Nepřípustný formalismus při elektronickém podání žaloby do datové schránky

Ústavní soud se ve svém nálezu II.ÚS 289/15 vyjádřil k nutnosti doplnit podání či jeho přílohu zaslané datovou schránkou zaručeným elektronickým podpisem.

Z nálezu doporučujeme pozornosti klíčový bod 11.:
"Podle dosavadní právní teorie i praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. února 2012, č. j. 8 As 89/2011-31, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. května 2011, č. j. 3 VSPH 605/2011-P10-10) platilo i za účinnosti § 42 o. s. ř. ve znění do 31. prosince 2013, že zprávy doručené z datové schránky účastníka do datové schránky soudu a podání učiněná e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem není bez dalšího nutné doplňovat. Podání vůči soudu v podobě datové zprávy z datové schránky bylo považováno za řádně podepsané, jestliže je učinila buď osoba s originálním oprávněním uvedená v § 8 odst. 1 až 4 zákona o datových schránkách, anebo osoba pověřená. Podpis na listině u podání písemného nebo ústního do protokolu, resp. zaručený elektronický podpis u elektronického podání, je u datové zprávy odeslané z datové schránky nahrazen náležitou identifikací příslušné osoby, která vůči soudu učinila podání prostřednictvím datové schránky. Právní úprava (i soudní praxe) vychází z toho, že pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele, což je v případě běžné elektronické pošty (tj. nezaručená e-mailová zpráva), je následný kvalifikovaný autorizační postup namístě (ve formě doplnění významnějších podání do tří dnů). Naopak v případě datové schránky by byl požadavek další autorizace bezúčelný, na což novelou občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014 reagoval i zákonodárce, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, naopak je striktně individuálně přidělena. Má-li tedy uznávaný elektronický podpis plnit účel verifikačního nástroje k určení osoby odesílatele, nenajde v případě doručování prostřednictvím datové schránky své využití a není ani na místě v takovém případě vyžadovat doplnění podání originální písemností. Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům (např. advokátům), bylo by již nad únosnou míru, aby je dále zatěžoval dalšími povinnými administrativně technickými požadavky. Bezpečnostní argument zastánců nutného připojení uznávaného elektronického podpisu ke každé jednotlivé příloze neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí být eliminována státem jako provozovatelem datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně technického zatížení soukromých subjektů, jež by takovou změnu pocítily i finančně. Jedním ze základních principů právního státu je, že je povinen maximálně šetřit práva soukromých osob, bezdůvodně do nich nezasahovat a neukládat soukromým osobám povinnosti, není-li to nezbytně nutné. Lze tedy uzavřít, že je-li obsahem zprávy odeslané z datové schránky podatele do datové schránky soudu dokument (podání v příloze), který další uznávaný elektronický podpis neobsahuje, je na něj přesto nutno pohlížet, jako by byl řádně podepsán a není třeba vyžadovat doplnění podání originálem v písemné formě doručeným prostřednictvím pošty."

Nové pravidlá pre slovenskú doménu

Pred pár dňami komisia pre správu národnej domény .sk spolu s SK-NICom schválila nové znenie pravidiel, ktorých súčasťou sú aj nové ADR pravidla. Za organizáciu, ktorá bude zastrešovať a koordinovať expertov rozhodujúcich spory, bola zvolená European Information Society Institute.

UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services

Chete-li se dozvědět více o eID nejen v souvislostech s nařízením eIDAS, doporučujeme kolokvium UNCITRAL Colloquium on Identity Management and Trust Services (odkaz zde).

Ústav práva a technologií se účastnit bude.

Elektronické důkazy v trestním řízení

Dnes vyšla publikace nazvaná Elektronické důkazy v trestním řízení. Kniha poskytuje komplexní pohled na problematiku elektronických důkazů a jejich užití v trestním řízení v České republice. Autoři se v knize věnují jak otázkám obecným (důkaz a informace, dokazování v trestním řízení, data jako důkaz v trestním řízení), tak speciálním (dokazování e-mailem, webovou prezentací, provozními a lokalizačními údaji, odposlechy, daty z mobilních komunikačních zařízení a daty z dohledových center kybernetické bezpečnosti).

