Americký Nejvyšší soud k otázce patentovatelnosti

V řadě směrů průlomové rozhodnutí týkající se otázky patentovatelnosti metod a postupů vydal americký Nejvyšší soud. Neformální komentáře amerických odborníků na patentové právo se shodují v tom, že jde o významný krok v boji proti tzv. patentovým trollům a že v důsledku rozhodnutí dojde mj. i k zúžení dosavadní doktríny tzv. ekvivalence.

Plný text rozhodnutí viz zde.

CopyCamp 2014

Velmi zajímavá konference k problematice autorského práva v informační společnosti se uskuteční tento podzim ve Varšavě.
Jak keynote speaker bude vystupovat mj. i např. Cory Doctorow.

Veškeré info, jakož i Call for Papers je dostupný online konferenčním webu.

RESPECT 2nd Policy Workshop v Barceloně

Ve dnech 17. a 18. září se v Barceloně uskuteční druhý Policy Workshop projektu RESPECT nazvaný Technology and Crime: Law, Privacy and Policy in the Era of Big Data.

Call for abstracts byl zveřejněn a termín odevzdání abstraktů byl stanoven na 30. 6.

Web workshopu: respectbarcelona.eu

Zahájeny veřejné konzultace překladu licence Creative Commons 4.0

Dnešním dnem byly zahájeny veřejné konzultace českého překladu licencí Creative Commons 4.0.

Veřejný návrh překladu základní verze licence Creative Commons BY-NC-SA 4.0 naleznete na www.tiny.cc/cc4-cz-pd

Ostatní verze licence z ní dají dovodit pouhým seškrtáním příslušných pasáží. Pro lepší přehlednost je návrh doplněn i anglickým originálem.

Základní myšlenka ovšem je, že se nejedná o PORT (tedy “naroubování” na český právní řád jako tomu bylo u verze 3.0), ale pouze o lingvistický překlad. Samozřejmě i tak jsme museli respektovat alespoň základní českou právní terminologii.

Uvítáme každou poznámku, opravu, upozornění na chybu, překlep apod. formou komentářů (stačí označit text a po kliknutí pravým tlačítkem přidat komentář).

Další zdroje pak naleznete v samotném návrhu překladu.

Informace o tom, co je v CC 4.0 nového naleznete zde.

Konzultace jsou otevřeny do 20. 7. 2014.

Děkujeme za Váš zájem o Creative Commons, Vaše podněty a šíření této informace!

Tým ÚPT & Tým CC CZ

P.S.: Obdobné konzultace probíhají aktuálně i na Slovensku, můžete tedy vyjádřit svůj názor i k tomuto překladu.

SDEU: Google v. González

Po kontroverzním zrušení Směrnice 2006/24/EC, které začíná přinášet konkrétní následky v podobě pozastavování účinnosti implementačních předpisů, se SDEU opět postavil za ochranu soukromí. Otázkou je, zdali soud tentokrát opravdu nepřestřelil, jak si myslí Martin Husovec, který ale ani zdaleka není sám.

Ve svém rozhodnutí ze dne 13. 4. 2014 SDEU mj. dovodil, že:
1) Článek 2 písm. b) a d) směrnice [...] 95/46/ES [...] musí být vykládán v tom smyslu, že jednak činnost vyhledávače spočívající ve vyhledávání informací zveřejněných nebo umístěných na internetu třetími osobami, v jejich automatickém indexování, v jejich dočasném ukládání a konečně v jejich poskytování uživatelům internetu v určitém preferenčním pořadí musí být kvalifikována jako "zpracování osobních údajů"[...], a jednak provozovatel uvedeného vyhledávče musí být považován za "správce" [...].
2) Článek 4 odst. 1 písm a) směrnice 95/46/ES musí být vykládán v tom smyslu, že zpracování osobních údajů je prováděno v rámci činností provozovny správce na územé členského státu ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud provozovatel internetového vyhledávače zřídí v členském státě pobočku nebo dceřinou společnost [...], která zaměřuje svou činnost na obyvatele tohoto státu.
3) Článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice 95/46 musí být vykládány v tom smyslu, že za účelem respektování práv stanovených v uvedených ustanoveních, a pokud jsou v nich stanovené podmínky skutečně splněny, musí provozovatel vyhledávače vymazat ze zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jména osoby odkazy na webové stránky zveřejněné třetími osobami a obsahující informace týkající se této osoby rovněž v případě, že toto jméno nebo tyto informace nebyly předtím nebo současně vymazány z uvedených webových stránek, a to případně i tehdy, jestliže je jejich zveřejnění na uvedených stránkách samo o sobě v souladu se zákonem.
4) Článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice 95/46 musí být vykládány v tom smyslu, že v rámci posouzení podmínek pro uplatnění uvedených ustanovení je třeba zejména přezkoumat, zda má subjekt údajů právo na to, aby daná informace týkající se jeho osoby za současného stavu již nebyla nadále spojena s jeho jménem prostřednictvím zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jeho jména, aniž přitom konstatování takového práva předpokládá, že zahrnutí dotčené informace do uvedeného seznamu subjekt údajů poškozuje. [...]

