Druhý návrh proti reformě on-line hazardu ve Spojeném království

V pořadí druhý návrh k londýnskému High Court směřuje proti schválené britské legislativě měnící charakter místa zdanitelného plnění v případě on-line sázkových her (zákon měnící mj. i režim zdanění by měl vstoupit v účinnost 1. listopadu). Zdanění ve výši 15% by se mělo nově vztahovat k místu, odkud je uplatněna sázka a britská vláda si od něj slibuje částečné řešení problému tzv. off-shore sázkových kanceláří obsluhujících britské sázkaře prostřednictvím služeb informační společnosti. Návrh tentokrát logicky staví na argumentu čl. 56 TFEU ve spojení s čl. 52 TFEU. Otázkou mj. je, zda bude věc v tomto případě postoupena SDEU (předchozí rozhodnutí totiž bylo vydáno bez předběžné otázky).

Zprávu o návrhu přinesl server out-law.com zde.
Zamítavé rozhodnutí z 10. 10. 2014 viz zde.
Schválený text zákona viz zde.
Důvodovou zprávu k zákonu viz zde.

Veřejné licence v České republice 2.0

V rámci Open Access Week a v rámci řešení grantového projektu GAČR č. P408/12/2210 vychází druhé vydání příručky Veřejné licence v České republice.

Workshop Open Law

V rámci tzv. Open Access Week (20. - 26. 10. 2014) pořádá Ústav práva a technologií workshop Open Law.

Datum: 24. 10. 2014
Místo: Právnická fakulta MU, místnost 214
Čas: 9:30 až 11:00 (předpokládaný konec)

S krátkými referáty vystoupí JUDr. Matěj Myška (Veřejné rejstříky a PSI), Mgr. MgA. Jakub Míšek (Ideologie otevřeného přístupu k právu) a Mgr. Jakub Harašta (Zpřístupňování judikatury). Poté bude prostor pro diskuzi zúčastněných.

Zájemce o účast prosíme o nahlášení na jakub.harasta@law.muni.cz. Podle počtu přihlášených bude zajištěno drobné občerstvení.

Digitalizace jako fair use

Ve svém dnešním rozhodnutí se Court of Appeals for the 11th Circuit vyjádřil k otázce digitalizace v rámci univerzity jako fair use. Rozhodnutí se týká případu, v němž jsou žalováni konkrétní představitelé univerzity a na straně žalobce stojí velká vydavatelství odborné literatury.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Nabídka zaměstnání - kybernetická bezpečnost

Upozorňujeme na výběrové řízení, které vypsala státní organizace v rezortu MVČR s bezpečnostní agendou. Jedná se o místo analytika/analytičky pro obor kybernetické bezpečnosti. Ideálním kandidátem je právník se zájmem o obor kybernetické bezpečnosti a práva ICT - pozice se hodí i pro absolventy.

Inzerát s podrobnostmi a kontaktními údaji viz na webu MVČR zde.

Mimořádná přednáška - sociální sítě a arabské jaro

S mimořádnou přednáškou na téma využití sociálních sítí při masových demonstracích v Egyptě vystoupí 1.12. na PrF MU egyptský soudce a odborník na právo ICT Mohamed Chawki. Zájemci o účast, nechť se orientačně hlásí mailem Mgr. Jakubovi Míškovi.

Pozvánka s abstraktem a životopisem přednášejícího je v .pdf ke stažení zde.

Zásah do soukromí a zajištění dat v trestním řízení

Zajímavé rozhodnutí ohledně zajištění dat se objevilo v případě Silk Road. Soud zde konstatoval, že ochrana soukromí se neuplatní v případě, kdy obviněný popírá, že by měl s daty v uložišti, na něž je požadován soudní příkaz k vydání, něco společného. Rozhodnutí zatím není komentováno americkou doktrínou, ale podle bezprostředních reakcí to zatím vypadá, že obviněný zde v podstatě dostal na výběr - pokud data v uložišti prohlásí za svá, může se spoléhat na proporcionální ochranu soukromí (včetně ochrany při rozhodování o soudních příkazech k vydání dat). Pokud naopak prohlásí, že data nejsou jeho a nepodaří se zjistit totožnost jiné osoby, jíž by data mohla patřit, ochrana soukromí se neuplatní.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Bezpilotní letadla v České republice

Zájemce z řad odborné veřejnosti i laiky zveme na panelovou diskuzi na téma Bezpilotní letadla v České republice pořádanou Ústavem práva a technologií PrF MU a Ústavem státu a práva AV ČR. 

Diskuze proběhne dne 6. listopadu 2014 v Praze ve třech panelech:

Panel č. 1 - Existují vlastně letadla bez pilota?
Panel č. 2 - Drony a soukromí
Panel č. 3 - Současná česká právní úprava bezpilotního létání. Potřebujeme novou?

V případě zájmu o účast je nutné se předem přihlásit na terezie.smejkalova@mdcr.cz.

Počet účastníků akce je z kapacitních důvodů omezen.

Pozvánka je k dispozici ke stažení.

Nizozemské rozhodnutí o právu na zapomnění

Okresní soud v Amsterdamu ve sporu o výmaz linku na informaci o odsouzení za závažný trestný čin rozhodl, že v takovém případě není proporcionální přiznat pachateli právo na zapomnění. Soud konstatoval, že u závažných trestných činů má být až na extrémní výjimky permanentní publicita jedním z aspektů trestu (z toho důvodu není ostatně možné ani v takových případech zahladit odsouzení).

Za upozornění děkujeme Edovi Leemu z Chicago-Kent Law School.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Ochrana známky, která se stala generickým výrazem

Americký soud se vyjádřil k otázce známkové ochrany označení, které získalo takové renomé, že je užíváno jako generických výraz. Tato skutečnost podle soudu nejen, že nevylučuje známkoprávní ochranu, ale může naopak hovořit o její vysoké hodnotě či obecné dobré pověsti.

Plný text rozhodnutí je zatím k dispozici prostřednictvím LexisNexis - abstrakt viz zde.
Analýzu a komentář na blogu Rebeccy Tushnet viz zde.

Ochrana soukromí a bezpečnost informačních systémů (1976!)

Na Rand.org byl vydán v .pdf pozoruhodný text Privacy and Security Issues in Information Systems, který byl původně publikován v roce 1976. Text se hodí nejen jako zajímavá futurologická studie, ale obsahuje řadu argumentovaných názorů podněntných i pro dnešní debatu ohledně bezpečnosti a ochrany soukromí v podmínkách informační společnosti.

Text je ke stažení v .pdf zde.

Nařízení eIDAS

V Úředním věstníku bylo publikováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Nařízení ma za cíl nahradit nepříliš úspěšnou úpravu elektronického podpisu a vytvořit evropský systém vzájemného uznávání důvěryhodných elektronických identit. Jedná se o poměrně revoluční úpravu s velkým dopadem především do oblasti soukromoprávního jednání a podávání písemností v procesech autoritativní aplikace práva. V českém právu přináší vedle nového pojetí autentizace elektronických forem právního jednání i změnu nikoli zcela šťastné úpravy právního jednání v občanském zákoníku (občanský zákoník je novým nařízením jednak v některých částech materiálně derogován, jednak bude nutno na základě nové úpravy uvažovat o jeho novelizaci tam, kde chybějí vzájemné systematické vazby).