Publikace je k dispozici v režimu Open Access.

Autorský kolektiv zahrnoval doc. JUDr. Radima Polčáka, Ph.D. (kapitola I), JUDr. Františka Púryho, Ph.D. (kapitola II), JUDr. Jakuba Haraštu (kapitola IX, spoluautorsky kapitola VI), Mgr. Václava Stupku (kapitola III a kapitola VII) Mgr. Petra Klementa (kapitola IV), Mgr. Tomáše Abelovského (kapitola V), JUDr. Matěje Myšku, Ph.D. (spoluautorsky kapitola VI), Alenu Pejčochovou, M.A. (spoluautorsky kapitola VIII) a Mgr. Tomáše Elberta (spoluautorsky kapitola VIII). V autorském kolektivu je tak zastoupen pohled akademie i různých sfér praxe. Předmluvou knihu opatřil prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí

Ve středu 8. března byla zveřejněna (zatím ve formě "unedited version") první zpráva zvláštního zpravodaje OSN o právu na soukromí. Zvláštní zpravodaj, kterým je Joseph Cannataci, sice ve zprávě shrnul primárně současný stav svojí činnosti k počátku roku 2016, ale vyjádřil se i k některým aktuálním problémům. Jedním z nich je princip "internet without borders", který musí být dle zvláštního zpravodaje doprovázen i principy "safeguards without borders" a "remedie across borders", ke kterým má v současné době svět velmi daleko. Přílohy k jeho zprávě směřují i ke vzahu mezi otevřenými a velkými daty a k odlišným kulturním pojetím soukromí.
Vzhledem k současné diskuzi, rámované případem Apple vs FBI a také tzv. "Going dark" debatou (k té je k dispozici zpráva Berkmanova Centra), se v Cannataciho zprávě objevují i prvotní pozorování k využití šifrování (k tomuto tématu ostatně formuloval doporučení v rámci své zprávy již zvláštní zpravodaj pro právo na svobodu projevu Frank la Rue v roce 2013).

Ústavní soud (opět) k ústavněprávním limitům žalob na vydání BO

Ústavní soud se ve svém nálezu IV.ÚS 1532/15 ze dne 9. 2. 2016 (opět) vyjádřil k způsobu, jakým kolektivní správci vymáhají bezdůvodné obohacení, resp. jakým způsobem toto prokazují.

Situace pak byla standardní - kolektivní správce OAZA se žalobou "domáhala po stěžovatelce [provozovatelce kavárny] zaplacení bezdůvodného obohacení [...] a to za tvrzené užití repertoáru jím zastupovaného v podobě sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání dle § 23 autorského zákona."

Procesní stránku věci pak lze stručně shrnout do hesel: žaloba - platební rozkaz - odpor - jednání - vyhovění žalobě v celém rozsahu.

Stěžovatelka pak podala včas ústavní stížnost - důvodem pak bylo, že se soud "dostatečně nezabýval skutkovou a právní stránkou věci, nevedl dokazování ke skutečnosti, které stěžovatelka sporovala a ani v odůvodnění svého rozhodnutí se s těmito námitkami nevypořádal." Stejně tak MS přesvědčivě neodůvodnil, proč rozhodl odchylně od obdobného případu, kterým se již ÚS zabýval (kauza VELO CZ, nález II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014, komentář na blogu zde).

Jako problematické pak ÚS shledal, že se kolektivní správce OAZA v řízení "pouze odvolal na "svá zjištění", resp. blíže nekonkretizované výstupy svého kontrolního oddělení." OAZA pak až ve svém vyjádření k odporu předložila listinu, která dle jejího názoru představuje "výpis z licenční smlouvy uzavřené mezi stěžovatelkou a kolektivním správcem Intergram, o. s., a která [...] prokazuje, že stěžovatelka v předmětném období provozovala rozhlasové vysílání prostřednictvím rádia." ÚS však k tomu konstatoval, že se jedná o "poněkud nečitelný výstup z blíže nezjištěného počítačového programu (databáze), na němž není ani zachyceno jméno stěžovatelky."

