ESLP ke svobodě projevu

ESLP vydal rozhodnutí v případu finských vydavatelů, v jejichž novinách byly přetiskovány údaje z veřejných rejstříků týkajících se odvodů daní. Soud zde konstatoval, že v tomto případě, přestože byly údaje jinak veřejně dostupné, lze jejich zveřejňování omezit v zájmu ochrany soukromí. Návrh však byl v části úspěšný kvůli porušení čl., neboť se finské soudy dostatečně nevypořádaly s odůvodněním otázky, v čem je postavení žalobců jiné oproti vydavatelů jiných novin, které informace z téhož registru rovněž publikovaly (rozdíl zde ve skutečnosti spočíval v množství a způsobu, jímž byla data publikována).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americký Nejvyšší soud k charakteru licence na patent

Americký Nejvyšší soud rozhodl případ, který se týkal práva na odměnu za licenci patentu. Soud podle očekávání doktríny konstatoval, že právo na odměnu může trvat jen po dobu trvání patentu a skončí-li patentová ochrana, právo na odměnu ex lege zaniká (tj. že právo na odměnu není nezávisle sjednaným právem). Byť se jednalo o očekávaný výsledek, je na něm zajímavá skutečnost, že i ve vysoce liberálním systému amerického práva dostal v tomto případě přednost účel patentové ochrany (resp. jejího časového omezení) před tím, co by naše právo zřejmě označilo za autonomii vůle stran (zde je však třeba připomenout, že vůle zavázat se k placení licenční odměny i po skončení patentové ochrany zřejmě nebude úplně autonomní...)

Plný text rozhodnutí viz zde.

Jako perličku ještě připojujeme jiné americké rozhodnutí, které je vnímáno jako krok v boji proti autorskoprávnímu trollingu. Rapper Shaw Carter, známější jako Jay Z, úspěšně žaloval náhradu nákladů v řízení, v němž se na něm a jeho nahrávací společnosti snažil domáhat ochrany autorskoprávní troll. Soud zde konstatoval šikanózní charakter žaloby a přiznal náhradu komerčních nákladů na právní zastoupení (ve výši i přes 700 USD/hod.) až do nikoli obvyklých  90%.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU k otázce přeshraničního výkonu rozhodnutí a nákladů řízení

V případě šedého dovozu, jemuž se majitel ochranné známky snažil neúspěšně bránit, vydal SDEU velmi zajímavé rozhodnutí, které může mít dalekosáhlé důsledky nejen na výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy. Soudní dvůr konstatoval, že pouhý rozpor rozhodnutí, o jehož výkon vítěžná strana žádá, s unijním právem, nemusí být překážkou jeho výkonu v jiném členském státě - Soudní dvůr v tomto směru použil výrazy jako "zjevné porušení právního pravidla, které je v unijním právním řádu, a tedy v právním řádu členského státu, v němž se o uznání žádá, považováno za zásadní." Druhá část rozhodnutí se týká věcné působnosti čl. 14 směrnice č. 2004/48/ES, přičemž jeho předmětem je dle názoru soudu i škoda způsobená zadržením věci v řízení o ochraně práv duševního vlastnictví.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Summer School 2015 Reader online

Zejména pro studenty již desátého ročníku Summer School of European IP and ICT Law byl vydána a zpřístupněna aktuální verze publikace European ICT Law: Texts, Cases, Materials 2015.

Studentům i odborné veřejnosti lze doporučit i druhé vydání casebooku prof. Boyla a Jennifer Jenkinsové: INTELLECTUAL PROPERTY: LAW & THE INFORMATION SOCIETY Cases & Materials.

Revue pro právo a technologie 11/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, zahajuje šestý ročník své existence.

Nově byl časopis zapsán i do databáze ERIH PLUS

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné letní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

Sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti

K pozoruhodnému závěru ohledně institutu sdělování díla veřejnosti dospěl v případě uživatelského rozhraní počítačového programu Nejvyšší soud. Podle Nejvyššího soudu je použití počítače v internetové kavárně možno považovat za sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti, přičemž rozdíl oproti případu C-39309 má spočívat v tom, že software je v tomto případě interaktivní (tj. uživatel na něj nekouká ale něco s ním aktivně dělá).

Rozhodnutí je evropským unikátem - podaří-li se jej nějak představit resp. vysvětlit mezinárodnímu publiku, zařadí se jistě po bok dalších kuriozit z české autorskoprávní praxe, které díky své neotřelosti sklízí zaslouženou pozornost na mezinárodních odborných fórech.

Plný text rozhodnutí viz zde.