Nejvyšší soud USA - případ Microsoft Ireland

Nejvyšší soud USA rozhodl jako poslední instance v případu přeshraničního zajištění důkazů z cloudu. Rozhodnutí v případu, který se stal základem široké mezinárodní diskuse, nakonec není samo o sobě nijak zvlášť důležité, neboť v mezičase nabyl účinnosti federální CLOUD Act, který jednoznačně zakládá vyšetřovací pravomoc amerických úřadů. V EU se chystá obdobné řešení v souvislosti s úpravou odpovědných zástupců a možnosti národních OČTŘ žádat o data do jiných členských států.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Plný text CLOUD Act viz zde.

LL.M. a Ph.D. v právu informačních a komunikačních technologií

Do konce dubna lze na PrF MU podávat přihlášky do studia LL.M. a do doktorského studia v oboru práva informačních a komunikačních technologií. Oba studijní programy zajišťuje Ústav práva a technologií.

Informace k LL.M. studiu viz zde.

Informace k doktorskému studiu viz zde.

XXVI. Karlovarské právnické dny

Ve dnech 14.-16. června se uskuteční již 26. ročník konference Karlovarské právnické dny, na které mimo jiné vystoupí i doc. Radim Polčák s příspěvkem na téma Odpovědnost umělé inteligence a informační útvary bez právní osobnosti.
Pro více informací o konferenci viz http://www.kjt.cz/cs/2018/

Součástí konference je též již tradiční hlasování o Prestižní ceně za nejlepší právnický časopis, o kterou se mimo jiných uchází také odborný časopis zaměřený na technologické obory práva Revue pro právo a technologie.
V případě zájmu o účast na anketě viz http://www.kjt.cz/cs/2018/anketa.php

U.S. Reports

Library of Congress zpřístupnila kompletní znění knižní sbírky U.S. Reports obsahující judikaturu a další dokumenty Nejvyššího soudu za posledních 225 let. Systém umožňuje plnotextové vyhledávání, nabízí ke stažení dokumenty v jejich původní podobě a automaticky generuje citace dle tří standardů.

Systém je k dispozici zde.

Nařízení o geoblockingu

V OJ bylo vyhlášeno dlouho očekávané nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Jedním z jeho hlavních původních účelů bylo přispět k vytvoření společného trhu audiovizuálních služeb, který, poněkud paradoxně, stále neexistuje. Vzhledem k omezení věcné působnosti v čl. 1 odst. 3 se však na audiovizuální služby toto nařízení nakonec vůbec nevztahuje.

Plný text viz zde.

Vladimír Čermák: Otázka demokracie

V reedici nakladatelství CDK právě vyšlo výjimečné pětisvazkové dílo Vladimíra Čermáka Otázka demokracie. Svazky jsou seřazeny do dvou knih a opatřeny rejstříkem. Tématem této v evropském měřítku výjimečné práce samozřejmě nejsou informační a komunikační technologie - i pro oblast ICT práva ale mají tyto unikátně systematicky seřazené myšlenky zásadní význam.

Podrobnější informace o reedici viz na webe CDK zde.

ÚS ke zmatečnému elektronickému podání

Ústavní soud nedávno rozhodl v další věci týkající se elektronického podání. Rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1981/17 ze dne 13. 2. 2018 zatím není k dispozici v systému nalus, proto z něj přinášíme alespoň shrnutí skutkového stavu a základní právní úvahu ÚS:

"Z podání bylo zřejmé, že bylo odesláno z emailové schránky advokáta, původního obhájce stěžovatele, přičemž součástí podání bylo dovolání, v textu dovolání bylo uváděno jméno obhájce i substituční plná moc ve prospěch dalšího advokáta, který měl být obhájcem stěžovatele v dovolacím řízení. Tělo emailu bylo též opatřené zaručeným elektronickým podpisem druhého obhájce, který však byl vázán na použití emailové schránky prvního obhájce. K podání byla připojena plná i generální substituční plná moc podepsaná stěžovatelem i oběma obhájci. Z podání tedy bylo zřejmé, že stěžovatel byl zastoupen původním obhájcem, který přibral substituční plnou mocí nového obhájce. 
(...) [Z]působ podání a jeho podepsání byl zmatečný; z podání nebylo jednoduché rozpoznat, který ze dvou obhájců podal dovolání, resp. je podepsal. Z tohoto však nelze dovodit bez dalšího závěr, že stěžovatel nebyl zastoupen obhájcem; z ústavněprávního hlediska není podstatné, čí elektronický podpis nebo emailová schránka byla použitá, naopak je zřejmé, že stěžovatel svého práva na obhajobu využil tak, že si zvolil obhájce za účelem podání dovolání a počítal s tím, že toto dovolání obhájce podal. Dovolání bylo podáno jedním ze dvou advokátů – stěžovatelových obhájců a Nejvyšší soud s jedním z nich komunikoval, aby mu sdělil, že stěžovatel není zastoupen obhájcem.
(...) Dospěl-li Nejvyšší soud k závěru, že dovolání nebylo podáno prostřednictvím obhájce, byť bylo odesláno z e-mailové adresy původního obhájce stěžovatele a vybaveno ověřeným elektronickým podpisem obhájce zmocněného substituční plnou mocí, aniž byli tito stěžovatelovi obhájci (či některý z nich) vyzváni k odstranění vady podání, porušil tím stěžovatelovo právo na přístup k soudu, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny."

SDEU k věcné působnosti AVMS

Soudní dvůr restriktivně interpretoval věcnou působnost směrnice AVMS v tom smyslu, že se nevztahuje na krátká reklamní videa. V rozhodnutí je pro jistotu zdůrazněno, že se směrnice nevztahuje na distribuční kanál (tj. na reklamní web) ani na jednotlivá videa.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Nová judikatura - ochrana soukromi na pracovisti a povinnost informovat o neplatnem el. podpisu

Ústavní soud rozhodl v případu, kdy obecný soud obdržel podání, u něhož se nepodařilo ověřit zaručený el. podpis a účastník řízení o tom nebyl informován. Případ se až k ÚS dostal poněkud překvapivě, neboť je řešitelný na úrovni zákonného práva. Ústavní soud každopádně pro jistotu explicitně konstatoval, že "že doručí-li účastník řízení na elektronickou podatelnu soudu podání, které obsahuje elektronický zaručený podpis, který je neplatný, má soud povinnost jej o této skutečnosti informovat."

Plný text rozhodnutí viz zde.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl případ ochrany soukromí na pracovišti, v němž se vyjádřil k podmínkám, za nichž lze prostřednictvím utajeného systému sbírat data o aktivitě zaměstnance. Nejedná se však v tomto případě o změnu interpretační praxe založené rozhodnutím ve věci Copland v UK, neboť oba případy se skutkově výrazně liší.

Plný text rozhodnutí (zatím pouze ve francouzštině) viz zde.

Nová místa pro doktorandy a postdoktorské výzkumníky - aktualizováno

IViR univerzity v Amsterdamu vyhlašuje v rámci nového projektu ERC tři výzkumné pozice na právní souvislosti použití technologie blockchain (dvě postdoktroské a jednu doktorskou).
Více informací viz na webu IViR zde.

Další postdoktorskou pozici nabízí univerzita v Helsinkách. Obor je velmi obecně vymezen jako "právo a digitalizace" a pozice se vypisuje na tři roky.
Více informací na univerzitním webu zde.

Ochrana námětu autorským právem

Americký Ninth Circuit rozhodl ve prospěch žalobce zajímavý případ de facto ochrany námětu resp. mechanického zpracování dřívě objektivně vyjádřeného motivu (v tomto případě přírodního výjevu). O tomto případu Folkens v Wyland Worldwide informoval Zahr Said prostřednictvím mailing listu IPProfs.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozhodnutí v případu Schrems

Soudní dvůr vydal rozhodnutí v případu hromadného nároku M. Schremse proti spol. Facebook. Rozhodnutí se týká otázky, zda jde o spotřebitelskou věc (na tu soud odpověděl kladně) a zda se příslušnost soudu podle čl. 16 odst 1 nařízení (ES) č. 44/2001 určí podle místa bydliště žalobce i v případě, že žalobce uplatňuje postoupené nároky (tuto otázku soud zodpověděl negativně). V předmětném případě jde kvůli nákladům řízení jen o pár nároků, řičemž hlavní spor, který nebyl předmětem předběžné otázky, se týká cca 25 tis. uživatelů, kteří své nároky postoupili žalobci. Na základě tohoto rozhodnutí tedy bude muset M. Schrems upravit procesní strategii (samotných nároků z ochrany spotřebitele a ochrany osobnosti se toto řízení netýkalo).