Plný text nařízení viz zde.

ICT při tvorbě a aplikaci jednoduchého práva

Ústav práva a technologií si Vás dovoluje pozvat na veřejné kolokvium studentů doktorského studijního programu "Právo informačních a komunikačních technologií", které se uskuteční dne 

8. 9. 2014,


9:30-12:00, 


v místnosti 109, PrF MU.

Účast je bezplatná - potvrďte ji prosím vyplněním registračního formuláře.


Těšíme se na Vaši účast.

Nový casebook práva duševního vlastnictví pro informační společnost

James Boyle a Jennifer Jenkins vydali na právnícké fakultě univerzity Duke on-line a tiskem nový casebook věnovaný (ne)fungování duševního vlastnictví v informační společnosti. Publikace je k dispozici pod licencí CC a její tištěná verze se dá pořídit na Amazonu.

Publikaci lze stáhnout v .pdf zde.
Další informace o knize viz zde.
Tištěná verze je k dispozici zde.

Compendium of U.S. Copyright Office Practices

Po více než dvaceti letech vydává americký Copyright Office více než tisícistránkové revidované kompendium obsahující soubor jeho aktuální interpretační praxe v autorskoprávních věcech. Právě byl zveřejněn koncept a běží 120 denní lhůta na připomínky a náměty. Oficiální publikace se očekává někdy v prosinci t.r.

Plný text v .pdf viz zde.
Připomínky lze zasílat prostřednictvím této stránky.

Akademické místo - ochrana soukromí - Tilburg

Na žádost kolegů z Univerzity v Tilburgu zveřejňujeme nabídku akademického místa pro doktorandy, které je vypisováno v rámci srovnávacího projektu týkajícího se ochrany soukromí v evropských státech.

Podrobnosti o výběrovém řízení viz zde.

Rakúska class-action proti Facebook Ireland Limited

Aktivista Maximilian Schrems pred pár dňami spustil pomerne rozsiahly projekt hromadnej žaloby proti írskej odnoži Facebooku. Žaloba bola podaná na príslušnom obchodnom súde vo Viedni. Teoreticky môže predstavovať jeden z najväčších procesov súkromných osôb v oblasti ochrany osobných údajov voči prevádzkovateľovi sociálnej siete v Európe. Bude zaujímavé sledovať jej ďalší vývoj.

Text žaloby v nemčine: http://www.europe-v-facebook.org/sk/sk.pdf

Tlačová správa: http://www.europe-v-facebook.org/sk/pa_en.pdf

Portál pre pripojenie sa ku class-action: https://www.fbclaim.com/ui/signin

Viac informácii o projekte Europe vs. Facebook: http://www.europe-v-facebook.org/

Algoritmus predpovedajúci súdne rozhodnutie

Dávame do pozornosti odborný článok venovaný technologickému predpovedaniu rozhodnutí Najvyššieho súdu USA z pera Daniel Katza (Michigan State University), Michaela Bommarito a Josha Blackmana (South Texas College of Law). Systém výpočtu pravdepodobnosti je vystavaný na projekte Fantasy SCOTUS (Internet’s Premier Supreme Court Fantasy League), kde ktokoľvek môže zápasiť v predpovedaní súdnych rozhodnutí. Model popísaný v článku dokáže správne predpovedať 70.9% hlasov sudcov Najvyššieho súdu USA v jednotlivom prípade v rozsahu šiestich dekád. Ide o zaujímavý teoretický počin v oblasti tzv. Quantitative Legal Prediction.

Zdroj:

• Blog: The Next Evolution of SCOTUS Predictions: Predicting 7,000 Cases Over 60 Yearswith 71% Accuracy
• SSRN: Predicting the Behavior of the Supreme Court of the United States: A General Approach

Varovný systém v Anglicku

Nedávno médiami prebehla zaujímava správa, že Londýnska polícia (City of London police, Unit IP Crime) začala označovať pirátske weby priamo bannermi, a to  pomocou projektu Sunblock.

Viac: http://www.bbc.com/news/technology-28523738

Advokátní data v cloudu

Zajímavé a kontroverzní rozhodnutí týkající se přístupu orgánů činných v trestním řízení k dokumentům advokátní kanceláře uchovávaným v cloudovém úložišti publikoval Městský soud v Praze. Soud především konstatoval, že umístění zařízení cloudové služby není místem "v němž advokát vykonává advokacii", a na věci a data tam umístěná se tedy nevztahuje zvýšená ochrana práv třetích osob upravená v § 85b trestního řádu.

Celé rozhodnutí je k dispozici zde.

Open Educational Resources a autorské právo

V rámci projektu "Open Educational Resources Policy in Europe" organizace Creative Commons byla publikována studie týkající se výjimek z autorského práva v oblasti vyučování.
Jedná se ovšem o working paper a Creative Commons ocení odbornou zpětnou vazbu od zainteresovaných expertů:

"We invite stakeholders, namely local copyright lawyers and local experts in education, to provide us with the necessary input to interpret the legal information contained herein and update this work accordingly. Specifically, we invite stakeholders to inform us:

• if the relevant law provisions analyzed herein are updated;
• if the relevant law provisions analyzed herein are correctly translated;
• if there is any relevant law provision missing from the analysis; and
• if there is any local case law or specialized literature providing a different interpretation of the law provisions analyzed herein."

International Congress of Comparative Law - zprávy ke stažení

Po omezenou dobu (do konce července) jsou přístupné ke stažení obecné a národní zprávy z prestižního mezinárodního kongresu komparativního práva, který proběhl v týdnu od 20. do 26. července ve Vídni.

Newyorský soud shledal zákon o kybernetické šikaně v rozporu s Prvním dodatkem

New York Court of Appeals (nenechte se zmást názvem - jde o nejvyšší soud soud státu New York, jehož označení je z historických důvodů jiné než tradiční "supreme court") shledal v úterý 1.7.2014 ve věci the People v. Marquan M. zákon okresu Albany o kybernetické šikaně (cyberbullying law) v rozporu se svobodou projevu chráněnou Prvním dodatkem Ústavy USA (rozhodnutí dostupné zde). Podle agentury Reuters jde o první rozsudek přezkoumávající ústavnost cyberbullying laws, které přijala více než desítka států USA.

Zákon okresu Albany definoval kybernetickou šikanu následovně: "any act of communicating or causing a communication to be sent by mechanical or electronic means, including posting statements on the internet or through a computer or email network, disseminating embarrassing or sexually explicit photographs; disseminating private, personal, false or sexual information, or sending hate mail, with no legitimate private, personal, or public purpose, with the intent to harass, annoy, threaten, abuse, taunt, intimidate, torment, humiliate, or otherwise inflict significant emotional harm on another person." Na základě tohoto zákona byl v projednávané věci úspěšně odstíhán 15-letý gymnazista, jenž jako anonym nahrál na veřejně dostupnou Facebookovou stránku informace o sexuálním životě svých spolužáků včetně jejich fotek.

