Coca-cola nezíská ochrannou známku na svoje lahve

V roce 2014 se společnost Coca-cola pokusila u OHIM o přihlášení trojrozměrné ochranné známky pro svoje lahve ve tvaru "láhve s obvodovým vlysem bez drážek". OHIM však známku odmítnul zapsat, neboť u ní absentovala rozlišovací schopnost ve vztahu k příslušnému zboží. Proti tomuto rozhodnutí podala Coca-Cola k Tribunálu SDEU, který však žalobě nevyhověl, když konstatoval, že navrhovaná známka "nevykazuje charakteristické znaky, které by umožnily ji odlišit od jiných láhví dostupných na trhu".

Celé rozhodnutní je dostupné zde.

Apple - motion to vacate

Spol. Apple právě podala námitky proti široce medializovanému soudnímu příkazu.

Plný text podání viz zde. 

Česko-slovenské symposium Ochranné známky a průmyslové vzory

Ústav práva a technologií Právnické fakulty MU ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR a Ústavom práva duševného vlastníctva a informačních technológií Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pořádají první ročník symposia věnovaného problematice ochranných známek a průmyslových vzorů. Zájemci o účast jsou srdečně zváni.

Pozvánku s programem a organizačními informacemi viz zde.

Případ Apple - motion to compel

Jako doplnění k předchozímu postu připojujeme aktuální podání, jímž americké Ministerstvo spravedlnosti podpořilo návrh FBI. Jedná se o poměrně detailní dokument včetně technického popisu a citací předchozí judikatury.

Plný text je v .pdf zde.

Apple odmítl poskytnout součinnost při zpřístupnění dat v iPhone

Kalifornský oblastní soud uložil společnosti Apple povinnost poskytnout FBI součinnost při odblokování přístupu k datům uchovaným v zařízení iPhone  teroristy Farooka, který v prosinci loňského roku se svojí manželkou zabil 14 lidí. Telefony společnosti Apple data ve své paměni automaticky šifrují a přistoupit se k nim dá po zadání přístupového kódu, možnosti jeho zadávání jsou ale ve firmware omezené. Soud tak od Apple nepožaduje přímo odblokování telefonu, ale aby FBI umožnil brute force útok na zadávání kódu. Konkrétně požaduje aby Apple především v zařízení vypnul funkci automatického vymazání obsahu paměti při pokusu o neoprávněný přístup, aby umožnil zadávání různých číselných kombinací automatizovaně a aby zajistil, že zařízení nebude vkládat pauzy mezi jednotlivé pokusy o zadání hesla. Apple však tuto součinnost poskytnout odmítnul, neboť povinné vytvoření backdooru považuje za nebezpečný precedent.

Více např. zde.
Celé rozhodnutí je k dispozici zde.
Vyjádření šéfa Apple Tima Cooka zde.

ODR platforma pro spotřebitele

Dnes byla zpřístupněna ODR platforma i spotřebitelům a umožňuje jim řešit jejich vnitrostátní a přeshraniční spory mimosoudně online. Celý proces je ale svázán striktními procesními pravidly, což využitelnosti tohoto nástroje neprospěje.

Odkaz na ODR platformu.

Zajímavá rozhodnutí

Vzhledem k tomu, že se za uplynulou dobu nakupila zajímavá rozhodnutí, přinášíme je i přes jejich rozdílná témata a obsahovou kvalitu v jednom postu:

Ústavní soud se konzistentně se svojí předchozí rozhodovací praxí a současnou českou doktrínou vyjádřil k otázce nutnosti elekotrnického podepsání podání učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky.

Plný text rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3042/14 viz zde.

Ve starším rozhodnutí se podobně konzistentním způsobem vyjádřil Nejvyšší soud k pravé mezeře v právu týkající se okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky soudu (podobnou otázku pro soudní řízení správní již dříve řešil stejným způsobem s pozitivním doktrinálním ohlasem i Nejvyšší správní soud). V této souvislosti připomínáme, že 24. 2. bude plénum Nejvyššího soudu rozhodovat o komplexním stanovisku řešícím další pravé mezery v doručování do datových schránek.

Plný text rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3325/2013 viz zde.

Soudní dvůr se zabýval dovoleností trestního stíhání osob zprostředkovávajících on-line sázkové služby poskytované přeshraničně z jiných členských států. Konstatoval (vzhledem k předchozí judikatuře týkající se přeshraniční ochrany práv duševního vlastnictví poněkud překvapivě), že takové stíhání je rozporné s principem volného pohybu služeb.