Plný text rozhodnutí viz zde.

ACDCA

Zajímavý legislativní návrh označený jako Active Cyber Defense Certainty Act začal projednávat americký Kongres. Jedná se o úpravu, která poskytuje jistotu beztrestnosti pro aktivity, které mohou mít formální znaky trestného činu, ale jsou podniknuty jako svépomocná reakce na kybernetický bezpečnostní incident. Návrh je relativně stručný, pracuje se systémem notifikací a užívá pojmů jako "aktivní protiopatření".

Plný text návrhu viz zde.

ELI Young Lawyers Award

Evropský právní institut vyhlásil soutěž Young Lawyers Award, do které lze hlásit odborné práce týkající se aktuálních otázek tvorby nebo aplikace evropského práva. Soutěž je otevřená pro různá témata, ale vzhledem k autálním projektům ELI je jasné, že témata týkající se ICT práva mohou mít výhodu při posuzování.

Více informací viz na webu ELI zde.

Ústav práva a technologií zve na 9. vědecké kolokvium Právo ICT

Setkání se bude konat 29. ledna 2018 od 14:00 na PrF MU v místnosti 109.

Registrace návštěvníků na: http://cyber.law.muni.cz/

Statistická ročenka WIPO

WIPO vydalo svoji statistickou ročenku s údaji za rok 2017. Obsahuje řadu zajímavých dat - například počty užitných vzorů přihlášených v minulém roce v Číně.

Plný text viz zde.

Uber jako poskytovatel realizační služby a zaměstnavatel

Povaha činnosti platformy Uber byla vedle mediálně známého případu C‑434/15 též předmětem pracovněprávního sporu, který zatím řešil pracovní tribunál, odvolací pracovní tribunál a nově též Nejvyšší soud Spojeného království. Pracovní tribunály shodně interpretovaly pozici Uber vzhledem k registrovaným řidičům se zapnutou aplikací jako zaměstnavatele. Nejvyšší soud aktuálně odmítl návrh Uber, aby se jeho žalobou proti rozhodnutí odvolacího pracovního tribunálu zabýval bez nutnosti předchozího rozhodnutí Odvolacího soudu.

K rozhodnutí SDEU ohledně povahy služby Uber je třeba připomenout, že SDEU se zde nemohl vyjadřovat k otázce konkrétní kvalifikace Uber jako určitého typu transportní služby v právu členského státu. Soud pouze konstatoval, že totální kontrola nad transportní transakcí má za následek neoddělitelnost transportní služby od služby informační společnosti a Uber tedy musí splňovat i požadavky pro provozování transportní služby (stejný důvod mělo též rozhodnutí Londýnského odvolacího pracovního tribunálu). Soud však neřešil otázku, zda jde o taxislužbu, smluvní přepravu nebo jiný typ transportní služby. Tuto otázku budou muset posoudit soudy ve členských státech a je možné, že mezi různými členskými státy v tomto směru dojde k podstatným rozdílům.

Plný text rozhodnutí C‑434/15 viz zde (rozhodnutí prozatím není k dispozici v češtině a odkaz tak vede na slovenskou verzi).

Plný text rozhodnutí Londýnského odvolacího pracovního tribunálu viz zde.

Konference AVČR o ochraně soukromí v letecké dopravě a předběžná data ČPIT a Cyberspace

Ústav státu a práva AVČR pořádá společně s KPT a ÚPT PrF MU konferenci na téma "Aktuální výzvy v civilní letecké dopravě - bezpečnost a soukromí." Konference se uskuteční v prostorách AVČR 16. 2. 2018.
Podrobnější informace a CfP viz zde.

Termíny velkých konferencí ÚPT PrF MU byly předběžně stanoveny následovně (o vyhlášení CfP zde budeme průběžně informovat):

ČPIT 2018: 20.9. - 21.9.
Cyberspace 2018: 30.11. - 1.12.

TILT Data Portability Fellowship 2018

Ak pracujete na výskume v oblasti dátovej portability (vrátane regulácie innovácie so súkromným alebo verejným dátami), nasledovná ponuka Vás môže zaujímať:

In 2018, TILT will welcome up to two research fellows working in the area of data ownership, re-use and portability (broadly, data-enabled innovation). The selected fellows will become a part of an ongoing project of the institute and will be able to join an upcoming conference that will be organized in spring 2018.

Viac informácií nájdete tu. Deadline je koniec decembra.

Microsoft Ireland před Nejvyšším soudem

Nejvyšší soud USA rozhodl o tom, že posoudí případ Microsoft Ireland. Ostře sledovaný spor se týká povinnosti definiční autority usazené v USA poskytovat federálním vyšetřovatelům data fyzicky umístěná mimo americké území.

Vývoj případu lze sledovat zde.

Důkaz archivovanou webovou stránkou

V aktuálním případě mediálně známého kárného provinění předsedkyně exekutorské komory použil kárný senát Nejvyššího správního soudu důkaz webovým archivem archive.is. V kárné žalobě bylo uvedeno, že "manžel kárně obviněné a předseda představenstva společnosti HICRA REALITY v jedné osobě je současně uveden jako kontaktní osoba na internetových stránkách exekutorského úřadu kárně obviněné pro dotazy k připravovaným dražbám nemovitostí," ale kárně obviněná před projednáním kárné žaloby tuto informaci ze svých webových stránek odstranila. Díky archivu se tak tvrzení kárného žalobce podařilo spolehlivě prokázat. Jedná se o jeden z prvních případů, kdy archive.is posloužil za zdroj spolehlivého důkazu historického obsahu webové stránky.
Plný text rozhodnutí viz zde.

Nařízení o volném pohybu dat

Komise v září zveřejnila návrh nařízení o volném pohybu dat, který by měl výhledově řešit současné omezování možností přeshraničně zpracovávat různé typy dat. Nařízení by nemělo postihnout citlivé nebo bezpečnostně exponované oblasti, ale mělo by vést k větší efektivitě vnitřního trhu cloudových služeb u nespecifických a necitlivých veřejných dat.

Text návrhu a doprovodnou dokumentaci viz zde.

ADR pro "bagatelní" autorskoprávní spory v USA

Aktuálně v USA započíná svoji legislativní cestu zákon, který by měl vytvořit specializovaný ADR orgán v rámci U.S. Copyright Office pro autorskoprávní spory nízké hodnoty. Tzv. "Copyright Claims Board" by měl poskytovat účasníkům dobrovolnou platformu pro řešení sporů, v nichž se lze domoci maximální částky 30.000 USD.

Severoameričtí akademici v čele s Pamelou Samuelsonovou ale podrobil návrh extenzivní kritice, mj. z důvodu možného zneužívání. Své názory shrnuli v této zprávě: Samuelson, Pamela and Hashimoto, Kathryn, Scholarly Concerns About a Proposed Small Copyright Claims Tribunal (October 15, 2017). Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=3060796.

Na národní úrovni se ale nejedná o zásadní novinku – spory nízké hodnoty (do £10,000) v oblasti práva duševního vlastnictví lze řešit např. ve Velké Británii u specializované součásti Chancery Division of the High Court – tzv. Intellectual Property Enterprise Court.