Pozice Googlu je v tomto případě poměrně jasná, kdy Eric Schmidt pro agenturu Reuters uvedl: "A simple way of understanding what happened here is that you have a collision between a right to be forgotten and a right to know. From Google's perspective that's a balance. Google believes having looked at the decision, which is binding, that the balance that was struck was wrong" (zdroj).

Mimo Google rozhodnutí přineslo intenzivní diskuze nad jeho pozitivními i negativními aspekty.

Jako pozitivní aspekt je nutné vidět snahu podřídit Google legislativě EU. Současně se může jednat o přípravu na zavedení "práva být zapomenut", které obsahuje reformní balíček ochrany osobních údajů, jelikož ENISA už v minulosti varovala před problémy s vynucováním tohoto práva a navrhla možné řešení přesně odrážející rozhodnutí SDEU (zdroj, s. 18). Zakotvit podřízení evropské legislativě se nicméně nepodařil zcela beze ztrát. Národní soud navrhoval tři různé modely, tedy existenci provozovny (což bylo přijato SDEU), dále použití nástrojů (roboti, ukládání dat, používání doménových jmen) nebo automatickou aplikaci Listiny základních práv EU. SDEU nakonec přijal existenci provozovny (v případě Googlu zaměřenou na prodej reklamy) jako určovatel pro aplikaci evropského standardu ochrany, což přináší otázku další aplikace na menší vyhledávače, které provozovnu na území EU mít nemusejí (zdroj).

Na druhou stranu je rozhodnutí kritizováno za posouzení situace striktně optikou ochrany osobních údajů a soukromí, a nikoli dalších práv, která ovlivňuje. SDEU v rozhodnutí vůbec nezmiňuje právo na svobodu projevu, do kterého ale prokazatelně svým rozhodnutím zasáhl (zdroj).

Tisková zpráva v angličtině zde.
Text rozhodnutí v angličtině zde.
Text rozhodnutí v češtině zde.
Pro připomenuti z minulosti případ Google Autocomplete v angličtině zde.

Ústavní soud ke sdělování díla veřejnosti

Dnes byl veřejně vyhlášen nález Ústavního soudu ("ÚS") ve věci stěžovatelky Velo s.r.o. CZ ("stěžovatelka") proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ("KS"), kterým tento vyhověl žalobě kolektivního správce OAZA na vydání bezdůvodného obohacení z titulu sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání v prodějně stěžovatelky.

Rozsudek byl označen jako protiústavní a zrušen a to z důvodů jak procesních, tak materiálních. In concreto ÚS konstatoval, že rozhodnutí KS"v otázce posouzení důvodnosti nároku je po právní i skutkové stránce založeno na nadmíru formalistické interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, na extrémním nesouladu právních závěrů se skutkovými zjištěními, na nedostatečném odůvodnění co do rozsahu reakce na stěžejní argumenty (obranu) stěžovatelky, přičemž se současně jedná o rozhodnutí ve  věci, kterou obecné soudy neposuzují jednotně, kterýžto postup vede ve svém posledku k porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny." (18) Rozhodnutí soudu, dle názoru ÚS, "navíc zjevně postrádá oporu v provedeném dokazování, když z listinných důkazů založených ve spise naopak jednoznačně plyne, že vedlejší účastník (OAZA) dokonce nebyl ani s to identifikovat, zda v případě stěžovatelčiny provozovny šlo o rozhlasové či televizní vysílání, natož jaký přístroj měl být provozován, zda v jeho rámci byla užívána díla mistrů zvuku, které vedlejší účastník zastupuje, a to opravdu po celé období udávané v žalobě. (21) Zásadním pochybením pak bylo mj. i to, že proti stěžovatelce bylo vedeno skutkově i právně obdobné řízení, které jiný senát soudu v Hradci Králové ovšem rozhodl přesně opačně (tj. zamítl žalobu kolektivního správce).

