čtvrtek, června 09, 2016

Rozsudek Soudního dvora SDEU ve věci EGEDA

Soudní dvůr SDEU rozhodl dnes ve věci C‑470/14, že nelze vytvořit státem financovaný systém spravedlivé odměny za dovolené soukromé rozmnožování.

Z rozhodnutí vybíráme:
[31] Soudní dvůr v tomto ohledu již rozhodl, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež jsou nabyty jinými než fyzickými osobami zjevně za jiným účelem než pro účely soukromého rozmnožování, není v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/29 (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 53, jakož i ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 28).

[33] Soudní dvůr tak připustil, že vzhledem k praktickým obtížím, které mohou nastat při realizaci takového financování, mohou členské státy financovat tuto spravedlivou odměnu prostřednictvím poplatku uloženého, před pořizováním rozmnoženin pro soukromé užití, osobám, jež disponují vybavením, přístroji a nosiči pro rozmnožování a které je poskytují k dispozici fyzickým osobám (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 46; ze dne 16. června 2011, Stichting de Thuiskopie, C‑462/09, EU:C:2011:397, bod 27; ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, bod 24, jakož i ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 46).

[34] Nic totiž nebrání tomu, aby tyto osoby povinné uhradit uvedený poplatek promítly částku poplatku za soukromé rozmnožování do ceny za poskytnutí uvedeného vybavení, přístrojů či nosičů pro rozmnožování nebo za poskytnutí služby rozmnožování. Zátěž způsobenou takovým poplatkem tak v konečném důsledku ponesou soukromí uživatelé, kteří uhradí tuto cenu. Za těchto podmínek musí být soukromý uživatel, jemuž bylo poskytnuto vybavení, přístroje a nosiče pro rozmnožování a který je příjemcem rozmnožovacích služeb, ve skutečnosti považován za „nepřímého plátce“ spravedlivé odměny, jinak řečeno za jejího skutečného dlužníka (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. října 2010, Padawan, C‑467/08, EU:C:2010:620, bod 48).

[36] Z této judikatury vyplývá, že za stávajícího stavu unijního práva platí, že i když jsou členské státy oprávněny zavést systém, na základě kterého jsou právnické osoby za určitých podmínek povinny platit poplatek určený k financování spravedlivé odměny podle čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29, nemohou takové právnické osoby zůstat nakonec skutečnými dlužníky uvedeného poplatku.


[39] V projednávaném případě z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že vzhledem k neexistenci vyčlenění konkrétních příjmů – které pocházejí z konkrétního odvodu – na určité výdaje je třeba mít za to, že rozpočtová položka určená k placení spravedlivé odměny je plněna všemi příjmy souhrnného státního rozpočtu, a tudíž rovněž všemi daňovými poplatníky, včetně právnických osob.

[40] Ze spisu předloženého Soudnímu dvoru kromě toho nevyplývá, že by v projednávaném případě existoval nějaký mechanismus umožňující právnickým osobám, na které se čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29 v žádném případě nevztahuje, požádat o osvobození od povinnosti přispívat na financování uvedené odměny nebo alespoň požádat vrácení takového příspěvku (v tomto ohledu viz rozsudky ze dne 11. července 2013, Amazon.com International Sales a další, C‑521/11, EU:C:2013:515, body 25 až 31 a 37, a ze dne 5. března 2015, Copydan Båndkopi, C‑463/12, EU:C:2015:144, bod 45), podle pravidel, jejichž určení přísluší pouze členským státům.

[41] Za těchto podmínek, a jak zdůrazňuje předkládající soud v samotném znění své otázky, takový systém financování spravedlivé odměny ze souhrnného rozpočtu předmětného státu neumožňuje zajistit, aby náklady na tuto odměnu nesli v konečném důsledku pouze uživatelé soukromých rozmnoženin.

Stipendium pro studenty PrF UK na letní školu pořádanou ÚPT

Advokátní kancelář ROWAN LEGAL nabízí stipendium pro 3 studenty 3. - 5. ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy na prestižní letní škole zaměřené na IP a ICT právo v Reichenau an der Rax.