Pomluva právnické osoby na internetu a příslušnost soudu

Soudní dvůr se ve svém rozhodnutí nedávno vyjádřil k místu podání žaloby v souvislosti s pomluvou právnické osoby na internetu. Žalobkyně (estonská společnost) se v původním řízení domáhala opravy nesprávných (a pomlouvačných) údajů zveřejněných na internetové stránce švédské společnosti. SDEU řešil otázku, je-li možno na základě čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel Ibis žalovat švédskou společnost pro odstranění závadného obsahu (a náhradu škody) v Estonsku. K tomu se SDEU vyjádřil v tom smyslu, že toto je možné v případě, že se v daném státě nachází středisko zájmů dané společnosti (což je místo, v němž vykonává společnost hlavní podnikatelskou činnost). Pokud by pak daná právnická osoba vykonávala hlavní část svých činností v jiném členském státě, než ve státě místa svého sídla, může i v tomto státě podat žalobu na porušení svých osobnostních práv.

Čl. 7 bod 2 nařízení Brusel Ibis tedy musí být vykládán tak, že daná právnická osoba v daném kontextu nemůže podat žalobu u soudu každého členského státu, na jehož území byly dané nesprávné informace uváděny, pro to, aby se domáhala například vzniklé škody. Tímto se tak rozhodnutí liší od možností poskytnutých fyzickým osobám (např. C–441/13 - Pez Hejduk, C‑170/12 - Pinckney), kterým je umožněno žalovat de facto v každém členském státě, jelikož “internet je všude”.

Rozhodnutí je dostupné zde.

Data trusts v doporučení k umělé inteligenci

Britská ministerstva kultury a obchodu si nechala zpracovat studii obsahující doporučení k rozvoji odvětví AI. Studie obsahuje řadu podnětných myšlenek, např. o vhodnosti zavedení "data trusts" jako komplexních společností bez právní subjektivity.

Plný text doporučení viz zde.

SDEU k ochraně osobních údajů

Soudní dvůd se v aktuálním rozhodnutí vyjádřil k otázce zákonnosti důkazu seznamem užitým bez vědomí příslušného správce osobních údajů (kterým je zde orgán veřejné moci). Soudní dvůr předně konstatoval, že je oprávněn posuzovat otázku zákonnosti důkazu (resp. důvodnosti odmítnutí důkazu pro nezákonnost) tam, kde je zákonnost opaření a užití důkazního prostředku předmětem unijní úpravy. Soud současně odmítl formalistickou interpretaci a zakázal odmítnout důkaz (v tomto případě seznamem) pouze z toho důvodu, že k jeho provedení nedal souhlas správce osobních údajů. Současně Soudní dvůr konstatoval konformitu pořizování seznamů tzv. bílých koní orgány finanční správy se sekundárním unijním právem. Rozhodnutí je poněkud krkolomně napsáno a není snadné se v něm dobrat podstaty interpretačních otázek. Za štěstí můžeme při složitosti celého případu považovat skutečnost, že se nezákonnosti důkazu nedovolával příslušný orgán veřejné moci též např. z důvodu porušení práv sui generis.

Plný text rozhodnutí viz zde.

High Court - ochrana .pdf právy sui generis

Britský High Court rozhodl v tom smyslu, že i data v .pdf souboru mohou být z právního hlediska databází chráněnou právy sui generis. Soud se v tomto případě zabýval interpretační otázkou, zda .pdf soubor se strukturovanými daty je možno považovat za databázi, nebo zda se jedná jen o obraz databáze (data jsou tam totiž strukturována jen jejich vizuálním umístěním). Dospěl k závěru, že i .pdf je de iure databázovým souborovým formátem. Rozhodnutí je zajímavé především tím, že otevírá cestu ke kreativní interpretaci ochrany sui generis u nespecifických dat, která jsou strukturována jen velmi základním způsobem.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ESLP: monitorování zaměstnanců

Evropský soud pro lidská práva vydal další rozhodnutí v otázce monitorování on-line aktivit zaměstnanců. V případu Barbulescu proti Rumunsku soud v souladu s předchozí svojí judikaturou konstatoval, že zaměstnanec má soukromí i na pracovišti a jeho omezení musí být vždy důvodné a proporcionální. Okolnosti tohoto případu však byly složitější (např. monitoring byl dočasný) a rozhodnutí nebylo zdaleka jednohlasné. Poněkud problematický je rovněž přístup, který soud zaujal k souhlasu zaměstnance s monitorováním.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Pozvánka na 8. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií zve na 8. vědecké kolokvium Právo ICT.

Setkání se bude konat 11. září 2017 od 13:30 na PrF MU v místnosti S125 a S126 (jedná se o místnosti nacházející se v prostorách knihovny PrF). Účast je po přihlášení zdarma.

Program a přihlašovací formulář (registrace) viz zde.

NS - omluva prostřednictvím webové stránky

Nejvyšší soud se zabýval otázkou souladu omluvy zveřejněné prostřednictvím webové prezentace s exekučním titulem. Soud konstatoval, že přítomnost elektronického podpisu není u webové omluvy vyžadována za předpokladu, že ji přímo nepožaduje exekuční titul. Soud tedy rozhodl v tom smyslu, že webová omluva musí mít charakter elektronické písemnosti, avšak nemusí splňovat nároky na písemné právní jednání.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS - listinné doručení osobě s datovou schránkou

Ústavní soud se zabýval případem doručení soudní písemnosti (předvolání) vadně zaslané soudem v listinné formě osobě s datovou schránkou. Písemnost byla doručena fikcí vhozením do poštovní schránky. Ústavní soud se držel dosavadní judikatury obecných soudů, k níž připojil ústavní rovinu argumentace a konstatoval rozpor s čl. 96 odst. 1 Ústavy a čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 LZPS. Případ sám o sobě není nijak zvlášť zajímavý - překvapivé však je, že orgánem, který musel tento evidentní procesní lapsus řešit, byl až Ústavní soud.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Posudek - PNR

Soudní dvůr vydal negativní posudek k PNR smlouvě s Kanadou. Posudek je relativně rozsáhlý, ale většina argumentů se týká přílišné obecnosti jednotlivých ujednání zejména co do otázky konkrétních účelů zpracování předmětných dat a specifikace oprávněných orgánů.

Plný text posudku viz zde.

Aktuální komentář Chrise Kunera viz zde.

Případ Uber - stanovisko generálního advokáta

Generální advokát Szpunar vydal stanovisko ke druhé větvi případu Uber. Podle očekávání vyšel ze svého původního názoru, tj. že Uber je nutno považovat především za poskytovatele přepravních služeb (nikoli za poskytovatele služeb informační společnosti), a konstatoval možnost jeho bezprostřední regulace vnitřními předpisy ve členských státech bez nutnosti předchozího oznámení ve smyslu směrnice č. 98/34/ES resp. směrnice č. 98/48/ES.

Plný text stanoviska k otázce oznamovací povinnosti viz zde.
Původní stanovisko k povaze platformy Uber viz zde.

Open Position: IT Legal Counsel (Swiss Re, Bratislava)

Swiss Re - one of the world's leading wholesale providers of reinsurance, insurance and other innovative forms of insurance-based risk transfer, is looking for a Legal Counsel based in Bratislava to provide and coordinate legal support related to technology, including cloud computing, smart analytics, implementation and deployment of new technological solutions, licensing of software and other tools, as well as related IT outsourcing arrangements. Apply and find more information here.

NSS - doplněné podání

NSS se vyjádřil k otázce, komu je třeba adresovat potvrzení dřívějšího podání ve smyslu § 37 odst. 2 SŘS, a konstatoval povinnost strany potvrdit podání u soudu, kde bylo učiněno původní podání. Případ se částečně podobá věci, v níž dříve pod sp. zn. I. ÚS 955/16 rozhodl Ústavní soud - v aktuálním případě však strana nepodávala na více místech současně, ale učinila podání pouze u krajského soudu (kterému však nebyla podána původní kasační stížnost).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Časopisy ÚPT online

Revue pro právo a technologie

Osmý ročník své existence zahajuje časopis Revue pro právo a technologie již patnáctým číslem, které byl zveřejněno online. Novinkou v tomto čísle je používání Digital Object Identifier ("DOI"), tedy systému identifikátorů digitálních objektů, který umožňuje snažší dohledatelnost a jednodušší sledování citací.

Tým redakce Revue pro právo a technologie byl též podstatně obměněn, kdy se zástupcem šéfredaktora stal Mgr. Ing. František Kasl a výkonnou editorkou Anna Štefanidesová, kteří se nemalou měrou podíleli na přípravě nového čísla.

Po obsahové stránce číslo již tradičně nabízí odborné články z technologických oborů práva, přehled judikatury, jakož i recenze vybraných publikací z oboru.

Masaryk University Journal of Law and Technology

Nově je oproti předchozímu zveřejňování s šestiměsíčním zpožděním (delayed open access) okamžitě zpřístupněn v režimu gold open access i anglický časopis Masaryk University Journal of Law and Technology, který zahajuje již jedenáctý rok své existence.
Tým redakce Masaryk University Journal of Law and Technology se také dočkal změn, kdy ve funkci výkonného editora nově působí Viktor Kolmačka.

Přejeme příjemné letní čtení!

Za redakce

Matěj Myška, šéfredaktor

Revue pro právo a technologie

Jakub Harašta, zástupce šéfredaktora
Masaryk University Journal of Law and Technology

IX. národní konference České právo a informační technologie

Bylo spuštěno přihlašování na devátý ročník národní konference České právo a informační technologie, která se uskuteční ve dnech 21. – 22. září 2017 na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Panelová diskuze je letos věnována aktuálním otázkám kybernetické obrany. Odborné sekce, do nichž je možno hlásit příspěvky, a kterých je letos opět více než loni, budou zaměřeny na problematiku nařízení eIDAS, právní informatiky, ochrany soukromí a osobních údajů online, výzkumných dat, elektronických důkazů a vyvažování práv a zájmů v autorském právu.

Web konference je dostupný na adrese cpit.law.muni.cz, přihlašovací formulář (s možností přihlašování příspěvků) je zde.

V případě zájmu o aktivní účast v některé ze šesti odborných sekcí je třeba českou anotaci příspěvku (cca 500 znaků) a klíčová slova vložit do systému do 31. 7. 2017.

Provoz torrentové platformy jako sdělování díla veřejnosti

Soudní dvůr pokračuje v interpretaci pojmu sdělování díla veřejnosti - v případu C-610/15 označil za jednu z forem sdělování též provoz platformy, která indexuje a umožňuje vyhledávat autorská díla prostřednictvím torrentů (v tomto případě šlo o Pirate Bay). Soud se nezabýval odpovědností provozovatele platformy (resp. vztahem ke směrnici o e-commerce) ale pouze možností založit poskytovatelům služeb typu prostý přenos povinnost na základě práva členského státu blokovat nikoli jen přístup ke službám přímo protiprávně zveřejňujícím autorská díla ale též k vyhledávačům torrentů.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Covfefe Act - ochrana kulturního dědictví

Chicagský kongresman Mike Quigley navrhnul novou zákonnou úpravu směřující k ochraně a uchování digitálního kulturního dědictví. Hlavním předmětem Communications Over Various Feeds Electronically for Engagement Act  je trvalé uchovávání prezidentských tweetů americkým úřadem NARA (obdobou našeho Národního archivu).

Plný text návrhu viz zde.

Nový LL.M. program v oboru práva ICT

Právnická fakulta MU nabízí od podzimu 2017 možnost studovat v českojazyčném programu LL.M. v oboru práva ICT. Výuku zajišťuje Ústav práva a technologií za významné účasti spičkových odborníků z právní praxe. Obor práva ICT je zaměřen především na praktikující právníky, ale díky volitelnému propedeutickému modulu jej mohou úspěšně absolvovat též neprávníci (informatici, manažeři v ICT, bezpečnostní specialisté, apod.) Prezenční výuka probíhá o víkendech a lze tedy bez problémů studovat při zaměstnání.

Leták v .pdf viz zde.
Oficiální web programu viz zde.

Sdělování díla veřejnosti

Soudní dvůr vydal další rozhodnutí k otázce sdělování díla veřejnosti prostřednictvím odkazu. Ve věci Stichting Brein rozhodl v tom smyslu, že sdělováním díla veřejnosti je též prodej zařízení s implicitně nastavenými odkazy na protiprávně zveřejněná autorská díla.

Plný text rozhodnutí viz zde.

SDEU - tištěné inzeráty a místní působnost souhlasu

V březnovém rozhodnutí známém jako Tele2 se Soudní dvůr vyjádřil v otázce přeshraničního poskytování služeb elektronických komunikací. Soud zde následoval předchozí svoji rozhodovací praxi a vyjádřil se proti bariérám vnitřního trhu daným jurisdikční teritorialitou. Rozhodnutí má omezený význam též v oblasti ochrany osobních údajů, neboť se týká územního dopadu souhlasu s jejich zpracováním.

Plný text rozhodnutí viz zde.

V rozhodnutí ze 30. března se Soudní dvůr věnoval otázce informační povinnosti u prostorově omezených tištěných reklamních materiálů. Soudní dvůr zde sice konstatoval možnost odůvodnit neúplnost tištěné informace omezeným místem, současně ale uložil národním soudům zkoumat fakticitu příslušného omezení (tj. zda se povinně publikovaná informace, zde o identitě prodávajícího, na příslušnou tiskovinu skutečně nemohla vejít).

Plný text rozhodnutí viz zde.

Plný úvazek na ÚPT - uzávěrka přihlášek

Zítra (tj. 6.4.) je uzávěrka přihlášek do výběrového řízení na plný akademický úvazek (asistent nebo odborný asistent) na Ústavu práva a technologií. Podmínky výběrového řízení viz zde.

Kolokvium Ústavu státu a práva AVČR

Ústav státu a práva pořádá 15. března kolokvium na téma odpovědnosti za moderní technologie se zaměřením na družicovou navigaci. Bližší informace viz na ústavním webu zde.

SDEU - zásah do majetkových práv autorských vysíláním

Soudní dvůr se v rozhodnutí ve věci C‑275/15 vyslovil k rozsahu ust. čl. 9 směrnice č. 2001/29/ES. Použil při tom zajímavé geolokační kritérium "oblasti původního vysílání."

Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS k "cenzuře" internetu prostřednictvím zákona o hazardních hrách

Včera ve svém plenárním nálezu Ústavní soud vyvrátil, že by mohlo na základě § 82 a 84 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, dojít k “cenzuře” internetu. Právní úprava je zaměřena jen na blokaci stránek s hazardními hrami (českých i zahraničních), nicméně ani z daných norem, ani z celého účelu zákona nelze nijak dovodit, že by mělo dojít k jejich zneužití a omezování svobody projevu, práva na informace a práva podnikat. Nutno však podotknout, že dané normy nejsou legislativní “perlou”, nerespektují plně minimalizaci zásahu a jen těžko můžeme odhadovat, co a koho přesně měl zákonodárce na mysli, když stanovil, že je nutno blokovat “internetové stránky” uvedené na seznamu (blacklistu) Ministerstva financí “poskytovatelem připojení k internetu”. K oběma pojmům však soud dodal, že není záhodno je kazuisticky v zákoně vymezovat a samotná interpretace těchto pojmů bude ponechána na národních soudech.

Nález Pl. ÚS 28/16 je dostupný zde.

Zpráva Evropského parlamentu - robotika

Evropský parlament vydal zprávu s doporučeními k problematice právní úpravy nasazení robotů. Zpráva vychází ze studie publikované na podzim minulého roku a obsahuje relativně detailní specifikaci problémů v různých oblastech, kde se nasazení robotů stává aktuálním. Dokument dokonce obsahuje i návrh Charty robotiky. Za tip na oba dokumenty děkujeme předsedovi Právního výboru Evropského parlamentu Pavlu Svobodovi.

Plný text studie viz zde.
Plný text zprávy s přílohami viz zde.

Jednotný digitální trh

17. února se na CERIT SP uskuteční kulatý stůl a veřejná debata k problematice autorských práv, geoblockingu a jednotného digitálního trhu pořádaná Evropským parlamentem. Účast přislíbili přední čeští experti a europoslanci, kteří se na problematiku jednotného digitálního trhu specializují.