Plný tex rozhodnutí ve věci C-336/14 viz zde.

Soudní dvůr se rovněž vyjádřil k otázce vymáhání práv z licence k ochranné známce Společenství, která nebyla zapsána do rejstříku.

Plný text rozhodnutí ve věci C-163/15 viz zde.

CPDP 2016 - část druhá

Druhý den konference CPDP 2016 (28. 1.) se nesl v duchu oslav mezinárodního dne ochrany osobních údajů. Téměř každý panel, na kterém jsem byl, mezinárodní den ochrany připomínal, jeden z panelů odpoledních sekcí byl přímo pojmenován „Celebrating Data Protection Day“. Při příležitosti této události vystoupil v prvním bloku po obědové pauze jako key note speaker předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. O tom však později.

CPDP 2016 - část první

Dnes začala v Bruselu konference Computer Privacy and Data Protection (CPDP 2016). Plný den zcela napěchovaný tím nejlepším, co sféra ochrany soukromí a osobních údajů může nabídnout. Sešli se zde zástupci akademie, businessu i zákonodárci a ve čtyřech paralelních streamech po celý den probírali aktuální témata, kterým vévodilo zejména před měsícem schválené znění návrhu GDPR a jeho možné důsledky. Organizátorům konference je třeba přiznat, že se jim (minimálně dnes) dařilo skládat nesmírně zajímavé panely, do kterých cíleně vybírali řečníky s rozdílným původem, ať už národnostním, nebo profesním. Nejednou jsem zažíval drobnou frustraci nad tím, že nemůžu být na více sekcích najednou, což, jak na zahájení konference tvrdil Paul De Hert, byl přesně záměr. Plný program je k nahlédnutí zde.

ODR platforma

Před nedávnem jsme informovali o přípravách ODR platformy a jejím spuštění k 9. 1. 2016 (dle ustanovení nařízení o spotřebitelském ODR). V současné chvíli je tato platforma přístupná poskytovatelům ADR, spotřebitelům pak bude zpřístupněna 15. února.

Více informací zde.

PhD na EUI

EUI opět vypsala poměrně velký počet doktorských stipendií. Vzhledem k tomu, že na institutu působí řada vyučujících se zájmem o problematiku ICT, je možno hlásit se do soutěže o přidělení stipendia též s tématy k ochraně soukromí, odpovědnosti ISP, e-commerce apod.

Více informací o stipendijním programu viz zde.

Kybernetická bezpečnosť na Slovensku

Len pár dni pred koncom roku 2015 bol do medzirezortného pripomienkového konania predložený plán z dielne NBÚ ohľadom realizácie koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015-2020.  Koncepcia bola už schválená uznesením vlády SR v júny 2015. Z akčného plánu vyplýva, že NBÚ plánuje predložiť návrh zákona o kybernetickej bezpečnosti koncom júla 2016. Bude veľmi zaujímavé sledovať tento proces z pozície existujúcej úpravy a počiatočných skúsenostiach s kyberbezpečnosťou v ČR.

Zdroje:

• Uznesenie vlády SR č. 328 zo 17. júna 2015 k návrhu Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015 - 2020
• Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskejrepubliky na roky 2015-2020

Revue pro právo a technologie 12/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, uzavírá šestý ročník své existence.

Vaší pozornosti lze doporučit diskuní články Pavla Loutockého ke specifikům elektronického dokazování při mimosoudním řešení sporů či autorského dua Jakub Míšek a Jakub Harašta k IP adresám v kybernetické bezpečnosti. V tematických článcích se ochraně hospodářské soutěže v tepelné energetice se věnuje Viktor Szabo, Service Level Agreements v kontextu softwarových smluv pak Oliver Chorvát.

Mimořádně obsáhlý je i přehled judikatury.