K samotné povaze "sdělování díla veřejnosti", pak ÚS využil analogie s případem Del Corso (C-135/10), když konstatoval, že je nutno ad hoc v každém případě zkoumat, zda v daném konkrétním případě provozování rozhlasového vysílání a jeho konzumace ze strany veřejnosti inherentně patří do činnosti provozovatele a zda je takové provozování schopné mu nějakým způsobem přivodit pozitivní hospodářský efekt. V daném případě tedy, zda vysílání rozhlasového přijímače v prodejně stěžovatelky sloužilo (mohlo objektivně sloužit) jako zvuková kulisa k navození „lepší nákupní atmosféry“, resp. k „nárůstu počtu jejích zákazníků“.

Dle ÚS "pro posouzení důvodnosti žaloby tedy bylo rozhodující, zda stěžovatelka po dobu uvedenou v žalobě provozovala zařízení umožňující sdělování autorských děl veřejnosti (ve smyslu judikatury Soudního dvora), zda k tomuto sdělování autorských děl veřejnosti skutečno docházelo po celou dobu uvedenou v žalobě a zda se jednalo o díla autorů, jejichž práva je oprávněn vedlejší účastník na základě zákona či smlouvy spravovat. Ani jeden z těchto prvků však krajský soud nepodrobil, navzdory stěžovatelčině argumentaci, patřičnému hodnocení a omezil se de facto na konstatování, že v její provozovně byl umístěn technicky způsobilý přístroj a že v průběhu provozní doby vysílal, na což soud usoudil ze zprávy jiného kolektivního správce o uzavřené smlouvě. Zde lze poznamenat, že ÚS argumentuje zejména judikátem ve věci C-135/10, který se ale týkal výrobců zvukových záznamů, nikoliv pak dalších předmětů ochrany (autorských děl hudebních).

Každopádně ÚS v tiskové zprávě naznačuje, že poskytl "vodítko" obecným soudům, jak obdobné případy rozhodovat. Nelze ovšem s naprostou jistotou tvrdit, zda takové vodítko bylo poskytnuto i pro jednotlivé provozovatele, totiž kdy se o sdělování díla veřejnosti skutečně jedná a kdy už ne. Nález tak zřejmě nelze chápat jako generální osvobození pro všechny prodejce a provozovatele např. gastronomických zařízení. V médiích byl případ soudcem zpravodajem představen mj. i s tím, že jeden z důvodů rozhodnutí bylo, že zákazníci nechodí do obchodu s koly poslouchat muziku. Platí tyto závěry i pro obchody se stylovým oblečením? A pro restaurace?

Velmi trefná je ale poznámka v bodě 28 nálezu, která mj. i odůvodňuje, proč se této věci ÚS věnoval tak extenzivně a neodmítl ji z důvodu bagatelní výše sporu. Judikatura obecných soudů je totiž problematice autorského práva a povinnosti subjektů provozujících pro veřejnost zařízení různého druhu uzavírat dle tohoto právního předpisu s kolektivními správci licenční smlouvy značně rozkolísaná a to z toho prostého důvodu, že se jedná o bagatelní věci. ÚS tak jistým způsobem "převzal" funkci odvolací soudu.

Plné znění nálezu.
Tématická reportáž na ČT24 s vyjádřením zástupce Ústavu práva a technologií.

(Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové zmiňované v nálezu již byly vyžádány dle zákona č. 106/1999 Sb.) 

Open Data licencování - dotazník Evropské komise

Zájemci o problematiku Open Data a licencování informací veřejného sektoru mohou vyjádřit svůj názor v tomto dotazníku Evropské komise.

