SDEU: Bitcoin a DPH

SDEU dnes uzavřel, že směna mezi bitcoinem a tradičními měnami je osvobozena od DPH.

Soud uvedl, že článek 135 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové poskytování služeb, jako je to, o které se jedná ve věci v původním řízení, které spočívá ve směně tradičních měn za jednotky virtuální měny „bitcoin“ a naopak a uskutečňuje se oproti zaplacení určité částky odpovídající marži, kterou představuje rozdíl mezi cenou, za kterou dotyčný poskytovatel měnu nakoupil, a cenou, za kterou ji prodává svým zákazníkům, představuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty ve smyslu tohoto ustanovení.

K dispozici je rozhodnutí i předcházející stanovisko GA.

Zajímavým je zejména bod 55 rozhodnutí, který uvádí, že "[j]e přitom nesporné, že virtuální měna „bitcoin“ nepředstavuje ani cenný papír přiznávající vlastnické právo v právnických osobách, ani cenný papír srovnatelné povahy." (srov. SCHROEDER, Jeanne L. Bitcoin and the Uniform Commercial Code. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2649441).

ČR podepsala s NATO memorandum o kybernetické bezpečnosti

Česká republika podepsala 12.10.2015 s NATO memorandum o porozumění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Cílem tohoto memoranda je posílit spolupráci v boji proti kybernetickým hrozbám. Česká republika toto memorandum podepsala jako první z členských států NATO, což svědčí o jejím zájmu o kybernetickou bezpečnost a naznačuje významnou roli, kterou ČR zastupuje v současném diskurzu.

Odriginál zprávy zde.

Odvolací rozhodnutí v případu Authors Gild v. Google

Dnes bylo vydáno rozhodnutí ve sporu o autorskoprávní ochranu knih ve vztahu k činnosti Google při provozování služby books.google. Google v tomto případě digitalizuje knihy a pak v nich umožňuje vyhledávat (digitální kopii přitom poskytuje pouze instituci, která mu knihu zapůjčila k digitalizaci a při vyhledávání zobrazuje ve službě books.google jen příslušné úryvky). Z rozhodnutí odvolacího soudu vyplývají dva velmi dobře argumentované závěry - že digitalizace a zpřístupnění digitální kopie pro potřeby vyhledávání není nedovoleným užitím díla (v terminologii amerického autorského práva jde o férové užití) a že digitální kopie není novým autorským dílem - soud v tomto případě použil odkazu k dřívějšímu případu Campbell v. Acuff-Rose Music, kde bylo konstatováno pouze transformativní kopírování.
Pokud budou evropské soudy držet tutéž argumentaci, znamená to, že digitalizace a následné užití způsobem, kterým nyní Google provozuje books.google není užitím, na než by se vztahovala autorskoprávní ochrana a že digitalizovaná díla nejsou zvlášť chráněna autorským právem (ochranu dále požívá jen původní dílo, nikoli specificky jeho digitalizovaný obraz).

Plný text rozhodnutí viz zde.
Problémy autorskoprávních limitů digitalizace se zabýval projekt LAPSI 2.0, jehož výstupy přibližuje série článků publikovaných v posledním čísle MUJLT (články jsou zatím v plných textech k dispozici v tištěné verzi a prostřednictvím Hein Online, volně na webu budou cca za 4 měsíce) - viz zde.

Rasistické příspěvky v Parlamentních listech

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci rasistických příspěvků v Parlamentních listech. Toto rozhodnutí lze považovat za český ekvivalent k případu Delfi AS proti Estonsku a týkalo se odpovědnosti za rasistické příspěvky ve čtenářských diskuzích pod články na internetovém portálu. Jaroslav Suchý žaloval vydavatele Parlamentních listů společnost ONE MEDIA za to, že přes několikeré upozornění neodstranila rasistické příspěvky a osobní urážky týkající se žalovaného. Městský soud v Praze dal za pravdu žalobci a rovněž uložil žalované společnosti ONE MEDIA uhradit žalobci částku 150.000,- Kč. Rozhodnutí prvoinstančního soudu však překvapivě neřešilo, jestli se jedná o porušení povinnosti ukládané na základě § 5 odst. 1 či 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a je překvapivé, že se tímto odvolací soud nezabýval a rozhodnutí potvrdil.