Děkujeme všem čtenářům, autorům, recenzentům a spolupracovníkům (jmenovitě pak dosavadnímu výkonnému editorovi Martinu Loučkovi za jeho dosavadní práci a nové editorce Anně Slánské) a přejeme úspěšný nový rok!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

ODR platforma a mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 28. 12. 2015 byla vyhlášena ve sbírce zákonů novela zákona o ochraně spotřebitele č. 378/2015 Sb. Tato novela reaguje především na nutnost promítnout do českého právního řádu směrnici o spotřebitelském ADR (ta měla být implementována do 9. 7. 2015 !!) a připravit prostor pro Online Dispute Resolution platformu, která bude dostupná od 9. 1. 2016 (na základě nařízení o ODR). Právní rámec by měl umožnit spotřebiteli řešit spory o nižší částky s obchodníkem efektivně, ovšem zejména ODR platforma dle dostupných informací bude bohužel sloužit pouze jako zprostředkovatel komunikace a nikoli jako prostor pro rozhodování sporů mezi spotřebitelem a obchodníkem zejména ve fázi vyjednávání mezi stranami. Díky vyšší limitaci poskytovaného řešení sporů a různé tradici v jednotlivých státech nelze v současné chvíli předpokládat větší úspěch takového řešení.

Novela zákona viz zde. 

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti dosáhla 7. prosince poměrně významného milníku, kdy Parlament a Rada dosáhli neformální politické shody. Současná podoba, kterou text má, pochází z 18. prosince a je k dispozici zde.

Slov-Lex: eZbierka a eLegislatíva

Od 1. 1. 2016 bude Slov-Lex závaznou publikační platformou slovenského práva. Předepisuje to zákon č. 400/2015 Z. z., o tvorbe právnych predpisov a o Zbierke zákonov Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov ze dne 18. listopadu 2015. Projekt Slov-Lexu si v roce 2012 kladl za cíl vybudovat dva propojené systémy - eZbierku a eLegislatívu. V současné době systémy stále ještě běží v pilotním provozu.

Ustanovení zákona č. 400/2015 Z. z. o elektronické promulgaci právních předpisů budou účinná od 1. 1. 2016. Zákon stanoví, že sbírka se vydává v elektronické a listinné podobě s tím, že obě formy mají shodný obsah a stejné právní účinky (§12 odst. 3). V elektronické podobě bude navíc docházet k vydávání právně závazných konsolidovaných znění (§14). Zákon také přímo stanoví, že elektronickou platformou je právě Slov-Lex (§12 odst. 4).

Zákon č. 400/2015 Z. z. také obsahuje část věnovanou elektronizaci legislativního procesu. Tato ustanovení ale budou účinná až od 1. 4. 2016. Tvorba návrhu právního předpisu tak bude ze zákona probíhat na portále (§8 odst. 1), kterým bude opět Slov-lex (§8 odst. 2).

NS k doručování do datových schránek

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce doručování do jiné než ex lege zřízené datové schránky orgánu veřejné moci. Soud omezil účinky doručení na písemnosti týkající se účelu, pro který byla další datová schránka zřízena. Rozhodnutí je rozumně odůvodněno a v předmětném případě je smysluplné. V praxi ale může způsobit v části týkající se účelu schránky a obsahu zprávy efekt kluzkého svahu - spojuje totiž v této části formální kategorii adresy resp. datové schránky též částečně s materiální kategorii obsahu doručované zprávy (doposud byla formální kategorie adresy spojena výlučně s rovněž formální kategorií subjektu).


Plný text rozhodnutí viz zde.

On-line hazardní hry - stát New York

Vrchní soud státu New York vydal předběžné opatření, jímž zakázal provoz dvou on-line her, jejichž předmětem jsou fiktivní sporty resp. sázky na ně. Jedná se o první případ, kdy bude soud muset kvalifikovat podstatu hry, do níž hráči vkládají peníze, ale která není založena čistě na hazardu (game of chance).

Plný text předběžného opatření viz zde.
O případu informuje magazín Wired zde.

Tribunál k náležitostem 3D známky

Tribunál EU se ve věci návrhu na zápis 3D známky Range Rover Evoque vyjádřil k náležitostem registrace trojrozměrných známek. Soud zde obecně konstatoval vyšší standard pro registraci 3D známek v porovnání se slovními nebo 2D známkami, a to především co do jejich rozlišovací schopnosti. Poukázal přitom vcelku pozoruhodně na hledisko průměrného spotřebitele, který dle názoru soudu vnímá rozlišovací znaky u 3D objektů jinak než o 2D obrazů nebo textu (soud tento názor sice vyslovil, nicméně nedodal, zda v tomto případě např. vychází z nějaké empirické studie).

Rozhodnutí je v plném textu (anglicky nebo francouzsky) k dispozici zde.

BGH k povinnosti poskytovatelů připojení blokovat přístup ke službám porušující autorská práva

V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem  prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např.  poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.

Tisková zpráva zde.
Plný text rozhodnutí zatím není dostupný, příspěvek budeme aktualizovat.