Ústavní soud pak v artumentaci odkázal na závěry v nálezu sp. zn. II. ÚS 3076/13 ze dne 15. 4. 2014 (N 57/73 SbNU 125), totiž, že "ze samotného faktu, že pro žalované období měla stěžovatelka uzavřenu smlouvu s jiným kolektivním správcem, zastupujícím odlišné mistry zvuku, ještě neplyne, že provozovala tzv. veřejnou produkci, jejíž součástí byla i díla autorů, které vedlejší účastník zastupuje. Krom toho samotné uzavření smlouvy s kolektivním správcem samo o sobě ještě nemůže být důkazem o oprávněnosti jeho nároku, poněvadž tu není brán ohled na okolnosti, resp. pozadí uzavření takové smlouvy (důvodem mohla být i právní nevědomost provozovatele o tom, že o veřejnou produkci ve skutečnosti nejde apod.)"

Jelikož nebylo v řízení nic dalšího zjištěno, ani prokázáno (např. kontrolou), označil toto rozhodnutí za porušující čl. 36 Listiny a zrušil je.

Další rozhodnutí ve věci Apple

V obdobné věci, o níž jsme informovali dole, nyní v prvním stupni rozhodl soud ve státě New York. Soud tentokrát zamítnul návrh na odblokování mobilního telefonu, neboť takový postup dle názoru soudce nelze podřadit pod archaický All Writs Act, o který se návrh opírá.


Plný text rozhodnutí viz zde.

Coca-cola nezíská ochrannou známku na svoje lahve

V roce 2014 se společnost Coca-cola pokusila u OHIM o přihlášení trojrozměrné ochranné známky pro svoje lahve ve tvaru "láhve s obvodovým vlysem bez drážek". OHIM však známku odmítnul zapsat, neboť u ní absentovala rozlišovací schopnost ve vztahu k příslušnému zboží. Proti tomuto rozhodnutí podala Coca-Cola k Tribunálu SDEU, který však žalobě nevyhověl, když konstatoval, že navrhovaná známka "nevykazuje charakteristické znaky, které by umožnily ji odlišit od jiných láhví dostupných na trhu".

Celé rozhodnutní je dostupné zde.

Apple - motion to vacate

Spol. Apple právě podala námitky proti široce medializovanému soudnímu příkazu.

Plný text podání viz zde. 

Česko-slovenské symposium Ochranné známky a průmyslové vzory

Ústav práva a technologií Právnické fakulty MU ve spolupráci s Ústavem státu a práva Akademie věd ČR a Ústavom práva duševného vlastníctva a informačních technológií Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pořádají první ročník symposia věnovaného problematice ochranných známek a průmyslových vzorů. Zájemci o účast jsou srdečně zváni.

Pozvánku s programem a organizačními informacemi viz zde.

Případ Apple - motion to compel

Jako doplnění k předchozímu postu připojujeme aktuální podání, jímž americké Ministerstvo spravedlnosti podpořilo návrh FBI. Jedná se o poměrně detailní dokument včetně technického popisu a citací předchozí judikatury.

Plný text je v .pdf zde.

Apple odmítl poskytnout součinnost při zpřístupnění dat v iPhone

Kalifornský oblastní soud uložil společnosti Apple povinnost poskytnout FBI součinnost při odblokování přístupu k datům uchovaným v zařízení iPhone  teroristy Farooka, který v prosinci loňského roku se svojí manželkou zabil 14 lidí. Telefony společnosti Apple data ve své paměni automaticky šifrují a přistoupit se k nim dá po zadání přístupového kódu, možnosti jeho zadávání jsou ale ve firmware omezené. Soud tak od Apple nepožaduje přímo odblokování telefonu, ale aby FBI umožnil brute force útok na zadávání kódu. Konkrétně požaduje aby Apple především v zařízení vypnul funkci automatického vymazání obsahu paměti při pokusu o neoprávněný přístup, aby umožnil zadávání různých číselných kombinací automatizovaně a aby zajistil, že zařízení nebude vkládat pauzy mezi jednotlivé pokusy o zadání hesla. Apple však tuto součinnost poskytnout odmítnul, neboť povinné vytvoření backdooru považuje za nebezpečný precedent.

Více např. zde.
Celé rozhodnutí je k dispozici zde.
Vyjádření šéfa Apple Tima Cooka zde.