Pozvánku a další informace viz zde.

Krajský soud v Praze: doručování do datových schránek

Ještě před schválením stanoviska pléna NS k doručování do DS, o kterém jsme informovali dříve, vydal Krajský soud v Praze usnesení, které se týká autentizace podání a závěrům stanoviska NS obsahově odpovídá. V odůvodnění tohoto usnesení se krátce a výstižně uvádí, že je "...bezpředmětné, která konkrétní osoba na straně odesílatele činila technické úkony spočívající v odeslání návrhu coby elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu soudu, neboť v tomto směru jde o výlučnou věc vnitřního uspořádání poměrů odesílatele samotného."

Plný text usnesení viz zde.

SDEU: Náhrada škody v autorském právu

Soudní dvůr podle očekávání rozhodl případ C‑367/15 v tom smyslu, že není v rozporu s právem EU, pokud má členský stát ve svém právním řádu upraveny alternativní zákonné náhrady škody ve výši dvojnásobku obvyklé odměny. Nad očekávání se však Soudní dvůr v odůvodnění též vcelku důkladně věnuje i otázce uplatnění této zákonné náhrady jako možného zneužití práva: "Je třeba poukázat na to, že pouhá platba hypotetického poplatku v případě porušení práva duševního vlastnictví nemá zaručit odškodnění celé skutečně utrpěné škody, jelikož platba tohoto poplatku by sama o sobě nezajistila ani náhradu případných nákladů souvisejících se zjištěním a určením případných porušení práva, jak se uvádí v bodě 26 odůvodnění směrnice 2004/48, ani náhradu případné nemajetkové újmy (...) OTK totiž na jednání potvrdilo, že platba dvojnásobku hypotetického poplatku v praxi odpovídá odškodnění, jež nedosahuje výše, kterou by mohl nositel práv požadovat na základě „obecných zásad“ ve smyslu čl. 79 odst. 1 bodu 3 písm. a) UPAPP. Jistěže nelze vyloučit, že ve výjimečných případech náhrada škody vypočítané na základě dvojnásobku hypotetického poplatku tak jednoznačně a významně přesáhne skutečně utrpěnou škodu, že by návrh v tomto smyslu mohl představovat zneužití práva zakázané čl. 3 odst. 2 směrnice 2004/48. Z vyjádření polské vlády na jednání však plyne, že podle vnitrostátní právní úpravy použitelné v původním řízení polský soud v takovém případě není návrhem poškozeného nositele práv vázán."

Plný text rozhodnutí viz zde.

Domain Report za rok 2016

CZ.NIC zverejnil svoj prehľadný report za rok 2016. Z reportu je zrejmé, že počet CZ domén vrástol takmer o štyri percentá oproti roku 2015. Taktiež, že technológiu IPv6 malo už 29 percent domén alebo že ku koncu roka 2016 bolo pomocou DNSSEC zabezpečených viac ako 663 tisíc domén, čo je 28 percentný nárast.

Odkaz: https://stats.nic.cz/reports/2016/

Odporúčanie pre Komisiu o predpisoch občianskeho práva v oblasti robotiky

Pred nedávnom bol v tichosti zverejnený návrh správy výboru pre právne záležitosti pod vedením Mady Delvaux, ktorý prináša zamyslenie sa nad otázkami právnej subjektivity a súvisiacej zodpovednosti umelej inteligencie a robotov v priestore EÚ. Ide o zaujímavé čítanie s mnohými odkazmi na autorov ako sú Marry Shelley, Karel Čapek alebo Isac Asimov.

Za zmienku stojí už samotný úvod návrhu, kde výbor konštatuje, že „keďže od čias Mary Shelleyovej Frankensteina až po klasického Pygmaliona, cez príbeh o pražskom Golemovi po robota od Karla Čapka, ktorý tento pojem zaviedol, ľudia snívali o možnosti vytvorenia inteligentných strojov, najčastejšie vo forme androidov s ľudskými vlastnosťami; […] keďže vzhľadom na dosiahnutý stupeň vývoja robotiky a UI je vhodné začať s otázkami občianskoprávnej zodpovednosti a posúdiť, či dôrazný zodpovednostný prístup založený na zásade „najlepších predpokladov na poistenie“, nie je najlepším východiskovým bodom;”

Taktiež návrh počíta s registráciou inteligentných robotov, interoperabilitou, prístupom ku kódu robotov, špeciálnou úpravou práv duševného vlastníctva alebo chartou o robotike.

Odkaz: DRAFT REPORT with recommendations to the Commission on Civil Law Rules on Robotics

Doručování do datových schránek

Zajímavému technickému problému dodání datové zprávy do otevřené datové schránky se věnuje aktuální usnesení Vrchního soudu v Praze. Některé systémy používané pro obsluhu datových schránek fungují tak, že otevřou datovou schránku a stahují z ní pouze zprávy dodané před jejím otevřením. Jestliže je tedy zpráva dodána v průběhu otevření schránky, systém ji nestáhne resp. stáhne ji až při dalším otevření (a označí ji odpovídajícím datem doručení).
Systém DS však v případě, je-li zpráva dodána do otevřené DS, expeduje doručenku k datu dodání. Takový postup však není v souladu s textem zákona, neboť ten za okamžik dodání považuje moment otevření datové schránky - v případě zprávy dodané do otevřené schránky tím pádem může dle textu zákona nastat doručení až při příštím otevření datové schránky (v opačném případě by totiž okamžik doručení musel nastat před okamžikem dodání).

Aktuální rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se s problémem dodávání do otevřené schránky sice argumentačně nevypořádává, je z něj však zřejmé, že tento technický problém nemůže mít za následek újmu na procesních právech adresáta příslušné datové schránky. V předmětném případě tak soud zamítnul návrh na prominutí zmeškání lhůty z toho důvodu, že lhůta zmeškána nebyla.

Plný text usnesení viz zde.

Návrh nařízení e-privacy

Komise právě vydala návrh nového nařízení zkráceně označovaného jako e-privacy. Nařízení má nahradit dosavadní směrnici a výrazně rozšiřuje okruh povinných subjektů (už se nebude týkat jen poskytovatelů služeb elektronických komunikací). V návrhu je akcentován princip privacy-by-design a jsou v něm zakotveny i konkrétní nové ochranné instituty.

Plný text viz zde (zatím není k dispozici české znění).

Nová rozhodnutí

V této poněkud opožděné povánoční nadílce zajímavých rozhodnutí přinášíme:

- Stanovisko Nejvyššího soudu k užití datových schránek. Plný text stanoviska bude publikován dodatečně, avšak ze schválených právních vět je zřejmé, že Nejvyšší soud následoval ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu a podání do datové schránky označil za procesní celek (pokud tedy nebude nějaká část podání podepsána zvlášť některým typem elektronického podpisu, bude se podání jako celek považovat za podepsané na základě autentizace držitele datové schránky). Důležitý moment představuje rovněž interpretační pravidlo, dle kterého se, stručně řečeno, jakýkoli procesní úkon učiněný datovou schránkou (včetně úkonu učiněného pověřenou osobou) má automaticky považovat za úkon držitele datové schránky. Stanovisko je každopádně poměrně rozsáhlé a přináší řadu vyjasnění i do dalších otázek užití datových schránek. O jeho publikaci v plném znění budeme obratem informovat.
Právní věty schváleného stanoviska viz zde.

- Rozhodnutí Soudního dvora ohledně souladu uchovávání provozních a lokalizačních údajů s Lisabonskou smlouvou. Komentátoři se nyní dohadují o tom, jaký význam má formulace "která za účelem boje proti trestné činnosti stanoví plošné a nerozlišující uchovávání veškerých provozních a lokalizačních údajů všech účastníků a registrovaných a uživatelů, které se vztahuje na veškeré prostředky elektronické komunikace". Pojem "nerozlišující" totiž dává dojem, že se vztahuje k charakteristikám subjektu - v odůvodnění se však mimo jiné uvádí, že "[t]akové vymezení lze zajistit prostřednictvím zeměpisného kritéria."
Plný text rozhodnutí viz zde.

- Rozhodnutí Soudního dvora týkající se místní příslušnosti pro civilní nároky při on-line prodeji zboží. Soudní dvůr v tomto případě rozhodl o tom, že zápurčí žaloba proti nabízení zboží v rozporu s dohodami omezujícími prodej (typicky distribuční smlouvy omezující v souladu se soutěžním právem distributory v dosahu jejich aktivit) může být uplatněna též u soudu ve státě, který takové dohody dle svého práva chrání.
Plný text rozhodnutí viz zde.

- Rozhodnutí Tribunálu v otázce registrace 3D tvaru čokolády Kit Kat jako ochranné známky EU. Tribunál v tomto případě rozhodl v tom smyslu, že nestačí, pokud je rozlišovací charakter navrhované známky prokázán jen v některých členských státech (byť jejich obyvatelstvo tvoří 90% procent populace EU).
Plný text rozhodnutí (není zatím k dispozici český překlad) viz zde.

Pozvánka na 7. vědecké kolokvium Právo ICT

Ústav práva a technologií zve na 7. vědecké kolokvium Právo ICT.

Setkání se bude konat 30. ledna 2017 od 14:00 na PrF MU v místnosti 110.

Program a přihlašovací formulář viz zde.

Uber - předběžná otázka

K Soudnímu dvoru dorazila předběžná otázka ohledně kvalifikace služeb poskytovaných aplikací UBER.

Plný text předběžné otázky viz zde.

Yale - program resident fellows

Yale Law School právě vypisuje výzkumné rezidentury (resident fellows) v oblasti ICT práva a humanitních věd. Rezidentura sestává z podpory cestovních výdajů a solidního stipendia na jeden rok.

Více informací a náležitosti přihlášky viz zde.

Doručování do "nepříslušné" DS

Nejvyšší soud pokročil v zaplňování pravých mezer zákonné úpravy DS, když se v aktuálním rozhodnutí vyjádřil k doručování do DS subjektům, které mají zřízeno více DS. Soud pragmaticky považuje faktické doručení do "nepříslušné" DS za perfektní, zatímco doručení na fikci označil za neúčinné.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Šedý dovoz léků a právo na informace (ESLP a SDEU)

V tomto postu představujeme dvě aktuální rozhodnutí. V prvním z nich se SDEU vyjádřil k otázce šedého dovozu a přebalování léků - přestože rozhodnutí vypadá na první pohled restriktivně, umožnil soud šedý dovoz a prodej přebalených léků pod původními ochrannými známkami za předpokladu, že dovozce prokáže umístění dovezeného léku na jinak omezený trh (omezení se v tomto případě týkalo nedostupnosti léku v balení určité velikosti).

Druhé rozhodnutí vydal ESLP a týká se práva na informace. ESLP dospěl k závěru, že za specifických okolností může být právo na informace podřazeno pod čl. 10 úmluvy. Rozhodnutí je částečně kontroverzní vzhledem k okolnostem případu - jedná se ale každopádně o významný posun ve vnímání subsumpčních podmínek čl. 10 vzhledem k informačním právům člověka, která v době přijetí úmluvy nebyla ještě plně identifikována (tj. nebyla ani explicitně uvedena v úmluvě).

Rozhodnutí SDEU viz zde.

Rozhodnutí ESLP viz zde.

Dvě nová rozhodnutí SDEU

V tomto příspěvku přinášíme dvě nová rozhodnutí Soudního dvora. První rozhodnutí se týká práva knihoven půjčovat e-knihy - Soudní dvůr v tomto případě konstatoval, že právo půjčovat rozmnoženiny literárních autorských děl zahrnuje též rozmnoženiny v digitální podobě.
Druhý rozhodnutím zrušil Soudní dvůr předchozí rozsudek Tribunálu týkající se způsobilosti 3-D tvaru Rubikovy kostky ke známkoprávní ochraně.

Rozhodnutí k otázce půjčování e-knih viz zde.
Rozhodnutí ke známkoprávní ochraně tvaru Rubikovy kostky viz zde.

Další rozhodnutí k prodeji software z druhé ruky - C‑166/15

Soudní dvůr vydal druhé rozhodnutí k prodeji software z druhé ruky. Po případu UsedSoft se v tomto případě týkala předběžná otázka prodeje záložní kopie. Na rozdíl od extenzivního přístupu k výkladu pojmu hmotného nosiče byl v tomto případě Soudní dvůr naopak restriktivní, když vyčerpání práv resp. možnost dalšího prodeje vztáhnul pouze na originální nosič. Rozhodnutí je samo o sobě logické - ukazuje však ve výsledku na slabé stránky interpretace v případě UsedSoft (konkrétně na paradox hmotného nosiče dat).

Plný text rozhodnutí C‑166/15 viz zde.

První komentáře k případu Breyer

Objevily se první komentáře k čerstvě rozhodnutému případu Breyer. Zatímco novinové články si všímají především kvalifikace dynamické IP adresy jako osobního údaje, zabývají se odborné komentáře důležitějším aspektem rozhodnutí Soudního dvora spočívajícím v subjektivním identifikačním potenciálu. Soudní dvůr se totiž zde poprvé nezabýval otázkou objektivní interpretace pojmu osobního údaje, ale kvalifikací dat ve vztahu ke konkrétnímu správci nebo zpracovateli osobních údajů resp. jeho možnostem identifikovat jednotlivé subjekty.


Plný text rozhodnutí viz zde.
Jeden z první komentářů publikovaný na serveru The Register viz zde.

Přehledový materiál k právní úpravě ochrany osobních údajů ve světě

Bloomberg Law nabízí na svých stránkách po zadání registračních údajů ke stažení stručný přehledový materiál, který na 76 stranách přináší informace o aktuální podobě právní úpravy ochrany osobních údajů v 61 zemích. Prakticky zaměřený text je dělený na čtyři kapitoly zaměřené na evropské státy ležící mimo Evropský hospodářský prostor, Asii a a Pacifik, západní polokouli (Latinská Amerika, Karibik a Kanada) a Afriku a Blízký východ.
K dostání je na této adrese.

Novinky - Právnický podzim, CyberOrient, Digital Icons a slyšení Samsung v. Apple

V rámci tohoto postu přinášíme několik novinek:

Příští týden se na PrF MU uskuteční 12. ročník tradiční konference Právnický podzim.
Program viz zde. Přihlašovací formulář viz zde.

Právě vyšla nová čísla dvou zajímavých sociálně-vědních časopisů věnovaných problematice informační společnosti.
Nové číslo CyberOrient viz zde.
Nové číslo DigitalIcons viz zde.

Americký Nejvyšší soud publikoval přepis ze slyšení stran v případu Samsung proti Apple. Jsou v něm zachycena vyjádření stran a text obsahuje několik zásadních kritických myšlenek (např. argumentaci proti způsobu kalkukace náhrad u komplexních technologií).
Plý text v .pdf viz zde.

Nová stanoviska generálního advokáta

Generální advokát Michal Bobek aktuálně aktuálně vydal stanoviska hned ve dvou věcech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi. Případ Typke se týká práva na informace a úzce souvisí se sui generis ochranou databází (jednou z interpretačních otázek zde byl pojem vytvoření nového dokumentu a generální advokát zde vyšel z doktríny podstatného vkladu práv sui generis).
Druhé stanovisko se týká případu BAWAG, kde hlavní otázkou je interpretace pojmu "trvanlivé médium" pro účely ustanovení požadujících předání informací o finančních službách klientům finančních institucí. Jedná se zde o praktickou aplikaci Lévyho metody virtualizace. Ve stanovisku to není explicitně uvedeno, ale myšlenkově a argumentačně navazuje na dřívější praxi Soudního dvora ve věci UsedSoft (zejm. v otázce povahy rozmnoženiny vzhledem k vyčerpání práv) a prakticky aplikuje  zásadu rovnosti listin a elektronických dokumentů upravenou nařízením eIDAS.