3 Co 36/2015 (rozhodnutí ještě není zveřejněno)

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal s napětím očekávané rozhodnutí v případě Schrems. Rozhodnutí konstatuje absenci adekvátnosti v případě režimu Safe Harbor a vyjadřuje se k povinnostem národních úřadů na ochranu osobních údajů vzhledem k předávání osobních údajů ke zpracování mimo EU. Vedle skutečností, které jsou v rozhodnutí explicitně uvedeny, je zajímavé především to, co v rozhodnutí není (zejm. to, kde soud odmítl převzít argumenty generálního advokáta).
Prakticky (pragmaticky) to znamená, že bude třeba na straně správců a zpracovatelů řešit v mezidobí při absenci Safe Harbor předávání dat jinými nástroji. Pro současnou Komisi se však jedná o úspěch, neboť v rozhodnutí není nic, co by přímo znemožňovalo dokončení současných reforem, tj. přijetí GDPR, nového režimu Safe Harbor a Umbrella Agreement. Jedinou otázkou je, jak nyní zareaguje americké DoC - pokud totiž zruší program Safe Harbor, bude to znamenat absenci ochrany u dat, která byla do USA předána dříve a znemožnění odpovědnosti místních zpracovatelů. Díky opatrnosti Soudního dvora co se týče důvodů zrušení rozhodnutí o adekvátnosti však lze spíše očekávat, že bude režim Safe Harbor na straně USA ze slušnosti zachován do vyjednání nové úpravy.

Plný text rozhodnutí viz zde.

C-230/12 Weltimmo

SDEU v rozhodnutí ve věci Weltimmo navazuje na rozhodnutí Google Spain a dál utvrzuje přísnou interpretaci směrnice 95/46/ES. První část rozhodnutí precizuje „provozovnu správce“. V daném případě stačilo k aplikaci maďarské zákonné úpravy ochrany osobních údajů a vytvoření pravomoci maďarské DPA nad na Slovensku sídlící společnosti Weltimmo působení fyzické osoby - zástupce společnosti Weltimmo v Maďarsku, zřízený maďarský bankovní účet a zaměření webových stránek na maďarské subjekty údajů. Oproti tomu, SDEU proaktivně dovodil, že pouhý fakt, že jsou zpracovávány údaje státních příslušníků členského státu, ještě nezakládá použitelnost práva tohoto členského státu. V druhé části pak SDEU upřesnil možnost DPA aplikovat právo cizího státu a její hranice.

Rozhodnutí Weltimmo představuje další stupeň odklonu SDEU od zamýšleného konceptu One Stop Shop, který by mělo přinést GDPR. Pokud bude interpretováno přísně (a zřejmě by mělo, protože, jak nám SDEU pravidelně ve své rozhodovací praxi připomíná, v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany soukromí subjektů údajů je to nezbytné), může znamenat zásadní změnu pro správce údajů operující ve více národních státech EU. Zatímco doposud stačilo, že byly splněny zákonné povinnosti státu, kde měla společnost sídlo, nyní je nezbytné, aby správce měl detailní povědomí o národních úpravách všech států, ve kterých má provozovnu, a plnil tam zákonné povinnosti, zřejmě včetně registrace u národní autority ochrany osobních údajů.

 

Rozhodnutí je dostupné zde.

napsal: Jakub Míšek

Stanovisko GA: C-362/14 Schrems

Dne 23. září vyšlo dlouho očekávané stanovisko GA ve věci C-362/14 - dostupné je zde. České znění zatím dostupné není (v češtině je k dispozici stručná tisková zpráva).

Dle názoru generální advokáta Bota není možné, aby se národní orgány dozoru vzdaly svých pravomocí s poukazem na rozhodnutí Evropské Komise o tom, že Spojené státy splňují požadavky tzv. bezpečných přístavů. Komise totiž není způsobilá pravomoci orgánů členských států tímto rozhodnutím omezit.

První komentář Maximiliana Schremse je k dispozici zde. Stanovisko je poměrně rozsáhlé a tak se dají další komentáře očekávat později.