Licenční prvek "NonCommercial" licencí Creative Commons před německým soudem

V tomto případě užil na svých stránkách veřejnoprávní rozhlasový vysílatel Deutschlandradio ("žalovaný") fotografii žalobce ze stránkech Flickr, licencovanou pod Creative Commons Attribution-NonCommercial 2.0, na stránkách http://dradiowissen.de/.
Autor fotografie a poskytovatel licence CC požadoval nejprve stažení svého díla z webových stránek. Posléze přistoupil k vymáhání svých práv i soudní cestou, když tvrdil, že "nekomerční užití", nezahrnuje užití na webových stránkách, byť veřejnoprávního, vysílatele.
V rozsudku vyhlášeném dne 5. 3. 2014 dal kolínský soud za pravdu žalobci, když za "nekomerční užití" označil pouze "výlučně soukromé". Při svém rozhodování vycházel z toho, že licence samotné nejsou nijak určité a je tedy nutno maximálně redukovat rozsah poskytnutých práv, tedy pouze na soukromé nevýdělečné užití. Veřejnoprávní status dle soudu nehrál v tomto posuzování žádnou roli - svým jednáním, tedy zařazením příspěvku, v němž byla fotografie použita, do archivu a jeho následným zveřejňováním na vyžádání se svojí činností přiblížil komerčním vysílatelům.
Žalobci tak přiznal jak náhradu škody (licenční analogií stanovený ušlý zisk dle sazebníku

Mittelstandsgemeinschaft Foto-Marketing).

Je tak patrné, že výklad pojmu "nekomerční užití" bude zřejmě divergovat dle jurisdikcí a nebude tedy jednotně vykládán. Na tyto možné důsledky vágního vymezení nekomerčního užití v licencích Creative Commons, jakož i jejich druhého restriktivního prvku NoDerivatives, zakazujícího vytváření upravených děl, bylo upozorňováno ze strany různých aktivistů již od roku 2012.

Každopádně vysílatel se proti rozsudku odvolal, případ tedy budeme dále sledovat.
Rozhodnutí a celou debatu o licenčním prvku "nekomerční užití" je nutno chápat v širším kontextu a to zejména s ohledem na nedávno přijatou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU zedne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s nímsouvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních dělonline na vnitřním trhu. Ta má umožnit autorům smluvně zastupovaným kolektivními správci vykonávat práva samostatně právě pro nekomerční účely. 

Komentář k případu v němčině a angličitně.
Plné znění rozsudku.

Stáže v rámci programu STEP (ELSA)

Pokud nevíte, kam v létě nebo na podzim vyrazit, 4. května je uzávěrka přihlášek do programu STEP a k dispozice jsou i stáže z oblasti práva ICT.

Stážisty konkrétně hledá Ústav práva a informatiky na Laplandské univerzitě ve Finsku, Media rights institute v Ázerbájdžánu a hlavně EDRi v Bruselu.

Zajištění dat mimo území jurisdikce

Okresní soud pro Southern District of New York vydal rozhodnutí ohledně ostře sledovaného případu soudního příkazu na vydání dat pod kontrolou společnosti Microsoft umístěných mimo území jurisdikce USA. Soud dovodil, že příkaz se týká subjektu a je lhostejné, kde se data nacházejí - vycházel přitom z předpokladu, že opačné rozhodnutí by umožnilo povinným subjektům jednoduše vyloučit aplikaci Stored Communications Act prostým přesunutím dat do center mimo území USA. Rozhodnutí je zajímavé především v souvislostech aktuální bezpečnostní legislativy a judikatury USA v obdobných resp. opačných případech, kdy je důsledně rozlišováno mezi působením amerických orgánů veřejné moci na území USA a mimo něj (přičemž pro působení na území USA platí zpravidla vyšší standard ochrany práv soukromých osob).

Plný text rozhodnutí viz zde.

CCD COE - další novinky

Cyber Security Status Watch publikovaný CCD COE změnil s novým rokem svoji tvář a nadále bude vydáván jako INCYDER (International Cyber Developments Report). Zpráva za 1. čtvrtletí roku 2014 je k dispozici zde. Za loňský rok je dostupné číslo 4, k získání starších čísel je nutné si zažádat o přístup (instrukce). Obsah publikací, které se na portálu ukrývají, za to zcela jistě stojí.