Plný text stanoviska v případu Typke viz zde.
Plný text stanoviska v případu BAWAG viz zde.

Dvě nová rozhodnutí - Tobias Mc Faden a Ludbeck

Přinášíme dvě aktuální rozhodnutí Soudního dvora.

První se týká odpovědnosti podnikatele umožňujícímu zákazníkům přístup k internetu přes wifi - Soudní dvůr zde dle očekávání konstatoval limitaci odpovědnosti a neexistenci prevenční povinnosti takového ISP. V odst. 6 se Soudní dvůr kladně vyjádřil k možnosti uložit ISP blokování určitých cílových míst - to však pouze za předpokladu, že "má tento poskytovatel možnost volby technických opatření k tomu, aby vyhověl tomuto příkazu, třebaže je tento výběr omezen na jediné opatření spočívající v zabezpečení internetového připojení heslem, pokud jsou tito uživatelé povinni uvést svou totožnost k získání hesla, a nemohou tedy jednat anonymně."
Rozhodnutí není v žádném směru převratné, ale může se díky svému odůvodnění nepřímo projevit v dosavadní německé rozhodovací praxi odpovědnosti poskytovatelů služeb typu hosting resp. v doposud v Německu zaužívané konstrukci odpovědnosti ISP postavené na prevenčních povinnostech.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Druhým rozhodnutím potvrdil Tribunál pokutu uloženou za zakázanou soukromoprávní dohodu, kterou se navrhovatel de facto pokusil prodloužit trvání svého patentu.

Plný text rozhodnutí viz zde (rozhodnutí zatím není k dispozici v ČJ).

Nová právní úprava otevřených dat

V pondělí 6. září prezident republiky podepsal návrh zákona, který prošel Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 764, a který krom toho, že je pozměňovacím zákonem k zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (implementace nařízení eIDAS), obsahuje novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ta přináší legislativní zakotvení otevřených dat, jakožto kvalifikovaného poskytování informací veřejného sektoru zveřejněním.

Rozhodnutí v případu GS Media

Soudní dvůr vydal rozhodnutí v případu GS Media AG, které se týká kvalifikace linku jako formy sdělování díla veřejnosti. Soud byl v tomto případě až překvapivě kreativní, když použil subjektivní kritéria vědomosti a ziskovosti a konstatoval, že posouzení této otázky závisí na tom, “zda byly tyto odkazy poskytnuty nikoli za účelem dosažení zisku osobou, která nevěděla nebo nemohla rozumně vědět o protiprávní povaze zveřejnění těchto děl na této jiné internetové stránce, nebo zda naopak byly poskytnuty za účelem dosažení zisku, v kterémžto případě musí být taková znalost presumována.”

Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozhodnutí v případu amazon

Soudní dvůr vydal rozhodnutí ve věci C-191/15 Verein für Konsumenteninformation proti Amazon EU Sàrl. Předběžná otázka se týkala jurisdikce a rozhodného práva ve sporu o nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách a zpracování osobních údajů. Soudní dvůr zde poněkud slevil ze své dosavadní extenzivní interpretační praxe a trochu omezil v rozletu zájemce o forum shopping na základě rozhodnutí v případech Weltimmo nebo Pinckney. Otázkou je, zda C-191/15 zakládá novou doktrínu a soud se tohoto přístupu bude i nadále držet.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Generální advokát k data retention

Pragmatický názor vyslovil generální advokát ve spojených věcech C-203/15 a C-698/15 týkajících se eurokonformity data retention po zrušení směrnice. Generální advokát konstatoval, že data retention představuje v mnoha případech jediný účinný nástroj k řešení bezpečnostních rizik a závažné trestné činnosti. Současně formuloval požadavky na jeho proporcionální implementaci v právních řádech členských států.
Za tip na tento čerstvě publikovaný dokument děkujeme generálnímu advokátovi Michalovi Bobkovi.

Plný text viz zde.

NS k písemné formě právního jednání a doručování písemností

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, v němž se vyjadřuje k požadavku písemné formy a otázce doručení v soukromoprávní komunikaci (zde v rozhodčím řízení). Soud pragmaticky využil mezí volného hodnocení důkazů, vymezil se proti u nás stále běžné doručovací ekvilibristice a konstatoval, že, stručně řečeno, písemnost je písemností a podpis podpisem. Nejedná se každopádně o banální rozhodnutí, ale ve světle dosavadní české judikatury je to o důležitý krok k de iure rovnocennosti listinné a elektronické komunikace.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Směrnice NIS publikována

Dnes byla v Úředním věstníku publikována směrnice 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

Rozhodnutí - Microsoft Ireland

Vcelku nečekaně (ve prospěch spol. Microsoft) rozhodl US court of Appeals for the 2nd Circuit ve věci žádosti o vydání dat známé jako případ Microsoft Ireland. Rozhodnutí bylo právě publikováno, takže ještě nejsou k dispozici komentáře. Soud každopádně založil svůj názor na ochraně soukromí a na originalistické teleologii federální úpravy (tj. soud konstatoval, že nebylo původním úmyslem zákonodárce upravit extrateritoriální působnost žádosti).

Plný text rozhodnutí viz zde.

VIII. národní konference České právo a informační technologie

Bylo otevřeno přihlašování na osmý ročník tradiční národní konference České právo a informační technologie, která se uskuteční v Brně ve dnech 22. 9. - 23. 9. Témata panelových diskusí kopírují nejdůležitější současné legislativní změny, a to nové nařízení o ochraně osobních údajů a směrnici o síťové bezpečnosti. Odborné sekce, do nich je možno hlásit příspěvky, budou zaměřeny na problematiku elektronických důkazů, sdělování autorských děl veřejnosti, zdravotnických registrů, české právní informatiky, a prevence kybernetických útoků na finančním trhu.

Web konference je na adrese cpit.law.muni.cz, přihlašovací formulář (s možností přihlašování příspěvků) je zde.

Analogie s online tržišti

Rozhodnutí, které právě vydal Soudní dvůr, se netýká přímo oblasti ICT. Dokládá však zajímavý trend, kdy se namísto dosavadního přístupu k on-line problematice prostřednictvím analogie s off-line  světem začíná postupovat opačně (tj. dominantní je problematika on-line a otázky off-line aplikace práva se řeší prostřednictvím analogie). Soudní dvůr tak rozhodl, že se na provozovatele tržišť vztahuje úprava čl. 11 směrnice č. 2004/48/ES, a to analogicky s předchozím případem L'Oreal proti eBay. V rozhodnutí však již chybí řešení otázky analogické aplikace omezení odpovědnosti provozovatele off-line tržiště ve smyslu směrnice o e-commerce.

Plný text rozhodutí viz zde.

Nové pozice - doktorandi a postdoc

Tři nové výzkumné pozice (dvě pro doktorandy a jedna pro postdoc) nabízí Univerzita v Oslu. Jedná o zaměstnání na dobu čtyř let na projektu SIGNAL věnovanému problematice internet governance.

Inzerát na doktorandské pozice viz zde.
Inzerát na postdoktorskou pozici viz zde.

Revue pro právo a technologie 13/2016 online

Revue pro právo a technologie 13/2016 online

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

do sedmého ročníku své existence vstupuje časopis Revue pro právo a technologie pod novým vedením. První šéfredaktor a zakladatel tohoto časopisu, Radim Polčák, byl jmenován čestným předsedou redakční rady. Novým šéfredaktorem byl s účinností od 15. 1. 2016 jmenován jeho dosavadní zástupce.

Rád bych Radimu Polčákovi na tomto místě osobně poděkoval za veškerou jeho práci a inspirativní vedení redakce, jakož i kolektivu dobrovolníků z řad studentů Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Během šesti let pod jeho taktovkou se Revue stala periodikem vedeným ve významných časopiseckých databázích a s moderním redakčním systémem. Příspěvky z technologických oborů práva publikované v Revue jsou pak již standardně citovány v ostatních zdrojích právních informací. Velmi progresivním krokem bylo i přihlášení se k principům otevřeného přístupu (Open Access) realizovaného tzv. zlatou cestou.