ODR platforma pro spotřebitele

Dnes byla zpřístupněna ODR platforma i spotřebitelům a umožňuje jim řešit jejich vnitrostátní a přeshraniční spory mimosoudně online. Celý proces je ale svázán striktními procesními pravidly, což využitelnosti tohoto nástroje neprospěje.

Odkaz na ODR platformu.

Zajímavá rozhodnutí

Vzhledem k tomu, že se za uplynulou dobu nakupila zajímavá rozhodnutí, přinášíme je i přes jejich rozdílná témata a obsahovou kvalitu v jednom postu:

Ústavní soud se konzistentně se svojí předchozí rozhodovací praxí a současnou českou doktrínou vyjádřil k otázce nutnosti elekotrnického podepsání podání učiněného oprávněnou osobou prostřednictvím datové schránky.

Plný text rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3042/14 viz zde.

Ve starším rozhodnutí se podobně konzistentním způsobem vyjádřil Nejvyšší soud k pravé mezeře v právu týkající se okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky soudu (podobnou otázku pro soudní řízení správní již dříve řešil stejným způsobem s pozitivním doktrinálním ohlasem i Nejvyšší správní soud). V této souvislosti připomínáme, že 24. 2. bude plénum Nejvyššího soudu rozhodovat o komplexním stanovisku řešícím další pravé mezery v doručování do datových schránek.

Plný text rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3325/2013 viz zde.

Soudní dvůr se zabýval dovoleností trestního stíhání osob zprostředkovávajících on-line sázkové služby poskytované přeshraničně z jiných členských států. Konstatoval (vzhledem k předchozí judikatuře týkající se přeshraniční ochrany práv duševního vlastnictví poněkud překvapivě), že takové stíhání je rozporné s principem volného pohybu služeb.

Plný tex rozhodnutí ve věci C-336/14 viz zde.

Soudní dvůr se rovněž vyjádřil k otázce vymáhání práv z licence k ochranné známce Společenství, která nebyla zapsána do rejstříku.

Plný text rozhodnutí ve věci C-163/15 viz zde.

CPDP 2016 - část druhá

Druhý den konference CPDP 2016 (28. 1.) se nesl v duchu oslav mezinárodního dne ochrany osobních údajů. Téměř každý panel, na kterém jsem byl, mezinárodní den ochrany připomínal, jeden z panelů odpoledních sekcí byl přímo pojmenován „Celebrating Data Protection Day“. Při příležitosti této události vystoupil v prvním bloku po obědové pauze jako key note speaker předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. O tom však později.

CPDP 2016 - část první

Dnes začala v Bruselu konference Computer Privacy and Data Protection (CPDP 2016). Plný den zcela napěchovaný tím nejlepším, co sféra ochrany soukromí a osobních údajů může nabídnout. Sešli se zde zástupci akademie, businessu i zákonodárci a ve čtyřech paralelních streamech po celý den probírali aktuální témata, kterým vévodilo zejména před měsícem schválené znění návrhu GDPR a jeho možné důsledky. Organizátorům konference je třeba přiznat, že se jim (minimálně dnes) dařilo skládat nesmírně zajímavé panely, do kterých cíleně vybírali řečníky s rozdílným původem, ať už národnostním, nebo profesním. Nejednou jsem zažíval drobnou frustraci nad tím, že nemůžu být na více sekcích najednou, což, jak na zahájení konference tvrdil Paul De Hert, byl přesně záměr. Plný program je k nahlédnutí zde.

ODR platforma

Před nedávnem jsme informovali o přípravách ODR platformy a jejím spuštění k 9. 1. 2016 (dle ustanovení nařízení o spotřebitelském ODR). V současné chvíli je tato platforma přístupná poskytovatelům ADR, spotřebitelům pak bude zpřístupněna 15. února.

Více informací zde.

PhD na EUI

EUI opět vypsala poměrně velký počet doktorských stipendií. Vzhledem k tomu, že na institutu působí řada vyučujících se zájmem o problematiku ICT, je možno hlásit se do soutěže o přidělení stipendia též s tématy k ochraně soukromí, odpovědnosti ISP, e-commerce apod.

Více informací o stipendijním programu viz zde.

