V tomto postu přinášíme dvě na sobě nezávislá rozhodnutí týkající se nakládání s informacemi veřejného sektoru. V prvním z nich rozhodl Krajský soud v Brně o tom, že pokud má podnikatel pod kontrolou veřejnou databázi (tj. v tomto případě databázi zřízenou zákonem), vztahuje se na něj povinnost poskytovat informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Soud se v tomto případě zatím nevyslovil k otázce, zda mohou k takové databázi vůbec existovat práva sui generis (nebo zda jde o ex lege úřední dílo) či zda v případě existence takových práv je může exkluzivně vykonávat někdo jiný než stát. Předmětem rozhodnutí nebyla v tomto případě ani otázka, zda mohou být platná ustanovení smlouvy, na jejímž základě povinný subjekt data zpracovává a má exkluzivní práva s nimi dále pracovat (tuto smlouvu přitom již dříve označila Evropská komise jako příklad zakázané exkluzivní dohody).
K otázce ochrany veřejných dat právy duševního vlastnictví se naopak vyjádřil Nejvyšší soud státu Kalifornie. Soud v tomto případě rozhodl, že se na mapová data nevztahuje výjimka z práva na informace pro software (na základě této výjimky nemají orgány veřejné moci povinnost poskytovat veřejnosti software pořízený za veřejné prostředky).
Rozhodnutí Krajského soudu v Brně viz zde.
Studii Komise k exkluzivním smlouvám na PSI ve členských státech viz zde.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Kalifornie viz zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat