Revue pro právo a technologie 12/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, uzavírá šestý ročník své existence.

Vaší pozornosti lze doporučit diskuní články Pavla Loutockého ke specifikům elektronického dokazování při mimosoudním řešení sporů či autorského dua Jakub Míšek a Jakub Harašta k IP adresám v kybernetické bezpečnosti. V tematických článcích se ochraně hospodářské soutěže v tepelné energetice se věnuje Viktor Szabo, Service Level Agreements v kontextu softwarových smluv pak Oliver Chorvát.

Mimořádně obsáhlý je i přehled judikatury.

Děkujeme všem čtenářům, autorům, recenzentům a spolupracovníkům (jmenovitě pak dosavadnímu výkonnému editorovi Martinu Loučkovi za jeho dosavadní práci a nové editorce Anně Slánské) a přejeme úspěšný nový rok!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

ODR platforma a mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 28. 12. 2015 byla vyhlášena ve sbírce zákonů novela zákona o ochraně spotřebitele č. 378/2015 Sb. Tato novela reaguje především na nutnost promítnout do českého právního řádu směrnici o spotřebitelském ADR (ta měla být implementována do 9. 7. 2015 !!) a připravit prostor pro Online Dispute Resolution platformu, která bude dostupná od 9. 1. 2016 (na základě nařízení o ODR). Právní rámec by měl umožnit spotřebiteli řešit spory o nižší částky s obchodníkem efektivně, ovšem zejména ODR platforma dle dostupných informací bude bohužel sloužit pouze jako zprostředkovatel komunikace a nikoli jako prostor pro rozhodování sporů mezi spotřebitelem a obchodníkem zejména ve fázi vyjednávání mezi stranami. Díky vyšší limitaci poskytovaného řešení sporů a různé tradici v jednotlivých státech nelze v současné chvíli předpokládat větší úspěch takového řešení.

Novela zákona viz zde. 

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti dosáhla 7. prosince poměrně významného milníku, kdy Parlament a Rada dosáhli neformální politické shody. Současná podoba, kterou text má, pochází z 18. prosince a je k dispozici zde.

Slov-Lex: eZbierka a eLegislatíva

Od 1. 1. 2016 bude Slov-Lex závaznou publikační platformou slovenského práva. Předepisuje to zákon č. 400/2015 Z. z., o tvorbe právnych predpisov a o Zbierke zákonov Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov ze dne 18. listopadu 2015. Projekt Slov-Lexu si v roce 2012 kladl za cíl vybudovat dva propojené systémy - eZbierku a eLegislatívu. V současné době systémy stále ještě běží v pilotním provozu.

Ustanovení zákona č. 400/2015 Z. z. o elektronické promulgaci právních předpisů budou účinná od 1. 1. 2016. Zákon stanoví, že sbírka se vydává v elektronické a listinné podobě s tím, že obě formy mají shodný obsah a stejné právní účinky (§12 odst. 3). V elektronické podobě bude navíc docházet k vydávání právně závazných konsolidovaných znění (§14). Zákon také přímo stanoví, že elektronickou platformou je právě Slov-Lex (§12 odst. 4).

Zákon č. 400/2015 Z. z. také obsahuje část věnovanou elektronizaci legislativního procesu. Tato ustanovení ale budou účinná až od 1. 4. 2016. Tvorba návrhu právního předpisu tak bude ze zákona probíhat na portále (§8 odst. 1), kterým bude opět Slov-lex (§8 odst. 2).

NS k doručování do datových schránek

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce doručování do jiné než ex lege zřízené datové schránky orgánu veřejné moci. Soud omezil účinky doručení na písemnosti týkající se účelu, pro který byla další datová schránka zřízena. Rozhodnutí je rozumně odůvodněno a v předmětném případě je smysluplné. V praxi ale může způsobit v části týkající se účelu schránky a obsahu zprávy efekt kluzkého svahu - spojuje totiž v této části formální kategorii adresy resp. datové schránky též částečně s materiální kategorii obsahu doručované zprávy (doposud byla formální kategorie adresy spojena výlučně s rovněž formální kategorií subjektu).


Plný text rozhodnutí viz zde.

On-line hazardní hry - stát New York

Vrchní soud státu New York vydal předběžné opatření, jímž zakázal provoz dvou on-line her, jejichž předmětem jsou fiktivní sporty resp. sázky na ně. Jedná se o první případ, kdy bude soud muset kvalifikovat podstatu hry, do níž hráči vkládají peníze, ale která není založena čistě na hazardu (game of chance).

Plný text předběžného opatření viz zde.
O případu informuje magazín Wired zde.

Tribunál k náležitostem 3D známky

Tribunál EU se ve věci návrhu na zápis 3D známky Range Rover Evoque vyjádřil k náležitostem registrace trojrozměrných známek. Soud zde obecně konstatoval vyšší standard pro registraci 3D známek v porovnání se slovními nebo 2D známkami, a to především co do jejich rozlišovací schopnosti. Poukázal přitom vcelku pozoruhodně na hledisko průměrného spotřebitele, který dle názoru soudu vnímá rozlišovací znaky u 3D objektů jinak než o 2D obrazů nebo textu (soud tento názor sice vyslovil, nicméně nedodal, zda v tomto případě např. vychází z nějaké empirické studie).

Rozhodnutí je v plném textu (anglicky nebo francouzsky) k dispozici zde.

BGH k povinnosti poskytovatelů připojení blokovat přístup ke službám porušující autorská práva

V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem  prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např.  poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.

Tisková zpráva zde.
Plný text rozhodnutí zatím není dostupný, příspěvek budeme aktualizovat.

Kniha "Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine"

Volně ke stažení je ode dneška kniha Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine. Autorský kolektiv podílející se na jejím vzniku vedl Kenneth Geers, který byl keynote speakerem na nedávné konferenci Cyberspace. Kniha je rozsáhlou případovou studií kybernetických operací probíhajících v rámci konfliktu na Ukrajině. Z těchto analytických poznatků potom autorský kolektiv vyvozuje taktické i strategické závěry pro budoucí konflikty podobného typu a pro budoucnost kybernetické války (jakkoli se na knize podílel i odpůrce tohoto konceptu, Martin Libicki, jehož kapitola vysvětluje, proč ani v tomto případě není možné mluvit o kybernetické válce).

Srovnávací studie - SLA

Komise publikovala srovnávací studii k otázce obsahu SLA smluv na cloudové služby. Studie obsahuje syntetickou část a národní zprávy analyzující národní úpravu a standardní smluvní dokumenty používané mezinárodními a místními poskytovateli služeb. Komise plánuje použít výstupy ze studie především k řešení otázky, zda je na místě vytvořit společný evropský volitelný smluvní typ (optional instrument) pro tento typ SLA.

Sada dokumentů je ke stažení zde.

Návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce

Ministerstvo vnitra odeslalo 9. 11. do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a o změně některých zákonů, který adaptuje český právní řád na nařízenízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 (eIDAS). Vedle eIDAS návrh řeší i úpravu další oblast e-governmentu, kterou se Ministerstvo vnitra dlouhodobě zabývá, a to otevřená data. Obsahuje totiž rovněž úpravu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, do nějž zavádí mechanismus, pomocí kterého bude možné formou nařízení Vlády uložit povinným subjektům povinnost poskytovat určité informace ve formě otevřených dat. Pro usnadnění fungování otevřených dat návrh obsahuje dále novelu autorského zákona, v němž obnovuje možnost aplikace výjimky úředního díla na sui generis databázová práva.

Netrpělivě očekáváme další vývoj.

Plné znění předložených materiálů.

SDEU: Bitcoin a DPH

SDEU dnes uzavřel, že směna mezi bitcoinem a tradičními měnami je osvobozena od DPH.

Soud uvedl, že článek 135 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové poskytování služeb, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, které spočívá ve směně tradičních měn za jednotky virtuální měny „bitcoin“ a naopak a uskutečňuje se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, kterou představuje rozdíl mezi cenou, za kterou dotyčný poskytovatel měnu nakoupil, a cenou, za kterou ji prodává svým zákazníkům, představuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

K dispozici je rozhodnutí i předcházející stanovisko GA.

Zajímavým je zejména bod 55 rozhodnutí, který uvádí, že "[j]e přitom nesporné, že virtuální měna „bitcoin“ nepředstavuje ani cenný papír přiznávající vlastnické právo v právnických osobách, ani cenný papír srovnatelné povahy." (srov. SCHROEDER, Jeanne L. Bitcoin and the Uniform Commercial Code. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2649441).

ČR podepsala s NATO memorandum o kybernetické bezpečnosti

Česká republika podepsala 12.10.2015 s NATO memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cílem tohoto memoranda je posílit spolupráci v boji proti kybernetickým hrozbám. Česká republika toto memorandum podepsala jako první z členských států NATO, což svědčí o jejím zájmu o kybernetickou bezpečnost a naznačuje významnou roli, kterou ČR zastupuje v současném diskurzu.

Odriginál zprávy zde.

Odvolací rozhodnutí v případu Authors Gild v. Google

Dnes bylo vydáno rozhodnutí ve sporu o autorskoprávní ochranu knih ve vztahu k činnosti Google při provozování služby books.google. Google v tomto případě digitalizuje knihy a pak v nich umožňuje vyhledávat (digitální kopii přitom poskytuje pouze instituci, která mu knihu zapůjčila k digitalizaci a při vyhledávání zobrazuje ve službě books.google jen příslušné úryvky). Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývají dva velmi dobře argumentované závěry - že digitalizace a zpřístupnění digitální kopie pro potřeby vyhledávání není nedovoleným užitím díla (v terminologii amerického autorského práva jde o férové užití) a že digitální kopie není novým autorským dílem - soud v tomto případě použil odkazu k dřívějšímu případu Campbell v. Acuff-Rose Music, kde bylo konstatováno pouze transformativní kopírování.
Pokud budou evropské soudy držet tutéž argumentaci, znamená to, že digitalizace a následné užití způsobem, kterým nyní Google provozuje books.google není užitím, na než by se vztahovala autorskoprávní ochrana a že digitalizovaná díla nejsou zvlášť chráněna autorským právem (ochranu dále požívá jen původní dílo, nikoli specificky jeho digitalizovaný obraz).

Plný text rozhodnutí viz zde.
Problémy autorskoprávních limitů digitalizace se zabýval projekt LAPSI 2.0, jehož výstupy přibližuje série článků publikovaných v posledním čísle MUJLT (články jsou zatím v plných textech k dispozici v tištěné verzi a prostřednictvím Hein Online, volně na webu budou cca za 4 měsíce) - viz zde.

Rasistické příspěvky v Parlamentních listech

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci rasistických příspěvků v Parlamentních listech. Toto rozhodnutí lze považovat za český ekvivalent k případu Delfi AS proti Estonsku a týkalo se odpovědnosti za rasistické příspěvky ve čtenářských diskuzích pod články na internetovém portálu. Jaroslav Suchý žaloval vydavatele Parlamentních listů společnost ONE MEDIA za to, že přes několikeré upozornění neodstranila rasistické příspěvky a osobní urážky týkající se žalovaného. Městský soud v Praze dal za pravdu žalobci a rovněž uložil žalované společnosti ONE MEDIA uhradit žalobci částku 150.000,- Kč. Rozhodnutí prvoinstančního soudu však překvapivě neřešilo, jestli se jedná o porušení povinnosti ukládané na základě § 5 odst. 1 či 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a je překvapivé, že se tímto odvolací soud nezabýval a rozhodnutí potvrdil.

3 Co 36/2015 (rozhodnutí ještě není zveřejněno)

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal s napětím očekávané rozhodnutí v případě Schrems. Rozhodnutí konstatuje absenci adekvátnosti v případě režimu Safe Harbor a vyjadřuje se k povinnostem národních úřadů na ochranu osobních údajů vzhledem k předávání osobních údajů ke zpracování mimo EU. Vedle skutečností, které jsou v rozhodnutí explicitně uvedeny, je zajímavé především to, co v rozhodnutí není (zejm. to, kde soud odmítl převzít argumenty generálního advokáta).
Prakticky (pragmaticky) to znamená, že bude třeba na straně správců a zpracovatelů řešit v mezidobí při absenci Safe Harbor předávání dat jinými nástroji. Pro současnou Komisi se však jedná o úspěch, neboť v rozhodnutí není nic, co by přímo znemožňovalo dokončení současných reforem, tj. přijetí GDPR, nového režimu Safe Harbor a Umbrella Agreement. Jedinou otázkou je, jak nyní zareaguje americké DoC - pokud totiž zruší program Safe Harbor, bude to znamenat absenci ochrany u dat, která byla do USA předána dříve a znemožnění odpovědnosti místních zpracovatelů. Díky opatrnosti Soudního dvora co se týče důvodů zrušení rozhodnutí o adekvátnosti však lze spíše očekávat, že bude režim Safe Harbor na straně USA ze slušnosti zachován do vyjednání nové úpravy.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C-230/12 Weltimmo

SDEU v rozhodnutí ve věci Weltimmo navazuje na rozhodnutí Google Spain a dál utvrzuje přísnou interpretaci směrnice 95/46/ES. První část rozhodnutí precizuje „provozovnu správce“. V daném případě stačilo k aplikaci maďarské zákonné úpravy ochrany osobních údajů a vytvoření pravomoci maďarské DPA nad na Slovensku sídlící společnosti Weltimmo působení fyzické osoby - zástupce společnosti Weltimmo v Maďarsku, zřízený maďarský bankovní účet a zaměření webových stránek na maďarské subjekty údajů. Oproti tomu, SDEU proaktivně dovodil, že pouhý fakt, že jsou zpracovávány údaje státních příslušníků členského státu, ještě nezakládá použitelnost práva tohoto členského státu. V druhé části pak SDEU upřesnil možnost DPA aplikovat právo cizího státu a její hranice.

Rozhodnutí Weltimmo představuje další stupeň odklonu SDEU od zamýšleného konceptu One Stop Shop, který by mělo přinést GDPR. Pokud bude interpretováno přísně (a zřejmě by mělo, protože, jak nám SDEU pravidelně ve své rozhodovací praxi připomíná, v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí subjektů údajů je to nezbytné), může znamenat zásadní změnu pro správce údajů operující ve více národních státech EU. Zatímco doposud stačilo, že byly splněny zákonné povinnosti státu, kde měla společnost sídlo, nyní je nezbytné, aby správce měl detailní povědomí o národních úpravách všech států, ve kterých má provozovnu, a plnil tam zákonné povinnosti, zřejmě včetně registrace u národní autority ochrany osobních údajů.

 

Rozhodnutí je dostupné zde.

napsal: Jakub Míšek

Stanovisko GA: C-362/14 Schrems

Dne 23. září vyšlo dlouho očekávané stanovisko GA ve věci C-362/14 - dostupné je zde. České znění zatím dostupné není (v češtině je k dispozici stručná tisková zpráva).

Dle názoru generální advokáta Bota není možné, aby se národní orgány dozoru vzdaly svých pravomocí s poukazem na rozhodnutí Evropské Komise o tom, že Spojené státy splňují požadavky tzv. bezpečných přístavů. Komise totiž není způsobilá pravomoci orgánů členských států tímto rozhodnutím omezit.

První komentář Maximiliana Schremse je k dispozici zde. Stanovisko je poměrně rozsáhlé a tak se dají další komentáře očekávat později.

Nabídka zaměstnání - kyberkriminalita

Policie ČR rozšiřuje týmy specializované na vyšetřování počítačové trestné činnosti - nové pozice jsou vhodné pro právníky i pro informatiky a uplatnit se mohou i čerství absolventi.

Inzerát viz v .pdf zde.

Inspirativní rozhodnutí 9th Circuit

9th Circuit vydal rozhodnutí ve věci Lenz proti Universal Music, které se týká odpovědnosti za protiprávní vyhrožování autorskoprávním postihem. Jedná se o další příklad ustálené rozhodovací praxe amerických soudů, která postihuje autorskoprávní trolling. Přestože se v Evropě (zatím) neuplatňuje koncepce fair use, je toto rozhodnutí z argumentačního hlediska inspirativní i pro české soudy. Za informaci děkujeme prof. Jasonu Schultzovi z NYU.

Plný text rozhodnutí viz zde.