Kybernetická bezpečnosť na Slovensku

Len pár dni pred koncom roku 2015 bol do medzirezortného pripomienkového konania predložený plán z dielne NBÚ ohľadom realizácie koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015-2020.  Koncepcia bola už schválená uznesením vlády SR v júny 2015. Z akčného plánu vyplýva, že NBÚ plánuje predložiť návrh zákona o kybernetickej bezpečnosti koncom júla 2016. Bude veľmi zaujímavé sledovať tento proces z pozície existujúcej úpravy a počiatočných skúsenostiach s kyberbezpečnosťou v ČR.

Zdroje:

• Uznesenie vlády SR č. 328 zo 17. júna 2015 k návrhu Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskej republiky na roky 2015 - 2020
• Koncepcie kybernetickej bezpečnosti Slovenskejrepubliky na roky 2015-2020

Revue pro právo a technologie 12/2015 online

Revue pro právo a technologie, jejíž poslední číslo bylo právě zveřejněno online, uzavírá šestý ročník své existence.

Vaší pozornosti lze doporučit diskuní články Pavla Loutockého ke specifikům elektronického dokazování při mimosoudním řešení sporů či autorského dua Jakub Míšek a Jakub Harašta k IP adresám v kybernetické bezpečnosti. V tematických článcích se ochraně hospodářské soutěže v tepelné energetice se věnuje Viktor Szabo, Service Level Agreements v kontextu softwarových smluv pak Oliver Chorvát.

Mimořádně obsáhlý je i přehled judikatury.

Děkujeme všem čtenářům, autorům, recenzentům a spolupracovníkům (jmenovitě pak dosavadnímu výkonnému editorovi Martinu Loučkovi za jeho dosavadní práci a nové editorce Anně Slánské) a přejeme úspěšný nový rok!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie III“, MUNI/A/1320/2014.

ODR platforma a mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

Dne 28. 12. 2015 byla vyhlášena ve sbírce zákonů novela zákona o ochraně spotřebitele č. 378/2015 Sb. Tato novela reaguje především na nutnost promítnout do českého právního řádu směrnici o spotřebitelském ADR (ta měla být implementována do 9. 7. 2015 !!) a připravit prostor pro Online Dispute Resolution platformu, která bude dostupná od 9. 1. 2016 (na základě nařízení o ODR). Právní rámec by měl umožnit spotřebiteli řešit spory o nižší částky s obchodníkem efektivně, ovšem zejména ODR platforma dle dostupných informací bude bohužel sloužit pouze jako zprostředkovatel komunikace a nikoli jako prostor pro rozhodování sporů mezi spotřebitelem a obchodníkem zejména ve fázi vyjednávání mezi stranami. Díky vyšší limitaci poskytovaného řešení sporů a různé tradici v jednotlivých státech nelze v současné chvíli předpokládat větší úspěch takového řešení.

Novela zákona viz zde. 

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti

Směrnice o síťové a informační bezpečnosti dosáhla 7. prosince poměrně významného milníku, kdy Parlament a Rada dosáhli neformální politické shody. Současná podoba, kterou text má, pochází z 18. prosince a je k dispozici zde.

Slov-Lex: eZbierka a eLegislatíva

Od 1. 1. 2016 bude Slov-Lex závaznou publikační platformou slovenského práva. Předepisuje to zákon č. 400/2015 Z. z., o tvorbe právnych predpisov a o Zbierke zákonov Slovenskej republiky a o zmene a doplnení niektorých zákonov ze dne 18. listopadu 2015. Projekt Slov-Lexu si v roce 2012 kladl za cíl vybudovat dva propojené systémy - eZbierku a eLegislatívu. V současné době systémy stále ještě běží v pilotním provozu.

Ustanovení zákona č. 400/2015 Z. z. o elektronické promulgaci právních předpisů budou účinná od 1. 1. 2016. Zákon stanoví, že sbírka se vydává v elektronické a listinné podobě s tím, že obě formy mají shodný obsah a stejné právní účinky (§12 odst. 3). V elektronické podobě bude navíc docházet k vydávání právně závazných konsolidovaných znění (§14). Zákon také přímo stanoví, že elektronickou platformou je právě Slov-Lex (§12 odst. 4).

