že by mělo dojít k jejich zneužití a omezování svobody projevu, práva na
informace a práva podnikat. Nutno však podotknout, že dané normy nejsou
legislativní “perlou”, nerespektují plně minimalizaci zásahu a jen těžko můžeme
odhadovat, co a koho přesně měl zákonodárce na mysli, když stanovil, že je
nutno blokovat “internetové stránky” uvedené na seznamu (blacklistu)
Ministerstva financí “poskytovatelem připojení k internetu”. K oběma pojmům však
soud dodal, že není záhodno je kazuisticky v zákoně vymezovat a samotná
interpretace těchto pojmů bude ponechána na národních soudech.
Nález Pl. ÚS 28/16 je
dostupný zde.