Na konci listopadu loňského roku se v Římě uskutečnil workshop On Ethics of Cyber Conflict. Včera se pak konečně na internetu objevil sborník příspěvků z tohoto workshopu. Znovu bych rád připomněl, že kromě sborníku jsou k dispozici také záznamy vystoupení jednotlivých řečníků.

Téma řady Tallinn Papers bylo na rok 2014 stanoveno na Roles and Responsibilities in Cyberspace a k dispozici jsou již dva příspěvky do diskuze. Prvním je Pandemonium: Nation States, National Security, and the Internet (Kenneth Geers), druhým pak The Liability of Software Manufacturers for Defective Products (Liis Vihul).

Ve dnech 28. a 29. 4. 2014 se ve Švédsku uskutečnil workshop Cyber Norms & International Relations. Jedním z panelistů diskutujících na aktuální otázky kybernetické bezpečnosti byl i doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.

Již v květnu se také uskuteční další ročník cvičení Locked Shields.

Ústavný súd SR a data retention

Ľady sa pohli. Po rozhodnutí Súdneho dvora EÚ v spojených veciach C-293/12 a C-594/12, ktorý vyhlásil európsku smernicu o data retention za neplatnú pre rozpor s právom na súkromie a ochranu osobných údajov, Ústavný súd SR sa na neverejnom zasadnutí pléna dňa 23. apríla 2014 rozhodol pozastaviť účinnosť ustanovení § 58 ods. 5 až ods. 7 a § 63 ods. 6 zákona č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách, ktoré prikazujú operátorom sledovať komunikáciu svojich užívateľov. Ide o konanie, ktoré s pomocou 30 poslancov Národnej Rady SR iniciovala nezisková organizácia European Information Society Institute. Návrh skupiny poslancov tak bol prijatý na ďalšie konanie.

Viac: Tlačová správa ÚSSR

Viac: EISI - Ochrana súkromia

CyberCon Brno 2014 - 23. 4. 2014

Internetový časopis Global Politics ve spolupráci s bezpečnostně zaměřeným webem Sekuritaci.cz, pod záštitou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a za podpory Národního bezpečnostního úřadu a Národního centra kybernetické bezpečnosti pořádají odbornou konferenci CyberCon Brno 2014.

Konference proběhne ve středu 23.4. od 09:00 v místnosti 201 budovy Lékařské fakulty, Komenského nám. 220/2.

Registrace bude možná na místě.

Facebooková stránka události na https://www.facebook.com/events/319567534858378/.

Soudní dvůr EU k rozmnoženině pro osobní potřebu

Silný týden na SDEU pokračuje. Dnes byl vyhlášen rozsudek i ve věci ACI Adam C-435/12.

Jak konstatoval SDEU "výše poplatku za pořizování soukromých rozmnoženin autorského díla nemůže zohledňovat neoprávněné rozmnoženiny". 

"Soudní dvůr proto rozhodl, že vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z nedovolených zdrojů nelze tolerovat. Kdyby se totiž připustilo, že takové soukromé rozmnoženiny mohou být pořízeny z neoprávněného  zdroje, podporovalo by to oběh padělaných děl nebo nedovolených napodobenin, čímž by se zákonitě snížil objem prodeje nebo jiných zákonných transakcí souvisejících s autorskými díly, což by bylo v rozporu s běžným způsobem užití uvedených děl. Kromě toho by uplatnění takových vnitrostátních právních předpisů mohlo způsobit nepřiměřenou újmu majitelům autorských práv."

Znamená to tedy konec dovolenosti rozmnoženin pořízených pro osobní potřebu z ilegálních zdrojů?

Předběžná analýza na IPkat.

Tisková zpráva zde.

Workshop: Aktuální otázky praxe kyberkriminality II.

Dne 17. 4. 2012 od 16:40 se na Právnické fakultě MU v místnosti č. 133 uskuteční workshop ÚPT na téma "Aktuální otázky kyberkiminality II.". Hosty budou zástupci z oddělení informační kriminality Odboru analytiky SKPV Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje a státní zástupce Mgr. Michal Píš. Workshop povede Mgr. Václav Stupka.
Diskutovat se budou zejména aktuální problémy, které v souvislosti s počítačovou kriminalitou a jejím vyšetřováním řeší orgány činné v trestním řízení.

