Vláda předložila sněmovně návrh zákona, kterým se mění autorský zákon, dne 24. 4. 2013 - plný text sněmovního tisku č. 1002/0 dostupný zde. Jak jsme již informovali, je cílem návrhu transponovat příslušné směrnice EU do tuzemského právního řádu. Tematicky se pak jedná o prodloužení doby ochrany určitých majetkových práv a reuglaci "osiřelých děl".
Z 50 na 70
Důvodová zpráva k tomuto kroku obsahuje poměrně zajímavá konstatování k zamyšlení, jako např.:
"V případě nahrávacích společností se jako zásadní problém jejich podnikání jeví internetové
pirátství formou nezákonného šíření chráněných děl a vedle toho obtíže při zavádění nových
funkčních modelů distribuce nahrávek v digitálním prostředí. To vedlo v celosvětovém měřítku k dlouhodobému propadu jejich příjmů, který by se ještě výrazněji prohloubil, pokud by uplynutím doby ochrany přišly o příjmy generované z užití dosud lukrativních starších nahrávek." (str. 13 DZ)
pirátství formou nezákonného šíření chráněných děl a vedle toho obtíže při zavádění nových
funkčních modelů distribuce nahrávek v digitálním prostředí. To vedlo v celosvětovém měřítku k dlouhodobému propadu jejich příjmů, který by se ještě výrazněji prohloubil, pokud by uplynutím doby ochrany přišly o příjmy generované z užití dosud lukrativních starších nahrávek." (str. 13 DZ)
Otázkou zůstává, proč by mělo právo chránit nefungující obchodní modely vybraných subjektů, nota bene jejich neschopnost se přizpůsobit tržnímu prostředí. Každopádně se jedná o jeden z důvodů prodloužení doby trvání majetkových práv výkonných umělců k jejich uměleckým výkonům zaznamenaným na zvukové záznamy a majetkových práv výrobců zvukových záznamů k jejich záznamům z 50 na 70 let.
K ekonomickým argumentům ohledně nutnosti prodloužit dobu trvání práv se Centre for Intellectual Property and Information Law, University of Cambridge, vyjádřilo poměrně jednoznačně: "Having reviewed the existing economic literature, we consider the case for an extension of the copyright term in sound recordings to be weak." (Review of the Economic Evidence Relating to an Extension of the Term of Copyright in Sound Recordings, str. 49, zpracováno pro The Gowers Report)
"Pozitivně" je třeba hodnotit, že jsou si tvůrci vědomi negativních dopadů tohoto kroku na "remix culture": "Prodlouží se rovněž doba, po kterou nebude možno hudební nahrávky používat spotřebiteli v rámci jejich vlastní amatérské tvorby (užití hudebních nahrávek jako zvukové kulisy pro amatérská videa zpřístupňovaná na YouTube apod.)." (DZ str. 17).
Volání prof. Lessiga po změně konceptu autorskoprávní regulace tak zůstalo v ČR skutečně nevyslyšeno: "The first change is the most obvious: we need to restore a
copy-right law that leaves “amateur creativity” free from regulation. Or put
differently, we need to revive the kind of outrage that Sousafelt at the very
idea that the law would regulate the equivalent of the “young people together
singing the songs of the day or the old songs.” This was our history. This
history encouraged a wide rangeof RW creativity. And even if the twentieth
century lulled us into a couch-potato stupor, there’s no justification for
permitting that stupor to sanction the radical change that the law, in the
context of digital technologies, has now effected—the regulation, again, of
amateur culture."
(LESSIG, Lawrence. Remix: making art and commerce thrive in the hybrid economy. 1st pub. New York: Penguin Press, 2008, xxii, 327 s. ISBN 9781594201721. Dostupné i online z: http://remix.lessig.org/remix.php, str. 254)
Orphan works
Jistou skepsi lze vyčíst z důvodové zprávy i ohledně úpravy "osiřelých" děl:
"Reálný efekt směrnicí zvolené¨koncepce pro naplnění tohoto cíle ovšem zůstává značně omezený. Povolené užití osiřelých děl je totiž koncipováno jako velmi úzce vymezená zákonná výjimka. Výjimka se vztahuje pouze na určité druhy děl, konkrétně literární a audiovizuální díla (nikoli ale např. na samostatná výtvarná díla), a na osiřelé zvukové záznamy a je využitelná jen institucemi „s posláním ve veřejném zájmu“, jako jsou knihovny, muzea, archivy nebo veřejnoprávní rozhlas a televize, v jejichž sbírkách nebo archivech se tato osiřelá díla a zvukové záznamy nacházejí. Výjimka se navíc vztahuje pouze na digitalizaci a následné zpřístupnění těchto děl veřejnosti prostřednictvím internetu, žádné jiné případné užití, zejména komerčního charakteru, tato výjimka nepřipouští. Má-li být potenciál osiřelých děl plně využit, je zřejmé, že vedle této výjimky musí být k dispozici další právní nástroje (např. speciální licenční mechanismy), které umožní využití osiřelých děl v nejširším rozsahu." (DZ str. 14).
Předkladatel si je tak vědom nedostatečnosti navrhované úpravy a hodnotí ji pouze jako první krok v regulaci tohoto právního institutu.
Žádné komentáře:
Okomentovat