New York Court of Appeals však shledal (poměrem 5:2) výše uvedenou definici kybernetické šikany přiliš širokou (overbroad) a z tohoto důvodu zákon shledal v rozporu s Prvním dodatkem Ústavy USA. Podle většinového stanoviska První dodatek sice umožňuje zákaz kybernetické šikany namířené proti dětem (to jen jako připomínka pro ty, kdo si myslí, že svoboda projevu je v USA absolutní), nicméně konstatoval, že definice kybernetické šikany v přezkoumávaném zákoně zakazuje rovněž formy chráněného projevu jdoucí nad rámec kybernetické šikany dětí. Podle většiny tak zákon potenciálně kriminalizoval projev namířený vůči dospělým, korporacím či fiktivním entitám. Zajímavostí je, že většina odmítla hledat ústavněkonformní výklad zákona okresu Albany s tím, že jim tato role nepřísluší (právě s tímto postupem nesouhlasili disentující soudci).

Bude zajimavé sledovat, jestli v této věci udělí Nejvyšší soud USA (SCOTUS) writ of certiorari. Můj osobní názor je, že si SCOTUS počká, až se k této otázce vyjádří i další vrcholné soudy v jiných státech USA. V této souvislosti však stojí za zmínku, že SCOTUS již udělil certiorari ve věci Elonis v. United States, která se týká trestního stíhání za výhružky na Facebooku. Zdá se tedy, že sociální média, kybernetická kriminalita a kybernetická bezpečnost pomalu, ale jistě, začínají nabírat ústavněprávní dimenzi.

Informace veřejného sektoru a kulturní instituce

Platforma ePSI zveřejnila svoji poslední studii k právním a technickým aspektům implemetace revidované směrnice o PSI ve vztahu ke kulturním institucím. (Mimochodem, jak naznačuje studie, pouze menšina členských států podniká nějaké kroky k její implementaci.)

Riziká cloud computingu

Popredná švajčiarska zaisťovňa koncom tohto týždňa vydala rešpektovanú analýzu, v ktorej identifikuje trendy a ukazovatele rizík pre rok 2014. Do kategórie najvyšších rizík boli zaradené bezpečnostné aspekty cloud-computingu. Cloud computing prináša mnohé benefity, avšak vzhľadom na obrovskú koncentráciu dát predstavuje zároveň veľmi zraniteľný nástroj. Čo je zaujímavé, do skupiny 26 novovznikajúcich rizík boli zaradené okrem iného aj problémy tzv. digitálneho ohovárania, užívania osobných kamier alebo rizík plynúcich z budúceho prechodu od 3D k 4D tlači. Bude zaujímavé sledovať vývoj týchto predpovedí, nakoľko majú priamy dopad na finančné trhy (poisťovne, banky, atď.). To má zásadny vplyv na trh informačných technológií, resp. na súvisiace regulatívne opatrenia.

Zdroj: Systematicky sledované ukazovatele spojené s rizikom pre rok 2014

Softvérové patenty na Novom Zélande

Nový Zéland od septembra 2014 prejde zásadnou zmenu patentového práva. Ide o orientáciu na austrálsky patentový systém (Trans-Tasman patent system) a zásadnú úpravu abstraktných patentov. Nový zákon totiž opúšťa softvérové patenty, ktoré sú pomerne bežné v anglo-americkom právnom systéme.

Prehľadná analýza zmien: http://www.allens.com.au/pubs/ip/cuip10jul14.htm

Čítanka amerického známkového práva

Barton Beebe, profesor práva duševního vlastnictví na NYU School of Law, zveřejnil čítanku amerického známkového práva.
Publikace je dostupná pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License.

V Evropě zatím obdobná "otevřená" publikace dostupná není. Minimálně doporučit pak lze praktické jednostránkové shrnutí judikatury SDEU ve známkových věceh od Dirka Vissera z advokátní kanceláře Klos Morel Vos & Schaap.

Husovec: Odpovědnost na internetu podle českého a slovenského práva

Dávame do pozornosti vydarenú monografiu Martina Husovca o zodpovednosti na internete. Autor tu hľadá odpovede na otázky, v ktorých prípadoch môžu byť poskytovatelia internetových služieb zodpovedný za vlastný obsah a obsah svojich užívateľov podľa českého a slovenského práva. Autor uvádza o knihe, že "je štylizovaná ako podrobná príručka pre dvoch typov čitateľov – „rýchleho čitateľa“, ktorý sa chce len zorientovať v bludisku právnych pravidiel za pomoci farebných príkladov a „náročného čitateľa“, ktorý má záujem objavovať tie isté pravidlá do väčšej hĺbky v komparatívnom a širšom právnom kontexte."

Elktronická kniha (dostupná pod licenciou Creative Commons CC BY-ND 3.0 CZ)
Tlačená verzia
Informatívna stránka o knihe

Revue pro právo a technologie 9/2014 online

Pátý ročník svojí existence zahajuje časopis Revue pro právo a technologie, jehož poslední číslo bylo zveřejněno online. Novinkou je pak změna formátu a grafického stylu.

Kromě zajímavých diskusních a tematických příspěvků věnujících se např. povaze souhlasu se zpracováním osobních údajů (Jakub Míšek), či právním aspektům biobank (Onřej Antoš) lze v čísle již tradičně najít anotace zajímavých judikátů a přehled aktuální judikatury z technologických oborů práva.

Přejeme čtenářům příjemné letní čtení!

Redakce Revue pro právo a technologie

Vydání časopisu Revue pro právo a technologie bylo financováno z projektu „Právo a technologie II“, MUNI/A/0918/2013.

Studie ISPA: Legal and practical problems of rights clearance from the perspective of a content provider and alternative models

Na objednávku rakouské ISPA byla vypracována studie k problémům licencování autorských děl online (vedoucím autorského kolektivu byl prof. Andreas Wiebe).