Pozvánka je k dispozici zde.
Kapacita místnosti je omezena. 

V případě zájmu se přihlaste na stránkách projektu zde.

Workshop se uskuteční v rámci projektu "Právo do praxe, praxe do práva - partnerství pro užší sepětí výzkumu a praxe (CZ.1.07/2.4.00/31.0146). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost."

Otevřeno přihlašování na letošní letní školu

Tradiční Summer School of IT and IP Law, která má letos svůj 10. ročník, se jako obvykle uskuteční v Rakouském Reichenau, a to v termínu 31.8. - 6.9. Organizátorem je opět Evropská akademie práva a ICT, jejímž zakládajícím členem je i ÚPT PrF MU. Pro studenty MU je k dispozici celkem 5 stipendií, o jejichž přidělení se rozhodne na základě motivačního dopisu (ten je součástí přihlášky).

Přihlášku viz zde.

Nezávislost orgánu ochrany osobních údajů

Soudní dvůr EU rozhodl ve věci nezávislosti národního orgánu ochrany osobních údajů spor mezi Komisí a Maďarskem. Způsob, jímž se maďarská vláda vypořádala s úřadem a jeho činností, označil soud za zásah do základní maximy unijního práva ochrany osobních údajů, kterou je bezprostřední nezávislost na politické moci.

Za informaci o tomto rozhodnutí děkujeme Denisi Gibadulinovi z Google.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Konference Lawfit 2014

Dne 19. května proběhne již 2. ročník konference Lawfit pořádané FIT ČVUT, tentokrát na téma

Právo a reklama na internetu.

Místo konání: Nová budova ČVUT, Thákurova 9, Praha 6

Účast na konferenci je bezplatná. Z kapacitních důvodů je ovšem nutné se předem registrovat.

Soudní dvůr EU k data retention - updated

Dnes v 9,30 rozhodl Soudní dvůr EU o spojených věcech C-293/12 a C-594/12, tedy o souladnosti "data retention směrnice" se základními lidskými právy na soukromí a ochranu osobních údajů.
"Soudní dvůr má za to, že směrnice tím, že stanoví povinnost uchovávat tyto údaje a možnost  příslušných vnitrostátních orgánů k nim přistupovat, zasahuje mimořádně závažným způsobem do základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů."
Soudní dvůr neomezil časové účinky rozsudku, prohlášení neplatnosti je tedy účinné ode dne, kdy směrnice vstoupila v platnost (sic!).
Kriticky se lze vyjádřit k závěrům, že "uchovávání údajů uložené směrnicí nemůže zasáhnout do podstaty základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů", stejně tak, že "uchovávání údajů uložené směrnicí lze sice považovat za způsobilé k dosažení cíle, který směrnice sleduje" (49).
Každopádně SDEU má za to, že "unijní zákonodárce překročil přijetím směrnice o uchovávání údajů hranice vymezené požadavkem na dodržování zásady proporcionality."
Problematické pak je:
- plošnost uchovávání
- absence objektivního kritéria limitující přístup orgánů k uchovaným datům
- relativně vágně určená doba uchovávání
- žádná prevence rizik zneužití údajů
- absence povinnosti uchovávat údaje v EU

Zdroje, komentáře:
Rozsudek v němčině.
Rozsudek v angličtině.
Tiskové prohlášení v češtině

Soubor deseti nejdůležitějších komentářů k tématu

Monografie k tématu (nezohledňuje rozhodnutí SDEU, ve svých závěrech ho ale předvídá obdobně).
MYŠKA, Matěj. Právní aspekty uchovávání provozních a lokalizačních údajů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 136 s. Acta universitatis Brunensis Iuridica; Editio S; No 456. ISBN 978-80-210-6462-1.

Síťová neutralita v EU

V rámci hlasování o zrušení roamingu došlo i k přijetí změn, které mají zajistit tzv. "neutralitu sítě", tedy shodné nakládání s daty v rámci sítě (zejména v USA je tato otázka široce diskutována v souvislosti se službou Netflix).
K této tematice se objevily články na wired.com i BBC News. Krátký komentář se objevil i na blogu skupiny Access, která je silným zastáncem síťové neutrality.