Více informací a podmínky pro získání stipendia.

neděle, června 05, 2016

Novinky v ochraně osobních údajů

V rámci tohoto postup přinášíme několik novinek v oblasti ochrany osobních údajů. Předně je to stanovisko generálního advokáta v případě C-582/14. Média většinou informovala o jeho extenzivním charakteru díky tomu, že GA označil dynamickou adresu jako osobní údaj - podstatná však je rovněž argumentace subjektivní kritériem kvalifikace dat jako osobních údajů (GA je toho názoru, že jde o osobní údaj, pokud jeho správce nebo zpracovatel má možnost ztotožnit příslušnou osobu - nikoli tedy v každém případě, pokud je osoba teoreticky někým ztotožnitelná.

Plný text stanoviska GA viz zde.

EDPS publikoval stanovisko k privacy Shield. Stanovisko je ve výsledku negativní a všímá si především nedostatečných možností soudní ochrany. EDPS se tedy připojil k dřívějšímu názoru A29WP.

Plný text stanoviska EDPS viz zde.

Naproti tomu byla oficiálně podepsána dohoda známá jako Umbrella Agreement. dohodu nyní čeká ratifikace Evropským parlamentem.

Tiskovou zprávu viz zde.
Plný text dohody viz zde.

čtvrtek, května 12, 2016

Konference lawfit

Již čtvrtý ročník konference lawfit se bude 23. 5. věnovat problematice ochrany dat. Jako zvaný přednášející vystoupí i Dr. Harašta z ÚPT.
Konference se koná pod záštitou předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivany Janů.
Vstup na konferenci je volný, ale kapacita je omezena. Registrovat se lze online.

středa, května 04, 2016

Kybernetická obrana v Česku

Do připomínkového řízení vstoupila navrhovaná novela zákona o Vojenském zpravodajství, jejímž účelem je založit Vojenskému zpravodajství novou působnost spočívající v zabezpečování kybernetické obrany České republiky. Za tím účelem mu má být v novele zákona o Vojenském zpravodajství umožněno používání blíže nespecifikovaných technických prostředků kybernetické obrany. Novela navíc předpokládá, že povinným osobám podle zákona o elektronických komunikacích vznikne povinnost poskytnout potřebnou součinnost a zpřístupnit VO rozhraní pro připojení takových technických prostředků, za což jim bude náležet úhrada efektivně vynaložených nákladů. Jde o poměrně odvážný navrh, o kterém patrně ještě uslyšíme.

Návrh novely a jeho předkládací a důvodová zpráva jsou dostupné zde.
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) bylo publikováno pod číslem 2016/679 a je k nalezení v EUR-Lexu. Předpis, jehož první verze spatřila světlo světa na začátku roku 2012, a který nahrazuje směrnici 95/46/ES, bude účinný od 25. května 2018.

Odkaz na EUR-Lex:

sobota, dubna 23, 2016

Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky

Ústavní soud se ve svém nálezu II.ÚS 289/15 vyjádřil k nutnosti doplnit podání či jeho přílohu zaslané datovou schránkou zaručeným elektronickým podpisem.