Ač nebude jednoduché navázat na jeho úspěšnou práci, rád bych posunul Revue směrem k ještě vyšší kvalitě a větší otevřenosti, mj. zavedením identifikátorů digitálního objektu (DOI) a zařazením časopisu do dalších časopiseckých databází.

Děkuji Vám, vážené čtenářky a vážení čtenáři, jménem redakce našeho časopisu za Vaši přízeň a přeji Vám příjemné čtení.

Matěj Myška,

šéfredaktor

NS k právům vlastníků nemovitostí dotčených telekomunikačním vedením

Nejvyšší soud se vcelku rezolutně vyjádřil k právům vlastníků nemovistostí dotčených telekomunikačním vedením. Soud se zabýval otázkou zákonného břemene, které mělo vzniknout na základě zákona č. 110/1964 Sb. V důsledku původně vadného postupu při instalaci vedení nyní soud rozhodl o tom, že zákonné břemeno nemůže oprávněnému svědčit. Toto rozhodnutí může mít dopady vedle telekomunikací též v oblasti energetiky, kde byl mechanismus zákonných břemen upraven podobně.

Plný text rozhodnutí viz zde.

stanovisko GA ve věci půjčování e-knih

Generální advokát Szpunar vydal stanovisko k případu týkajícímu se možnosti knihoven půjčovat e-knihy. Generální advokát aplikoval dominantně aktualistickou teleologii a dospěl k závěru, že takové užití spadá pod rozsah směrnice 2006/115/ES.

Plný text stanoviska viz zde.

Uzávěrka přihlášek na letní školu

S koncem června se uzavírá přihlašování na letošní (již jedenáctou) Letní školu evropského práva ICT, která se tradičně koná v rakouském Reichenau ve dnech 3. - 9. září 2016. 

Studenti PrF MU mají možnost využít pěti stipendijních míst financovaných fakultou, studenti PF UK mají k dispozici tři stipendijní místa financovaná kanceláří ROWAN LEGAL a studenti PF Trnavské univerzity mohou využít tři místa financovaná Evropskou akademií práva a ICT (akademie celou školu rovněž pořádá). Ostatní zájemci o účast platí účastnický poplatek ve výši 500 EUR, který zahrnuje též ubytování a stravu.

Více informací včetně předběžného programu je k dispozici na webu zde.

Elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Možná se už konečně dočkáme alespoň zákona - tisk 646 prošel dne 15. 6. Senátem a nyní se čeká na podpis prezidenta. Účinnost zákona se předpokládá od 1. 1. 2020.

Nové pozice pro doktorandy

Nové doktorské pozice v oboru ochrany soukromí on-line se otevírají na Právnické fakultě Univerzity v Pasově. Plný text oznámení viz zde.

Soudní přezkum rozhodnutí FCC o síťové neutralitě

Americký Court of Appeals vydal druhostupňový rozsudek v ostře sledovaném případě správního rozhodnutí FCC zakazujícího telekomunikačním operátorům praktiky v rozporu s principem síťové neutrality (o případ byl velký zájem, což potvrzuje nejen stostránkový rozsah samotného rozhodnutí, ale i to, že cca 5 stránek z něj tvoří seznam osob a institucí, které podaly amicus brief). Za pozornost stojí též cca šedesátistránkový disent soudce Williamse.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Rozsudek Soudního dvora SDEU ve věci EGEDA

Soudní dvůr SDEU rozhodl dnes ve věci C‑470/14, že nelze vytvořit státem financovaný systém spravedlivé odměny za dovolené soukromé rozmnožování.

Z rozhodnutí vybíráme:

[31] Soudní dvůr v tomto ohledu již rozhodl, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež jsou nabyty jinými než fyzickými osobami zjevně za jiným účelem než pro účely soukromého rozmnožování, není v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/29 (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 53, jakož i ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 28).

[33] Soudní dvůr tak připustil, že vzhledem k praktickým obtížím, které mohou nastat při realizaci takového financování, mohou členské státy financovat tuto spravedlivou odměnu prostřednictvím poplatku uloženého, před pořizováním rozmnoženin pro soukromé užití, osobám, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro rozmnožování a které je poskytují k dispozici fyzickým osobám (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 46; ze dne 16. června 2011, Stichting de Thuiskopie, C‑462/09, EU:C:2011:397, bod 27; ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 24, jakož i ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 46).

[34] Nic totiž nebrání tomu, aby tyto osoby povinné uhradit uvedený poplatek promítly částku poplatku za soukromé rozmnožování do ceny za poskytnutí uvedeného vybavení, přístrojů či nosičů pro rozmnožování nebo za poskytnutí služby rozmnožování. Zátěž způsobenou takovým poplatkem tak v konečném důsledku ponesou soukromí uživatelé, kteří uhradí tuto cenu. Za těchto podmínek musí být soukromý uživatel, jemuž bylo poskytnuto vybavení, přístroje a nosiče pro rozmnožování a který je příjemcem rozmnožovacích služeb, ve skutečnosti považován za „nepřímého plátce“ spravedlivé odměny, jinak řečeno za jejího skutečného dlužníka (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 48).

[36] Z této judikatury vyplývá, že za stávajícího stavu unijního práva platí, že i když jsou členské státy oprávněny zavést systém, na základě kterého jsou právnické osoby za určitých podmínek povinny platit poplatek určený k financování spravedlivé odměny podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, nemohou takové právnické osoby zůstat nakonec skutečnými dlužníky uvedeného poplatku.

[39] V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že vzhledem k neexistenci vyčlenění konkrétních příjmů – které pocházejí z konkrétního odvodu – na určité výdaje je třeba mít za to, že rozpočtová položka určená k placení spravedlivé odměny je plněna všemi příjmy souhrnného státního rozpočtu, a tudíž rovněž všemi daňovými poplatníky, včetně právnických osob.

[40] Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru kromě toho nevyplývá, že by v projednávaném případě existoval nějaký mechanismus umožňující právnickým osobám, na které se čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 v žádném případě nevztahuje, požádat o osvobození od povinnosti přispívat na financování uvedené odměny nebo alespoň požádat vrácení takového příspěvku (v tomto ohledu viz rozsudky ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, body 25 až 31 a 37, a ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 45), podle pravidel, jejichž určení přísluší pouze členským státům.

[41] Za těchto podmínek, a jak zdůrazňuje předkládající soud v samotném znění své otázky, takový systém financování spravedlivé odměny ze souhrnného rozpočtu předmětného státu neumožňuje zajistit, aby náklady na tuto odměnu nesli v konečném důsledku pouze uživatelé soukromých rozmnoženin.

Stipendium pro studenty PrF UK na letní školu pořádanou ÚPT

Advokátní kancelář ROWAN LEGAL nabízí stipendium pro 3 studenty 3. - 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy na prestižní letní škole zaměřené na IP a ICT právo v Reichenau an der Rax.

Více informací a podmínky pro získání stipendia.

Novinky v ochraně osobních údajů

V rámci tohoto postup přinášíme několik novinek v oblasti ochrany osobních údajů. Předně je to stanovisko generálního advokáta v případě C-582/14. Média většinou informovala o jeho extenzivním charakteru díky tomu, že GA označil dynamickou adresu jako osobní údaj - podstatná však je rovněž argumentace subjektivní kritériem kvalifikace dat jako osobních údajů (GA je toho názoru, že jde o osobní údaj, pokud jeho správce nebo zpracovatel má možnost ztotožnit příslušnou osobu - nikoli tedy v každém případě, pokud je osoba teoreticky někým ztotožnitelná.

Plný text stanoviska GA viz zde.

EDPS publikoval stanovisko k privacy Shield. Stanovisko je ve výsledku negativní a všímá si především nedostatečných možností soudní ochrany. EDPS se tedy připojil k dřívějšímu názoru A29WP.

Plný text stanoviska EDPS viz zde.

Naproti tomu byla oficiálně podepsána dohoda známá jako Umbrella Agreement. dohodu nyní čeká ratifikace Evropským parlamentem.

Tiskovou zprávu viz zde.
Plný text dohody viz zde.