Nabídka zaměstnání - kyberkriminalita

Policie ČR rozšiřuje týmy specializované na vyšetřování počítačové trestné činnosti - nové pozice jsou vhodné pro právníky i pro informatiky a uplatnit se mohou i čerství absolventi.

Inzerát viz v .pdf zde.

Inspirativní rozhodnutí 9th Circuit

9th Circuit vydal rozhodnutí ve věci Lenz proti Universal Music, které se týká odpovědnosti za protiprávní vyhrožování autorskoprávním postihem. Jedná se o další příklad ustálené rozhodovací praxe amerických soudů, která postihuje autorskoprávní trolling. Přestože se v Evropě (zatím) neuplatňuje koncepce fair use, je toto rozhodnutí z argumentačního hlediska inspirativní i pro české soudy. Za informaci děkujeme prof. Jasonu Schultzovi z NYU.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Prováděcí akty k nařízení eIDAS

Dne 8. září 2015 vydala Evropská komise dvě rozhodnutí a dvě nařízení, kterými provádí nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. nařízení eIDAS). Rozhodnutími Komise stanovuje specifikaci formátů zaručených elektronických podpisů a zaručených pečetí uznávaných subjekty veřejného sektoru a technické specifikace a formáty důvěryhodných seznamů. Prováděcími nařízeními pak Komise dotváří rámec interoperability a stanovuje minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci. Dle článku 52 eIDAS vstoupí celé toto nařízení v účinnost od uplynutí tří let ode dne použitelnosti výše uvedených nařízení, která vstupují v platnost po dvaceti dnech po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Díky tomu je definitivně jisté, že celé nařízení eIDAS bude účinné na konci září roku 2018.

Jednotlivé prováděcí akty jsou k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0006

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0005

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0001

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:JOL_2015_235_R_0002

Samotné nařízení je k dispozici zde:

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32014R0910&qid=1441952861321

Díky za guest blog Janu Tomíškovi.

4. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií pořádá 16. září 2015 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity 4. národní vědecké kolokvium Právo ICT. S příspěvky na témata teorie práva ICT, práva duševního vlastnictví, práva elektronického obchodu a práva eGovernment vystoupí doktorandi oboru Právo informačních a komunikačních technologií.

Program a přihlašovací formulář jsou k dispozici zde.

CEEEGov Days 2016

Právě byl publikován call for papers na příští ročník tradiční konference Central and Eastern European eDemocracy and eGovernment Days, který proběhne v Budapešti. Konference přijímá abstrakty na témata související s využitím ICT ve veřejné správě.

Plný text výzvy k podávání příspěvků je v .pdf zde.

Elektronické doručování insolvenčním správcem

Nejvyšší soud se vyslovil k otázce analogické aplikace občanského soudního řádu na doručování písemností insolvenčním správcem prostřednictvím e-mailu (tj. doručení s následným potvrzením o přijetí do tří dnů). Soud konstatoval, že na tento typ doručování nelze restriktivně analogicky uplatnit občanský soudní řád, tj. doručení je účinné i v případě, pokud jej adresát potvrdí později než 3 dny po odeslání.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ESLP ke svobodě projevu

ESLP vydal rozhodnutí v případu finských vydavatelů, v jejichž novinách byly přetiskovány údaje z veřejných rejstříků týkajících se odvodů daní. Soud zde konstatoval, že v tomto případě, přestože byly údaje jinak veřejně dostupné, lze jejich zveřejňování omezit v zájmu ochrany soukromí. Návrh však byl v části úspěšný kvůli porušení čl., neboť se finské soudy dostatečně nevypořádaly s odůvodněním otázky, v čem je postavení žalobců jiné oproti vydavatelů jiných novin, které informace z téhož registru rovněž publikovaly (rozdíl zde ve skutečnosti spočíval v množství a způsobu, jímž byla data publikována).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Americký Nejvyšší soud k charakteru licence na patent

Americký Nejvyšší soud rozhodl případ, který se týkal práva na odměnu za licenci patentu. Soud podle očekávání doktríny konstatoval, že právo na odměnu může trvat jen po dobu trvání patentu a skončí-li patentová ochrana, právo na odměnu ex lege zaniká (tj. že právo na odměnu není nezávisle sjednaným právem). Byť se jednalo o očekávaný výsledek, je na něm zajímavá skutečnost, že i ve vysoce liberálním systému amerického práva dostal v tomto případě přednost účel patentové ochrany (resp. jejího časového omezení) před tím, co by naše právo zřejmě označilo za autonomii vůle stran (zde je však třeba připomenout, že vůle zavázat se k placení licenční odměny i po skončení patentové ochrany zřejmě nebude úplně autonomní...)

Plný text rozhodnutí viz zde.

Jako perličku ještě připojujeme jiné americké rozhodnutí, které je vnímáno jako krok v boji proti autorskoprávnímu trollingu. Rapper Shaw Carter, známější jako Jay Z, úspěšně žaloval náhradu nákladů v řízení, v němž se na něm a jeho nahrávací společnosti snažil domáhat ochrany autorskoprávní troll. Soud zde konstatoval šikanózní charakter žaloby a přiznal náhradu komerčních nákladů na právní zastoupení (ve výši i přes 700 USD/hod.) až do nikoli obvyklých  90%.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU k otázce přeshraničního výkonu rozhodnutí a nákladů řízení

V případě šedého dovozu, jemuž se majitel ochranné známky snažil neúspěšně bránit, vydal SDEU velmi zajímavé rozhodnutí, které může mít dalekosáhlé důsledky nejen na výkon soudních rozhodnutí mezi členskými státy. Soudní dvůr konstatoval, že pouhý rozpor rozhodnutí, o jehož výkon vítěžná strana žádá, s unijním právem, nemusí být překážkou jeho výkonu v jiném členském státě - Soudní dvůr v tomto směru použil výrazy jako "zjevné porušení právního pravidla, které je v unijním právním řádu, a tedy v právním řádu členského státu, v němž se o uznání žádá, považováno za zásadní." Druhá část rozhodnutí se týká věcné působnosti čl. 14 směrnice č. 2004/48/ES, přičemž jeho předmětem je dle názoru soudu i škoda způsobená zadržením věci v řízení o ochraně práv duševního vlastnictví.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Summer School 2015 Reader online

Zejména pro studenty již desátého ročníku Summer School of European IP and ICT Law byl vydána a zpřístupněna aktuální verze publikace European ICT Law: Texts, Cases, Materials 2015.

Studentům i odborné veřejnosti lze doporučit i druhé vydání casebooku prof. Boyla a Jennifer Jenkinsové: INTELLECTUAL PROPERTY: LAW & THE INFORMATION SOCIETY Cases & Materials.

Revue pro právo a technologie 11/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, zahajuje šestý ročník své existence.

Nově byl časopis zapsán i do databáze ERIH PLUS

Děkujeme všem čtenářům, autorům a spolupracovníkům za podporu a přejeme Vám příjemné letní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

Sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti

K pozoruhodnému závěru ohledně institutu sdělování díla veřejnosti dospěl v případě uživatelského rozhraní počítačového programu Nejvyšší soud. Podle Nejvyššího soudu je použití počítače v internetové kavárně možno považovat za sdělování uživatelského rozhraní veřejnosti, přičemž rozdíl oproti případu C-39309 má spočívat v tom, že software je v tomto případě interaktivní (tj. uživatel na něj nekouká ale něco s ním aktivně dělá).

Rozhodnutí je evropským unikátem - podaří-li se jej nějak představit resp. vysvětlit mezinárodnímu publiku, zařadí se jistě po bok dalších kuriozit z české autorskoprávní praxe, které díky své neotřelosti sklízí zaslouženou pozornost na mezinárodních odborných fórech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Ústavný súd SR o data retention

Ústavný súd SR konečne zverejnil plné odôvodnenie nálezu o zrušení plošného sledovania občanov, ktorým dňa 29.4.2015 vyhlásil ustanovenia § 58 ods. 5 až ods. 7 a § 63 ods. 6 zákona č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách, ako aj § 116 zákona č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok a § 76a ods. 3 zákona č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore, za nesúladné s ústavne garantovaným právom obyvateľov na súkromie a ochranu osobných údajov.

 Zdroj: European InformationSociety Institute