Z nálezu doporučujeme pozornosti klíčový bod 11.:
"Podle dosavadní právní teorie i praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2012, č. j. 8 As 89/2011-31, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2011, č. j. 3 VSPH 605/2011-P10-10) platilo i za účinnosti § 42 o. s. ř. ve znění do 31. prosince 2013, že zprávy doručené z datové schránky účastníka do datové schránky soudu a podání učiněná e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem není bez dalšího nutné doplňovat. Podání vůči soudu v podobě datové zprávy z datové schránky bylo považováno za řádně podepsané, jestliže je učinila buď osoba s originálním oprávněním uvedená v § 8 odst. 1 až 4 zákona o datových schránkách, anebo osoba pověřená. Podpis na listině u podání písemného nebo ústního do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky. Právní úprava (i soudní praxe) vychází z toho, že pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele, což je v případě běžné elektronické pošty (tj. nezaručená e-mailová zpráva), je následný kvalifikovaný autorizační postup namístě (ve formě doplnění významnějších podání do tří dnů). Naopak v případě datové schránky by byl požadavek další autorizace bezúčelný, na což novelou občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014 reagoval i zákonodárce, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, naopak je striktně individuálně přidělena. Má-li tedy uznávaný elektronický podpis plnit účel verifikačního nástroje k určení osoby odesílatele, nenajde v případě doručování prostřednictvím datové schránky své využití a není ani na místě v takovém případě vyžadovat doplnění podání originální písemností. Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům (např. advokátům), bylo by již nad únosnou míru, aby je dále zatěžoval dalšími povinnými administrativně technickými požadavky. Bezpečnostní argument zastánců nutného připojení uznávaného elektronického podpisu ke každé jednotlivé příloze neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí být eliminována státem jako provozovatelem datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně technického zatížení soukromých subjektů, jež by takovou změnu pocítily i finančně. Jedním ze základních principů právního státu je, že je povinen maximálně šetřit práva soukromých osob, bezdůvodně do nich nezasahovat a neukládat soukromým osobám povinnosti, není-li to nezbytně nutné. Lze tedy uzavřít, že je-li obsahem zprávy odeslané z datové schránky podatele do datové schránky soudu dokument (podání v příloze), který další uznávaný elektronický podpis neobsahuje, je na něj přesto nutno pohlížet, jako by byl řádně podepsán a není třeba vyžadovat doplnění podání originálem v písemné formě doručeným prostřednictvím pošty."

čtvrtek, dubna 07, 2016

Nové pravidlá pre slovenskú doménu


Pred pár dňami komisia pre správu národnej domény .sk spolu s SK-NICom schválila nové znenie pravidiel, ktorých súčasťou sú aj nové ADR pravidla. Za organizáciu, ktorá bude zastrešovať a koordinovať expertov rozhodujúcich spory, bola zvolená European Information Society Institute.

středa, března 16, 2016

UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services

Chete-li se dozvědět více o eID nejen v souvislostech s nařízením eIDAS, doporučujeme kolokvium UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services (odkaz zde).

Ústav práva a technologií se účastnit bude.

pátek, března 11, 2016

Elektronické důkazy v trestním řízení

Dnes vyšla publikace nazvaná Elektronické důkazy v trestním řízení. Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku elektronických důkazů a jejich užití v trestním řízení v České republice. Autoři se v knize věnují jak otázkám obecným (důkaz a informace, dokazování v trestním řízení, data jako důkaz v trestním řízení), tak speciálním (dokazování e-mailem, webovou prezentací, provozními a lokalizačními údaji, odposlechy, daty z mobilních komunikačních zařízení a daty z dohledových center kybernetické bezpečnosti).

Publikace je k dispozici v režimu Open Access.

Autorský kolektiv zahrnoval doc. JUDr. Radima Polčáka, Ph.D. (kapitola I), JUDr. Františka Púryho, Ph.D. (kapitola II), JUDr. Jakuba Haraštu (kapitola IX, spoluautorsky kapitola VI), Mgr. Václava Stupku (kapitola III a kapitola VII) Mgr. Petra Klementa (kapitola IV), Mgr. Tomáše Abelovského (kapitola V), JUDr. Matěje Myšku, Ph.D. (spoluautorsky kapitola VI), Alenu Pejčochovou, M.A. (spoluautorsky kapitola VIII) a Mgr. Tomáše Elberta (spoluautorsky kapitola VIII). V autorském kolektivu je tak zastoupen pohled akademie i různých sfér praxe. Předmluvou knihu opatřil prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.




Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí

Ve středu 8. března byla zveřejněna (zatím ve formě "unedited version") první zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí. Zvláštní zpravodaj, kterým je Joseph Cannataci, sice ve zprávě shrnul primárně současný stav svojí činnosti k počátku roku 2016, ale vyjádřil se i k některým aktuálním problémům. Jedním z nich je princip "internet without borders", který musí být dle zvláštního zpravodaje doprovázen i principy "safeguards without borders" a "remedie across borders", ke kterým má v současné době svět velmi daleko. Přílohy k jeho zprávě směřují i ke vzahu mezi otevřenými a velkými daty a k odlišným kulturním pojetím soukromí.
Vzhledem k současné diskuzi, rámované případem Apple vs FBI a také tzv. "Going dark" debatou (k té je k dispozici zpráva Berkmanova Centra), se v Cannataciho zprávě objevují i prvotní pozorování k využití šifrování (k tomuto tématu ostatně formuloval doporučení v rámci své zprávy již zvláštní zpravodaj pro právo na svobodu projevu Frank la Rue v roce 2013).

neděle, března 06, 2016

Ústavní soud (opět) k ústavněprávním limitům žalob na vydání BO

Ústavní soud se ve svém nálezu IV.ÚS 1532/15 ze dne 9. 2. 2016 (opět) vyjádřil k způsobu, jakým kolektivní správci vymáhají bezdůvodné obohacení, resp. jakým způsobem toto prokazují.

Situace pak byla standardní - kolektivní správce OAZA se žalobou "domáhala po stěžovatelce [provozovatelce kavárny] zaplacení bezdůvodného obohacení [...] a to za tvrzené užití repertoáru jím zastupovaného v podobě sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání dle § 23 autorského zákona."

Procesní stránku věci pak lze stručně shrnout do hesel: žaloba - platební rozkaz - odpor - jednání - vyhovění žalobě v celém rozsahu.

Stěžovatelka pak podala včas ústavní stížnost - důvodem pak bylo, že se soud "dostatečně nezabýval skutkovou a právní stránkou věci, nevedl dokazování ke skutečnosti, které stěžovatelka sporovala a ani v odůvodnění svého rozhodnutí se s těmito námitkami nevypořádal." Stejně tak MS přesvědčivě neodůvodnil, proč rozhodl odchylně od obdobného případu, kterým se již ÚS zabýval (kauza VELO CZ, nález II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014, komentář na blogu zde).
Jako problematické pak ÚS shledal, že se kolektivní správce OAZA v řízení "pouze odvolal na "svá zjištění", resp. blíže nekonkretizované výstupy svého kontrolního oddělení." OAZA pak až ve svém vyjádření k odporu předložila listinu, která dle jejího názoru představuje "výpis z licenční smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a kolektivním správcem Intergram, o. s., a která [...] prokazuje, že stěžovatelka v předmětném období provozovala rozhlasové vysílání prostřednictvím rádia." ÚS však k tomu konstatoval, že se jedná o "poněkud nečitelný výstup z blíže nezjištěného počítačového programu (databáze), na němž není ani zachyceno jméno stěžovatelky."

Ústavní soud pak v artumentaci odkázal na závěry v nálezu sp. zn. II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014 (N 57/73 SbNU 125), totiž, že "ze samotného faktu, že pro žalované období měla stěžovatelka uzavřenu smlouvu s jiným kolektivním správcem, zastupujícím odlišné mistry zvuku, ještě neplyne, že provozovala tzv. veřejnou produkci, jejíž součástí byla i díla autorů, které vedlejší účastník zastupuje. Krom toho samotné uzavření smlouvy s kolektivním správcem samo o sobě ještě nemůže být důkazem o oprávněnosti jeho nároku, poněvadž tu není brán ohled na okolnosti, resp. pozadí uzavření takové smlouvy (důvodem mohla být i právní nevědomost provozovatele o tom, že o veřejnou produkci ve skutečnosti nejde apod.)"

Jelikož nebylo v řízení nic dalšího zjištěno, ani prokázáno (např. kontrolou), označil toto rozhodnutí za porušující čl. 36 Listiny a zrušil je.

úterý, března 01, 2016

Další rozhodnutí ve věci Apple

V obdobné věci, o níž jsme informovali dole, nyní v prvním stupni rozhodl soud ve státě New York. Soud tentokrát zamítnul návrh na odblokování mobilního telefonu, neboť takový postup dle názoru soudce nelze podřadit pod archaický All Writs Act, o který se návrh opírá.