Zákon č. 400/2015 Z. z. také obsahuje část věnovanou elektronizaci legislativního procesu. Tato ustanovení ale budou účinná až od 1. 4. 2016. Tvorba návrhu právního předpisu tak bude ze zákona probíhat na portále (§8 odst. 1), kterým bude opět Slov-lex (§8 odst. 2).

NS k doručování do datových schránek

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce doručování do jiné než ex lege zřízené datové schránky orgánu veřejné moci. Soud omezil účinky doručení na písemnosti týkající se účelu, pro který byla další datová schránka zřízena. Rozhodnutí je rozumně odůvodněno a v předmětném případě je smysluplné. V praxi ale může způsobit v části týkající se účelu schránky a obsahu zprávy efekt kluzkého svahu - spojuje totiž v této části formální kategorii adresy resp. datové schránky též částečně s materiální kategorii obsahu doručované zprávy (doposud byla formální kategorie adresy spojena výlučně s rovněž formální kategorií subjektu).


Plný text rozhodnutí viz zde.

On-line hazardní hry - stát New York

Vrchní soud státu New York vydal předběžné opatření, jímž zakázal provoz dvou on-line her, jejichž předmětem jsou fiktivní sporty resp. sázky na ně. Jedná se o první případ, kdy bude soud muset kvalifikovat podstatu hry, do níž hráči vkládají peníze, ale která není založena čistě na hazardu (game of chance).

Plný text předběžného opatření viz zde.
O případu informuje magazín Wired zde.

Tribunál k náležitostem 3D známky

Tribunál EU se ve věci návrhu na zápis 3D známky Range Rover Evoque vyjádřil k náležitostem registrace trojrozměrných známek. Soud zde obecně konstatoval vyšší standard pro registraci 3D známek v porovnání se slovními nebo 2D známkami, a to především co do jejich rozlišovací schopnosti. Poukázal přitom vcelku pozoruhodně na hledisko průměrného spotřebitele, který dle názoru soudu vnímá rozlišovací znaky u 3D objektů jinak než o 2D obrazů nebo textu (soud tento názor sice vyslovil, nicméně nedodal, zda v tomto případě např. vychází z nějaké empirické studie).

Rozhodnutí je v plném textu (anglicky nebo francouzsky) k dispozici zde.

BGH k povinnosti poskytovatelů připojení blokovat přístup ke službám porušující autorská práva

V rozsudcích ze dne 26. 11. 2015 ve věcech I ZR 3/14 a I ZR 174/14 rozhodl německý Bundesgerichsthof, že příslušný vykonavatel majetkových práv (in concretu GEMA, kolektivní správce, resp. výrobci zvukových záznamů) se na poskytovatele připojení může se svými nároky na blokování přístupu k předmětným službám obracet až ve chvíli, kdy adekvátním způsobem  prvně brojil proti poskytovatelům takových služeb, kteří jsou v kauzálním řetězci porušování "blíže" jako např.  poskytovatel hostingových služeb či provozovatel příslušné webové stránky.
Povinnost blokovat přístup na webové stránky je tedy nutné chápat jako ultima ratio. Jako rozumné úsilí při zjišťování "bližšího" rušitele pak nelze kvalifikovat pouhé konstatování, že z předmětné webové stránky nešla zjistit jeho identita.

Tisková zpráva zde.
Plný text rozhodnutí zatím není dostupný, příspěvek budeme aktualizovat.

Kniha "Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine"

Volně ke stažení je ode dneška kniha Cyber War in Perspective: Russian Aggression against Ukraine. Autorský kolektiv podílející se na jejím vzniku vedl Kenneth Geers, který byl keynote speakerem na nedávné konferenci Cyberspace. Kniha je rozsáhlou případovou studií kybernetických operací probíhajících v rámci konfliktu na Ukrajině. Z těchto analytických poznatků potom autorský kolektiv vyvozuje taktické i strategické závěry pro budoucí konflikty podobného typu a pro budoucnost kybernetické války (jakkoli se na knize podílel i odpůrce tohoto konceptu, Martin Libicki, jehož kapitola vysvětluje, proč ani v tomto případě není možné mluvit o kybernetické válce).