Závěrečná doporučení studie:

• The European legislator is called upon to adapt copyright law in the direction that all acts of reproduction ancillary to online distribution of works should be consumed by the right of making available that was already established by international treaties. The European legislator should put efforts in achieving such an adaptation on the level of international treaties
• As intransparency is a major problem a duty of right holders should be introduced to make available to the public information on their repertoire by registering with a database
• CMO´s and other rightholders should make tariffs and licensing fees completely transparent by publishing it on the website
• Interoperable machine-readable standards are required concerning information about rights and right holders in order to create transparency on the market. Efforts should be made to promote international standardization in this respect
• Internationally acknowledged standards also have to be developed for monitoring and reporting systems; the EU should actively support this process  
• The legal framework for transparency and governance proposed by the EU in the Directive 2012 should also be applied to new entities acting as agents with a similar function than CMO
• A presumption of bundling of rights in one hand for a specific song would considerably reduce fragmentation. However, the specificities of such a presumption need further refinement
• Statutory licensing is not compatible with a dynamic market like online music services
• Coordination problems resulting from co-authorship may be coped with by reference to existing commercial partnership rules rather than private partnerships. Thus, representation (and transfers) could be done by each author for the whole partnership
• With respect to the geographical fragmentation the EU proposal of fostering non-exclusive licensing CMOs as “hubs” combined with a “European passport” is preferable to a one-stop-shop model or application of a country of origin principle; competitive issues are reconciled with requirements to represent as much repertoire as possible – substituting the former reciprocal exclusive agreements between CMOs  
• An option for direct licensing for non-commercial uses (“dual licensing”) using CC licenses should be freely available to rightholders; necessary amendments should be included in the European framework for CMO´s   
• Legislators should introduce minimum requirements for calculating tariffs designed for innovative online services in order to take into account dynamic competition and business effects, and avoiding lump sums in advance
• Antitrust provisions should not hinder online services to group in order to form counterbalancing bargaining powers. Also, industrial associations should be recognized as potential collective license partners
• Efficient dispute resolution mechanisms are required, preferably on an online basis     

Studie online.

Elektronické dokazovanie zo zámoria: Rozhodnutie Najvyššieho súdu USA týkajúce sa doktríny tretej strany

Práve dnes Najvyšší súd USA vydal rozhodnutie vo veci zaistenia a prehľadávania mobilných telefónov, ktoré má významný dopad na ustálenú anglo-americkú doktrínu tretej strany (third party doctrine). Súd jednohlasne pod vedením predsedajúceho sudcu Robertsa prijal stanovisko, že štvrtý dodatok ústavy vyžaduje bezpodmienečný súhlas súdu k prehľadávaniu mobilného telefónu, a to aj v prípade ak ide už o zadržanú osobu.

Medzi zaujímavé zhrnutie súdu patrí stanovisko, že mobilný telefón v súčasnosti predstavuje taký obrovský informačný zdroj v rukách jedinca, že jeho prehľadávanie orgánmi štátnej moci sa do istej miery podobá osobnej fyzickej prehliadke (prípad Robinson).

Za pozornosť stojí nasledujúce odôvodnenie súdu: “... cell phones differ in both a quantitative and a qualitative sense from other objects that might be kept on an arrestee’s person. The term “cell phone” is itself misleading shorthand; many of these devices are in fact minicomputers that also happen to have the capacity to be used as a telephone. They could just as easily be called cameras, video players, rolodexes, calendars, tape recorders, libraries, diaries, albums, televisions, maps, or newspapers […] The storage capacity of cell phones has several interrelated consequences for privacy. First, a cell phone collects in one place many distinct types of information—an address, a note, a prescription, a bank statement, a video—that reveal much more in combination than any isolated record. Second, a cell phone’s capacity allows even just one type of information to convey far more than previously possible. The sum of an individual’s private life can be reconstructed through a thousand photographs labeled with dates, locations, and descriptions; the same cannot be said of a photograph or two of loved ones tucked into a wallet.“

Zdroje:

• Plný text rozhodnutia vo veci Riley v. California
• Viac informácii o Third-Party Doctrine
• Komentár: The U.S. SupremeCourt’s 4th Amendment and Cell Phone Case and Its Implications forthe Third Party Doctrine

Joint Final Event 2014: RESPECT, IRISS, SURVEILLE

Joint Final Event projektů RESPECT, IRISS a SURVEILLE, který se uskuteční ve dnech 29. a 30. října 2014 spustil webové stránky. Zatím je pevně stanovené místo konání (DIAMANT Brussels Conference & Business Centre), program bude teprve oznámen. V návaznosti na něj pak bude spuštěna registrace.

Nabídka práce v oboru IPR

Technologické centrum Akademie věd ČR hledá do svého týmu vhodného kandidáta se specializací v oblasti práv k duševnímu vlastnictví a evropského práva zejména v kontextu evropských a mezinárodních výzkumných projektů. 

Požadavky:
• Absolvování právnické fakulty v ČR nebo student 5. ročníku 
• Anglický jazyk ústně a písemně na výborné úrovni (zahraniční studijní pobyt výhodou)
• Zájem o oblast práv k duševnímu vlastnictví 
• Schopnost pracovat samostatně a v týmu
• Výborné analytické a prezentační dovednosti
• Ochotu cestovat na pracovní cesty v ČR a do zahraničí 
• Znalost práce na PC (MS Word, Excel, PowerPoint, ASPI, aj.)

Nabízíme:
• Různorodou práci 
• Možnost dalšího vzdělávání 
• Specializaci v zajímavé oblasti
• Pět týdnů dovolené, stravenky, služební mobil a notebook 
• Finanční ohodnocení odpovídající pracovním výsledkům 

Své životopisy v ČJ a AJ zasílejte na dvorakovaz@tc.cz nejpozději do 7.7.2014. 
Předpokládaný nástup je 1.9.2014.

CCD COE - květen/červen

Vítězem cvičení Locked Shields 2014, kterého se účastnil i tým z České republiky, byl vyhlášen polský tým složený z odborníků různých institucí (mj. ministerstva obrany a CERT.GOV.PL). Cvičení probíhalo z domovských pracovišť s kontrolním centrem umístěným v Tallinnu.

Česká republika (společně s Francií a Velkou Británií) se od počátku června účastní činnosti CCD CoE. Zpráva o přístupu a úvahy do budoucna jsou k dispozici online.

Také došlo k publikaci Call for Papers na příští ročník CyConu a na druhý ze série workshopů Ethics and Policies in Cyberspace. Na sborník příspěvků z prvního workshopu jsme již upozorňovali na našem blogu.

Začaly fungovat dvě přehledové stránky věnované Strategies & Policies a Cyber Definitions.

Rozhodnutí v případu "Europe v. Facebook" a revize uznání amerických bezpečných přístavů

Irský High Court rozhodnul v případě Max Schrems proti Komisaři pro ochranu osobních údajů (irská obdobá našeho ÚOOÚ) o přerušení řízení a předání věci SDEU. V reakci na toto rozhodnutí a na dubnový dopis Art. 29 Data Protection Working Party oznámila místopředsedkyně Komise Redingová, že bude Komise v brzké době revidovat uznání amerických bezpečných přístavů (safe harbors).

Plný text irského rozhodnutí viz zde.
Plný text dopisu viz zde.
Podrobnou analýzu Chrise Kunera s odkazy na řadu souvisejících dokumentů viz zde.

Americký Nejvyšší soud k otázce patentovatelnosti

V řadě směrů průlomové rozhodnutí týkající se otázky patentovatelnosti metod a postupů vydal americký Nejvyšší soud. Neformální komentáře amerických odborníků na patentové právo se shodují v tom, že jde o významný krok v boji proti tzv. patentovým trollům a že v důsledku rozhodnutí dojde mj. i k zúžení dosavadní doktríny tzv. ekvivalence.

Plný text rozhodnutí viz zde.

CopyCamp 2014

Velmi zajímavá konference k problematice autorského práva v informační společnosti se uskuteční tento podzim ve Varšavě.
Jak keynote speaker bude vystupovat mj. i např. Cory Doctorow.

Veškeré info, jakož i Call for Papers je dostupný online konferenčním webu.

RESPECT 2nd Policy Workshop v Barceloně

Ve dnech 17. a 18. září se v Barceloně uskuteční druhý Policy Workshop projektu RESPECT nazvaný Technology and Crime: Law, Privacy and Policy in the Era of Big Data.

Call for abstracts byl zveřejněn a termín odevzdání abstraktů byl stanoven na 30. 6.

Web workshopu: respectbarcelona.eu

Zahájeny veřejné konzultace překladu licence Creative Commons 4.0

Dnešním dnem byly zahájeny veřejné konzultace českého překladu licencí Creative Commons 4.0.

Veřejný návrh překladu základní verze licence Creative Commons BY-NC-SA 4.0 naleznete na www.tiny.cc/cc4-cz-pd

Ostatní verze licence z ní dají dovodit pouhým seškrtáním příslušných pasáží. Pro lepší přehlednost je návrh doplněn i anglickým originálem.

Základní myšlenka ovšem je, že se nejedná o PORT (tedy “naroubování” na český právní řád jako tomu bylo u verze 3.0), ale pouze o lingvistický překlad. Samozřejmě i tak jsme museli respektovat alespoň základní českou právní terminologii.

Uvítáme každou poznámku, opravu, upozornění na chybu, překlep apod. formou komentářů (stačí označit text a po kliknutí pravým tlačítkem přidat komentář).

Další zdroje pak naleznete v samotném návrhu překladu.

Informace o tom, co je v CC 4.0 nového naleznete zde.

Konzultace jsou otevřeny do 20. 7. 2014.

Děkujeme za Váš zájem o Creative Commons, Vaše podněty a šíření této informace!

Tým ÚPT & Tým CC CZ

P.S.: Obdobné konzultace probíhají aktuálně i na Slovensku, můžete tedy vyjádřit svůj názor i k tomuto překladu.

SDEU: Google v. González

Po kontroverzním zrušení Směrnice 2006/24/EC, které začíná přinášet konkrétní následky v podobě pozastavování účinnosti implementačních předpisů, se SDEU opět postavil za ochranu soukromí. Otázkou je, zdali soud tentokrát opravdu nepřestřelil, jak si myslí Martin Husovec, který ale ani zdaleka není sám.

Ve svém rozhodnutí ze dne 13. 4. 2014 SDEU mj. dovodil, že:
1) Článek 2 písm. b) a d) směrnice [...] 95/46/ES [...] musí být vykládán v tom smyslu, že jednak činnost vyhledávače spočívající ve vyhledávání informací zveřejněných nebo umístěných na internetu třetími osobami, v jejich automatickém indexování, v jejich dočasném ukládání a konečně v jejich poskytování uživatelům internetu v určitém preferenčním pořadí musí být kvalifikována jako "zpracování osobních údajů"[...], a jednak provozovatel uvedeného vyhledávče musí být považován za "správce" [...].
2) Článek 4 odst. 1 písm a) směrnice 95/46/ES musí být vykládán v tom smyslu, že zpracování osobních údajů je prováděno v rámci činností provozovny správce na územé členského státu ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud provozovatel internetového vyhledávače zřídí v členském státě pobočku nebo dceřinou společnost [...], která zaměřuje svou činnost na obyvatele tohoto státu.
3) Článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice 95/46 musí být vykládány v tom smyslu, že za účelem respektování práv stanovených v uvedených ustanoveních, a pokud jsou v nich stanovené podmínky skutečně splněny, musí provozovatel vyhledávače vymazat ze zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jména osoby odkazy na webové stránky zveřejněné třetími osobami a obsahující informace týkající se této osoby rovněž v případě, že toto jméno nebo tyto informace nebyly předtím nebo současně vymazány z uvedených webových stránek, a to případně i tehdy, jestliže je jejich zveřejnění na uvedených stránkách samo o sobě v souladu se zákonem.
4) Článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice 95/46 musí být vykládány v tom smyslu, že v rámci posouzení podmínek pro uplatnění uvedených ustanovení je třeba zejména přezkoumat, zda má subjekt údajů právo na to, aby daná informace týkající se jeho osoby za současného stavu již nebyla nadále spojena s jeho jménem prostřednictvím zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jeho jména, aniž přitom konstatování takového práva předpokládá, že zahrnutí dotčené informace do uvedeného seznamu subjekt údajů poškozuje. [...]

Pozice Googlu je v tomto případě poměrně jasná, kdy Eric Schmidt pro agenturu Reuters uvedl: "A simple way of understanding what happened here is that you have a collision between a right to be forgotten and a right to know. From Google's perspective that's a balance. Google believes having looked at the decision, which is binding, that the balance that was struck was wrong" (zdroj).

Mimo Google rozhodnutí přineslo intenzivní diskuze nad jeho pozitivními i negativními aspekty.

Jako pozitivní aspekt je nutné vidět snahu podřídit Google legislativě EU. Současně se může jednat o přípravu na zavedení "práva být zapomenut", které obsahuje reformní balíček ochrany osobních údajů, jelikož ENISA už v minulosti varovala před problémy s vynucováním tohoto práva a navrhla možné řešení přesně odrážející rozhodnutí SDEU (zdroj, s. 18). Zakotvit podřízení evropské legislativě se nicméně nepodařil zcela beze ztrát. Národní soud navrhoval tři různé modely, tedy existenci provozovny (což bylo přijato SDEU), dále použití nástrojů (roboti, ukládání dat, používání doménových jmen) nebo automatickou aplikaci Listiny základních práv EU. SDEU nakonec přijal existenci provozovny (v případě Googlu zaměřenou na prodej reklamy) jako určovatel pro aplikaci evropského standardu ochrany, což přináší otázku další aplikace na menší vyhledávače, které provozovnu na území EU mít nemusejí (zdroj).

Na druhou stranu je rozhodnutí kritizováno za posouzení situace striktně optikou ochrany osobních údajů a soukromí, a nikoli dalších práv, která ovlivňuje. SDEU v rozhodnutí vůbec nezmiňuje právo na svobodu projevu, do kterého ale prokazatelně svým rozhodnutím zasáhl (zdroj).

Tisková zpráva v angličtině zde.
Text rozhodnutí v angličtině zde.
Text rozhodnutí v češtině zde.
Pro připomenuti z minulosti případ Google Autocomplete v angličtině zde.

Ústavní soud ke sdělování díla veřejnosti

Dnes byl veřejně vyhlášen nález Ústavního soudu ("ÚS") ve věci stěžovatelky Velo s.r.o. CZ ("stěžovatelka") proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ("KS"), kterým tento vyhověl žalobě kolektivního správce OAZA na vydání bezdůvodného obohacení z titulu sdělování děl veřejnosti provozováním rozhlasového vysílání v prodějně stěžovatelky.

Rozsudek byl označen jako protiústavní a zrušen a to z důvodů jak procesních, tak materiálních. In concreto ÚS konstatoval, že rozhodnutí KS"v otázce posouzení důvodnosti nároku je po právní i skutkové stránce založeno na nadmíru formalistické interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, na extrémním nesouladu právních závěrů se skutkovými zjištěními, na nedostatečném odůvodnění co do rozsahu reakce na stěžejní argumenty (obranu) stěžovatelky, přičemž se současně jedná o rozhodnutí ve  věci, kterou obecné soudy neposuzují jednotně, kterýžto postup vede ve svém posledku k porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny." (18) Rozhodnutí soudu, dle názoru ÚS, "navíc zjevně postrádá oporu v provedeném dokazování, když z listinných důkazů založených ve spise naopak jednoznačně plyne, že vedlejší účastník (OAZA) dokonce nebyl ani s to identifikovat, zda v případě stěžovatelčiny provozovny šlo o rozhlasové či televizní vysílání, natož jaký přístroj měl být provozován, zda v jeho rámci byla užívána díla mistrů zvuku, které vedlejší účastník zastupuje, a to opravdu po celé období udávané v žalobě. (21) Zásadním pochybením pak bylo mj. i to, že proti stěžovatelce bylo vedeno skutkově i právně obdobné řízení, které jiný senát soudu v Hradci Králové ovšem rozhodl přesně opačně (tj. zamítl žalobu kolektivního správce).

K samotné povaze "sdělování díla veřejnosti", pak ÚS využil analogie s případem Del Corso (C-135/10), když konstatoval, že je nutno ad hoc v každém případě zkoumat, zda v daném konkrétním případě provozování rozhlasového vysílání a jeho konzumace ze strany veřejnosti inherentně patří do činnosti provozovatele a zda je takové provozování schopné mu nějakým způsobem přivodit pozitivní hospodářský efekt. V daném případě tedy, zda vysílání rozhlasového přijímače v prodejně stěžovatelky sloužilo (mohlo objektivně sloužit) jako zvuková kulisa k navození „lepší nákupní atmosféry“, resp. k „nárůstu počtu jejích zákazníků“.

Dle ÚS "pro posouzení důvodnosti žaloby tedy bylo rozhodující, zda stěžovatelka po dobu uvedenou v žalobě provozovala zařízení umožňující sdělování autorských děl veřejnosti (ve smyslu judikatury Soudního dvora), zda k tomuto sdělování autorských děl veřejnosti skutečno docházelo po celou dobu uvedenou v žalobě a zda se jednalo o díla autorů, jejichž práva je oprávněn vedlejší účastník na základě zákona či smlouvy spravovat. Ani jeden z těchto prvků však krajský soud nepodrobil, navzdory stěžovatelčině argumentaci, patřičnému hodnocení a omezil se de facto na konstatování, že v její provozovně byl umístěn technicky způsobilý přístroj a že v průběhu provozní doby vysílal, na což soud usoudil ze zprávy jiného kolektivního správce o uzavřené smlouvě. Zde lze poznamenat, že ÚS argumentuje zejména judikátem ve věci C-135/10, který se ale týkal výrobců zvukových záznamů, nikoliv pak dalších předmětů ochrany (autorských děl hudebních).

Každopádně ÚS v tiskové zprávě naznačuje, že poskytl "vodítko" obecným soudům, jak obdobné případy rozhodovat. Nelze ovšem s naprostou jistotou tvrdit, zda takové vodítko bylo poskytnuto i pro jednotlivé provozovatele, totiž kdy se o sdělování díla veřejnosti skutečně jedná a kdy už ne. Nález tak zřejmě nelze chápat jako generální osvobození pro všechny prodejce a provozovatele např. gastronomických zařízení. V médiích byl případ soudcem zpravodajem představen mj. i s tím, že jeden z důvodů rozhodnutí bylo, že zákazníci nechodí do obchodu s koly poslouchat muziku. Platí tyto závěry i pro obchody se stylovým oblečením? A pro restaurace?

Velmi trefná je ale poznámka v bodě 28 nálezu, která mj. i odůvodňuje, proč se této věci ÚS věnoval tak extenzivně a neodmítl ji z důvodu bagatelní výše sporu. Judikatura obecných soudů je totiž problematice autorského práva a povinnosti subjektů provozujících pro veřejnost zařízení různého druhu uzavírat dle tohoto právního předpisu s kolektivními správci licenční smlouvy značně rozkolísaná a to z toho prostého důvodu, že se jedná o bagatelní věci. ÚS tak jistým způsobem "převzal" funkci odvolací soudu.

Plné znění nálezu.
Tématická reportáž na ČT24 s vyjádřením zástupce Ústavu práva a technologií.

(Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové zmiňované v nálezu již byly vyžádány dle zákona č. 106/1999 Sb.) 

Open Data licencování - dotazník Evropské komise

Zájemci o problematiku Open Data a licencování informací veřejného sektoru mohou vyjádřit svůj názor v tomto dotazníku Evropské komise.

Licenční prvek "NonCommercial" licencí Creative Commons před německým soudem

V tomto případě užil na svých stránkách veřejnoprávní rozhlasový vysílatel Deutschlandradio ("žalovaný") fotografii žalobce ze stránkech Flickr, licencovanou pod Creative Commons Attribution-NonCommercial 2.0, na stránkách http://dradiowissen.de/.
Autor fotografie a poskytovatel licence CC požadoval nejprve stažení svého díla z webových stránek. Posléze přistoupil k vymáhání svých práv i soudní cestou, když tvrdil, že "nekomerční užití", nezahrnuje užití na webových stránkách, byť veřejnoprávního, vysílatele.
V rozsudku vyhlášeném dne 5. 3. 2014 dal kolínský soud za pravdu žalobci, když za "nekomerční užití" označil pouze "výlučně soukromé". Při svém rozhodování vycházel z toho, že licence samotné nejsou nijak určité a je tedy nutno maximálně redukovat rozsah poskytnutých práv, tedy pouze na soukromé nevýdělečné užití. Veřejnoprávní status dle soudu nehrál v tomto posuzování žádnou roli - svým jednáním, tedy zařazením příspěvku, v němž byla fotografie použita, do archivu a jeho následným zveřejňováním na vyžádání se svojí činností přiblížil komerčním vysílatelům.
Žalobci tak přiznal jak náhradu škody (licenční analogií stanovený ušlý zisk dle sazebníku

Mittelstandsgemeinschaft Foto-Marketing).

Je tak patrné, že výklad pojmu "nekomerční užití" bude zřejmě divergovat dle jurisdikcí a nebude tedy jednotně vykládán. Na tyto možné důsledky vágního vymezení nekomerčního užití v licencích Creative Commons, jakož i jejich druhého restriktivního prvku NoDerivatives, zakazujícího vytváření upravených děl, bylo upozorňováno ze strany různých aktivistů již od roku 2012.

Každopádně vysílatel se proti rozsudku odvolal, případ tedy budeme dále sledovat.
Rozhodnutí a celou debatu o licenčním prvku "nekomerční užití" je nutno chápat v širším kontextu a to zejména s ohledem na nedávno přijatou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU zedne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s nímsouvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních dělonline na vnitřním trhu. Ta má umožnit autorům smluvně zastupovaným kolektivními správci vykonávat práva samostatně právě pro nekomerční účely. 

Komentář k případu v němčině a angličitně.
Plné znění rozsudku.

Stáže v rámci programu STEP (ELSA)

Pokud nevíte, kam v létě nebo na podzim vyrazit, 4. května je uzávěrka přihlášek do programu STEP a k dispozice jsou i stáže z oblasti práva ICT.

Stážisty konkrétně hledá Ústav práva a informatiky na Laplandské univerzitě ve Finsku, Media rights institute v Ázerbájdžánu a hlavně EDRi v Bruselu.

Zajištění dat mimo území jurisdikce

Okresní soud pro Southern District of New York vydal rozhodnutí ohledně ostře sledovaného případu soudního příkazu na vydání dat pod kontrolou společnosti Microsoft umístěných mimo území jurisdikce USA. Soud dovodil, že příkaz se týká subjektu a je lhostejné, kde se data nacházejí - vycházel přitom z předpokladu, že opačné rozhodnutí by umožnilo povinným subjektům jednoduše vyloučit aplikaci Stored Communications Act prostým přesunutím dat do center mimo území USA. Rozhodnutí je zajímavé především v souvislostech aktuální bezpečnostní legislativy a judikatury USA v obdobných resp. opačných případech, kdy je důsledně rozlišováno mezi působením amerických orgánů veřejné moci na území USA a mimo něj (přičemž pro působení na území USA platí zpravidla vyšší standard ochrany práv soukromých osob).

Plný text rozhodnutí viz zde.

CCD COE - další novinky

Cyber Security Status Watch publikovaný CCD COE změnil s novým rokem svoji tvář a nadále bude vydáván jako INCYDER (International Cyber Developments Report). Zpráva za 1. čtvrtletí roku 2014 je k dispozici zde. Za loňský rok je dostupné číslo 4, k získání starších čísel je nutné si zažádat o přístup (instrukce). Obsah publikací, které se na portálu ukrývají, za to zcela jistě stojí.

Na konci listopadu loňského roku se v Římě uskutečnil workshop On Ethics of Cyber Conflict. Včera se pak konečně na internetu objevil sborník příspěvků z tohoto workshopu. Znovu bych rád připomněl, že kromě sborníku jsou k dispozici také záznamy vystoupení jednotlivých řečníků.

Téma řady Tallinn Papers bylo na rok 2014 stanoveno na Roles and Responsibilities in Cyberspace a k dispozici jsou již dva příspěvky do diskuze. Prvním je Pandemonium: Nation States, National Security, and the Internet (Kenneth Geers), druhým pak The Liability of Software Manufacturers for Defective Products (Liis Vihul).

Ve dnech 28. a 29. 4. 2014 se ve Švédsku uskutečnil workshop Cyber Norms & International Relations. Jedním z panelistů diskutujících na aktuální otázky kybernetické bezpečnosti byl i doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D.

Již v květnu se také uskuteční další ročník cvičení Locked Shields.

Ústavný súd SR a data retention

Ľady sa pohli. Po rozhodnutí Súdneho dvora EÚ v spojených veciach C-293/12 a C-594/12, ktorý vyhlásil európsku smernicu o data retention za neplatnú pre rozpor s právom na súkromie a ochranu osobných údajov, Ústavný súd SR sa na neverejnom zasadnutí pléna dňa 23. apríla 2014 rozhodol pozastaviť účinnosť ustanovení § 58 ods. 5 až ods. 7 a § 63 ods. 6 zákona č. 351/2011 Z.z. o elektronických komunikáciách, ktoré prikazujú operátorom sledovať komunikáciu svojich užívateľov. Ide o konanie, ktoré s pomocou 30 poslancov Národnej Rady SR iniciovala nezisková organizácia European Information Society Institute. Návrh skupiny poslancov tak bol prijatý na ďalšie konanie.

Viac: Tlačová správa ÚSSR

Viac: EISI - Ochrana súkromia

CyberCon Brno 2014 - 23. 4. 2014

Internetový časopis Global Politics ve spolupráci s bezpečnostně zaměřeným webem Sekuritaci.cz, pod záštitou Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a za podpory Národního bezpečnostního úřadu a Národního centra kybernetické bezpečnosti pořádají odbornou konferenci CyberCon Brno 2014.

Konference proběhne ve středu 23.4. od 09:00 v místnosti 201 budovy Lékařské fakulty, Komenského nám. 220/2.

Registrace bude možná na místě.

Facebooková stránka události na https://www.facebook.com/events/319567534858378/.

Soudní dvůr EU k rozmnoženině pro osobní potřebu

Silný týden na SDEU pokračuje. Dnes byl vyhlášen rozsudek i ve věci ACI Adam C-435/12.

Jak konstatoval SDEU "výše poplatku za pořizování soukromých rozmnoženin autorského díla nemůže zohledňovat neoprávněné rozmnoženiny". 

"Soudní dvůr proto rozhodl, že vnitrostátní právní předpisy, které nečiní žádný rozdíl mezi soukromými rozmnoženinami pořízenými z oprávněných zdrojů a rozmnoženinami pořízenými z nedovolených zdrojů nelze tolerovat. Kdyby se totiž připustilo, že takové soukromé rozmnoženiny mohou být pořízeny z neoprávněného  zdroje, podporovalo by to oběh padělaných děl nebo nedovolených napodobenin, čímž by se zákonitě snížil objem prodeje nebo jiných zákonných transakcí souvisejících s autorskými díly, což by bylo v rozporu s běžným způsobem užití uvedených děl. Kromě toho by uplatnění takových vnitrostátních právních předpisů mohlo způsobit nepřiměřenou újmu majitelům autorských práv."

Znamená to tedy konec dovolenosti rozmnoženin pořízených pro osobní potřebu z ilegálních zdrojů?

Předběžná analýza na IPkat.

Tisková zpráva zde.

Workshop: Aktuální otázky praxe kyberkriminality II.

Dne 17. 4. 2012 od 16:40 se na Právnické fakultě MU v místnosti č. 133 uskuteční workshop ÚPT na téma "Aktuální otázky kyberkiminality II.". Hosty budou zástupci z oddělení informační kriminality Odboru analytiky SKPV Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje a státní zástupce Mgr. Michal Píš. Workshop povede Mgr. Václav Stupka.
Diskutovat se budou zejména aktuální problémy, které v souvislosti s počítačovou kriminalitou a jejím vyšetřováním řeší orgány činné v trestním řízení.

Pozvánka je k dispozici zde.
Kapacita místnosti je omezena. 

V případě zájmu se přihlaste na stránkách projektu zde.

Workshop se uskuteční v rámci projektu "Právo do praxe, praxe do práva - partnerství pro užší sepětí výzkumu a praxe (CZ.1.07/2.4.00/31.0146). Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost."

Otevřeno přihlašování na letošní letní školu

Tradiční Summer School of IT and IP Law, která má letos svůj 10. ročník, se jako obvykle uskuteční v Rakouském Reichenau, a to v termínu 31.8. - 6.9. Organizátorem je opět Evropská akademie práva a ICT, jejímž zakládajícím členem je i ÚPT PrF MU. Pro studenty MU je k dispozici celkem 5 stipendií, o jejichž přidělení se rozhodne na základě motivačního dopisu (ten je součástí přihlášky).

Přihlášku viz zde.

Nezávislost orgánu ochrany osobních údajů

Soudní dvůr EU rozhodl ve věci nezávislosti národního orgánu ochrany osobních údajů spor mezi Komisí a Maďarskem. Způsob, jímž se maďarská vláda vypořádala s úřadem a jeho činností, označil soud za zásah do základní maximy unijního práva ochrany osobních údajů, kterou je bezprostřední nezávislost na politické moci.

Za informaci o tomto rozhodnutí děkujeme Denisi Gibadulinovi z Google.

Plný text rozhodnutí viz zde.

Konference Lawfit 2014

Dne 19. května proběhne již 2. ročník konference Lawfit pořádané FIT ČVUT, tentokrát na téma

Právo a reklama na internetu.

Místo konání: Nová budova ČVUT, Thákurova 9, Praha 6

Účast na konferenci je bezplatná. Z kapacitních důvodů je ovšem nutné se předem registrovat.

Soudní dvůr EU k data retention - updated

Dnes v 9,30 rozhodl Soudní dvůr EU o spojených věcech C-293/12 a C-594/12, tedy o souladnosti "data retention směrnice" se základními lidskými právy na soukromí a ochranu osobních údajů.
"Soudní dvůr má za to, že směrnice tím, že stanoví povinnost uchovávat tyto údaje a možnost  příslušných vnitrostátních orgánů k nim přistupovat, zasahuje mimořádně závažným způsobem do základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů."
Soudní dvůr neomezil časové účinky rozsudku, prohlášení neplatnosti je tedy účinné ode dne, kdy směrnice vstoupila v platnost (sic!).
Kriticky se lze vyjádřit k závěrům, že "uchovávání údajů uložené směrnicí nemůže zasáhnout do podstaty základních práv na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů", stejně tak, že "uchovávání údajů uložené směrnicí lze sice považovat za způsobilé k dosažení cíle, který směrnice sleduje" (49).
Každopádně SDEU má za to, že "unijní zákonodárce překročil přijetím směrnice o uchovávání údajů hranice vymezené požadavkem na dodržování zásady proporcionality."
Problematické pak je:
- plošnost uchovávání
- absence objektivního kritéria limitující přístup orgánů k uchovaným datům
- relativně vágně určená doba uchovávání
- žádná prevence rizik zneužití údajů
- absence povinnosti uchovávat údaje v EU

Zdroje, komentáře:
Rozsudek v němčině.
Rozsudek v angličtině.
Tiskové prohlášení v češtině

Soubor deseti nejdůležitějších komentářů k tématu

Monografie k tématu (nezohledňuje rozhodnutí SDEU, ve svých závěrech ho ale předvídá obdobně).
MYŠKA, Matěj. Právní aspekty uchovávání provozních a lokalizačních údajů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 136 s. Acta universitatis Brunensis Iuridica; Editio S; No 456. ISBN 978-80-210-6462-1.

Síťová neutralita v EU

V rámci hlasování o zrušení roamingu došlo i k přijetí změn, které mají zajistit tzv. "neutralitu sítě", tedy shodné nakládání s daty v rámci sítě (zejména v USA je tato otázka široce diskutována v souvislosti se službou Netflix).
K této tematice se objevily články na wired.com i BBC News. Krátký komentář se objevil i na blogu skupiny Access, která je silným zastáncem síťové neutrality.

Cloud Computing: vedecké postrehy zo zámoria

Berkmanové centrum v rámci porjketu cloud computing publikovalo dve odborné štúdie, ktoré stoja za prečítanie:

• Urs Gasser, David O'Brien: Governments and Cloud Computing: Role, Approaches, and Policy Considerations (dostupné na SSRN)
• Urs Gasser: Cloud Innovation and the Law: Issues, Approaches, and Interplay (dostupné na SSRN)

Urs Gasser je univerzitný profesor a výkonný riaditeľ Berkmanovho centra pre internet a spoločnosť na Harvardskej univerzite. Je spoluautorom známej knihy Born Digital:Understanding the First Generation of Digital Natives (Basic Books, 2008).

SDEU k problematice povinného blokování přístupu k obsahu ze strany ISP

SDEU se vyjádřil k otázce možného soudního nařízení povinnosti ISP prvního typu blokovat přístup k webovým stránkám protiprávně zpřístupňujícím autorská díla. Rozhodnutí obecně umožňuje soudům nařizovat v rozumné míře (zde zřejmě měřené praktickou resp. ekonomickou efektivitou) perspektivní blokování za současné proporcionální ochrany informačních práv uživatele.

Plný text rozhodnutí viz zde.

ÚS k elektronickým podáním

Ústavní soud se vyjádřil k otázce nutnosti podepsání zaručeným elektronickým podpisem přílohy elektronického podání učiněného e-mailem. Rozhodnutí není překvapivé - situaci, kdy je podepsán zaručeným elektromickým podpisem obsah e-mailu (přičemž příloha jako taková podepsána není), označil Ústavní soud za konformní s procesními požadavky na elektronické podání. Obzvláště lze v rozhodnutí vyzdvihnout důležitou myšlenku ohledně teleologie doplňování nepodepsaných podání listinným originálem - ÚS zde konstatuje, že smyslem a účelem tohoto požadavku je ověření identity účastníka řízení.

Plný text rozhodnutí viz zde.

IP adresa jako identifikační prvek

Zajímavé rozhodnutí vydal minulý týden oblastní soud na Floridě. Soudní spor se týkal porušování autorských práv sdílením filmu prostřednictvím P2P sítě Bittorent. Žaloba byla směřována proti vlastníkovi domu s internetovým připojením, který byl identifikován na základě  geolokace IP adresy ze které byl sdílen autorskoprávně chráněný obsah. Soudkyně v předmětném rozhodnutí konstatovala, že IP adresa sama o sobě nemůže jednoznačně identifikovat konkrétního uživatele, který atorskoprávně chráněný obsah sdílel, protože k ní může být připojeno více zařízení, které používá více uživatelů. Z toho důvodu žalobě nebylo vyhověno.

Celé rozhodnutí je k dispozici zde.