Plný text rozhodnutí viz zde.

pátek, února 26, 2016

Coca-cola nezíská ochrannou známku na svoje lahve

V roce 2014 se společnost Coca-cola pokusila u OHIM o přihlášení trojrozměrné ochranné známky pro svoje lahve ve tvaru "láhve s obvodovým vlysem bez drážek". OHIM však známku odmítnul zapsat, neboť u ní absentovala rozlišovací schopnost ve vztahu k příslušnému zboží. Proti tomuto rozhodnutí podala Coca-Cola k Tribunálu SDEU, který však žalobě nevyhověl, když konstatoval, že navrhovaná známka "nevykazuje charakteristické znaky, které by umožnily ji odlišit od jiných láhví dostupných na trhu".

Celé rozhodnutní je dostupné zde.

čtvrtek, února 25, 2016

Apple - motion to vacate

Spol. Apple právě podala námitky proti široce medializovanému soudnímu příkazu.

Plný text podání viz zde

pondělí, února 22, 2016

Česko-slovenské symposium Ochranné známky a průmyslové vzory

Ústav práva a technologií Právnické fakulty MU ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR a Ústavom práva duševného vlastníctva a informačních technológií Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pořádají první ročník symposia věnovaného problematice ochranných známek a průmyslových vzorů. Zájemci o účast jsou srdečně zváni.

Pozvánku s programem a organizačními informacemi viz zde.

pátek, února 19, 2016

Případ Apple - motion to compel

Jako doplnění k předchozímu postu připojujeme aktuální podání, jímž americké Ministerstvo spravedlnosti podpořilo návrh FBI. Jedná se o poměrně detailní dokument včetně technického popisu a citací předchozí judikatury.

Plný text je v .pdf zde.

středa, února 17, 2016

Apple odmítl poskytnout součinnost při zpřístupnění dat v iPhone

Kalifornský oblastní soud uložil společnosti Apple povinnost poskytnout FBI součinnost při odblokování přístupu k datům uchovaným v zařízení iPhone  teroristy Farooka, který v prosinci loňského roku se svojí manželkou zabil 14 lidí. Telefony společnosti Apple data ve své paměni automaticky šifrují a přistoupit se k nim dá po zadání přístupového kódu, možnosti jeho zadávání jsou ale ve firmware omezené. Soud tak od Apple nepožaduje přímo odblokování telefonu, ale aby FBI umožnil brute force útok na zadávání kódu. Konkrétně požaduje aby Apple především v zařízení vypnul funkci automatického vymazání obsahu paměti při pokusu o neoprávněný přístup, aby umožnil zadávání různých číselných kombinací automatizovaně a aby zajistil, že zařízení nebude vkládat pauzy mezi jednotlivé pokusy o zadání hesla. Apple však tuto součinnost poskytnout odmítnul, neboť povinné vytvoření backdooru považuje za nebezpečný precedent.

Více např. zde.
Celé rozhodnutí je k dispozici zde.
Vyjádření šéfa Apple Tima Cooka zde.

pondělí, února 15, 2016

ODR platforma pro spotřebitele

Dnes byla zpřístupněna ODR platforma i spotřebitelům a umožňuje jim řešit jejich vnitrostátní a přeshraniční spory mimosoudně online. Celý proces je ale svázán striktními procesními pravidly, což využitelnosti tohoto nástroje neprospěje.

Odkaz na ODR platformu.

úterý, února 09, 2016

Zajímavá rozhodnutí

Vzhledem k tomu, že se za uplynulou dobu nakupila zajímavá rozhodnutí, přinášíme je i přes jejich rozdílná témata a obsahovou kvalitu v jednom postu:

Ústavní soud se konzistentně se svojí předchozí rozhodovací praxí a současnou českou doktrínou vyjádřil k otázce nutnosti elekotrnického podepsání podání učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky.
Plný text rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3042/14 viz zde.

Ve starším rozhodnutí se podobně konzistentním způsobem vyjádřil Nejvyšší soud k pravé mezeře v právu týkající se okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky soudu (podobnou otázku pro soudní řízení správní již dříve řešil stejným způsobem s pozitivním doktrinálním ohlasem i Nejvyšší správní soud). V této souvislosti připomínáme, že 24. 2. bude plénum Nejvyššího soudu rozhodovat o komplexním stanovisku řešícím další pravé mezery v doručování do datových schránek.
Plný text rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3325/2013 viz zde.

Soudní dvůr se zabýval dovoleností trestního stíhání osob zprostředkovávajících on-line sázkové služby poskytované přeshraničně z jiných členských států. Konstatoval (vzhledem k předchozí judikatuře týkající se přeshraniční ochrany práv duševního vlastnictví poněkud překvapivě), že takové stíhání je rozporné s principem volného pohybu služeb.
Plný tex rozhodnutí ve věci C-336/14 viz zde.

Soudní dvůr se rovněž vyjádřil k otázce vymáhání práv z licence k ochranné známce Společenství, která nebyla zapsána do rejstříku.
Plný text rozhodnutí ve věci C-163/15 viz zde.

neděle, ledna 31, 2016

CPDP 2016 - část druhá

Druhý den konference CPDP 2016 (28. 1.) se nesl v duchu oslav mezinárodního dne ochrany osobních údajů. Téměř každý panel, na kterém jsem byl, mezinárodní den ochrany připomínal, jeden z panelů odpoledních sekcí byl přímo pojmenován „Celebrating Data Protection Day“. Při příležitosti této události vystoupil v prvním bloku po obědové pauze jako key note speaker předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. O tom však později.

čtvrtek, ledna 28, 2016

CPDP 2016 - část první



Dnes začala v Bruselu konference Computer Privacy and Data Protection (CPDP 2016). Plný den zcela napěchovaný tím nejlepším, co sféra ochrany soukromí a osobních údajů může nabídnout. Sešli se zde zástupci akademie, businessu i zákonodárci a ve čtyřech paralelních streamech po celý den probírali aktuální témata, kterým vévodilo zejména před měsícem schválené znění návrhu GDPR a jeho možné důsledky. Organizátorům konference je třeba přiznat, že se jim (minimálně dnes) dařilo skládat nesmírně zajímavé panely, do kterých cíleně vybírali řečníky s rozdílným původem, ať už národnostním, nebo profesním. Nejednou jsem zažíval drobnou frustraci nad tím, že nemůžu být na více sekcích najednou, což, jak na zahájení konference tvrdil Paul De Hert, byl přesně záměr. Plný program je k nahlédnutí zde.

neděle, ledna 10, 2016

ODR platforma

Před nedávnem jsme informovali o přípravách ODR platformy a jejím spuštění k 9. 1. 2016 (dle ustanovení nařízení o spotřebitelském ODR). V současné chvíli je tato platforma přístupná poskytovatelům ADR, spotřebitelům pak bude zpřístupněna 15. února.

Více informací zde.

středa, ledna 06, 2016

PhD na EUI

EUI opět vypsala poměrně velký počet doktorských stipendií. Vzhledem k tomu, že na institutu působí řada vyučujících se zájmem o problematiku ICT, je možno hlásit se do soutěže o přidělení stipendia též s tématy k ochraně soukromí, odpovědnosti ISP, e-commerce apod.

Více informací o stipendijním programu viz zde.

sobota, ledna 02, 2016

Kybernetická bezpečnosť na Slovensku

Len pár dni pred koncom roku 2015 bol do medzirezortného pripomienkového konania predložený plán z dielne NBÚ ohľadom realizácie koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015-2020.  Koncepcia bola už schválená uznesením vlády SR v júny 2015. Z akčného plánu vyplýva, že NBÚ plánuje predložiť návrh zákona o kybernetickej bezpečnosti koncom júla 2016. Bude veľmi zaujímavé sledovať tento proces z pozície existujúcej úpravy a počiatočných skúsenostiach s kyberbezpečnosťou v ČR.

Zdroje: